| Unicef | 
 |
(19.12.2013 9:13:25)
Rodiče, které svému vlastnímu dítěti provádějí takovéhle věci, jsou zrůdy. Jistě existují dobří psychologové, kteří by možná trochu pomohli, ale taky existuje hromada psychologů, kteří prostě chodí do zaměstnání, a ti moc nepomůžou.
Asi před 10 lety jsem se taky v lecčems plácala, zkusila jsem několik psychologů a výsledek byl 0 (resp. pouze jsem si uvědomila, že touhle cestou to nemá smysl). No a pak mi doktorka gynekoložka doporučila MUDr. Cajthamlovou. Ano - tu, která se potom stala na Primě velmi populární v souvislosti s obezitou. S MUDr. Cajthamlovou jsem absolvovala jednu jedinou konzultaci, okamžitě dokázala identifikovat problematická místa, pojmenovala to, o čem člověk vůbec nechce mluvit. Polovinu návštěvy jsem probrečela, ale bylo to VELMI očistné. Naordinovala nějaká homeopatika. A musím říct, že tato návštěva byla z hlediska mé duše ZCELA zásadní. Hodně věcí jsem si urovnala a s dost věcmi se dokázala vyrovnat. Takže za mě - doporučuju Cajthamlovou.
|
| Czeperka | 
|
(19.12.2013 9:18:39)
Moc mi pomohla kniha Probuzení tygra
http://zdravi-literatura.hledejceny.cz/levine-peter-a-probuzeni-tygra/
|
| Anthea | 
|
(19.12.2013 9:57:19)
Otázka je, jestli od psychologa nečekáš moc? Respektive dostat se do stavu, jako byl před traumatem. To si myslím, že je nereálné.
Ve skutečnosti jsi své trauma zpracovala moc dobře, dokážeš fungovat ve vnějším světě tak, že ti to nezabránilo mít sebevědomí /nebo to alespoň úspěšně hrát - to ale dělá dost velká část lidí/, procestovat svět, založit úspěšnou firmu, najít si ne násilníka a ponižovače, ale zřejmě empatického muže, před kterým nemusíš tohle trauma tajit, dokonce to chápe, přenese se přes to, že si sex neužíváš.
Pravda, sex - to je asi jediné, na čem by se dalo v tvém případě pracovat - terapie a zlepšení, protože - přemazat paměť /pokud nebudeme mluvit o alternativních technickách, ne psychoterapii nelze/ - čili střípky vzpomínek se budou objevovat i tak.
A podle mě je v tobě nabouraná prazákladní důvěra v rodiče jako skály, opory, to ti chybí. To způsobuje, že když máš větší zátěž, cítíš se jakoby sama, bez opory, bez pevných kořenů.
Jednou jsem tady na nějaké diskusi, psala, že tohle bohužel jde těžko změnit, musel by to být terapeut ne na vykecání, ne na rozbor, ale někdo, s kým si člověk vytvoří hluboký dlouholetý vztah, získá pocit akceptace jako od moudrého rodiče. Získá stabilitu, potvrzení své "správnosti", toho, že nemá žádnou spoluúčast na tom, že je v zásadě dobrý a akceptovatelný.
A jistotu, že u něj může hledat citovou oporu /protože to je taky důležité, i dospělé děti se vrací za svými rodiči, když si nabijou čumák, vyplakat na rameno - ten pocit, že je kam jít, že ta základní jistota funguje je za normálních okolností narušený až ve vysokém stáří rodičů, když přestanou fungovat - třeba Alzheimer, nebo jejich smrtí - to pak každé dítě, kde byl funkční vztah nese špatně, protože jak říká "najednou jsem si uvědomila, že už jsem na světě sama - byť s manželem, děti, ale bez biologických rodičů, neměnných opor, které se za člověka postaví, i kdyby spáchal kdoví co/.
Tu akceptaci, potvrzení možná může člověk získat i jinde než u rodičů, ale musí mít velké štěstí na člověka, se kterým si sedne, který k němu bude mít opravdu vřelý vztah /nejlepší starší člověk nebo nějaké společenství/ a citově z toho člověka vytáhne.
Protože se jedná o city, pocity, ne o rozumové zpracování, to Termix zpracovala dobře.
Já se současně s Monty obávám, že takhle daleko se člověk se standartním terapeutem vůbec nedostane, to by musel mít velké štěstí na člověka.
A pravda je ta, že člověk, který to má rozumově zpracované je schopný to vcelku kočírovat - jako Termix.
Terapie ale znamená velké rozhrábnutí i kdyby ten terapeut byl dobrý. A je otázka, pokud je člověk v současné době funkční, jestli je ta pravá doba na to, nechat se rozhrábnout do hloubky a znovu rozebírat už v sobě rozebrané. Taky by mohlo následovat i když přechodné slušné zhoršení stavu.
Na závěr - částečně si myslím to, co Monty, u psychologa se vybrečet, vypovídat, svěřit, může rozkrýt věci, které si člověk neuvědomoval, ale u standartní terapie bych nečekala, že ze mě udělají člověka, který bude vnitřně jistý, bude takový jaký by byl, kdyby to trauma nikdy neměl. Musel by dát citové opory a doplnit deficit, nahradit třeba ty dva rodiče, co selhali -jeden zneužíval sexuálně, druhý citově.
Vždycky tam bude chybět ten pocit opory v základních jistotách /rodičích/, akceptace jimi, že já jsem ta správná, není ve mě nic špatného. Pokud tohle někdo dokáže dodat, pak by byl člověk úplně uzdravený, jinak ne.
|
| Anthea |
|
(19.12.2013 10:00:37)
Já vím, že Dobri byla se svým názorem odmítnuta, ale tak si říkám, že možná nějaká dobrá křesťanská komunita ten pocit akceptace a stability v člověku vytvořit může.
Když tedy nebudu řešit trauma toho, že si sex neužívá, to opravdu dořešit s terapeutem, ale asi nečekat od toho zázraky, že to zmizí úplně.
|
|
| kambala pláááckááá | 
|
(19.12.2013 10:01:25)
já nějak nechápu zdejší odpor k psychologům
je to prostě doktor pro duši. jasně, jsou blbí psychologové, stejně tak jako blbí obvoďáci a blbí neurologové a blbí advokáti
zuby si samy netrháte a hledáte tak dlouho, dokud nenajdete správnéo zubaře. a s psychology je to to samé. já pracuju 14 let v organizaci, které obětem pomáhá a za tamní psychology bych dala ruku do ohně, jsou skvělí a vidím, jak těm lidem pomáhají
|
| Monty | 
|
(19.12.2013 10:06:07)
kambalo,
ale to není odpor vůči psychologům, to je víceméně reálný náhled na to, k čemu psycholog slouží.
K psychologovi se člověk chodí vykecat a je možný, že ho psycholog při tom vykecávání navede směrem, kudy dotyčný sám nepřemýšlel a nějak si to zpracuje.
K zubaři nechodím proto, abych mu vykládala, že mě bolí zub a nečekám, že se mnou bude hodinu rozebírat důvod - chci, aby mi ho opravil.
Což psycholog s "duší" jaksi neudělá.
|
| Žžena |
|
(19.12.2013 10:08:07)
Monty,
a k čemu vlastně ti psychologové a psychiatři jsou? Ničemu nepomůžou, nic vlastně nespraví, proč k nim ti lidi choděj?
|
| Monty |
|
(19.12.2013 10:10:52)
Psychiatr je doktor, ten předepisuje léky a léčí to, co je pokládáno za nemoc.
Psycholog NENÍ doktor.
|
| Žžena |
|
(19.12.2013 10:12:21)
Rozdíl mezi psychologem a psychiatrem stran předepisování léků znám, ale mimo to se mohou v mnohém překrývat. Používat stejné metody, psychoterapii atd.
Psychiatr není jen předepisovač prášků.
|
|
| Anthea |
|
(19.12.2013 10:18:37)
Monty ty máš bohaté zkušenosti s různými psychology. Dostalo se ti v kontaktu s některým tak vřelého pocitu vztahu a přijetí, žes měla pocit, že pořeší tvoje trauma s rodiči a prarodiči? /mimochodem dost podobné jako Termixovo/ a taky ses to naučila v běžném životě jakžtakž kompenzovat.
Myslím takový vztah ty a terapeut, kdy bys měla pocit heuréka, tomu člověku na mě opravdu záleží, ten mě opravdu akceptuje.
Tohle mj. přece celý život hledáš, co měli dát rodiče. A tohle hledá podle úvodního příspěvku i Termix /kromě té sexuální stránky, ale jak jsem pochopila, tam to není o tom, že by nemohla sexuálně žít, flashbacky jsou jen občasné, ne trvalé a bránící sexu/.
|
| Monty |
|
(19.12.2013 10:22:12)
Antheo,
ale o mne nejde, píšu sem proto, že tohle máme v rodině, hned vícekrát - babičku znásilnil sedlák, u kterýho sloužila, matku obtěžoval vlastní otec, jeden příbuznej seděl za zneužívání svý adoptivní dcery... táhne se to naší rodinou jak červená nit.
Mne k psychologovi primárně posílala matka, protože měla pocit, že nejsem normální a chtěla, aby jí na to někdo dal štempl, jako že ona za nic nemůže, ale ten špatnej jsem já. 
|
| Ropucha + 2 | 
|
(19.12.2013 10:33:07)
Monty, tohle má v rodině bohužel ledaskdo. A každý se s tím vyrovnává po svém.
Ty jsi byla matkou posílána k psychologovi, se kterým jsi neměla zájem spolupracovat a nenašli jste společnou řeč, fajn, je to tvoje zkušenost, zvolila sis vlastní cestu, jak se vyrovnat (jak to bylo úspěšné, o tom by jiní psychologové možná mohli vést nekonečné debaty).
Ale možná by bylo na místě respektovat, že ne každý funguje stejně, jako ty, přestože projde podobným problémem.
Placatka tu psala něco o svých zkušenostech s oběťmi násilí a psali tu i jiní, kteří o tom něco vědí.
Tvoje zkušenost je jen tvoje, není univerzální. Můžeme vzít na vědomí, že ty osobně na psychoterapie absolutně nevěříš, ale to je tak všechno.
Myslím, že Termix to nepotřebuje číst pořád dokola.
|
| Monty |
|
(19.12.2013 10:41:00)
Anett,
vždycky jsem měla za to, že je daleko lepší slyšet i skeptický názor z druhý strany než vidět v něčem "univerzální řešení", nadchnout se pro ně a pak vyhořet. Pád pak o to víc bolí.
Plácání po zádech neposkytuje ani ten psycholog.
To je taková specifika Rodiny - kdo zpochybňuje nebo publikuje méně populární názor, je za něj ostrakizován.
Přesto to občas dělám, protože mi to přijde pro tazatele užitečný.
|
| Ropucha + 2 |
|
(19.12.2013 10:48:30)
Monty, ne, to není ostrakizace za názor, který jde proti proudu.
Myslím, že protichůdné názory tu stojí vedle sebe docela často a jsou přijímány a respektovány.
Ty ovšem jako kolovrátek vehementně oponuješ všem, kteří mají jiný názor nebo jinou zkušenost, než ty.
Ono stačí napsat, já jsem skeptická, protože moje zkušenost je negativní. Tečka.
Tvé příspěvky působí dojmem, že si neustále musíš něco dokazovat, proti všem. Netvrdím, že je to nutně obraz reality, ale mně tak vyznívá to, co tu píšeš.
|
|
|
|
| stará Marie | 
|
(19.12.2013 10:42:16)
Monty, skutečně nejde o tebe, ale o to, zda se Termix může dostat pomoci. Tvoji skepsi ohledně psychologů naprosto chápu, přesto se domnívám, že kdo hledá najde, a existují i velmi schopní (respektive pro daného člověka vhodní) psychoterapeuti, kteří opravdu dokážou pomoci. Nejde jen o to se vypovídat a kde nic tu nic. Že ty máš takové zkušenosti souvisí hodně i s tvojí vysokou inteligencí (již jsem to ti to tu psala před lety: člověk s přílišným nadhledem, despektem k psychologovi-psychologii, uvědomováním si toho, co ten odborník zrovna dělá, schopností kritického hodnocení jeho práce, to má holt s nalezením toho pravého těžké). To, že člověk sám ví, proč je mu blbě, co ne/bylo v dětství, rozumí problému atd... ještě neznamená, že si dokáže také sám pomoci. Nedokáže (a pokud se mu to nepodařilo za posledních pár desítek let, je to celkem nabíledni), potřebuje pomoc zvenku.
Píšu to zde pro TERMIX: pomoc existuje, stojí za to ji hledat a najít. Určitě si najdi vhodného psychologa (psycholožku). Projdi webovky, načti si o různých terapiích-postupech, směrech, co by ti mohlo vyhovovat, a podle toho hledej psych., který ty metody používá. Nenech se odradit případným neúspěchem - tj. návštěvou psych., který ti nebude vyhovovat, zkoušej dál. Nemusíš se zbytek života trápit! Přeju hodně štěstí 
|
| Kudla2 | 
|
(19.12.2013 10:46:29)
Marie, přesně
ono u toho psychologa právě o tu racionální stránku ani tak nejde, respektive často si rádoby "racionalizujeme" věci, které vůbec racionální nejsou, a on to může pomoct rozklíčovat.
Pro mě je psycholog především o pocitech, racio mám plus mínus klacek taky zvládnuté, ale pocity si občas poručit nedají a bývají dost iracionální, a je fajn mít někoho, kdo to pomůže rozplést a upozorní člověka na slepé uličky, ve kterých by se třeba sám zasekl a nemohl dál.
|
|
| Anthea |
|
(19.12.2013 10:48:59)
Marie třeba i Monty by šlo pomoct. To by ale musela natrefit na člověka, u kterého by uvěřila, že mu konkrétně NA NÍ hluboce záleží. Na jejích pocitech. Ne aby se cítila jako klient, aby jí dokázal dát nějaký citový přesah.
Podle mě tam Monty hledá tohle a psychoterapeutické rozbory jsou pro ní spíš kontraproduktivní, protože si někde v hloubi duše říká: holečku, teď se mnou děláš testík x, ten slouží na to...no to známe. Ale pak zavřeš dveře a je ti egál, jak já se cítím.
Možná se pletu, ale podle mě Monty hledá v dobré terapii právě tohle. VZTAH. AKCEPTACI. Jenže na takové úrovni, jako od blízké osoby.
Jak už jsme se tu obě shodly, to jí měli dát rodiče a mohl by jí to dát i někdo jiný, možná spíš než většina terapeutů, která takhle práci nepojímá, ani pojímat nechce.
|
| Žžena |
|
(19.12.2013 10:51:39)
Antheo,
Monty předem jakékoli terapie blokuje tím, že ONA PŘECE NEMÁ PROBLÉM.
|
| Monty |
|
(19.12.2013 10:53:31)
Nemá. Vadí to?
Nebo myslíš, že každý, co nedostal to, co chtěl, má problém?
Max. tak smůlu.
A tím bych už z této diskuse sebe vynechala, to Termix v ničem nepomůže, mne to nebaví a ostatní taky ne.
|
| Žžena |
|
(19.12.2013 10:55:01)
Monty,
mně to nevadí.
Ale pak nechápu Tvoji averzi k psychologům. Ty s nima vlastně žádnou špatnou zkušenost nemáš. Oni Ti nikdy nemohli bejt co platní, když žádnej problém nemáš
|
| Monty |
|
(19.12.2013 10:58:31)
Žženo,
stručná rekapitulace.
Psycholog je člověk, ke kterému se ostatní chodí vykecat a který může navést na nějakou cestu při zpracování problému/traumatu, kterou dotyčný přehlédl nebo neznal.
Není to člověk, který poskytuje univerzální řešení "problémů", nemá kouzelnou hůlku, neumí mazat ničí software a neumí udělat z člověka XY někoho úplně jiného.
Nemám averzi vůči psychologům, pouze tvrdím, že čekat od nich účinnou a trvalou pomoc, očekávat od nich zázrak na počkání je nebezpečný.
|
| Žžena |
|
(19.12.2013 11:00:10)
Monty,
stručná rekapitulace:
Místo abys normálně diskutovala, polemizuješ s vlastními konstrukty, které ostatním diskutujícím akorát vkládáš do úst (klávesnic).
V diskusi budu pokračovat, až odpovíš na můj příspěvek.
|
| Monty |
|
(19.12.2013 11:02:11)
Žženo,
už není třeba, Anthea velmi pregnantně vyjádřila i můj vlastní názor.
|
|
|
| Blank zero |
|
(19.12.2013 11:03:12)
Vidím to podobně. Když je psycholog citlivý, tak řadě lidem může pomoci, že je někdo se zájmem vyslechne a případně přidá nějaký komentář, povzbuzení nebo radu. Asi jako dřív lidem pomáhalo, když ve v kostele vyzpovídali. Problém je, když nevhodným postupem terapeut věc naopak nějak rozjitří. Vrtá do toho, dává autoritativní rady, necitlivě se vyjádří. Je řada psychologů, kterých si vážím, pokud bych ale sám měl se některým svěřit, byl bych velmi na pozoru.
|
|
| stará Marie |
|
(19.12.2013 11:10:02)
"Nemám averzi vůči psychologům, pouze tvrdím, že čekat od nich účinnou a trvalou pomoc, očekávat od nich zázrak na počkání je nebezpečný."
A já tvrdím, že jsem po letech skepse a občasných marných demotivujících pokusů našla psychoterapeuta, který nicmoc nerozebíral, nenaváděl mě na nějakou cestu, kterou bych přehlédla nebo neznala - poslechl si pravda, co mě trápí, poslechl si, jak se s tím v (tehdejší) současnosti vyrovnávám sama, jaká jsou "moje" řešení, a pomocí hypnózy mi poskytl účinnou a trvalou pomoc. Neudělal ze mě někoho jiného, nic nepřemazal ani nevymazal.
|
|
| Anthea |
|
(19.12.2013 11:10:06)
Monty bohužel skutečná psyhoterapie do hloubky je na léta, nejdřív se oživují traumata a dneska i různé alternativy na druhé straně tvrdí, že vířit pořád dokola traumata není dobře, že by bylo lepší na to jít jinak.
Nikdo ale ještě nebyl masově úspěšný, i když pokusy jsou.
Ona ta emoce je emoce, není to rozum, rozumem když se naučím spočítat, kolik je jedna a jedna, tak to přijmu. Jak ale v sobě vyvolat emoci, kterou ten člověk nikdy nepoznal? Třeba "jsem akceptovaný, jsem dobrý".
Ne si to říkat jako afirmaci, ale cítit to.
Jako pocit to na někoho může přenést zase jen někdo druhý formou pocitu, že mu to "dá pocítit" a to v takové míře, jak to ten člověk potřebuje.
Když potřebuje, abys tu byl pro něj, tak je dost těžké vtěsnat se do toho, že za půl hodiny nám končí terapie, tak bude se sdílením konec.
Není to jako u dobré matky, dobrého přítele, partnera, kde se nepočítá čas ani citový vklad.
Který terapeut se nechá do věci klienta tak vtáhnout, jako emočně zainteresovaná osoba?
|
| Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:13:34)
Antheo,
ty s psychologama moc zkušenost nemáš, viď?
Navíc která zainteresovaná osoba vydrží poslouchat různé stesky a stížnosti a rozebírat pocity donekonečna? IMHO ani ta nejempatičtější.
|
| Monty |
|
(19.12.2013 11:22:33)
Kudlo,
ty máš nějaký divný představy, holka.
Proč by to někdo měl "donekonečna rozebírat"? Myslíš, že to takhle někdo dělá? Tak možná jo, ale to už se bavíme o úplně o jiném druhu "traumatu".
Mám hodně dobrou kamarádku, která měla dětství poměrně na prd, její matka je vypečený kousek, takže do dospělosti přišla zdrblá, nejistá, dělala dost kravin. Jediný, co chtěla, bylo najít si stabilní vztah a najít tu citovou oporu. Nechtěla o tom s tím člověkem furt mluvit, proboha. Chtěla to cítit. Trvalo to, ale nakonec se jí to povedlo, v nějaké spolupráci psychologa, přátel, její vlastní snahy... ten partner do toho byl zatažený minimálně. Zpočátku to pro něj asi nebylo lehký, projít tím, ale právě TO, že to ustál a byl s ní, zůstal s ní, byla ta nejúčinnější pomoc.
|
| Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:25:40)
Proč by to někdo měl "donekonečna rozebírat"?
Třeba jako ty tady?
|
| Monty |
|
(19.12.2013 11:28:21)
Jo aha, promiň, neuvědomila jsem si, že ty to máš jinak a vidíš "rozebírání" v něčem úplně jiným než já.
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 11:34:45)
Když někdo přijde do dospělosti zdrblej, sotva může čekat, že potká parnera-oporu a všechno pošlape. Zdrblej člověk často zdrbne i toho vyrovnanýho partnera, prostě neumí fungovat ve stabilním zázemí, nejde mu to. Slon v porceánu to většinou je. A to ne každej "stabilní partner" dlouhodobě dá. Je nesmysl se domnívat, že někdo přijde do vztahu zdrblej a tam se najednou srovná, minulost odstřihne a racionálně se rozhodne, že teď už bude všechno v pohodě. Zdrblej člověk si s sebou přinese do vzahu různé nestandartní vzorce chování, různé osobní problémy(např. nízká sebedůvěra, patologická závislost na "stabilním" partnerovi, nebo jiná závislost) a takovou zátěž ten partner prostě zvládnout nemusí.
Vím to, protože stabilního chlapa mám já. A on má doma mě  . Dost často je z mých reakcí minimálně překvapen. Každej jinej už by mě poslal do háje, on zatím drží. Pojí nás toho hodně, včetně lásky k našim dětem, ale ne každý je zvědavý na zdrblý partnery.
|
| Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 11:36:18)
A myslim, že v tom je, Monty, tvá slabina. Že od partnera očekáváš něco, co ti dát nemůže.
|
|
| Monty |
|
(19.12.2013 11:40:49)
Lassie,
nevím, jak si představuješ "zdrblý partnery", to vůbec nevím, co by mělo bejt.
|
|
| Anthea |
|
(19.12.2013 11:42:37)
Lassie až na to, že tady x-lidí na rodině kolikrát psalo, z jak dysfunkčních rodin pocházeli, jak to bylo těžký, ale pak se nějak vyhrabali a ještě přišel partner, který zalepil i ty citové rány a bylo dohojeno.
Samozřejmě si to nejde představovat tak, že stabilní potká úplně labilního na práškách a po léčebnách a vytáhne ho sám z bahna.
Jen tak, že když se ten s problémy vyhrabal sám na určitou úroveň, správný partner mu pomůže dozacelit rány a jede se.
Když se ale vyhrabeš na určitou úroveň jako Termix, jak další úroveň je jen to zacelení ran. Funkčně Termix funguje velice dobře.
Otázka je, kdo zacelí to, že táta s mámou nestojí za nic a ona se s nimi radši ani nestýká, aby si nevířila vzpomínky a aby přežila.
A myslím, že její partner je sice hodný, ale moc tomu nerozumí a tak se do toho vůbec neangažuje a Termix je na to sama. Taky málokterý partner je o tolik duchovně vyspělejší, aby pochopil problém toho druhého. Spíš si každý řeší své vlastní problémy.
|
| Anthea |
|
(19.12.2013 11:44:45)
Jenže vy pořád vypichujete "jen" to sexuální zneužívání. Že to byl u Termixe až vrchol ledovce, že i matka zneužívala psychicky, že tam není žádný základ, žádná spolehlivá osoba z dětství, to se tady opomíjí.
|
| Žžena |
|
(19.12.2013 11:46:28)
Kdo kde vypichuje jen sexuální trauma? To tu píšeš Ty a ještě v reakci sama na sebe 
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 11:48:32)
Antheo,
je dost rozdíl, jestli se bavíme o člověku, který pochází z patologického prostředí nebo o člověku, který si kromě toho nese s sebou z toho prostředí ještě nějakou bolest, nevyřešenou záležitost, případně jiné psychické problémy.
Co říkám je, že nejde zalehnout "stabilního člověka" a očekávat od něj zázraky. Je potřeba na tom pracovat i sám, partnerovi nějak odlehčit, obrátit se na odborníky. Ten partner může být dost zmatený, pokud pochází ze zcela rozdílného zázemí a nemusí vůbec tušit, jak pomoci.
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(19.12.2013 11:43:13)
"Zdrblej člověk si s sebou přinese do vzahu různé nestandartní vzorce chování, různé osobní problémy(např. nízká sebedůvěra, patologická závislost na "stabilním" partnerovi, nebo jiná závislost) a takovou zátěž ten partner prostě zvládnout nemusí."
Jo, takhle přesně to funguje.
|
| Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:47:29)
Adelaide, ano, potvrzuji, přesně takto to funguje.
To s tím vlečením nestandardních vzorců atd.
Myslím, že člověk je svému potenciálnímu partnerovi skoro povinován tím tohle si v maximální možné míře spravit sám. Jistě že ty drobnosti se dají "doladit" a doléčit společně, a je to úžasný, ale není možné navalit veškerou tíhu své deprivace a frustrace na partnera a ještě od něj čekat, že mě z toho nějakým zázrakem vytáhne.
Termix evidentně takto ideálního partnera má a určitě jí to velice pomohlo, ale je názorným příkladem toho, že to prostě NESTAČÍ.
|
| Monty |
|
(19.12.2013 11:49:35)
"Myslím, že člověk je svému potenciálnímu partnerovi skoro povinován tím tohle si v maximální možné míře spravit sám. Jistě že ty drobnosti se dají "doladit" a doléčit společně, a je to úžasný, ale není možné navalit veškerou tíhu své deprivace a frustrace na partnera a ještě od něj čekat, že mě z toho nějakým zázrakem vytáhne."
Tvl, to jsou představy... 
|
|
|
| Monty |
|
(19.12.2013 11:47:59)
"Zdrblej člověk si s sebou přinese do vzahu různé nestandartní vzorce chování, různé osobní problémy(např. nízká sebedůvěra, patologická závislost na "stabilním" partnerovi, nebo jiná závislost) a takovou zátěž ten partner prostě zvládnout nemusí."
No, tak přesně takhle to vůbec fungovat nemusí. Neříkám, že to vůbec neexistuje, ale není to standard.
|
| Žžena |
|
(19.12.2013 11:49:18)
Není to standard? Já bych řekla že právě naopak, že to standard je, že ta zdrblost jednoho z partnerů vytváří ve vztahu často až desktruktivní zátěž.
|
| Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 11:51:02)
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(19.12.2013 11:50:23)
Není to standard? A proč se rozpadá tolik vztahů? Jistě, že si každý nosíme do vztahu to své a ne vždy to prostě zafunguje s tím, co si přinesl partner. Naopak bych řekla, že to je velmi časté.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(19.12.2013 11:35:11)
Monty, nikoliv. Psycholog je člověk, který může nabídnout RůZNÉ formy terapie.
Špatný nenabídne nic účinného, dobrý může.
Nikdo zde nevyjádřil přesvědčení, že věří v nějaké zázraky nebo přemazání mozku apod., to tu zaznělo jen od tebe.
A jistěže účinné může být i ledacos, co vůbec neposkytne psycholog.
Termix se ale ptala na další možnosti kromě těch, které už sama vyzkoušela. Psychoterapie může být jednou z nich.
|
|
|
|
|
|
| stará Marie |
|
(19.12.2013 10:51:44)
Antheo, o tom, zda by Monty mohla najít pomoc, ovšem tato diskuze není, k tomu jsem se vyjadřovat nechtěla ;-)
|
|
| Monty |
|
(19.12.2013 10:52:03)
Antheo,
prosím, mne už z toho vynech, o mne nejde, ale na tohle ji ještě odpovím - já nehledala řešení "problému" od psychologa, protože ten ho nevyřeší. Navíc je otázka, do jaké míry to vůbec je "problém".
Něco jsem od života chtěla a nedostala to. Mrzet mně to bude furt, ale jak už jsem tu x krát psala, život není komunismus, aby odměňoval lidi podle zásluh. Někdo má a někdo nemá.
|
|
| Kudla2 |
|
(19.12.2013 10:52:03)
Antheo,
ale já jsem se s tou akceptací naopak u většiny terapeutů setkala.
Ovšem nesmíš si to představovat tak, že tě ten terapeut pozve na nedělní oběd a seznámí tě se svým pejskem  , ale spíš tak, že Tebou popisované pocity bere jako fakt, nezpochybňuje je, neříká Ti, že bys to takto cítit neměla, a snaží se spíš dobrat toho, proč to cítíš právě takto a jak s tím naložit.
|
| stará Marie |
|
(19.12.2013 10:54:14)
"a seznámí tě se svým pejskem "  Kudlo dobrý, díky za zlepšení nálady
|
|
| Anthea |
|
(19.12.2013 11:02:33)
Kudlo jde o to, že tobě to třeba stačilo, protože jak jsi tu párkrát psala, měla jsi štěstí na pěstouny a oni ten základ doplnili tak, jak měl být.
Takže tys u terapeutů řešila až nadstavbu, ne základní citovou vyhladovělost a stabilitu.
Monty třeba podle mě nikdy neměla ani ty pěstouny nebo někoho obdobného, ani takového partnera, který by jí dal něco podobného, tak prostě ten základ nemá. Tak by asi od terapeuta čekala daleko víc, než čekáš ty.
Ostatně tady opakovaně ventiluje základní myšlenku: že celoživotně nemá žádný domov.
Tím domovem pochopitelně nemyslí nějaké čtyři zdi, myslí pocit domova, někde, kde je bezezbytku přijímaná, kde si na ní vždy udělají čas, kde jí nekritizují.
|
| Kudla2 |
|
(19.12.2013 11:12:01)
Antheo,
Viď, já si taky říkám, že jako oboustranný sirotek jsem vlastně oproti řadě lidí zde z úplných rodin nebo aspoň s jedním rodičem totální šťastlivec a klikař a měla bych být vlastně zticha a šoupat nohama .
Protože takový domov, kde by byla bezvýhradně přijímána, tu nemá řada holek, co třeba ještě mají oba rodiče.
Kde není není, ani čert nebere, ale pořád ještě zbývá dost možností, třeba si něco takového vybudovat sám - a aby se to dalo, tak si člověk v sobě musí udělat aspoň trošku pořádek.
|
|
|
|
|
|
| ALL | 
|
(20.12.2013 12:48:20)
Tady máme jádro špatného vztahu Monty k psychologům!
|
| ALL |
|
(20.12.2013 12:54:15)
Měla jsem na mysli tohle:
"Mne k psychologovi primárně posílala matka, protože měla pocit, že nejsem normální a chtěla, aby jí na to někdo dal štempl, jako že ona za nic nemůže, ale ten špatnej jsem já."
|
|
|
|
|
|
|
| Anthea |
|
(19.12.2013 10:11:32)
Monty myslíš to tak, že v ideálním případě by psycholog měl - kdyby měl tu moc člověka asi tak přeměnit, jako když přemažeš software v počítači výkonnějším, lepším a ten špatný původní už tam není, nevyčuhuje?
To by byla značka ideál, ale kolik lidí se na tuhle úroveň po těžkých traumatech dostalo?
Já vím, jak jsi tu kolikrát popisovala, že jsi rozumem zpracovala co ti rodiče udělali, ale tvůj problém není, že nemáš náhled, ale tvůj problém je to, jak to trvá dál, ty následky. Že nikdy nedostaneš to, co ti rodiče nedali atd. a jak se to s tebou vleče celý život.
Stejně tak to nedostane Termix, protože další lidi, co by sehráli roli rodiče a základní jistoty, asi těžko sežene. Tak se bude nejspíš celý život cítit uvnitř nejistě, jako malé dítě, co si úspěšně hraje na dospělého, i když se dospěle necítí.
Tím nechci Termixe odrazovat, ať jde kam chce, jen jestli čeká něco podobného - no nevím.
|
| Žžena |
|
(19.12.2013 10:14:33)
ANtheo,
ale Termix možná ani nestojí o to, aby byla její paměť "přemazaná" jako by se to nikdy nestalo. Četla jsi její úvodní příspěvek? Možná by jí stačilo, kdyby se jí při sexu s mužem nevybavoval její otec, kdyby neměla neustálý pocit, že je špinavá a vinná, kdyby neměla touhy po sebevraždě před každou MS nebo kdyby někdy zažila orgasmus.
|
| Monty |
|
(19.12.2013 10:17:27)
"Možná by jí stačilo, kdyby se jí při sexu s mužem nevybavoval její otec, kdyby neměla neustálý pocit, že je špinavá a vinná, kdyby neměla touhy po sebevraždě před každou MS nebo kdyby někdy zažila orgasmus."
A co s tímhle udělá psycholog??? Zvlášť když Termix jistě racionálně ví, že je to nesmysl.
|
| Žžena |
|
(19.12.2013 10:18:56)
Monty,
promiň, ale tohle už je fakt přes čáru.
|
| Monty |
|
(19.12.2013 10:23:49)
Žženo,
co? Že ten, kdo slibuje zázračné "přenastavení sofware" je podle mne podvodník?
Proč ti to přijde přes čáru? Ty bys snad někomu takovýmu věřila?
|
| Žžena |
|
(19.12.2013 10:25:08)
Nepřekrucuj.
Přes čáru je to, jak se snažíš Termixovi podstrčit, že když racionálně ví, že její pocity jsou nesmysl, tak přece nemá co mít problém.
O psycholozích, kteří zázračně přenastaví software melete jenom Ty a Anthea, nikdo jinej.
|
| Monty |
|
(19.12.2013 10:26:56)
Žženo,
za to, jak si to interpretuješ, nemůžu ani já, ani Anthea.
Termix problém očividně má, takže je asi hloupost to vyvracet, že.
|
| Žžena |
|
(19.12.2013 10:28:14)
Tak když podle Tebe problém má a racionální náhled na vlastní pocity jí nepomohl, co bys jí doporučila?
|
|
| Líza | 
|
(19.12.2013 10:28:45)
MOnty, ty jsi typickej příklad člověka, kterej žije za svýma zabetonovanýma obranama, naprosto zjevně mu jeho minulost ničí život, ale pro něj je přednější bít se do krve o to, že nemá problém, než zkusit něco změnit. Nepochybuju o tom, že tobě nikdy terapie nepomohla, ani nemohla. Motivovanejm lidem pomoci může, a to velmi.
S tak citlivým tématem, jaký má zakladatelka, bych volila a) ženu psycholožku b) navíc k tomu psycholožku velmi zkušenou a dobrou, a skutečně ji to může posunout úplně jinam.
Ono totiž není nutné, aby s sebou všechny ty následky tahala celej život, když nechce.
|
| Monty |
|
(19.12.2013 10:33:33)
Lízo,
minulost nejde změnit.
Jde změnit postoj k ní a hlavně se zbavit pocitu viny.
Termix se stalo něco hnusnýho, ale vinu na tom nemá. Hnusný věci se dějou.
Mojí matce nejvíc pomohlo, že její otec umřel, protože nebyla schopná se od něj odstřihnout.
Termix je o krok dál, protože se odstřihla včas.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Swingový plesOpava 
PopelkaČeské Budějovice 
Posezení s cimbálemKroměříž 
Kniha džunglíLiberec 
Maškarní lyžovačka na HoraluVsetín 
Swingový ples
Popelka
Posezení s cimbálem
Kniha džunglí
Maškarní lyžovačka na Horalu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)