| Maláá | 
 |
(30.10.2012 7:41:07)
Naučila sis jej na chování, tak to bude boj,ale neboj to časem ustoupí...Je to klíšé, ale je tomu tak....
Mám děti od sebe 11měsíců-tatínek v práci-celý týden mimo domov a já na krku dvě děti-batole a mimčo....a zvládla jsem to....
Zkus mimčo dát do lehátka, tak ať na Tebe vidí a ty mezi tím můžeš vařit, žehlit aj.....
|
| Markéta |
|
(30.10.2012 7:58:23)
Ty jo, dát malého do lehátka. Pro mě byl mladší trochu šok, protože starší byla totální Šípková Růženka, spal asi dvacet hodin denně, v bdělém stavu jen jedl a usmíval se. Mladší uřvaný nespavec, s refluxem, takže po nakojení jsem se ho snažila udržet ve svislé poloze, většinou se ovšem pokadil, tak jsem ho šla přebalit, položila ho, on se poblil, řval, chtěl znovu kojit, tak jsem ho nakojila, držela ve svislé poloze, jenže on se pokadil... atd. Dát ho do lehátka byla výzva k neutuchajícímu řevu. Tož jsem se rozhodla to nehrotit, nejlépe usínal, když jsem s ním chodila v náručí nebo na boku po bytě a telefonovala, to se nechal udyndat a spící položit do postýlky a spal pak i několik hodin. V noci teda spal úplně nejhůř, vždycky, když už jsem byla úplně grogy, pomohla mi myšlenka - je to naposled, další nebude.
|
| Maláá |
|
(30.10.2012 8:12:25)
Osobně jsem léhatko neměla...měly něco jako křesílko/hrazdičku a v tom byly již od 2-3měsíců...a paráda....Ale vzhledem k tomu, že se malej narodil, když dcera měla necelý rok, tak se naučil, že se u nás doma nechová celý den....Ona byla zlaté mimčo, spala, jedla, spala..krásný to život jsem měla...s příchodem syna sen skončil...každé tři hodiny Mlíko-nekojila jsem-výhoda pro oba.... Takže jsem už nemohla spávat jak Růženka,ale musela jsem lítat okolo dvou dětí,domácnosti.....Ale ono jednou vše skončí a přijde jiné období.......
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(30.10.2012 8:17:32)
Bože můj, naučila si na chování 3,5 měsíční dítě 
Jasně, protože všechny děti jsou naučený na chování, ono holt v břiše to jinak nejde, než že je člověk nosí a houpe. Je to normální očekávání primáta po narození, být v náručí. Je možný, že existujou děti, kterejm nevadí, že ležej jako placka, ale znám jedno jediný (a není moje, bohužel ). Naše děti byly chovací a šátkový, nosily se prakticky furt (a když ne, spaly v hacce, která houpe).
Osobně považuju chování miminka za daleko důležitější než čistou podlahu nebo vyžehlený prádlo. Abych nechala děcko kňourat jen kvůli vypiglovanýmu bytu, to by mě teda fakt nenapadlo. Manžela bych požádala o větší účast na chodu domácnosti, než si to s miminem sedne, a rezignovala bych na absolutní pořádek.
|
|
| Maláá |
|
(30.10.2012 8:23:09)
V tom s Tebou souhlasím, že mimčo/dítka mají přednost před naklizeným bytem/domem...Ale ani jedno moje dítě nebylo naučené na chování...Až teď by se nejradši nosily....A rozhodně neležely jako placky v postýlce nebo řvaly a já uklízela...to rozhodně ne....Měly vše-veškerou pozornost...Rozhodně nestrádaly po matce a péči...!!!
Ale nosit celý den dítko na rukou...? Ne, toho zastánce nejsem ani šátků....
Vše jde,když se chce....Taky jsem dostávala depky a brečela, že to nezvládám....Bordel všude kam jsem koukla...BYlo mi do breku...ale útěchou pro mě bylo to, že se to zlepší...Naučila jsem dávat věci na své místo-naučila jsem to i přítele a teď to pochopily i děti...
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(30.10.2012 8:28:15)
Malá, co to je "naučené na chování"?
To může bejt roční batole, který je zvyklý, že máma ho poponáší a ono má rozhled a nemusí se snažit po svejch.
Ale tříměsíční mimino?? Pokud vyžaduje chování, tak prostě volá po kontaktu, to proboha není žádnej zlozvyk!
(Jinak že by něčí děti strádaly, pokud ležej, to jsem nenapsala a ani si to nemyslím. Uznávám, že jsou děti, který si spokojeně leží a chovat nechtějí, ale hádám, že jich moc nebude.)
|
| Maláá |
|
(30.10.2012 8:39:26)
Dítě naučené chování je to, které se musí pořád nosit-celý den...Při každém zakňorání se chová, prostě se pořád chová....To že dítko vezme, je pochopitelné, ale tahat ho celý den....? Pro mě to bylo nepředstavitelné.....Známá měla taky chovací mimino-nechtělo být ani v kočárku, ani v postýlce nikde...jen a jen v náručí.....
|
| Bára + 4 | 
|
(30.10.2012 9:04:41)
Zakladatelko, neboj, bude už jen líp. Měla jsem všechny děti nespavce, spaly jen u mě v náručí, nebo v jezdícím kočárku. Jakmile jsem zaparkovala na balkoně, do 5 minut se miminko ozvalo. A ten nejmladší byl vůbec závislák. Já teda musela miminko většinou nosit v šátku, protože v kočáru jezdí ten nejstarší.
Doma jsem si zvykla většinu činností dělat jednou rukou.
Tvoje  je hodně malinké, to tvou náruč potřebuje.
Když se narodilo čtvrté (nejstaršímu bylo 6 let) tak jsem konečně přestala žehlit plínky, ručníky a další zbytečnosti, které mi do té doby připadaly nepostradatelné
A hlavně - objevila jsem tady na Rodině Fly lady. Tehdy mi to hodně pomohlo.
|
|
| Maláá |
|
(31.10.2012 15:42:18)
Když někomu šátkování vyhovuje, tak proč ne...Mě by se to blbě nosilo, nevím, jakž tak jsem zvládala dítě v babyvaku-klokance...ale i to letělo do kouta, prostě radši jsem dítko dala do kočárku druhé vedle kočárku a šla jsem....A doma-byly na dece atd......
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(30.10.2012 8:57:21)
Malá, naše děti taky nechtěly být v kočáru, vzaly ho na milost až někdy koncem prvního roku. Jinak byly v šátku, v manduce, taky na dece na podlaze... Dokud se jim na dece líbilo, byly tam, jak začaly kňourat, šly se nosit. Pro mě to byl normální instinkt - mimino kňourá, tak ho vezmu k sobě. Přemejšlet, jestli si na to "nezvykne", případně na to chování koupit nějakej "stroj", to mi přijde úplně odtržený od toho, k čemu člověka ponoukají ty zbytky instinktů, co máme
Dyť do půl roku jsou strašně malinký. Samostatnosti se budou učit potom, a to už musej mít do foroty namazleno a nachováno, aby jim to pak nechybělo a nevisely člověku na noze až do promoce
|
| Katka +3 | 
|
(30.10.2012 9:29:41)
Tak přemýšlím, čím jsem si ty děti zkazila, že obzvlát ten první spustil řev, kdykoliv se jeho tělo dotklo podložky/postýlky/kočárku...S odstupem let můžu říct, že z něho vyrostl zdravě sebevědomý mladý muž.
Malé miminko je mládě typu nošenec, nejsme ptáci, kteří opouštějí mláďata v hnízdě, ani srny, abychom se odešly pást a mládě nechaly v pelechu, jsme primáti, kteří svá mláďata nosí na svém těle, dokud nejsou schopná samostatného pohybu. Pro mládě primáta znamená nepřítomnost pečující osoby akutní nebezpečí smrti hladem/prochladnutím/sežráním,takže mi připadá zcela v pořádku, že prvních několik měsíců proti odložení protestují.
|
|
| Maláá |
|
(31.10.2012 15:37:17)
U nás to bylo naopak-kolem roku byly bez kočáru úplně...chodily a v kočárku být nechtěly, tak nebyly..chodily.... A jsem ráda...
Ale já neříkám, že je to špatně, jen se to špatně odnaučuje....Vím, o čem mluvím...Ale po každém zakňourání jsem prostě neletěla a nebrala okamžitě dítě...Prostě ne, ale ať každý jedná dle svého úvážení...Ano, dítě a je jedno jakého věku potřebuje pomazlení, pochování, pohlazení....Moje děti rozhodně tím netrpěly-lásky mají až až...a to jsou zlobidla, že bych je občas vyměnila....Ale prsotě jsem je při kňourání hned nevzala....!! A nenechala jsem je vyřvat, páč mají výpadky dechu.....
|
|
|
|
|
| Lei | 
|
(30.10.2012 8:37:53)
No tak ani šátkované dítě není nonstop v šátku, ale má svůj prostor na ležení na dece, hraní, spánek jinde než v šátku apod. Ale nespornou výhodou šátku je energetické napojení na činnost maminky (resp. nositele), takže dítě vlastně taky "něco dělá", nosič se sehne i s dítětem, natáhne i s dítětem, zrychlí krok...jsou to podněty ve velice přirozené formě.
|
|
|
Potom jsem objevila šátek a další mimina odnosila v něm. Kromě chlapce s autismem jsem zatím nepoznala dítě, které by nesnášelo nošení v šátku, jen každé dítě dává přednost jiné poloze/úvazu a hlavní podmínka samozřejmě je, že matka si musí být jistá(Takže ne "zkusím ještě šátek, a když to nepůjde, budu se stresovat a vymýšlet něco dalšího", ale "teď musím uvařit jídlo/vyvenčit psa/ odvést starší dítě na kroužek, mimino jde do šátku.")
. Naše paní na úklid mě stojí 400 za týden, a po jejím odchodu to u nás opět vypadá jak u lidí. Ty peníze na to ušetřím, i kdyby trakaře padaly. Minulý měsíc padaly, tak holt paní přišla po 14 dnech, ale i tak to bylo lepší, než kdybych se o úklid pokoušela sama s dětmi za zadkem (pro zakladatelku - mám čtyři kousky ve věku 9,7,4 a 21 měsíců).
, to přenechávám prarodičům, když u nich jsme.
) už měsíc a půl mám naši smečku na krku a za říjen jsem odsloužžila 14 dvanáctek ve špitále, se tu můžu flákat dneska jak chci!
. Ale to nevadí, to vypiplané a spokojené miminko za to stojí, uvidíš. Taky jsem nesvá, když nemám byt v pořádku, ale jsou chvíle, kdy se to prostě nedá a je lepší se s tím smířit než být nervozní, to vycítí miminko, starší i manžel a atmoška pak není dobrá pro nikoho. 
, ale nedá se nic dělat. Tím nechci říct, že jsem skvělá
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)