| Iwetax | 
 |
(1.3.2013 23:48:15)
Je tu nějaká maminka , která vyrůstala bez matky jen s otcem a sourozenci a nezažila péči od vlastní matky? Nebo kdo vyrůstal v dětském domově?
Já vyrůstala pouze s otcem a sestrami, otec neměl žádný vztah a tak jsem neviděla ženskou úlohu v rodině a výchově. Občas jsme se scházely s tetami a babičkami. Já mám teď dvě děti starší dceři už budou čtyři roky a já teď totálně tápu jak se mam k ní chovat. Když byla malá, tak to bylo jednoduché. Ale teď už asi ode mě něco očekává, vzhlíží ke mě a já jsem strašně nejistá. Jsem spíš jak její kamarádka a spolubydlící. Nemám z čeho čerpat.
Také mě trápí, že jsem nezažila změnu vztahu s matkou na dvě dospělé ženy. Vůbec nevím jaké to je. Jaké je to mít biologickou matku třeba teď když už máte vy děti? (za styl psaní a chyby se omlouvám- dysgrafie)
|
| Baobab | 
|
(1.3.2013 23:53:41)
Hlavne se uvolni, tohle ti prece nikdo neporadi.
Ja se k detem taky chovam spis jak spolubydlici a kamaradka, neumim byt na deti vubec prisna (taky toho ti smradi pekne vyuzivaji), ale rikam si no co, az budou dospeli, nikdo se s nima parat nebude, tak at maji aspon pekne detstvi...
Jinak s moji mamkou mame velice dobry vztah, v puberte to samozrejme skripalo, ale zas ne tak moc (mi rodice byli taky vzdycky hodne tolerantni).
Uvidis, ze to zvladnes, hlavne v tom nehledej nejakou vedu, stejne nasekas ve vychove plno chyb, ktere si pak budes vycitat (ale ver tomu, ze to dela kazdy, ne jen ten, kdo vyrustal bez maminky...)
|
|
| Alraune | 
|
(1.3.2013 23:54:46)
No, očekává od tebe zřejmě to, cos ty čekala od otce. Vzor, ochranu... mělas aspoň jednoho rodiče, který ovšem musel zastat obě role.
|
| Iwetax |
|
(2.3.2013 0:06:59)
Alraune : Pěkná odpověď asi to jsem potřebovala slyšet.
|
|
|
| Jája s čápátkem | 
|
(1.3.2013 23:56:39)
Iwet, možná máš částečně výhodu, že si budeš moci vztah s dcerou formovat od začátku podle svého. Člověk někdy až moc napodobuje ty zažité vzory z dětství, ikdyž by si to chtěl udělat jinak a po svém. Určitě budeš výborná maminka 
|
|
| Pole levandulové | 
|
(2.3.2013 0:01:04)
I milujici matka muze zanechat ne prilis vhodne vzory, to si nevyberes, zrovna vcera tu byla diskuze o matce alkoholicce, tam ten vzor taky nebyl podle zakladatelky zadna slava. Kazdy je chybujici. Chapu, co tim asi myslis, ale co si zkusit vybavit nekterou starsi zenu, se kterou jsi se nekdy potkavala - treba i kolegyni nebo nejakou kamaradku, jejiz chovani se ti zdalo dobre a vzit si ji jako vzor ted?
Jinak deti oceni lasku a bezpeci, to jim urcite davas uz ted
|
|
| pearl | 
|
(2.3.2013 0:11:44)
K tématu neporadím, ale chtěla jsem tě povzbudit, kdybys nenapsala o dysgrafii, nic bych nepoznala ) mě přijde tvé vyjadřování naprosto v pohodě
a přeju hodně síly, určitě to zvládneš!
|
|
| NovákováM |
|
(2.3.2013 0:17:31)
takhle ne, ale mojí mamče bylo 16, když jsem se jí narodila.
Dneska je to super babička.
Jako mamča... moc doma nebyla, potřebovala mít vzdělání, pak práci, ... a když už jsem byla větší, začali s tátou stavět dům.
Takže když jí bylo 21 a mně 5, tak ona nebyla typická matka a já dítě... spokojené v péči dědečka.
V pubertě byla skvělá a je dodnes. Nenáviděla jsem, jak se k nám stahují příbuzné děti a kamarádky, kamarádi, protože ona prostě neměla problém. Rozuměla nám a nedělala z ničeho drama.
Když nás načapala, jak taháme vajgly ve křoví, prostě nás posadila ke stolu, všem nabídla cigaretu, zeptala se, zda nechceme kafíčko.... (bylo nám 13,5).. zeblili jsme se po celém cigáru všichni... a chuť nás na dlouho přešla.
U nás byly bunkry, půjčování hadrů, líčidel, bot, karnevaly. A pár pravidel. Tehdy a tehdy bude uklizeno. Nepodpálit dům.
Taky jak jsme si hráli na velký, spaly jsme holky 5 - u nás v bunkrech v baráku... nebyla líná nás trochu vystrašit.
K nám se chodili vykecávat všichni.
Taky jsem si někdy říkala, že by mohla upéct třeba buchty )
mimochodem, babička je podobná jako v mé pubertě a buchty svým i cizím vnoučatům peče celý víkend.
Podle mého to děláš moc dobře.
|
|
| rišulka | 
|
(2.3.2013 1:17:52)
Je pěkné, že o tom přemýšlíš.
Díky tvému tématu teď přemýšlím já o mojí mamince. Nedělala nic extra, prostě byla. Pro mě a se mnou.
Netrap se, zvládneš to. Buď pro své děti maminka, která se postará a maminka, která je pro ně. Je jedno, co děláme, důležité je, s kým.
|
|
| Binturongg | 
|
(2.3.2013 2:02:42)
Iwetax - neporadím z vlastní zkušenosti, ale máme kamaráda, jemuž zemřela žena, když bylo jeho dceři 7 a synovi 5 let.
Dceři je nyní 21 let a cca od 15 si přivydělává hlídáním dětí - novorozenci počínaje, školáky konče.
Hlídává i naše dvě děti a můžu podepsat(já i ostatní rodiče), že lepší slečnu k dětem, s darem od Pánaboha, si nelze přát.
Nepochybuji, že z ní bude skvělá máma.
Moc nad tím nedumej a nech se vést intuicí.
Nikde není psáno, že nemůžeš být matka i kamarádka 
|
| NovákováM |
|
(2.3.2013 2:08:52)
Bin - v tomhle máš pravdu, vůbec mne to v souvislosti s tématem nenapadlo.
že znám muže, kde matky prostě "sbohem a šáteček".
Já konkrétně dva. A jeden z nich vychovával - holky - 3 a 5 let. Tenkrát jsem to velice oceňovala a obecně oceňuji dosud.
Už má vnoučata, holky mají naprosto normální vztahy... ale je fakt, že už tenkrát jsme to jako v okolí věděli a fakt cenili. Pomáhali kravinama... je to děsně let, buchty, guláš, prádlo, ale pokec holky nikdy nepotřebovaly...
|
| Jáňa+tři sluníčka |
|
(2.3.2013 10:05:02)
tak mě umřela maminka v necelých třech letech, vyrůstala jsem s tátou a starší sestrou. Můj táta(asi jako ten tvůj) byl prostě táta+máma v jednom. Povídání, pomazlení a jistota, nic z toho mi nikdy nechybělo, prostě jsem žádný deficit nepociťovala. Pak v pubertě mi bylo občas líto, že holky mluví o maminkách, ale to co líčily že spolu dělají a řeší, to stejné jsem dělala a probírala s tátou(včetně první menstruace ). Co se týče vztahu k dětem jsem nikdy nepocítila problém, to, že chci mít děti brzy a že je to hlavní a nejdůležitější program mého života jsem věděla už tak ve 14 a taky to tak bylo. Naštěstí ani ta babička mým dětem nechyběla, protože lepší tchýni než já měl asi málokdo. Zůstaň v klidu a věnuj svým dětem lásku a podporu stejně, jak to asi dělal tvůj táta s tebou a bude dobře.
|
|
| Binturongg |
|
(2.3.2013 10:10:01)
Terezo - sbohem a šáteček mi připomněl ještě jednu rodinu.
Našemu kamarádovi utekla žena, když byl kluk v první třídě a holka asi 10 let.
Na obou dětech se to rozhodně podepsalo, ale z obou jsou fajn lidi.
Holce je přes třicet, má dvě holčičky.
Jedna v první třídě, druhá v pubertě. Je to nerozlučná trojka a málokdy lze vidět tak skvělý vztah matka-dcery. A to samosebou nejednou dostaly pár pohlavků a hubatou maj mámu děsně - ale je báječná 
|
|
|
|
| janna001 | 
|
(2.3.2013 9:57:48)
Já jsem vyrostla s matkou,ale chápu tě naprosto. Matka nás vychovávala dost autoritativně, prostě se poslouchalo, jinak plesk, takovej studenej odchov - péče, ale bez pohlazení, když to trochu zjednoduším. Když byly mýmu synovi asi 2 roky, uvědomila jsem si, že ač se mi to v dětství nelíbilo, mám nakročeno stejným směrem. Myslela jsem si, že autoritativní výchova je správná, že tak z dítěte vyroste dobrý člověk. Teprve časem mi došlo, že intenzivní láskyplný vztah mezi rodičem a dítětem je mocný výchovný prostředek.
S tátou jsem to měla naprd, dokud s náma žil, vídala jsem ho sporadicky, společné zážitky spočítám na prstech jedné ruky. Když mi bylo 11, rozvedli se a od tý doby s ním nemám kontakt. Později jsem pak v rané dospělosti měla problém ve vztazích s opačným pohlavím, měla jsem pocit, že nevím, jak se mám chovat - doma jsem to neviděla. Srovnalo se to časem, pomohlo mi, když jsem si uvědomila, že důležitá jsem pro sebe hlavně já, že musím vnímat, co mi dělá a nedělá dobře a naslouchat svým pocitům, ne je přehlížet.
|
|
| Vendy a dve holky | 
|
(2.3.2013 12:00:56)
Ano, ale mama mi umrela v patnacti, tak nejaky zaklad jsem uz mela.Bylo to tezke, s chlapama nemuzes stejne pokecat, resit problemy, sverovat se.Schazelo mi urcite rekneme teplo domova, rodinna atmosfera.Dodnes jsem odtazita a obcas mi chybi vrelost k manzelovi a detem.
|
|
| Winky | •
|
(2.3.2013 19:17:26)
jak už tu zaznělo, sice ten vzor mám, ale protože si myslím, že byl moc tvrdý a autoritativní, chci se chovat ke svým dětem jinak než máma ke mě.... no a moc mi to nejde :-/... Takže ty si určuješ svůj vztah poprvé sama, ale zase nezatížená špatným vzorem.
Co se mi zatím osvědčuje, se tak trošku "programově přimět" k více vřelejšímu přístupu (jak píšeš, u těch malých je to nošení, chování a hlazení automatické, ale pak už to okolo těch 4-5 let není tak nutné, dítě běhá samo, obléká se samo atd. a ten přímý tělesný kontakt se snižuje, ale i tak dítko určitě ocení trochu toho extra muchlání). No a občas se tak trochu nenápadně zeptat "jaké by to bylo kdyby" (třeba dcera byla maminka a ty její dítě, co by ona dělala-nedělala a proč) a občas z toho vyplynou docela zajímavé informace co se dětem líbí/nelíbí a co by ocenily. A povídat si s nima co budou dělat až budou velký. V tomhle věku se ještě hodně v rodičích vidí, takže většinou chtějí být jako maminka/táta, ale už začínají mít i svoje představy co by dělali jinak (často dost vtipné, třeba dcera mi řekla, že až bude dospělá, bude mít vlasy dlouhé jako já, ale bude se víc strojit do šatů než já a hlavně bude nosit boty na podpatku..... - ehm, ano, jsem spíš kalhotová, moc nohy nevystavuju, a boty s podpatkem mám jen jedny a nosím je minimálně.... možná popřemýšlím o doplnění šatníku ).
|
| Zuuuza | 
|
(2.3.2013 19:30:16)
Winky, můj starší syn miluje boty na podpatku Okukuje ženský, co je nosí. A když si je vezmu já, je rád
|
|
|
| Evka | •
|
(2.3.2013 20:36:28)
Vyrůstala jsem bez mamky od pěti, mám sestru starší o 5 let.
Největší problém, který vidím po letech byl ten, že mi v pubertě a rané dospělosti nikdo neporadil. Zkoušeli na mě "tichá voda..." a já netušila, co to chování znamená. Hodně mi mamka chyběla, jak se narodil uplakaný syn.
Snažím se dětem dát to, co mi chybělo, nebo to, co mi tenkrát bylo milé.
Manžel byl na tom podobně, jemu rodiče neumřeli, ale bydlel od malička u prarodičů a máma s náhradním tátou bydleli jinde.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)