| bien+Kája08/08 | 
 |
(20.6.2012 16:59:29)
Zdravím a mám dotaz...
Minulá diskuse mě přivedla k problému, kterej sme hodně řešili do synových cca 40 měs. a teď se to trochu vrací - bití dětí.
Podotýkám, jelikož mu musím být furt za zadkem, tak vím, že jde o sebeobranu... Byť nepřiměřenou a někdy zbytečnou... Do těch 40 měs. v podstatě nemluvil a ani nerozumněl, takže když za ním přišlo nějaké dítě a chtělo si půjčit hračku, on nevěděl o co jde. Tak si to dítě tu hračku zkusilo vzít (neb on vlastně neřekl ne) a už to bylo... Nebo si někde něco položil, na chvilku od toho odešel, dítě nevědělo, že to "není volné" a už se do něj pustil... o víkendu zas modelová situace - syn vlezl na koloběžku (na návštěvě), majitel se ho z ní pokoušel "vyšťouchnout", stoupl si před syna, držel řidítka. Syn volal:"Nesmíš. Nedělej to." (nevím, jestli se ten chlapeček nepokoušel nějak razantněji syna dostat z koloběžky) a najednou řev, jak kdyby minimálně přišel o ruku.. Ten druhej kluk... A že ho Kája kousl... Kousl... Do krve.... Jenže tenhle chlapeček bere synovi opravdu všechno, když přijdem na návštěvu... Sebere první hračku, syn si najde jinou, tu mu sebere taky a tak to jde celý den... Sám si ale bere synovy hračky bez ptaní.... Je to takovej malej provokatér - párkrát sem ho přistihla, že syna navádí, ať udělá něco, co má sám zakázaný a pak žaluje, že syn udělal to a to... Vždycky ho několikrát varuju, ať syna nezlobí (těma naschválama), že sám ví, že ho pak Kája bouchne, kousne... Ten chlapeček moc dobře rozumí, ale stejně mu to nedá...
Nedávno, jinde - syn si hrál s hračkou, ze které byl úplně hotovej... hrál si s ní celej den. Na chvilku byl odvolán k jiné činnosti, tak si to položil a přišla holčička, v podstatě si ji asi jen chtěla prohlídnout a syn po ní neuvěřitelně rychle a nebezpečně vystartoval...hračka nebyla ani jednoho z nich...
Nechci ho nějak extrémně obhajovat, ale opravdu to není agresor, kterej konflikty vyvolává... Jen je neumí řešit... A teď, když už umí říct nedělej to, neber to, nech mě,tak některý děti prostě neposlechnou a on je potom takto invektuje...
Situaci ještě komplikuje, že je syn ADHD, má vývojovou dysfázii a podezření na PAS... Věřím, že nemít tyto problémy, řeší věci jinak...
A teď k dotazu - co dělat? Jak ho "naučit", že bít/kousat děti nesmí, ale bránit se má? Jak se má bránit, když slovní obrana (nedělej to atp...) nezabírá?
Díky, že jste dočetli až sem a taky díky za rady...
|
| brabenec+Adélka | 
|
(20.6.2012 17:23:36)
A to by mě taky zajímalo . Adélka má zase takového provokatéra bratrance. Bydlíme od sebe se ségrou přez 100km, tak jsme se sjížděli vždycky na léto, proto děti jsou od sebe 3m, myslela jsem , že to bude fajn. Nebylo a není. Přesně jak popisuješ. Ať si vzala jakoukoli hračku, okamžitě jí to rval z ruky, oblíbená jeho kratochvíle bylo stoupnout si jí těsně k obličeji a začít řvát apod. Ale jakmile se stalo nějaké "příkoří" jemu, tak nahodil andělské oči a byl neviňátko. No je mi proti srsti nemít ráda nějaké dítě, ale jeho jsem začala nesnášet a ségru taky, protože neřekla ani ň a ani nijak nezakročila, když už to přesahovalo únosnou mez. Maximálně pronesla oznamovací větu-nech jí to a častěji naopak rejpala do mě, ať nechám, že je Adélka citlivka. Minulý léto jsem už věděla, že se Adélka jen tak nedá a nechala jsem jednou ring volný-když si nedal říct, tak v tom vzteku a bezmoci do něj strčila a zařvala na něj, že koukal i se ségrou jak jeliman a chvíli vydržel krotký. Bohužel jen chvíli.
No možná je citlivější, ale zase ji nenechám růst jako dříví v lese. Snažím se jí učit, aby se o hračky dělila, pokud si s nimi nehraje, ať řekne, když se jí něco nelíbí, ale bohužel se stále častěji setkávám s tím, že pro některé děti věta "nedělej to, nelíbí se mi to nebo tohle nechci" znamená pravý opak.
Tak nevím, jestli v dnešní divočině má smysl vychovávat dítě ke slušnosti, když za ní dostane leda " pár facek".
Ale nevzdávám to, spíš taky hledám, jak jí naučit bránit se bez  pěstiček.
|
| bien+Kája08/08 |
|
(20.6.2012 17:35:53)
Jo, to s tím řvaním do obličeje dělal ten kluk taky... Ze začátku se syn kvůli tomu rozbrečel, teď už řve taky... a ještě ten chlapeček si stoupne kousek před syna a šermuje rukama (jak když se bijou holky)... To dělá, když se syn nenechá o něco obrat... No a rarach toto bere jako útok, tak mu jednu střihne, ale doopravdy.... Ten chlapeček je o měsíc a půl mladší... A o 4 kg lehčí... Takže na fyzičku syn vyhrává....
Já si myslím, že dřív šlo možná o to, že nechtěl hračky půjčovat... Teď mi to spíš přijde, jako by si chtěl se synem hrát, jenže mají oba diametrálně odlyšný zájmy (jeden si v klidu v sedě hraje se zvířátkama, skládá puzzle a maluje si; druhej nedělá nikdy nic z těchto činností, jezdí rád autama, se vším hází a furt běhá...), tak když si syn nechce hrát hry toho chlapce, tak si nebude hrát vůbec... mi to přijde....
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(20.6.2012 20:04:07)
brabenec není to fajn - já mám kamarádku - ona hclapce 20měsíců, můj má 24m, vídáme se denně od cca půl roku toho jejího a ten její je taky agresor... prvně teda nšá asi v roce ho taky za vlasy tahal, praštil lžičkou.. a pak toho nechal, nechá si lecos vysvětlit, moc nemluví, ale je hodně citlivý a všímavý.. od kamarádky je prostě raubíř, našeho ustavičně bije, kouše... u nás si pučuje všecky hračky a našemu pučit žádné nechce... po třech měsících agrese se začal náš bránit, a když už mu teda jednu švihne, tak to stojí zato, nicméně to nemění nic na tom, že malej furt v agresi pokračuje. Kamarádka dost nad rámec zasahuje, snaží se konfliktům předejít.. ale nejde to, stýkat se přestat nechceme, takže hlídáme, ale člověk neuhlídá všechno
doma našemu malému své hračky prostě pučit nechce, kamarádka ho dycky přinutí.. hlavně v případě, že to první měl v ruce můj syn..
to stejné ale dělám já, má to ten, který to měl v ruce, popřípadě, protože náš je rozumnějíš, to vysvětlím a on i ze dvakrát už třeba ustoupí...
myslím,ž e to je dost i tím - že kamarádka má tři kluky a prostřední dost toho nejmladšího provokoje - já to mám na stídačku - nejstarší kluk, pak holka a pak malej - a nikdo ho tu nezlobí - jako neprovokuje, nebere věci.. /někdy se s malou hádaj o lego, ale není to denní boj, spíš si dost spolu vyhrajou) a tak si myslím, že nemá pocit, že musí bojovat
od kamarádky bojuje jen s naším (tedy chlapcem - asi je to tím, že se vídají často), když k nim přijde na návštěvu obdobně stará holčička, tak od té se nechá klidně tlouct
jak naučit nevím.. zatím nadávám ve finále ikdyž se brání, protože prostě nechci aby ani jedno z mých dětí kohokoliv bouchalo nebo kousalo..
kamarádku chápu, protože moje prostřední byla taky víceméně ten agresor.. ikdyž tedy spíš jak tvůj syn v sebeobraně
|
|
|
| withep | 
|
(20.6.2012 17:46:39)
Pokud má ty problémy, které uvádíš, pak ti asi jako matka zdravých dětí nedokážu poradit. Já jen že mám děti dvě, tudíž mají denně mnoho příležitostí tady to půjčování věcí trénovat, a stále to ještě nemají plně natrénováno - takže trpělivost  A určitě jasná pravidla: když dá něco z ruky, už to není "jeho" a může si to kdokoliv vzít. Když chce něco, co má někdo jiný, je třeba si pěkně říct (syn nemluvil do 3a 3/4, takže šmidlal dlaněma o sebe). I když si jeden pěkně řekne, není povinností toho druhého mu tu věc dát - to je u nás největší problém, dcerka si užívá, že má něco, co je žádané, a nechce to hned dát, i když už to nepotřebuje, no prostě... trpělivost
Mluvím o půjčování, ne o obraně. Pokud to děti nezvládají a jeden druhému věc bere a nastává rvačka a řev, zasahuju. Ale lepší je tomu předcházet a naučit je, jak spolu komunikovat a sdílet. Vlastně neučím děti, jak se bránit, protože podle mě na sebe prostě nesmí útočit  . No a když už se stane a jeden druhému ublíží, musí se omluvit, pofoukat, pohladit, udobřit se. Jo, tomu je učím - aby se ohradily: "to mě bolí", "to se mi nelíbí",...
|
| bien+Kája08/08 |
|
(20.6.2012 18:02:40)
whitep-on prave nema problem pujcovat..jen par srdcovych zalezitosti..nekdy vec polozi proto,ze si jde podat dalsi,co k tomu patri (napr.si jde pro vagon k vlacku,lopatku k babovce atp),popr.jde na zachod a to ja vidim tak,ze si s ni nedohral..a zmineny chlapec mu to okamzite zabavi,obcas i vezme z ruky,kdyz na syna zrovna mluvim a on tudiz neni ve strehu..a ty na chvilku odlozeny veci viz vyse mu prave vezmou i jiny deti,ktery asi ani nevi,ze si je jen polozil..myslim,ze v tomto je syn v pravu,ale nesouhlasim se zpusobem,jak to resi..kdyz su u toho,stihnu vetsinou zasahnout,tzn.zabranim synovi v utoku a zucastnenym vysvetlim/pretlumocim o co jde..nekdy dite hracku vrati,kdyz nechce,synovi vysvetlim,ze si dite pohraje a hracku vrati,syn to prijme..ale v zari jde do skolky a mam strach,ze budou problemy..pritom si su jista,ze jde o komunikacni problem,ze syn neni zlej..a podotykam-rozhodne nejsu hyperprotektivni matka-synovi toto jednani netoleruju..ale nevim,jak to odbourat..
|
| bien+Kája08/08 |
|
(20.6.2012 19:12:54)
Tutenstein - jak jsem už někde psala, tak s matkou druhého chlapce se ani nějak domlouvat nemusím... sama je zoufalá z toho, jak se její syn chová... nejen k mýmu, ale celkově.... taky když ho syn "jen bouchne" bez následků, a chlapec pak brečí, říká mu, že si za to může sám.... ale to kousnutí o víkendu bylo fakt už přes čáru... syn dostal i plácnuto - můj reflex...+ omluva+pofoukání+okamžitý opuštění koloběžky...
A že by se přestali vídat, by byl trest pro nás, matky... známe se od ZŠ+společný roky na intru na střední... máme fakt blízkej vztah a nechcem o sebe přijít....
|
|
|
|
| Marťa11 |
|
(20.6.2012 22:27:55)
zkusila bych změnou u té "odložené věci", souhlasím s whitep, jak to dá z ruky, je hračka volná... není v silách děti sledovat, jestli je odložená jen na chvilku nebo na furt... pokud ji ještě bude chtít, tak mu jí pohlídej apod., ale jak ji položí, je prostě volná
|
| bien+Kája08/08 |
|
(20.6.2012 22:54:01)
Marto-u te odlozene veci-pisu,jak to vidi syn a ja to vidim podobne..psala jsem,ze to ty deti asi nevi,ze si s tim jeste hraje (krom toho provokatera,ten to vi moc dobre,ceka na prilezitost),nelibi se mi,ze je napadne,to pak musi vec postoupit..pokud stihnu zasahnout a k utoku nedojde (za situace,ze vec neni ani jednoho),tak resim takhle-synovi reknu,ze dite nevi,ze si s tim hraje,diteti reknu,ze si to jen polozil,jestli by bylo tak hodny a vec mu zas dalo..potud i pokud je vec ditete-jestli by bylo tak hodny a pujcilo,pokud ano,syn musi podekovat (s tim problem nema) a pak osobne ja nebo on vec vratime,popr.oznamim diteti,ze je volna,jestli ji jeste chce..kdyz dite vratit/pujcit odmita,syn to musi respektovat..je-li vec syna,zeptam se ho,jestli si ji muze dite pujcit a rozhodnuti syna je smerodatne-nekdy pujci,kdyz nechce,musi dite vec vratit..to se dari zajistit taky v klidu..jen jednou jsem se s cizim ditkem o bagr (synuv a velmi milovany) pretahovala..syn nabiral na hysterak a v tu chvili to bylo opravdu v zajmu zdravi ditete..neb odejit bez synovy hracky neslo a nechat ho tam,napadl by to dite..to se rozbrecelo,dolitla matka,napred vypadala,ze nas zmydli vsechny,po vysvetleni se na syna usmala a svy dite odvedla..
|
|
|
|
Vím, že teď ti to sice nepomůže, ale mně tato vidina občas postaví na nohy. Nevím odkud jsi, - nemáš kamarádku, která by třeba vypomohla?
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)