Líza |
|
(23.9.2012 20:56:06) Pozice prostředního je složitá v tom, že nemá výsadní postavení - nejstarší je nejvíc napřed (na druhou stranu se na něm rodiče všechno učí, spoustu věcí moc řeší nebo naopak neřeší, co by měli), nejmladší je mazlíček, spoustu si toho na konto své pozice vymrčí (bývá to tak, že když je nejmladší v nějakém věku, nejstarší v této době byl mnohem samostatnější a přísněji vedený), prostřední je mezi nimi tak nějak ztracený, je pro něj těžší nějak vyčnívat. Když o tom rodiče ví, myslím, že se to dá trochu podchytit. Ona každá sourozenecká pozice má svoje klady a zápory - u těch prostředních dětí se prostě nejsnáz stane, že tak nějak uniknou pozornosti a ocenění.
|
Lassie66 | •
|
(23.9.2012 20:59:57) S tou samostatností nevím. Druhorozený je mnohem samostatnější, než prvorozená dcera. Ta je nejen první dítětem, ale i vnoučetem, hlavně prarodiče jí ještě teď vodí za ručičku, oblékali by jí klidně i v těch 6 letech. Na syna (druhé dítě, třetí vnouče) už není tolik času a on je palice dubová a rád dělá věci sám. Umím si představit, že očekávané třetí na tom bude podobně, prostě se třemi dětmi není čas na nějaké poskakování kolem jednoho, jako tomu bylo u prvorozené.... Ale uvidíme.
|
Lenka a zlatíčka |
|
(23.9.2012 21:05:31) U nás je druhorozený vyčůranější, líp to napsat nejde. Samostatný by byl až až, ale on záměrně nechce...ví, jak pozornost získat, oravdu je hodně neodbytný a staršího v tomhle mnohonásobně překračuje.
|
Lassie66 | •
|
(23.9.2012 21:11:22) To syn ne, nosí boty obráceně a oblečení taky, ale musí si to udělat sám. I učitelky ve školce říkaly, že pomoc odmítá. Ale co už, bude mít kozí nohy, no...
|
Lenka a zlatíčka |
|
(23.9.2012 21:14:28) Tak náš mladší využívá...vážně děsně. Umí sám a když nechce pomoc, tak mu pomoct nesmíme, to se klidně zase svlékne, když ho oblíknu a on nechce. Ale jak pomoc chce, tak neumí, neví, nezná, v životě neviděl...Je to docela sranda, když to vezmu takhle z nadhledu. Do školky ještě nechodí až za rok, tak uvidíme, jak se v tomhle vyvine.
|
|
|
|
Líza |
|
(23.9.2012 21:14:44) Lassie, jak se to vezme. U nás je druhá dcera taky samostatnější, ale v mnoha věcech k ní přistupuju jako k menší, než když byla starší v jejím věku. Ona je samostatnější pokud jde o to něco si zařídit, dokázat, že něco zvládne. Ale prostě přistupuju k ní jako k menší - vím o tom - a ona se tak i v jistých ohledech chová.
|
|
|
Lenka a zlatíčka |
|
(23.9.2012 21:02:15) S výsadním postavením si to uvědomuju. Každý by měl být v něčem vyjímečný, bez ohledu na pořadí narození. Určitě se na to pokusím zaměřit, abych vyzdvihla u každého něco. Spravedlivá asi nikdy nebudu 100%, vážně platí, že na nejstarším se člověk učí, mladší se tak nějak už sveze a u nejmladší uvidíme
|
Delete |
|
(23.9.2012 21:19:25) Ono ani nejde o faktickou spravedlnost....něco jako když každému vyhradíš půl hodiny denně jen pro něj, tak jedno dítě to může považovat za málo a jiné za "až moc" a spokojení nakonec nebudou ani jeden....Takže jde spíš o to najít určitou míru odpovídající jejich potřebám, dávat prostor, aby i méně průbojné dítě mělo možnost přijít, když potřebuje a ne, když na něj zrovna přijde řada, aby se prostě chvílema svět točil jen kolem něj, i když se to ostatním v tu chvíli zrovna moc nehodí....
Já s tím trochu bojuju, mám ty prostřední děti dvě (dvojčata), což umožňuje ještě víc je nechávat jen pro sebe, navíc obě jsou takové nevýrazné co do potřeba z ájmů, těžko hledám něco, v čem tu být jen pro ně, v čem by byly výjimečné.....Přitom pro mě osobně jsou výjimečné právě tím, že jsou dvojčata, ale pro ně tohle prostě hodnotu nemá... Zatím se ale nejukřivděněji ohledně všeho tváří nejstarší, ačkoliv co do privilegií a podpory zájmů je na tom jednoznačně nejlépe. Ale tohle prostě s objektivitou nesouvisí, jde jen o ty pocity těch dětí a pokud je mezi nimi nějaké, které je až tolik nesděluje, je snadné něco přehlédnout nebo vyhodnotit úplně jinak .
|
Lenka a zlatíčka |
|
(23.9.2012 21:36:16) U nás je taky nejukřivděnější nejstarší (i když nejmladší ještě není na světě), ale on je takový prostě povahově, mladší si nic nepřipouští, ale je to ještě batole, uvidíme časem. Navíc s nejstarším mám prostě povahový problém, lezem si na nervy, oba jsme prudší povahy. No...bude to ještě těžká práce, abychom všichni ve zdraví přežili a ideálně si to společně i užili
|
|
|
Danae+děťátko |
|
(23.9.2012 21:28:20) Naši rodiče to tak dělali - říkali mně i mé mladší sestře (prostředníček), v čem jsme podle nich dobré. Jenže... Odmalička nás tak zaškatulkovali a my se obě trápily, snažily jsme se dohnat to, v čem jsme podle nich byly dobré méně... Navíc se časem ukázalo, že jsme si ve svých schopnostech dost podobné, ale rodiče to jako by neviděli - prostě k nám přistupovali tak, jak si nás jako maličké zaškatulkovali. Já byla ta "chytrá" a "rozumná" a sestra ta "manuálně a pohybově nadaná". Jenže sestra byla také velmi chytrá - byla jen o něco málo ve škole horší a rodiče už k ní hned přistoupili stylem "no jo, ty na to nemáš tu hlavu"... a už se vezla... Sestra byla přirozeně pohybově nadaná, ale mně některé typy sportů hrozně bavily, bohužel jsem v tomhle neměla od rodičů podporu, což mě strašně, ale fakt strašně mrzelo...
Takže chválit, ale nikdy neškatulkovat a nesrovnávat
|
Lenka a zlatíčka |
|
(23.9.2012 21:33:05) No, příznám se, že srovnámám...ale spíš stylem, že vidím, v čem jsou rozdílní. Zaškatulkování může být problém, ale tohle je ještě hudba budoucnosti, děti jsou malé, ukáže čas, jak se k tomu postavíme. Jo, kéž bychom byli do budoucna dostatečně uvědomělí.
|
|
|
|
|