Mája.86 |
|
(23.11.2013 23:42:20) A kolik času jim věnujete. Náš malej se zabaví celkem dobře sám. Někdy přijde, že by chtěl vyndat knížky, tak je zkoukneme, ale moc u toho nevydrží. Nejradši si vezme dvě auta a jezdí s nima po všem možným. Rád taky kouká na pohádky, ale to mu moc nedopřávám. Občas spolu blbneme na gauči, děláme letadlo, lechtám ho a vůbec ho mořím :). Dost mi taky pomáhá - zkouší zametat lopatkou, bere mi vysavač, podává prádlo a kolíčky, atd. Stavíme taky kostky, povídáme si (on vyhrkne jedno dvě slova a já musím najít souvislosti :) ). A samozřejmě chodíme ven, navštěvujeme se s dětmi, co jsou stejně staré jako on. Mám ale pocit, že se mu moc nevěnuju. Z cca 12 hodin, co je vzhůru se mu plně věnuju tak možná třetinu. Zbytek si hraje sám, jsme venku nebo mi asistuje u domácích prací. Nechci se mu vnucovat (jako to dělá např. jeho babička - on si klidně hraje a ona mu do toho začne hrabat nebo ho odvádí k něčemu jinému, co sama chce, aby dělal). Nemá sourozence. Kolik času věnujete prckům? Hrajou si sami, nebo vás potřebují? Vnucujete se jim? Dbáte na to, aby si hráli s hračkami, které je "rozvíjí"?
|
romanaI |
|
(24.11.2013 0:13:39) .... a počkej na ty výčitky svědomí, jaký budeš mít, až jemu bude deset. A dvacet... Neboj, myslím, že děláš všechno správně. Moje babička v roce 1950 měla osm dětí, celý den strávila na poli a ovdověla- myslíš, že ji někdy trápilo, jestli se dostetečně věnuje svým dětem?
|
Mája.86 |
|
(24.11.2013 0:42:33) No jo, když já musím všechno dělat správně. A chtěla jsem to porovnat s ostatními. V okolí mám spíš extrémní případy. Buď to děcko je pořád zaměstnaný rodičema nebo roste jako dříví v lese. A čím víc názorů, úhlů pohledů a zkušeností, tím líp. Chci prostě vědět, jak to ostatní mají, jaký je v dnešní době trend. Zajímá mě to.
|
Brunhilda |
|
(24.11.2013 1:17:41) Já bych se tedy nechtěla řídit trendy dnešní doby. A na tvou otázku bude asi dost rozličných odpovědí, protože každé dítě je jiné.
Osobně bych volila zlatou střední cestu, i když prvnímu dítěti jsem se myslím věnovala nadstandardně. Za prvé jsem měla čas (byl jen jeden), za druhé nesnášel být sám (částečně dané povahou a částečně dlouhým pobytem v nemocnici když byl miminko), za třetí to bavilo jeho a za čtvrté to bavilo mě. Spíš jsem měla problém naučit ho zabavit se a hrát si sám. Co se týče rozvíjení, u prvního to šlo snadno, byl hodně zvídavý a je to prostě studijní typ. Druhý syn mou společnost tolik nevyžadoval a když, tak chtěl hlavně blbnout - honit se, lechtat, házet s ním na všechny strany, atp. Co se týče rozvíjení, knížky bojkotoval, cokoli naučného taky. Třetí dítě bylo tak nějak normální, rád si hrál sám a už jsem neměla tolik času, takže přímo jemu jsem se věnovala méně než bych chtěla. Zato se ale rozvíjel i díky starším bráchům .
|
Mája.86 |
|
(24.11.2013 3:04:46) Já jsem neřekla, že bych se jimi chtěla řídit. Chci je znát :)
|
|
|
|
|
|