prskavky |
|
(28.2.2013 13:05:41) Dávno před prvním dítětem jsme si pořídili kočku, časem přibyl kamarád. Byli to mazlové, co měli dovoleno téměř vše. Pak se narodilo dítě a nevím - připadám si hrozně hnusná, ale cítím, že jsou na druhé koleji. U mě určitě. Naopak mi z nich tečou nervy, když si neotřepou packy u wc, takže se všude válí kočkolit a já pořád lítám s vysavačem jak idiot, lezou dítěti do postele, ničí koberce (dřív jsme neměli), z toho úplně zuřím, tolik peněz stály a jsou na odpis.. :-( Syn má dost kašel, rýmy a ekzém, čeká nás alergologie a já si dost debilně přeju, aby nám řekli, že je to alergie na kočky. Připadám si hrozně :-( Ale nepomůžu si :( Když vidím, jak neposlechnou, jak si dělají co chtějí, jak mi ožírají kytky, hrabou hlínu z květináčů, škrábou podlahu, zdi.. Jsem fakt taková megera? Měl jste někdo stejné pocity po narození dětí?
|
Líza |
|
(28.2.2013 13:12:26) Na druhé koleji mi přijde v pořádku, na první mají být vlastní mláďata. Ale tohle, co popisuješ, to neznám. Nemám teda zkušenost s kočkama, ale mám zkušenost s tím, že jsem měla 9měsíčního psa, když se narodilo první dítě. Možná je to se psem jednodušší a náš teda vůbec nežárlil, ale jeho úlety jsem nevnímala jako nějakou schválnost nebo tak... normálně jsem ho brala dál, jak byl. Co byste s kočičkama udělali, kdyby se ukázali, že to je fakt alergie na kočičí srst?
|
prskavky |
|
(28.2.2013 13:17:11) Co by jsme dělali, to vlastně nevím. Možná by šli k prarodičům, ale nevím.. Na jednu stranu je mám moc ráda, večer se mazlí, syn je má i moc rád. Ale všechen ten řev, když zjistím co zase rozbili, rozškrábali, zničili.. za to bych je nejradši prohodila oknem.
|
prskavky |
|
(28.2.2013 13:30:12) Jo a co mi vadí asi úplně nejvíc - pořád kvůli nim všude zavíráme dveře. Do ložnice i do dětského pokoje, takže v noci, pokud to není důležité, nemůžu jít ani kouknout na syna, protože by ho vrznutí dveří mohlo vzbudit.. Na druhou stranu otevřeno na noc mít nemůže, protože kočky se někdy ve tři ráno rozhodnout udělat mejdan a to řvou, perou se a lítaj chlupy. To mi vadí asi ze všeho nejvíc.
|
Kivík |
|
(28.2.2013 13:51:40) ty naše se taky perou až chlupy lítaj. celý odpoledne sladce spinkají, aby v noci měly plno energie na řádění jediný co pomůže je rozdělit je stylem - kocour spí u mě, kočka u mamky. jak jsou spolu ve společných prostorách, honěji se a koušou a vrčej a syčej a pak kočka leze na sloup (šílenej škrabot) a kocour ječí, protože tam za ní nevyleze...des běs
|
Faidra Lannister |
|
(28.2.2013 13:52:27)
|
|
|
Lída + 4 |
|
(28.2.2013 13:51:49) A co takhle ty dveře namazat? Ale vážně, nepřijde mi v pořádku, když jsou děti naučený na spaní pouze v absolutním tichu... to pak ostatní obyvatele strašně omezuje.
|
adelaide k. |
|
(28.2.2013 14:12:34) Lido, vtipný zajímalo by me jak se to odnaučuje
|
|
|
|
|
|
Termix |
|
(28.2.2013 13:13:52) Všichni mě ukamenují, ale taky jsem měla kočku dávno před narozením dětí. Jakmile přišly děti, jakkoliv jsem se snažila a kočce se taky věnovala, kočka začala žárlit, škrábat děti, ty se jí pak bály, konala potřeby do jejich postelí, syn měl pak ekzém a permanentní rýmu, nakonec dcera taky, na alergologii jasně, že alergie na kočku .. Nikdo ji nechtěl, byla už docela stará. Teď budu za tu hroznou, ale nezvládla jsem to a dala ji do útulku. Stydím se za to, ale přiznávám. Nejdřív mi doma chyběla, teď bych už zvíře domů nechtěla ani omylem. ale jde o to, že bydlíme v bytě. Možná v domku se zahradou, ale do bytu ani rybičky.
|
Girili |
|
(28.2.2013 13:16:44) Nejsi hrozna, jsi normalni.
|
Alraune |
|
(28.2.2013 13:45:10) Mě to normální nepřijde. Jsme zodpovědní za to, co jsme k sobě připoutali. Rozumově se to snad pochopit dá, pocitově je to hrozný. Nikdy si už zvíře nekupuj. Nejspíš jen zaplňovalo prázdné místo, které pak zabraly děti.
|
holka anonymka |
|
(28.2.2013 14:19:06) jsme zodpovědní za to, co jsme k sobě připoutali.. Hmm.. Malý princ - nikdy jsem to nepochopila... Jakože s manželem alkoholikem nebo tyranem bych se neměla rozvádět - když jsem ho k sobě připoutala? Kolikrát tu na Rodině čtu rady, jak se zbavit přítele nebo manžela, když začne - pít, žárlit, zahýbat, dlužit, přestane chodit do práce.. Ale žárlivost koček, to je jiná? Má nechat kočku zničit vlastní byt, ublížit dětem? Vždyť jinde by ta kočka mohla být spokojená..
|
Faidra Lannister |
|
(28.2.2013 14:23:59) Člověka a partnera lze těžko srovnávat se zvířetem :)
|
holka anonymka |
|
(28.2.2013 14:29:24) chlap a zvíře - jaký je v tom rozdíl? No, chlapi jsou asi horší..
|
Faidra Lannister |
|
(28.2.2013 18:12:10) To zní hodně zahořkle... Každopádně zvířata i chlapy respektuju, jací jsou, a nedělám mezi odlišnými živočišnými druhy rovnítko.
|
|
|
|
Alraune |
|
(28.2.2013 14:32:20) Ta kočka je na tobě závislá, chlap, ať už si o nich myslíme cokoli, má přece jen jiné možnosti, než kočka :)
|
holka anonymka |
|
(28.2.2013 14:43:04) kočka není závislá na nikom. To není pes. Teda - nevím jak je to s těmi šlechtěnými, u nás běhaj samostatně po zahradách i siamky, a uživit se i zabavit umí v pohodě. Přitom je vidět, že je o ně i pečováno - srst mají nádhernou, hovínka taky (hlavně ty na záhonech se zeleninou)
|
MrakovaK |
|
(28.2.2013 15:07:24) právěže je o ně pečováno. Ale přeci nejde jen tak vyhodit kočku a myslet si, že se sama o sebe postará, když je třeba zvyklá na byt. Taková kočka může brzy dost škaredě skončit. Když si ji jednou pořídím, měl bych se o ní umět postarat a ne ji vyhazovat ven, když mě omrzí nebo vznikne nějaký problém.
|
|
Alraune |
|
(28.2.2013 16:35:31) Tak bráchovy kočky taky běhají venku, ale jsou venku chvíli.
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(28.2.2013 14:40:34) Zvířata a manžely nemůžeš srovnávat. Manželé si své manželky svobodně vyberou a jsou svéprávní, takže zodpovídají za to, čím manželce otravují život. Zvířata ( a děti) jsou připoutáme, zatímco s manžely se dobrovolně spojíme.
|
holka anonymka |
|
(28.2.2013 14:49:45) kotě co jsme měli z útulku se k nám ani připoutávat nechtělo. Myslela jsem, že mu zajistíme hezký život, a zatím to kotě ničilo ten náš a taky demolovalo naše obydlí, takže muselo pryč. Kocourek, který byl u nás před tím kotětem, ten si nás k sobě připoutal, a zdrhnul :-( To se lidem dělá? No, a vlastní děti, ty mám k sobě připoutané a doufám, že se brzy odpoutají, zvláště ten už dospělý
|
Faidra Lannister |
|
(28.2.2013 18:10:43) Zvířata nejsou roboti s návodem k použití, navíc ta útulková mívají za sebou lecjakou špatnou zkušenost, nebývají socializovaná... A promítat si do nich svoje pocity a tužby a očekávání vděčnosti je taky mýlka. Navíc se vašemu kocourovi mohlo něco stát, pobíhání po venku je vždycky rizikové, mohl se otrávit, něco ho přejet...
|
|
|
|
|
|
Pruhovaná |
|
(28.2.2013 17:33:36)
|
|
Termix |
|
(28.2.2013 21:02:18) Já z toho dobrý pocit neměla a nemám. Ostatně to tam píšu taky. To rozhodnutí nebylo nijak lehké, zvládala jsem to 4 roky, myslím dohromady kočku a děti. A i tam píšu, další zvíře rozhodně neplánuju. Ostatně tahle kočka taky nebyla plánovaná, jako učitelka jsem jí dostala od dítěte za vysvědčení se slovy, že jinak jí rodiče utopí. Bylo mi jí moc líto a nechali jsme si ji. Měli jsme ji celkem 9 let.
|
|
|
MrakovaK |
|
(28.2.2013 13:53:32) normální by to být rozhodně nemělo. Kočka je v tom naprosto nevinně a nakonec v útulku trpí nejvíce. I když je to "jen" kočka.
|
|
|
daba+holčička |
|
(28.2.2013 19:15:36) No taky mám kocoura, nejdřív děsně žárlil, pořád někde nachcáno. Teď už jenom všude chlupy, kočkolit, to bylo jasně i předtím, ale asi bylo prostě víc času na úklid. A co mi vadí nejvíc, nemá malou rád, klidně jí sekne, krade jí jídlo z talíře... Ona je jedináček a bere ho jako sourozence a radši by teda hodnou kočičku jenže co se starým morousem A já až do důchodu nechci žádnou kočičku
|
|
|