| whale | 
 |
(26.10.2011 15:25:10)
Ach jo, tak se zase cítím jako nejhorší člověk na světě!
V létě jsem se s roční dcerou a manželem odstěhovala do zahraničí (za jeho prací). Čtrnáct dní na to mu zemřela babička. Omluvila jsem se jeho rodičům, že po tak krátké době s malým dítětem znovu dlouhou cestu (800 km) absolvovat nebudu, a s tchýní jsem se shodla na tom, že ani manžel nemusí kvůli pohřbu znovu na otočku do ČR (žil v zahraničí o měsíc déle než já s dcerou a před naším finálním odjezdem jezdil kvůli stěhování a 1. narozeninám sem a tam 4x během 2 měsíců a měl toho také celkem "plný brejle").
Prostě, babičku jsme oplakali na dálku a každý večer, při uspávacím rituálu naší dcery, kdy dáváme dobrou noc všem hračkám, u svíčky vzpomeneme i na babičku - a necítili jsme výčitky vůči babičce, že jsme fyzicky nebyli přítomni na jejím posledním rozloučení, za mnohem důležitější považujeme, že jsme se k ní chovali hezky během života a že na ni pěkně a často vzpomínáme i z ciziny.
Bohužel ale naše nepřítomnost na kremaci vyvolala vlnu nevole u dalších příbuzných, kteří s námi okamžitě přestali komunikovat. Málem bych si toho nevšimla, je teprve podzim, tak jsem si říkala, nemají čas napsat. Ale pak jsem dostala ťafku od švagrové (manželovy sestry).
Té jsme k letošním narozeninám dali doma vyrobenou poukázku na letenku zdarma, aby za námi přijela i s rodiči (kteří dostali stejný dárek ke svým narozeninám) na vánoční svátky (nebo na Mikuláše nebo na Silvestra, jak se jim to bude hodit). A to i z toho důvodu, že plánujeme druhé mimi a pokud to dopadne, tak o Vánocích budu zase zvracet jako Amina a nebudu schopná dojít si pomalu ani na záchod, natož cestovat na svátky do ČR  Rodiče nám termín potvrdili (Mikuláše), ale jí se to prý nehodilo. Tak jsem jí napsala asi 4 dotazy na náhradní termín (přes mail a Facebook) a ona nereagovala. Nakonec jsem si do ní rýpla na FB, jestli mi někdy reagne na některý z mých četných dotazů a to jsem přehnala. Okamžitě jsem dostala odpověď: "...ne, opravdu se do BE nechystám a další dárek neočekávám, nechci. Za těch několik měsíců, co jste za kopečkama naše rodina prošla velkými kotrmelci bez vaší účasti či zájmu. Navíc s námi nehodláte trávit vánoční svátky. Je to Vaše rozhodnutí, musím to jen plně respektovat. Ale Vy jste se rozhodli upřednostnit peníze, kariéru, atd. před rodinou, ne já.... Dělejte, jak uznáte za vhodné...."
Hodně mě to ranilo, protože naše stěhování jsme s mužem řešili horem a dolem více než rok, řešili jsme všechna pro a proti, zařídili jsme, abychom právě s rodinou kontakt neztratili (již zmiňované letenky jako dárky, Skype i s videem, plán návštěv v ČR přes celé léto místo dovolených u móře). Za ty 2 měsíce, co tu jsme, si to tady právě pro rodinný život nemůžeme vynachválit. Motivací pro nás nebyly peníze, ale získání nové zkušenosti (pro muže pracovní, pro mě jazykové, pro dceru velká výhoda, že se naučí jazyk a pozná "svět" hned od mala).
Chápu, že to ze švagrové může mluvit žal ze smrti babičky, ale myslím, že ani ten ji neměl dovést k tomu, aby nebyla konkrétní a vymýšlela si, že my nechceme trávit svátky s rodinou.
Já v prvním záchvatu jsem jí chtěla napsat stejně zlou odpověď, protože mě to docela urazilo, naštvalo, ranilo, ale pár hodin jsem to vydýchávala a pak jsem jí napsala odpověď ve smířlivém duchu, že mě její reakce mrzí, že doufám, že to nemyslí vážně, jinak že se mýlí, a ať se neunáhluje pod vlivem svých nyní smutných pocitů, že bychom neradi přišli o tetu pro naši dceru. A že její odmítnutí návštěvy budu ignorovat a budu čekat na poslání nové zprávy s vybraným termínem. Dala jsem tam spoustu smajlíků, sem tam nějaký povzbuzující vtípek, vysvětlila jsem ji, proč jsme se rozhodli na pohřeb nejet, ale že na babičku vzpomínáme i zdáli... Prostě, vážně jsem se snažila o co nejpohodovější odpověď, kterou si tedy (podle mého) vůbec nezasloužila, ale v duchu "moudřejší ustoupí"...
Už je to týden a neodpověděla, nečekám, že by dala vědět. Tak mě to mrzí, protože jsem kvůli alkoholu už o nějaké příbuzné přišla - ti také obviňovali neprávem, ale tam to přičítám pití. Tady se (doufám) o stejný důvod nejedná.
Jsem vedle jak ta jedle, když si myslím, že se jedná o citové vydírání? Nebo to na Vás z mého nástinu situace působí stejně nespravedlivě?
A máte někdo obdobné zkušenosti? Že po Vás širší rodina vyžadovala předem se "dovolit", než učiníte nějaké životní rozhodnutí?
Jak jste řešili to, když někdo s Vámi přestal mluvit? Snažili jste se o to, dát to dohromady (i když jste se cítili v právu) nebo jste to nechali vyhnít?
Díky (a pokud jste spíš na straně švagrové, tak mě prosím moc nebičujte, už takhle se cítím mizerně).
|
| 8.11Černá13 | 
|
(26.10.2011 15:32:04)
Působí to na mě tak, že vám závidí. Cizinu, kariéru, možná i ty peníze :-(
|
|
| ach ne | •
|
(26.10.2011 15:32:40)
Nemyslím, že byste se něčím provinili. I ta neúčast na pohřbu se dá pochopit. Jestli spíš ze švagrovky nemluví závist. Jaké další kotrmelce bez vašeho zájmu utrpěla (krom zmíněného úmrtí)?
Jinak za sebe odpovídám ne, širší rodina na naše rozhodnutí nemá vliv
|
| whale |
|
(26.10.2011 15:50:47)
Díky všem moc za podporu. Jsem z toho tak vystreslá, jestli není chyba ve mně, že jsem proto raději nejdřív napsala sem, kde je to "anonymnější" a tolik by mě nemrzelo, kdyby jste mě Vy, cizí, za to také odsoudili, než kdybych se zeptala svých blízkých, od kterých by mě souznění se švagryní zabolelo.
Závist mě nenapadla, protože naivně vždy hledám v každém to dobré, a až dosud jsem se švagrovou žádný problém neměla, i jsem s ní vycházela (aspoň jsem si to myslela) docela dobře - naopak, jsem ji bránila před mým manželem, který svým cynickým humorem tu svou sestru občas deptal. A je pravda, že on je o rok mladší než ona, tak možná (spíš než cizinu a peníze) jestli trochu nezávidí, že se máme rádi, rozumíme si, máme hodnou holčičku... Ale to jsou věci, které, když se závidí, tak se zároveň přejí - je mi 35, dlouho jsem byla v její roli (holky bez chlapa), ale nikdy jsem takhle nepřející nebyla... No, každej jsme nějakej...
Jaké další kotrmelce její/naši rodinu potkaly? Vím jen o těchto: kromě té smrti babičky, plánuje změnit zaměstnání (nyní v kojeňáku, které chtějí rušit), její tetě zemřela nejlepší kamarádka (kterou asi osobně znala), rodiče se na dovolené vybourali v autě, naštěstí se jim nic nestalo, ale totálně zrušili auto, má nový vztah, ale snaží se o ni její bývalý.
|
|
|
| Insula | 
|
(26.10.2011 15:33:27)
Nechala by jí být. Přejde jí to. Navíc je to vaše rozhodnutí a ona nemá právo do toho mluvit. S pohřbem to chápu. Také bych necestovala tak daleko.
|
|
| X E N A | 
|
(26.10.2011 15:35:06)
Já bych jí už nic nepsala a vyprdla bych se na ni. Přijde mi, jako by hledala nějakou záminku...
Ty´s udělala gesto a teď je řada na ní.
|
|
| hokkaid |
|
(26.10.2011 15:36:30)
Dřív jsem to řešila, teď už nebudu. Zrovna dnes mi volal otec, aby mě sjel - za to, jak naše děti mluví o mém bratrovi (strýci a synovi mého otce) - že prý s manželem o něm "takhle" nemáme mluvit. Nedokážu, že děti přišly samy na to, že strýček je pěkná slibotechna, akorát ony říkají "lhář" no, nebudu ti tu plevelit: zkrátka kdo psa bít, hůl si najde, bůhví, co z švagrové všechno mluví (třeba i malinko závist?).
Netrap se tím, určitě je spousta lidí, kteří o kontakt s tebou stojí, váží si tě, nemusíš se nikoho doprošovat ani ho přesvědčovat.
|
|
| Roya | 
|
(26.10.2011 15:42:10)
Nechala bych případnou komunikaci na manželovi - je to jeho sestra. Může jít o nedorozumění, nebo třeba i o tu závist... Jestli ti nebude chybět coby kamarádka, jestli jsi ji jen "vyvdala" a nemáte k sobě blízko, nechala bych to být - buď bych se nevídala, nebo ať její návštěvu domluví manžel. Jeho rodiče jsou zdá se v pohodě...
|
|
| Grainne | 
|
(26.10.2011 15:43:50)
Ber to tak, že jako vy jste měli právo odejít, ona má právo se k tomu postavit negativně, z toho ovšem vylývá zase vaše právo se na ni vybodnout.
Šanci dostala, víc stejně dělat nemůžeš. Ten, kdo chce pochopit, pochopí, kdo má nějaké vedlejší úmysly, záminku si najde.
|
| uhugo | •
|
(26.10.2011 16:33:32)
Ber to tak, že jako vy jste měli právo odejít, ona má právo se k tomu postavit negativně, z toho ovšem vylývá zase vaše právo se na ni vybodnout.
Nebude to mít valnou vypovídací hodnotu, když napíšu, že s tebou souhlasím, ale kdo ví kdy příště budu mít další příležitost :).
|
|
|
| Lili | •
|
(26.10.2011 15:45:33)
Zavidi - protoze sama by treba k podobnemu zivotnimu rozhodnuti nemela odvahu ??
Ted je rada na ni, ty jsi se o vstricny krok pokusila. Nechala bych to vyhnit, urcite uz bych se nevnucovala.
|
|
| Winky | •
|
(26.10.2011 15:52:17)
víš co, "pravda" je subjektivní věc. Dělal se přece na to pokus s rybičkou v akváriu - akvárko se postavilo do prostoru, z každé strany se postavila skupina pozorovatelů, v prostřed byla ryba. Jedna skupina tvrdila že ryba plave doprava, ta na opačné straně akvárka tvrdila že ryba plave doleva.... pravdu měly samo obě skupiny, poněvadž prostě záleží na úhlu pohledu.
Švagrová může mít pocit že na její rodinu smrt babičky dolehla "víc" protože třeba smutní i její rodiče, jsou na ni nyní víc upnutí a kdybyste bývali byli doma tak by se jejich smutek rozdělil mezi ni a bratra-tvého muže, takhle je na to sama. To, že pro vás bylo stěhování dlouhodobou a dlouhodobě řešenou záležitostí, nákladnou, stresující už tak samo o sobě nevidí, a to že babička zemřela zrovna v tuhle chvíli - prostě se to přihodilo, vy jste přeci neplánovali odjet kvůli tomu. Nicméně cítit se smutná, zavalená věcmi "tam" zatímco vy jste "pryč" - to klidně může být a má na to nárok.
Zároveň chápu i tvoje stanovisko a důvody proč hned nejet (i když si myslím že manžel sám možná na pohřeb zajet měl, jde to jaksi jen jednou, žádná jiná další možnost už pak není, to je ale teď stejně už mimo hru....). Jen je potřeba neustrnout ve svém vlastním pohledu ale být schopná se na to podívat očima druhé strany.
Já když jsem se odstěhovala od našich, bylo to proto že mě vyhodili z domu (kvůli příteli, nyní manželovi - buď sama u nich nebo s ním ale pryč, ultimátum). Měli jsme prd peníze, bydleli jsme po podnájmech, naši se mnou nemluvili dobře tři měsíce. Moje jinak rozumná a milá sestra mi to měla taky za zlé že jsem odešla - právě proto že poté zbyla doma sama a pozornost rodičů se upřela na ni (je mladší), takže mi taky jednou dala po mailu "sežrat" co jsem si to dovolila a vypadla z rodného domu..... Přešlo to, vyříkaly jsme si to, byla vůle pochopit se navzájem. Ale desítkou smajlíků bych to taky nepovažovala za vyřešené. Bohužel spíš naopak....
|
| whale |
|
(26.10.2011 16:05:59)
Jojo, tomu také rozumím, proto se tím tolik trápím, že když já se aspoň trochu snažím vcítit se do jejích pocitů (proto jsem jí neposlala ten původně zamýšlený, zlý mail), tak že ona se, před tím, než ho poslala, nepozastavila a nezkusila přijít na to, proč jsme to tak udělali.
I to, jak zmiňuješ, že tam na to zůstala sama, přesně za to jsem se jí v kraji mé odpovědi omluvila, protože to ji tížilo ještě když jsme žili v ČR, ona u rodičů, my 100 km jinde. A i já jsem totiž zažila vyhazov z domu (matka - alkoholik) a mladší bratr mi pak "poděkoval", že jsem ho tam v tom nechala sama - ale jak Ty se sestrou, tak já s bráchou, jsme si to vyříkali. Švagrová odmítá komunikovat. To s tím mailem plným smailíků bylo jen zestručněné, ten mail byl opravdu poctivě přepisovaný do podobny, aby neurazil, aby více nezhoršil situaci, aby z něj vyzařovala moje snaha o usmíření. A jinak s ní komunikovat nemůžu, mobil mi nevezme (zkoušela jsem hned kdysi v září, když mi neodpověděla na 1. dotaz), na Skype nechodí, navštívit nás nechce...
Souhlasím i s tím, že manžel měl zaletět na pohřeb, zkusila jsem ho přemluvit, ale byl z toho cestování fakt i fyzicky vyčerpaný, navíc tchýně se za něj přimlouvala, ať ho nenutím, ať si také odpočine :o))), tak jsem to nechala být - a teď už to opravdu nevyřešíme.
Prostě, zkusím to teď nechat a doufat, že švagrová jednou přejde na "mou stranu akvárka"...
Díky.
|
| Vanda++ | 
|
(26.10.2011 16:12:38)
"protože to ji tížilo ještě když jsme žili v ČR, ona u rodičů, my 100 km jinde."
Takže co by bylo podle ní správně? Abyste se přistěhovali blíže k rodičům a byli po ruce? Nevěř tomu, našla by si asi něco jiného. Pokud neúčast na pohřbu pochopila mamka tvého muže, tak si myslím, že tohle je důležité. Co si myslí švagrová, je jen její problém. Vím že tě to mrzí, ale jsou to lidi, kteří budou asi pořád nespokojení. Jak jsi psala, třeba tam hraje roli i to, že jste spokojení. Ona třeba není a nemá odvahu s tím něco dělat.
Víš, kolik mých kamarádek mi teď závidí že jsem se dokázala rozvést? Dokud jsem se trápila, tak jsme byly na stejné straně, teď? Taky bych to do nich neřekla...
|
| Vanda++ |
|
(26.10.2011 17:14:28)
Ne, nejsem 
|
|
|
|
| uhugo | •
|
(26.10.2011 16:31:52)
Prostě, zkusím to teď nechat a doufat, že švagrová jednou přejde na "mou stranu akvárka"...
Tohle je dobrý plán.
|
|
| aach | 
|
(26.10.2011 16:59:58)
třeba je jen víc rodinný tip, třeba to opravdu mrzí, že jste mimo dění rodiny.třeba jsou zvyklí, na vánoční svátky u rodičů..
800 km jezdíme od 4 měscíů malé několikrát do roka téměř naotočku.
rozhodně nestojím na straně tvé švagrové, ale na pohřeb bych jela.
|
| whale |
|
(26.10.2011 17:09:09)
Já vím, ten pohřeb - no, tam samozřejmě výčitku sama za sebe mám, vymlouvat se nebudu, že jsme mohli, ale zvážili jsme to, omluvili jsme se aspoň rodičům a rozhodli jsme takhle, ne nejlíp, ale co teď s tím. Ale tisíckrát radši budu mít neshody se švagrovou než s vlastním mužem, kterého kdybych nutila absolvovat další cestu, 6. během krátké doby (když není žádný velký cestovatel), navíc, když i tchyně se za svého unaveného syna  přimlouvala, tak budu mít dusno přímo doma a za to mi to nestálo.
|
|
|
|
| uhugo | •
|
(26.10.2011 16:29:19)
Pěkně napsáno. Dodal bych tohle - blízkost mezi lidmi není nic samozřejmého a nevzniká ani z příbuzenského vztahu. Je možné, že máte se švagrovou poměrně zásadně odlišný pohled na svět a rozumět si nebudete (nebo jen s jistým úsilím na odstranění třecích ploch, které by musely vynaložit obě strany). Není to chyba tvoje ani tvé švagrové.
Pokud švagrová říká Navíc s námi nehodláte trávit vánoční svátky., není to falešné obvinění, ale nedostatek představivosti - automaticky předpokládá, že se svátky musí trávit v ČR (kde je nakonec těžiště rodiny, takže to není tak úplně špatná představa). Dovoluju si podotknout, že podobný nedostatek představivosti projevuješ ty, když píšeš zařídili jsme, abychom právě s rodinou kontakt neztratili (již zmiňované letenky jako dárky, - nezařídili, protože jsi neuvážila možnost, že to takhle zbytku rodiny nebude vyhovovat, cestovat za vámi.
Můj osobní pohled na věc je, že bych od sourozence v podobné situaci očekával, že se pohřbu zúčastní (sám, bez partnera a dítěte). Pokud jde o vánoce, pozval bych ho na návštěvu, netrval bych na jeho návštěvě, podle časového plánu své rodiny bych byl ochotný přijet na návštěvu za ním, ale asi by mě poněkud rozladilo, kdybych dostal poukaz na letenku jako "dárek" - přišlo by mně to jako takové vnucující se pozvání. Kdybych už odsouhlasil, že přijedu, pak by to samozřejmě bylo něco jiného, to bych to bral jako opravdový a milý dárek.
Neudělala jsi nic špatně, ale asi jsi udělala něco (nebo spíš tvůj manžel), co se švagrové dotklo. Chyba není ani na jedné straně, chyba je v nekompatibilitě. Pohled, že ti švagrová závidí, nepovažuju za opodstatněný. Urovnával bych to postupně, až emoce opadnou, bez tlačení na pilu (a možná bych to nechal na manželovi, který má k sestře blíž). Nebo bych to neurovnával, to podle toho, zda by mně to stálo za to.
A ještě dodatek - i kdybyste byli v cizině čistě kvůli penězům, nebylo by na tom nic špatného.
|
| whale |
|
(26.10.2011 16:52:02)
Jasně, díky :o)
Představivosti mám, až mi to milé není - kdyby ji neměla, tak bych si teď nepředstavovala, co všechno se jí honí hlavou a kam až to může zajít, když nebudu nic dělat, nebo budu, ale špatně. Ale chápu, co tím myslíš, že jsem nezvážila všechny varianty - jenže já si skoro troufám tvrdit, že zvážila (podobných reakcí jsem si od mé matky - alkoholičky zažila za svůj život hafo, takže život v neustálém strachu, že nebude-li matce vyhovovat varianta A ani B, tak nebudu mít v záloze variantu C, mě naučil, že když plánuji, tak dokonale (byť ty plány nakonec nevycházejí, ale i to už mívám v plánu).
Prostě - když jsme na jaře rodičům a švagrové oznámili náš úmysl odcestovat, tak jsme s nimi hned začali plánovat, jak to bude s vídáním se, a oni (vč. sestry) PROJEVILI zájem se podívat za námi, kde budeme žít - plánovali to na své náklady. Proto jsme voucher na letenky považovali jako dobrý dárek, a ten jsme předávali už v červnu. V srpnu jsme se domluvili na termínu a v září už bylo všechno jinak 
Jen se nedomnívám, že se chovám tak, abych si zasloužila takhle nepřátelskou zprávu - myslím, že i nepříjemné věci se dají sdělovat opatrněji. Měla jsem ze švagrové dřív pocit, že si rozumíme, že se můžeme kamarádit, naopak, manžel s ní moc blízký vztah nemá a já jsem působila (aspoň jsem se domnívala) jako taková spojka.
Však jsem jí také napsala, že naše rozhodnutí (ohledně pohřbu) nebylo nejlepší, ale při možnosti z výběru těžké a ještě těžší jsme z vlastní pohodlnosti zvolili to "jen" těžké - ale že díky její výtce se z něj stalo opět to "ještě těžší", takový začarovaný kruh.
No, nic, zase se obhajuju, i když to vlastně není potřeba - to je takový můj blbý zvyk.
A s tím vyjádřením nakonec, ohledně peněz, souhlasím, já bych se za to nestyděla, kdyby to bylo jen kvůli penězům, tak bych se k tomu za normálních okolností hlásila, ale po takovéhle zkušenosti bych se bála ty peníze jen zmínit, aby to nepůsobilo naopak jako rozbuška.
|
| uhugo | •
|
(26.10.2011 17:10:26)
Pak je to pozvání samozřejmě v pořádku. Je možné, že se ta neúčast na pohřbu švagrové hodně dotkla, je možné, že je to zdatná manipulátorka (pokud považuje vánoce v ČR za vaši povinnost), těžko říct. Že jsi neudělala nic špatně, na tom jsme se tu všichni shodli, takže až tu reakci švagrové zpracuješ, můžeš to hodit za hlavu. Jestli se snažit znovu s ní navázat přátelský kontakt a nebo udržovat spíš odstup a formální vztahy, to si musíš rozhodnout sama, obojí je obecně v pořádku.
Jenom drobný podotek - nepsal bych jí (zejména v dopise, který měl být usmiřující), že jste volili mezi variantou těžkou a těžší (to může být pravda, ale není to její starost, navíc pokud právě prožívá ztrátu blízkého člověka, tak to má ještě těžší) a že díky její výtce je z těžkého těžší (přenos odpovědnosti). Máš sice plné právo jí to takhle napsat, ale k usmíření to nepřispěje.
|
| whale |
|
(26.10.2011 17:17:18)
Hmm, to je pravda. No, tak přeci jenom se mnou pár hodin lomcovala sebelítost, tak se tam vkradla rýpavá poznámka.
Můžu se zeptat, jsi profesionál? Psycholog, terapeut, kouč? Máš nezaujaté připomínky, docela s nadhledem, které člověk opravdu potřebuje, a i když jsou některé "do vlastních" řad, tak neurazí... 
|
| uhugo | •
|
(26.10.2011 17:24:37)
Děkuju. Profesionál nejsem, dalo by se říct, že jsem cholerik, který pracuje na svém sebeovládání, takže se možná občas umím vcítit do toho, co by se koho mohlo dotknout.
|
| whale |
|
(26.10.2011 17:29:17)
Tak to klobouk dolů, protože pár choleriků jsem zažila, a takhle se vciťovat neuměli ani jeden/jedna.
Dítě se mi právě probralo z odpoledního spánku, tak musím končit.
Díky Ti i všem ostatním za názory, snad mi pomohou se nad ten můj pocit nespravedlnosti povznést.
Mějte se hezky!
|
|
|
|
|
|
|
|
| Raduza | 
|
(26.10.2011 15:58:45)
Já bych zas tak rychle neodsuzovala. Docela dobře si dovedu představit jak doma pořád poslouchá "Pepíček odjel, nechal nás tady, kdovíjak dlouho ho neuvidím, Kačenku vzala Marcela sebou a mně se po ní tak stýská ..." nebo "vidíš kam to ten Pepíček dotáhl, je tam a tam a kolik má peněz a ty trčíš tady ....". Ale spíš mi připadá reálnější ta první varianta. Na to, abychom si mohli utvořit obrázek, víme málo věcí. Hlavně jaké jste měli vztahy předtím.
A na svátky bych jela domů. BE asi není Belize, ne? A nevíš, jestli budeš těhotná a jestli bude zvracet jak Amina. Švagrové bych klidně napsala jak se má a co dělá.
|
| whale |
|
(26.10.2011 16:10:54)
No, právěže se snažím neodsuzovat, proto to tak řeším. Tchánovci jsou neskutečně rozumní lidé, tak doufám, že ji až takovými řečmi nezatěžují, i když ono asi bude stačit jen to, že se jim stýská. Takže tuhle stránku chápu - ale nechápu, proč mi to nenapíše jinak, proč hned tolik zloby. Protože právěže před tím jsme špatný vztah neměly, aspoň jsem si toho nevšimla.
Na ty Vánoce tam nechceme jet i z toho důvodu, že jsme chtěli, aby naopak rodina postupně na svátky přijela sem, za námi - aby se podívali, kde žijeme, všichni (ostatní) na to jsou zvědaví a přijet chtějí. Tak jsme se předem dohodli, že to tak letos uděláme. A švagrová se cukla až teď.
|
|
|
| Jana Z. | 
|
(26.10.2011 16:00:54)
Sirsi rodine je po vasem rozhodnuti velke kulovi - neco jineho je, ze tim, ze clovek odjede, tak zbyva vetsi cast starosti o nemocne pra/rodice na sourozenci/ich, co zustavaji a clovek si to musi uvedomit.. (ne, ze se necha citove vydirat, ale uvedomit si a bud pomoci, jak clovek muze, ocenit atd).
Mozna je svagrova nastvana z nejakeho takoveho duvodu na Tveho muze, nicmene ma pusu a jedina pomoc je komunikace a ne urazeni se..
Ze jste nejeli na pohreb, tak pokud jsou trosku pribuzni rozumny, tak by to mohli pochopit, po takovem stehovani, vsechno je nove, pravidelnem jezdeni, clovek toho ma jiste plne bryle..
(na druhou stranu musim dodat, ze taky tu litaji nizkonakladovky, kdyby letel jen Tvuj muz, tak to neni cenove moc narocne - zijeme taky cca 800km od CR - a autem, jezdi tu lidi i na otocku do CR..).
|
|
| 8.5Yettynkaa12 | 
|
(26.10.2011 16:09:15)
Naprosto Tě chápu, že Tě to trápí, sama nevím, co bych dělala, asi bych to taky nedokázala hodit za hlavu a asi bych se taky snažila dopátrat se k jádru pudla, přestože asi bude takové, že švagrová je závistivá pomlouvačná husa a nemá smysl se jí doprošovat...Asi bych to nedokázala, takže bych pátrala dál...U jiných rodinných členů, cože jí to přelétlo přes nos. Jsem zvědavá na odpovědi ostatních, protože sama nevím, co s tím.
|
|
| Chape | •
|
(26.10.2011 16:39:42)
Zajdete si do Antwerp na namesti, kupte si tam dobrou cokoladu a dejte si relax. jsou tam nadherne kramky s pralinkama a podobne.
Dost lidi si nevidi dal nez na konec nosu.
Jo jste v cizine za penezi, zkusenostmi a poznanim, ale oni uz nevidi to ze se nemuzete sebrat a v patek jit s kamarady na pivko, v sobotu s kamoskou z mesta na kafe, ze si tvoje deti nemuzou hrat s martinou od vedle. Ze kdyz potrebujes pohlidat dite, tak nezavolas mamku nebo tchyni. Tohle je pro ne samozrejme, ale ty jsi to vse odhodila pro svuj cil. Ona ten cil nema a nebo nema silu se od toho odpotat, i kdyz treba docasne.
Stim nic neudelas, ber svagrovou takova jaka je, ty jsi svuj krok udelala, a ted zalezi na ni, zda ho udela.
Se zbytkem rodiny komunikuj dal normalne, a kdyz se svagrova ozve, bude dobre, kdyz ne, tak o tebe nestoji a jak tu pisou, nasla by si jiny duvd, i kdyby jste na pohreb prijeli.
|
| whale |
|
(26.10.2011 17:01:59)
Jojo, díky :o) Mě to mrzí ani ne tak kvůli mně samotné, ale že už takhle má to moje dítě okleštěnou rodinu - a) daleko, b) v rodině z mé strany je to hodně porozváděné a znesvářené, takže žádný dědeček, moje matka alkoholička, takže ani babička, a teď i ze strany manžela, kde to doposud bylo klidné a úplně jiné než u nás, přijdeme o tetu!
No, budu mít jednou hodně vysvětlování - a doufám, že zvládnu být objektivní, protože víceméně souhlasné reakce vás všech mě samozřejmě potěšily!
|
|
|
| Vítr z hor | 
|
(26.10.2011 17:21:26)
Na to, co a proč se stalo, už teď moc nezáleží.
Rozhodla ses nejet, stalo se, ať už to bylo dobře nebo ne, už to zpátky nevezmeš.
Nemá smysl se omlouvat nebo vysvětlovat, kdo chtěl, tak pochopil, kdo ne, na toho je škoda plýtvat časem.
Důležité je, že s tím nic neuděláš, pokud nebudou chtít oni sami. Tak se s tím smiř, nevšímej si jich a komunikuj s těmi ostatními.
Na to, co si o tobě ostatní myslí, má tvé jednání mnohem menší vliv, než si myslíš. Je to v nich.
|
|
| A & D | 
|
(26.10.2011 17:29:07)
Ja nevim, mozna by vas ted potrebovala. Mozna nezvlada svou vlastni situaci a tak ani emoce. Mozna ma pocit, ze jste ji utekli, pripada si sama, trochu ztracena, k nicemu. To kazdopadne neznamena, ze byste potrebovali jeji souhlas k odjezdu. Mam jen pocit, ze to vsechno neustala psychicky. Nechala bych to ted v klidu, dost mozna se to casem utrepe.
|
|
| Terinka4444 | 
|
(26.10.2011 17:32:53)
Tak můj pohled na věc? Švagrová jednoduš závidí vaši situaci, to, že jste v cizině, myslí, jak nerejžujete, to, že se vám daří, prostě to přestěhování. Babičiny smrti nebo těch kotrmelců v rodině, no za dva měsíce jich asi bylo, jsou z její strany jen zástěrka. Je vzteky a závistí bez sebe a nedokázala to ukočírovat. To si myslím. Jinak nikdo nemá právo soudit, jestli jste nebo nejste na pohřbu, je to čistě vaše věc, pokud to někdo používá, je to jen alibismus.
|
|
| Pruhovaná | 
|
(26.10.2011 17:52:32)
Mám dvě švagrové. Dost ti rozumím. Vlastně měla jsem, jedna z nich se chová takovým způsobem, že se s ní nestýkáme ani já, ani manžel a za příbuznou ji už nemůžeme považovat. Jestli jsi v pohodě s tchány a a mužem, na švagrovou se prostě vykašli, zejména nemá-li s ní manžel kdovíjaké vztahy. A z vlastní zkušenosti si taky myslím, že závidí. A taková závist se hromadí, až to jednou prostě praskne... spíš si dejte pozor, aby vás postupně neodstřihla od rodičů (tchánů).
|
|
| 1kulička | 
|
(26.10.2011 19:00:53)
Tak závidí ti zcela jistě a zcela jistě ti chtěla schválně ublížit. Nevím, proč by Vás měla vůbec z něčeho vinit (na pohřeb babičky jsem nešla ani já a žiju v ČR, co s miminama na pohřbu?) a proč by měl mít její názor na vaše stěhování nějakou váhu?
Dej si na ní dobrý pozor - dovolila si k tobě opravdu hodně a navíc se jí snažíš omlouvat. Já to udělala obdobně u své tchýně (přece jsem s ní chtěla mít pěkné vztahy) a i když pomluvila mě i mojí rodinu, přece jsem jí ráda odpustila, protože byla v těžké situaci. Jenže pravda je taková, že slušný člověk se chová slušně i v těžkých situacích a vyčůránkové a manipulátoři vědí, kam píchnout a ještě se omlouváš ty.
Představ si, že přijede a bude se tvářit, že tě jako vzala na milost - budeš se sní otravovat po zbytek života? Husa je to!
|
| Kudla2 | 
|
(26.10.2011 19:12:47)
souhlasím s Janou - do rozhodnutí žít v zahraničí zbytku vaší rodiny nic není a do toho, kde budete trávit svátky, taky ne.
Švagrová je s největší pravděpodobností manipulátorka, nemá žádné právo se vám montovat do života.
A vy zas nemáte žádnou povinnost se jí omlouvat nebo jí cokoli vysvětlovat. S tím pohřbem to naprosto chápu a s těma vánocema taky, nemá vám do toho co kecat.
Dobře, žes neposlala ten zlý mail, já bych od téhle chvíle dávala najevo "tento způsob komunikace je nám nepříjemný a nehodláme na něj přistoupit, pokud se chceš bavit normálně, tak jsi u nás vítaná."
Letenku bych jí už nevnucovala, když tak bych promluvila se zbytkem rodiny, až tam budou, že ona se na vás z nějakého důvodu naštvala a tebe to trápí. Nenasazuj na ni před její rodinou, otočilo by se to proti tobě.
|
| whale |
|
(26.10.2011 19:39:02)
Nasazovat před ostatními na ni nechci, ale ani mluvit o tom s nimi nechci - teď tady byla tchyně na návštěvu, protože se jí po vnučce (první) stýská, tak přijela dřív než na Vánoce. A jí jsem o tomto problému mezi námi neříkala - nechci nikomu přidělávat těžkou hlavu, švagrová je její dítě stejně jako můj muž, umím si představit, jak by mě jako matku mrzelo, kdyby se mé děti mezi sebou takhle rozkmotřovaly. S tchánovci máme hezký, klidný, uctivý vztah, tak doufám, že tohle rozčilení švagrovou brzy pustí a nebude je potřeba do toho tahat.
Díky Vám všem ještě jednou za podporu a přeji hezký večer.
|
|
|
|
| Maťa. | 
|
(26.10.2011 19:38:33)
Posobí na mňa, že toto len využila ako zástupný dovod k tomu, aby sa mohla konečne takto prejaviť.
Ja som tiež nebola na pohřbech (troch a velice blízkej rodiny, ktorú som milovala) z obdobných dovodov. Nikto ma za to nezatracoval a nezatracuje.
|
|
| TiNiWiNi | 
|
(26.10.2011 21:03:57)
To co jsi popsala, mi přijde jako naprosto rozumné jednání. To, že jste se rozhodli pro práci v jiné zemi neznamená, že se vzdáváte rodiny!!!!! Dnes je kontakt s rodinou vlastně nepřerušen, když se používá Skype, mobil, atd...Jedna moje známá se vidí a mluví se synem mnohem víc, co je v cizině, protože doma byl pořád někde v čudu nebo zavřený ve svém pokoji  ))) Kde jsou ty doby, co mi volal jednou za měsíc táta z fabriky, protože tam se neplatilo za telefon Nebyla jsem na pohřbu své milované babičky a ani svému tátovi (zemřel v ČR 3 dny před narozením dcery v cizině). Ale znám ten pocit hrůzy, když zažiješ, že se rodina od tebe odvrací, právě v tu dobu, kdy byste podporu všech spíš potřebovali (svátky, vánoce). Já se dozvěděla, že švagr tvrdil mé sestře, že když žiju v cizině, to je jakoby ona ani sestru neměla. Tuto větu v životě nezapomenu a na toho blba mám od té doby svůj názor. Bohužel má sestra je za toho intelektuála stále vdaná a toto nepřenesu přes srdce nikdy.
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)