Tatramelka+3 |
|
(22.9.2012 21:20:03) Stalo se nám na návštěvě, že jsme byli svědky pro mě absolutně nepřípustného chování. Dcérenka vyžadovala cosi, maminka jí to nechtěla dát, děvčátko dupalo nožičkama, házelo s sebou, bylo hrubé k mamince, používalo věty a obraty, ze kterých jsem šla pomalu do mdlob, maminka jí pak několikrát přetáhla proutkem a holčička stejně nakonec vyhrála a ještě výtězoslavně dosáhla toho co já jsem tedy chlapcum nedovolila (ale u nás to tedy stačilo na staršího dohodou a mladšímu jsem to 2x pověděla, že takhle né a byl klid), jenže slečna se jim ještě pošklebovala.
Nekomentuji tyhle situace, páč já jsem zatím nikdy problém neměla, a domnívám se, že je to problém mezi matkou a dcerou. Jenže starší o den později vysekl na mě velice podobnou scénu a používal stejné slovní obraty, jako jsme slyšeli ďen předtím. Nechtěla jsem do toho tahat ty dvě, ale ze zoufalosti jsem mu tedy pak řekla, že se mi chování holek nelíbí a doma to prostě provozovat nebudeme. Dneska to zkusil na manžela. Považuji to celkem za přirozené, ale říkám si, páč ty dvě dotyčné jsou naše příbuzné a nevyhneme se jim, jestli tyhle scénky komentovat na místě a nebo si o nich popovídat vždy po návštěvě doma (to mi příjde teda trochu pozdě a i mi je to takový blbí, že je jako pomlouvám za zády...?)
Jak řešíte takové situace?
|
Kubula K. |
|
(22.9.2012 21:23:57) Co třeba cestou domů? A pomlouvat nemusíš, jen můžeš třeba podotknout, že jsi ráda, že u vás to takhle nechodí a že bys to netolerovala. Ale začla bych asi tím, že bych se dětí zeptala, jak to viděly ony, a vedla bych to tak, aby jim to nejlíp došlo samotným, že tudy ne-e.
|
Tatramelka+3 |
|
(22.9.2012 21:34:25) Pěkný, to by pro nás mohlo být řešení. Zatím jsem to prostě nijak zvlášt´ nemusela řešit. Ale ten poslední incident byl fakt nejvyšší kalibr, co jsem zažila sama na vlastní kuži a sama jsem nevědala chvílema co dělat, jak se tvářit, co říkat
|
|
Ivuljenka |
|
(23.9.2012 10:56:26) ano taky to tak řeším, cestou domů se k situaci vrátím a řeknu své dceři,že to se mi nelíbilo a že dotyčný se choval nevhodně a že to není dobré ablba bla... U nás to zabírá. ne že by taky ledacos nezkusila,ale chápe to jako nevhodné chování a sama se k tomu mnohdy vrací se slovy,že dotyčný se choval tak jak se nechováme...
|
|
|
Aneka_ |
|
(22.9.2012 21:40:05) Záleží na věku a povaze. Starší jsem hned po incidentu, ale někde stranou, třeba cestou, dost důrazně řekla, že takové chování je u mne netolerovatelné. Obvykle jsme dalekosáhle debatovali na podobná témata a dcerka je dost uvědomělá a chápající, tedy to mělo efekt. Nikdy s ní potíže tohoto rázu nebyly a vždy jsem obviňovala rodiče z neschopnosti. Ejhle, moje druhé dítě je zcela odlišné a myslím, že bude právě jednat tak, jak uvidí, že z toho něco káplo. myslím, že to bude zkoušet. Pakliže se nepletu v jeho povaze, hodlám tohle komentovat hned, páč na rozebírání myslím nebude mít náladu. Stejně tomu asi nepředejdu. Pak příjde na řadu asi také ten proutek
|
|
Luciferekk s čertíky |
|
(22.9.2012 22:48:29) Hned, doma už si nevzpomene co přesně dělala. Samozřejmě po ní neřvu, ale v klidu si co nejpochopitelněji vysvětlíme.
|
|
Jana (Lukáš 6/03,Martin 8/05) |
|
(22.9.2012 23:10:20) ... jo aha - tak chování druhých spíš cestou domů / doma.
... chování dětí (jak popisuješ holčičkku) - když byli kluci menší jsem řešila přímo na místě, ale ne předevšemi - odejít (odnést) dítě do jiné místnosti, příp. tam s nim chvilku pobýt, abychom se oba dva uklidnili :-D
... teď stačí na chování buď upozornit slovně nebo pošeptat, podrobněji rozebíráme cestou domů / doma...
|
|
Pawlla |
|
(23.9.2012 3:45:58) Tak já to řeším jako Ty,doma to řeknu na plnou pusu.Je to sice pozdě,ale zase řešit na návštěvě nevhodné chování dítěte hostitele a komentovat jeho výchovu mi nepříjde slušné.
|
Ropucha + 2 |
|
(23.9.2012 10:35:03) Jako Pawla. Nedovolila bych si komentovat nahlas chování hostitelů, i když by to se mnou hodně cloumalo. Doma bych dítěti připomněla, jak to bylo ošklivé, a že my se k sobě takhle chovat nebudeme.
|
|
|
veverkaa |
|
(23.9.2012 7:44:41) Řekla bych to dítěti hned. Použila bych něco jako: Tohle TY doma dělat nebudeš. Prostě jednoduše, jasně. Po cestě bych pak už vysvětlila, co se mi nelíbilo.
|
|
Vítr z hor |
|
(23.9.2012 7:54:05) Drive jsem komentovala hned, ale v druhem jazyce, abych neztrapnovala deti nebo onoho rodice. Pokud dotycny rodic trestal telesne, mela jsem to jednodussi, protoze takto netrestam a deti byly uplně štajf.
Posledne jsem nekomentovala: Dite u nas na navsteve, u jidla se chovalo jak dobytek, vedle jeho matka, nezasahla. Jedna moje mladeznice se zachovala jako dama, jedla vzorne a delala, ze o cuneti po jeji pravici nevi. Druha se pokousela napodobovat, okamzite jsem slovne zakrocila (ovsem pouze proti ni) a pochvalila "damu". Vysledek? Navstevnicke dite, jeho matka i napodobujici mladeznice se citily trapne, ale asi to zabralo. Mladeznice uz to nedela.A zabralo to asi lip nez decentni komentar.
|
|
Monty |
|
(23.9.2012 9:26:27) Nekomentuju nic, u nás doma je na komentování podobných věcí expert syn.
|
|
Hilly. |
|
(23.9.2012 11:06:40) Pokud je to blízká příbuzná, tak bych to okomentovala přímo tam a i bych jí třeba potom řekla, že tohle se mi nezdálo z výchovného hlediska dobré. Pokud by to byla jen kamarádka, asi bych dítěti spíš něco zašeptala do ucha, třeba: " Ta se ale vzteká, co?", "Tu čokoládu dostat neměla, když jí to maminka prvně zakázala, slovo se musí držet". No a po cestě domů to rozebrala víc
|
|
cinnamon |
|
(23.9.2012 12:23:36) Setkávám se s tím hodně často - v blízké rodině jsou děti, které mají hranice nastavené úplně jinak než naše - mluvíme o tom, ale až v soukromí. Nemyslím si, že se jedná o pomlouvání, když dítěti na jeho úrovni vysvětlím, proč celá situace vznikla a proč je pro nás podobné jednání na obou stranách nepřijatelné. Pokud mluvím o těch druhých se zachováním úcty a nenálepkuju, pak to vnímám jako pomoc dítěti k tomu, aby pochopilo odlišnosti jednání lidí a důsledků, které z toho plynou. Na návštěvě bych se tomu vyhnula - řekla bych, že by to vyvolalo stoprocentně negativní reakci příbuzných.
|
|
fisperanda |
|
(23.9.2012 14:37:34) Já učím dceru rozpoznávat hloupý lidi, který se musí ignorovat. Sama si už všímá, takže když jdeme kolem party spratků,kteří kopou do popelnic, sama hlásí že jsou hloupí a zlí. A takových si my, chytří nevšímáme Hloupí lidi chodí na červenou, vztekají se v obchodech, ulamujou větve... Jsou poměrně dobře indentifikovatelní, a s těma teda nekámo!
|
Tatramelka+3 |
|
(23.9.2012 17:04:03) jenže tak jednoduché to vždy není. Myslím, že konkrétně tyhle dvě holky by se s námi taky raději nekámo, kdyby nebydleli v domě tchánovcu. Jsme velice rozdílné povahy, naprosto odlišná výchova, názory na život a svět. Kdybych nepoznala manžela, tak bychom se se švagrovou možná znaly jen někde od vidění, ale určitě bychom kamarádky nikdy nebyli. Respektuji jejich výchovu i životní styl, ona myslím dělá totéž, jen prostě někdy, někde na kratičký čas se naše světy propojí....
|
|
Barbar |
|
(23.9.2012 18:54:43) Jejda, tak to jsou moje děti asi hloupé a zlé...dokážou se, někdy i na veřejnosti chovat šíleně, mladší se vzteká třeba 60 krát za den-kdykoli, když se jí něco nelíbí, vydrží třeba i hodinu. No jo, to potom mají rodiče hodných a rozumných dětí pocit, že je to stylem výchovy.Připouštím, že dělám chyby, ale asi není vše jen výchovou. I starší dcera dokáže někdy vřeštět a válet se po zemi, prostě ji přemůžou emoce, ani dospělí se nedokáží vždy kontrolovat...Mívá období, kdy je velice rozumná a potom období, kdy jde jakoby do regrese - po nemoci, teď při nástupu do školky... a pak se chová skutečně jako rozmazlený spratek, lidé to tak samozřejmě komentují...jen já vím, že taková není pořád,že ji něco trápí. Nenapadlo mě teda, že bych komentovala vztekající se cizí dítě před svými,že to je nevhodné chování, spíš mám takový možná trochu škodolibý pocit úlevy, že se nevztekají jen ty moje. A když občas někdo komentuje mou vztekající se dceru a mě kritizuje, že jsem neschopná ji uklidnit, tak se mě to velice dotkne. Takže se přimlouvám - určitě komentovat v soukromí.
|
Tatramelka+3 |
|
(24.9.2012 15:29:15) Barbare, ani naše děti nejsou 100%, ale já mám v tomhle výhodu, že nechodíme do školky, díky častému stěhování nemáme až zas tolik přátel, tak že jedeme prostě nějakou svojí lajnu do které moc okolí nezasahuje. Ale i to je otázka času a pro děti je přirozené odkoukávat..., svým zpusobem to považuji za normální.
Mám vážně stěstí, že ani jedno dítko k takovýmu chování samo od sebe nemá náturu, ale co není, muže být třeba ve třetím vydání. Už takhle vidím, jak jsou synové velice odlišné charaktery, tak kdo ví, co nám osud nadělí. Třeba tu za 2 roky budu řešit, že se naše dcera chová před nejen před návštěvou nesnesitelně a už nevím, čím bych jí praštila.
|
|
|
|
Tatramelka+3 |
|
(23.9.2012 17:06:40) Díky holky, asi to budeme řešit podle situace, nějakým letmým pošeptáním, že se mi to nelíbí a promluvíme si o tom pak v autě. To je asi nejrozumější řešení. Komentovat nahlas situaci bych asi nezvládla, nechci dělat v rodině zle a nevídáme se zase tak často.
|
|
|