| Kaja222 |
 |
(25.7.2014 8:57:44)
socializace je proces zaclenovani se do spolecnosti. Probiha vsude - doma, mezi kamarady, na krouzcich, venku na hristi - a tedy i ve skole.
Tim padem socializace ve skole nemuze byt mytus.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 9:10:06)
Socializace ve škole není mýtus. Mýtus je, že socializace ve škole je jediný možný a správný a nejdůležitější způsob socializace mladého člověka. Že nic jiného nemůže nahradit školní socializaci a bez ní se člověk nebude schopen zapojit do společnosti.
Jak historie (kdy školství v dnešní podobě ještě nebylo), tak to, že i děti z domácí školy do společnosti normálně zapadnou, to krásně ilustruje.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 9:31:19)
Juillet,
jak před vznikem dnešní podoby školství, tak po něm, existovaly různé způsoby učení u dětí a mládeže.
Dřív třeba individuálně od rodičů, vychovatelů, v nějakých menších skupinkách, nebo třeba v učení u řemeslníků atd. atd.
Ani dnes to školství není věcí, kterou bychom měli všichni tak společnou. Ve stejné společnosti žijou lidi, co byli vzdělání doma, lidi, co odchodili 8 let ZŠ (s tím, že skončili 6. třídou, protože dvakrát propadli - i takové případy znám), jsou lidé, kteří se soustavně "školsky socializovali" do 28 let. No a všichni jsou ve společnosti nějak namíchaní a vycházet spolu dovedou.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 10:19:42)
Juillet,
vzhledem k tomu, že socializace a vzdělání jsou dvě různé věci, může na tom být člověk se základním vzděláním klidně stejně, nebo líp, nebo hůř, než vysokoškolák. Záleží totiž na osobnostních předpokladech, rodině, prostředí, a mnoha dalších okolnostech.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 10:27:15)
Ale ten člověk, který skončí docházku do školy základkou, se přece pak neodstěhuje na pustý ostrov. V kolektivu, ve společnosti, se nadále pohybuje. Nesedí v lavici, ale třeba chodí do práce, má nějaké zájmy, volnočasové aktivity, přátele...
|
|
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 10:24:53)
Ještě bych měla podotknout, že jednak rodiče domškoláků socializaci sami docela řeší a snaží se dítěti nacházet a zprostředkovávat dostatek kolektivů. A druhak, domácím vzděláváním život (ani ta socializace) nekončí. Vzhledem k tomu, že u nás je stále reálná domácí škola prakticky jen na prvním stupni, tak se i každý domškoláček do nějaké té kamenné školy jednou dostane, a dokonce bude pravděpodobně pokračovat i na tu SŠ/VŠ.
|
| Samarlu |
|
(25.7.2014 10:30:56)
No jasně.
Ale: furt se budou lidi ptát "proč nechodíš do školy" a "nechtěl bys tam přece jen, když tam chodí Pepíček?"
Ne že bych si tolik dělala z toho, co řeknou lidi, ale tyhle otázky mě osobně dokážou dost otrávit. Furt dokola se obhajovat...
Stejně tam půjde: a prosadí se? A co s matkou - myslím pracovně?
Jako jo, kdyby mi dítě ve škole tejrali nebo to nesneslo z nějakýho důvodu, s kterým tam těžko něco nadělají, tak jo, ale jinak furt nemůžu pochopit ty přínosy kromě situace, že se v tom někdo najde jako Tragika.
Pro mě by to byla strašná nouzovka třeba s těžce nemocným dítětem.
Ale to bude jako s porodem doma - asi je to hezký a dobrý, ale ne každýmu je dáno.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 10:35:09)
Samarlu,
to je ale jenom o tom, aby si člověk uvědomil, že nejde o to, najít jedinej stejnej univerzální (a povinnej) model života pro všechny, ale lze uznat, že existuje víc možných cest vedoucích ke stejnému cíli, a ty cesty, byť jsou jiné, mohou být ve výsledku stejně dobré (a každý člověk si svoji cestu vybere podle svých preferencí a ne podle sousedových). A člověka, který jde k obdobnému cíli po jiné cestě, není nutné přesvědčovat, že jde špatně.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(25.7.2014 13:55:46)
nás se nikdo takhle blbě neptá 
|
|
| Lubar | 
|
(25.7.2014 22:18:59)
Z mé vlastní zkušenosti - obhajovat se potřebuju ve chvílích, kdy si nejsem jistá, jakmile si jistá jsem, tak mě otázky okolí rozhodně nerozhodí. Jsou to totiž jenom otázky... a jestli oni za nimi mají nějaké soudy, tak je mi to jedno.
A musím říct, že se se soudy fakt nesetkávám, a když, tak je to od lidí z učitelského prostředí.
|
|
|
|
|
|
| Samarlu |
|
(25.7.2014 10:04:24)
Žženo a ty učíš doma?
U mě je to hodně o tom, že chci do svojí práce a úplně nejvíc o tom, že dělám horší chyby a mám horší přístup než běžná učitelka.
Musím říct, že první dítě jsem dávala do školy s obavou, ale dopadlo to výborně, já bych z něj a z učení vylítla z kůže.
No a prostřední tam dáváme s úlevou a důvěrou.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 10:11:29)
Samarlu,
já doma neučím, syn do školy teprve půjde. Podmínky bych na to měla, pracuji z domova a flexibilně. U nás s domácí školou pro syna nesouhlasí manžel, protože on je přesvědčen o nezbytnosti školní socializace coby otrkání, klidně i setkání se šikanou, jako "správné přípravě na ten drsnej život ve zlým světě". No, nemusí se všichni shodnout na všem 
|
| Samarlu |
|
(25.7.2014 10:23:43)
Šikana ho může minout. Mně taky víceméně minula a u dětí se zatím nezjistila, ale podle jejich reakcí bych řekla, že se s tím nesetkaly. Ale jsou ještě malé.
|
|
| Monty | 
|
(25.7.2014 10:40:01)
U nás s domácí školou pro syna nesouhlasí manžel, protože on je přesvědčen o nezbytnosti školní socializace coby otrkání, klidně i setkání se šikanou, jako "správné přípravě na ten drsnej život ve zlým světě".
Žženo,
mám hodně podobný postoj jako tvůj manžel.
Mému synovi od školky doporučovali "specku", a i když cca do třetí třídy základky problémy měl a občas doma i brečel, dneska, když jde do šestý fakt vidím, že mu to vůbec neuškodilo, spíš naopak.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 10:42:29)
Monty,
ale když se podíváš na nějakého toho standardního domškoláka naživo, taky to není asociální troska
Mne to přijde trochu jako druhej extrém, představovat si domácí školu jako něco, co to dítě nadosmrti vyřadí z možnosti normálně žít
|
| Samarlu |
|
(25.7.2014 10:46:57)
No to ne, akorát si u sebe neumím představit, jak dát domácí školu a nezcvoknout se u toho, už konec RD je záhul.
A zas mít láskyplně a líp vzdělaný a vychovaný dítě a sama bejt v pytli nebo žena v domácnosti bez možnosti nahradit výpadek živitele, to se mi taky nelíbí.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 10:50:19)
Samarlu,
a on Tě někdo nutí domácí školu provozovat? Já nějak nechápu v čem je problém, Ty si přece normálně můžeš říct co Ti vyhovuje a co ne a podle toho se zařídit, ne? Dokonce to máš výrazně jednodušší v tom, že klasická škola je "standardní řešení".
Matky, co provozujou školu doma, to asi mají jinak než Ty a nemají třes v rukou a tiky v oku z té představy...
|
| Samarlu |
|
(25.7.2014 10:55:25)
No jasně, ale já takhle o prázdninách v práci docela akademicky uvažuju, jestli skutečně dělám pro své potomstvo to nejlepší možné a jestli mě snadná dostupnost standardního řešení jen tak neuspala na vavřínech
A představa, že se někdo prodere dětstvím bez zbytečné buzerace, je taky lákavá a za úvahu stojí (minimálně o tom, jestli je ve škole nebuzerujou zbytečně a jestli jsem já taková hvězda, co umí zbytečně nebuzerovat).
|
|
|
|
| Monty |
|
(25.7.2014 10:49:11)
Žženo,
nemluvila jsem o žádných extrémech. Ty jistě existují, i když to třeba nebude převažující model, psala jsem to čistě v obecné rovině.
Ono to "cizí" prostředí dává určitou možnost sebereflexe a "širší socializace", kterou si neumím představit při domácím vzdělávání, a protože ji osobně pokládám za důležitou, pro své dítě bych o téhle formě vzdělávání neuvažovala.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 10:52:57)
Monty,
není to, co "si nedovedeš představit u domácí škoy" dáno taky tím, že jsi ani tu domácí školu vlastně nikdy neviděla? A lidi, co ji provozují? A děti, co ji mají za sebou?
|
| Monty |
|
(25.7.2014 10:53:32)
Ale viděla...
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 10:55:44)
No a byly ty děti asociální? Měly zásadní problémy se životem ve společnosti?
|
| Monty |
|
(25.7.2014 11:02:35)
Žženo,
co si představuješ pod pojmem "asociální"?
Ono to podle mne není tak, jak píšeš; když to budu brát za sebe, tak i po x letech vidím ten rozdíl mezi spolužáky ze ZŠ a ze střední. Na ZŠ jsme spolu vyrůstali a sdíleli jsme ty životy daleko blíž, důvěrněji, znali jsme své rodiče, věděli jsme, kdo kde a jak žije, co dělá ve volném čase, navštěvovali jsme se doma a podnikali spolu různé věci naprosto odtržení od nějakého rodičovského monitoringu, měli jsme zážitky jak ze školy, tak mimo školu - a jakmile ta jedna složka chyběla (na té střední), už ty vztahy nebyly srovnatelné, něco jim scházelo. Intimita, blízkost, soudržnost, i ty konflikty a spory... a nebylo to tím, že spolužáci na střední by byli horší než ti na základce, byli stejní, ale neměli jsme spolu tolik společného.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 11:08:57)
Monty, tak já Ti třeba povím o tom, jak to mám se spolužáky na ZŠ já: chodila jsem na ZŠ, kam chodily děti z několika vesnic. Moji spolužáci bydleli vesměs tak daleko ode mne, že jsme se nenavštěvovali, jelikož pustit dítě samotné do vesnice xy nebyl třeba podle mnoha rodičů dobrej nápad. Já jsem se třeba družila mnohem víc u nás v místě bydliště s dětma z jiných ročníků, protože moji spolužáci ze ZŠ k nám prostě samostatně po škole přijít nemohli a já k nim taky ne.
Na střední jsme byli ještě z větších vzdáleností, ale tam hrálo velkou roli to, že jsme si třeba v něčem byli bližší, takže ta touha se vídat víc byla vyšší, a taky že jsme byli starší, takže už jsme se mohli celkem volně navštěvovat samostatně.
Takže já mám vztahy dost pevné ze SŠ, s většinou spolužáků ze základky nemám vztah žádný, a s těmi, se kterými jsme se tehdy kamarádili se stejně nevídám.
|
|
| Monty |
|
(25.7.2014 11:18:28)
Žženo,
tak na vesnici je to třeba jiný. Já mám zkušenost z města. Když k nám přišlo pár přespolních, je fakt, že to taky nebylo stejné, protože oni museli po škole na autobus a jet domů, taky už tak úplně "nezapadli".
Takže když to budeme brát touhle optikou, někde na samotě u lesa tu domácí školu pochopit dokážu.
|
|
| Klarchen |
|
(25.7.2014 17:27:26)
Tak já vyrůstala v Praze a ze ZŠ nemám vztahy žádný, z gymplu několik, ale nejlepší vztahy mám z VŠ. Na základce jsem se s dětma mimo školu moc nestýkala, hrála jsem si venku s dětma od sousedů ne zcela stejně starými.Takže ono je to fakt různé...
|
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(25.7.2014 13:58:01)
a kolik jich bylo?
|
|
|
| Modřinka | 
|
(25.7.2014 11:18:46)
Já jsem několik dětí po domácí škole učila, je tu hodně rozšířená (Šumava). Jejich znalosti a zejména schopnosti samostatného přemýšlení, aktivita, kreativita a motivace velmi převyšují jejich vrstevníky. Jejich rodiče je posílali odpoledne na kroužky typu kolektivní sporty, skauting, aby nebyly mimo vrstevníky. Ty děti jsou jiné, nejsou stádové, ale neřekla bych, že by nějak trpěly. Osobně bych to svým dětem velmi přála, ale sebekriticky musím uznat, že na to nemám nervy. A tak svěřuji své dítě učitelce, která na něj prdí a sama se snažím pro cizí děti, kde nejsem tolik emočně zainteresovaná. Ach jo.
|
| Modřinka |
|
(25.7.2014 11:25:20)
Ještě bych poznamenala, že rodič, který na sebe vezme domácí vzdělávání, musí mít k tomu předpoklady, ochotu se učit a velikou sebekázeň. Představa, že do školy jsem chodila, tak vím, jak se učí je tristní a po půl roce končívá velkým zklamáním.
|
|
| Roya | 
|
(25.7.2014 13:36:31)
"Já jsem několik dětí po domácí škole učila, je tu hodně rozšířená (Šumava). Jejich znalosti a zejména schopnosti samostatného přemýšlení, aktivita, kreativita a motivace velmi převyšují jejich vrstevníky. Jejich rodiče je posílali odpoledne na kroužky typu kolektivní sporty, skauting, aby nebyly mimo vrstevníky. Ty děti jsou jiné, nejsou stádové, ale neřekla bych, že by nějak trpěly. "
Modřinko, díky za sdílení této přímé zkušenosti!
|
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(25.7.2014 13:57:19)
já znám řadu již dospělých, VŠ studujících domškoláků. A musím říct, že oproti svým vrstevníkům jsou to velmi sociálně vyspělé, samostatné osobnosti, které vědí, co v životě chtějí
|
|
|
| Kamisi | 
|
(25.7.2014 10:57:31)
U nás s domácím vzděláváním nesouhlasil taky manžel, nakonec k němu jeden rok došlo - z velký nouze, teď je syn na gymnáziu, ale když to zpětně vezmu, že by se škole podařilo ho socializovat, to teda rozhodně ne, problémy má pořád. Je pro něho nesmírně těžké dělat věci, ve kterých nevidí smysl a podřizovat se lidem, kteří si hrají na autority, ve skutečnosti ale přirozenými lidskými autoritami nejsou. Jistěže se v takovém prostředí mnoho naučil, ale fakt si nemyslím, že je to to ideální do života.
U staršího syna - nadaného s AS zase pociťuju silnou demotivaci ke vzdělávání a učení, přestože hlavně na začátku ho po sociální stránce škola hodně naučila, to musím uznat. Otázkou je, jestli by se to samé v jiném prostředí nenaučil taky.
Vztah ke vzdělávání, kreativitě, rozhodování o svém životě a směru, považuju za hodně důležité a toto všechno běžná škola u dětí ubíjí. Kdybych měla podporu v manželovi, přistoupím raději na domácí vzdělávání, a to říkám s odstupem deseti let, kdy u dětí vidím následky školní docházky.
|
| Monty |
|
(25.7.2014 11:07:06)
"Vztah ke vzdělávání, kreativitě, rozhodování o svém životě a směru, považuju za hodně důležité a toto všechno běžná škola u dětí ubíjí."
Kamisi,
to hravě doplníš doma.
Taky si nedělám iluze, že by základka dala dítěti bůhvíjaké vzdělání, ale od toho základka ani není.
|
| Modřinka |
|
(25.7.2014 11:20:50)
Já si naopak myslím, že o budoucím vzdělání dítěte a jeho přístupu k němu je rozhodnuto právě na základce, konkrétně už na prvním stupni.
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(25.7.2014 11:44:53)
Monty, problém je v tom, že aby moje děti něco uměly, tak to abych je všechno doma učila znovu. to už mi připadá efektivnější je rovnou učit doma.
|
| Monty |
|
(25.7.2014 11:46:42)
Proč všechno znovu?
Škola dá nějaké základy, na kterých pak stavíš.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(25.7.2014 11:50:27)
MOnty, protože moje děti umí ze školy prd.
jak říká moje tchýně z vlastních zkušeností: "mám dojem, že škola je jen od toho, aby rodičům zadávala, co mají doma děti naučit"
já to u těch dvou tedy moc nedělala a podle toho to vypadá. teď s tím třetím jsem si řekla dost a po dvou letech si ho vzala domů. vůůůbec se mi nechtělo, spíš mě to děsilo, ale vůbec nelituju. mám tedy ten luxus, že ho některý předměty učí kamarádka.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 12:03:52)
Z toho plyne, že máš asi nadané dítě. Nikoli nutně, že je to zásluha školy, na to bychom potřebovali vidět výsledky celé třídy
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(25.7.2014 13:59:30)
nejde ani tak o to, zda je to "nadané dítě", to já mám přinejmenším to prostřední taky, ale jestli je to dítě, kterému vyhovuje klasický způsob výuky a dokáže si z něj něco domů odnést.
|
|
|
| arsiela, | 
|
(25.7.2014 12:04:13)
Juillet tak máš asi štěstí, ale zas jsme u toho nikdo přece nenutí nikomu dom.školu. Stejně jako je pro některé dítě utrpením normální škola tak určitě by pro některé dítě bylo utrpením dom.vyuka. Bohudíky už je možnost alespoň na prvním stupni zvolit jedno nebo druhé.
|
|
| .Katka | 
|
(25.7.2014 12:04:26)
Snad si dovedeš představit, že děti jsou různé, školy jsou různé a učitelé jsou taky různí?
Naše školství zrovna nevyniká v tom, že by dokázalo pracovat se všema dětma a že by všechny školy byly stejně kvalitní.
|
| .Katka |
|
(25.7.2014 12:08:39)
Já jsem odpovídala na tvůj údiv, že zatímco Rácheliny děti se ve škole nic nenaučily, tak to tvoje tam vyniká.
|
| .Katka |
|
(25.7.2014 12:14:31)
Julliet, nějak se v tom ztrácím. Já si nemyslím, že je to výhradně školou. Psala jsem mj., že i každé dítě je jiné. A tím spíš je potřeba individuálnější péče o ty, co nemají to štěstí být stejně šikovné jako tvoje dítě.
|
| .Katka |
|
(25.7.2014 12:26:56)
Julliet, já tu vůbec nemluvím o obecné vhodnosti domácí školy. Spíš o výhodách. Takže nejen pomalejší, ale i rychlejší, stydlivější, chytřejší, hloupější, vzteklejší, nešikovnější, mistra světa v tom či onom nebo i pro úplně obyčejné průměrné a zcela běžné dítě.
Hlavně ta domškola musí vyhovovat rodičům, dítěti a vůbec celé rodině.
|
|
| Monty |
|
(25.7.2014 12:31:05)
Katko,
a zkus to vzít z druhé strany - svět je plný lidí, z nichž někdo je chytřejší, někdo hloupější, někdo pomalejší, někdo rychlejší, jeden hezky zpívá, druhý vyniká ve sportu... a všichni ti lidé by spolu měli nějak vycházet, zvykat si navzájem na své odlišnosti, umět spolu žít v jednom prostoru.
Každý extrém je podle mne špatně; jak totální přizpůsobení se jednomu mustru, tak i individualita za každou cenu.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 12:34:08)
To je furt dokola jak kolovrátek.
"svět je plný lidí, z nichž někdo je chytřejší, někdo hloupější, někdo pomalejší, někdo rychlejší, jeden hezky zpívá, druhý vyniká ve sportu... a všichni ti lidé by spolu měli nějak vycházet, zvykat si navzájem na své odlišnosti, umět spolu žít v jednom prostoru"
... no a už jsi připustila, že navštěvování základní školy není jediný možný způsob, jak se naučit ve společnosti žít, vycházet spolu, tolerovat odlišnosti atd atd.
Tak proč zas dokola tohle?
|
| Monty |
|
(25.7.2014 12:36:30)
Žženo,
protože v té domácí škole to ve většině případů nemáš jak saturovat.
Možná pokud učíš doma více dětí, pak třeba ano.
U jednoho dítěte si to opravdu neumím představit, to logicky musí mít zcela individuální výuku, nebo mu budeš vymýšlet i fiktivní spolužáky?
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 12:39:23)
O tom, jak může mít dítě dostatek mimorodinných sociálních kontaktů a zkušeností i bez toho, že by mu je zprostředkovala škola, jsem tu už napsala dost a nebudu to znovu opakovat. Si to kdyžtak znovu přečti, já se nebudu cyklit.
|
| Monty |
|
(25.7.2014 12:41:48)
Žženo,
tys mi ale nepopsala ani jeden, který plnohodnotně nahradí "práci" v kolektivu.
Komu se musí přizpůsobit dítě v domácí škole? Jak a kde zjistí, že jsou děti, kterým jde něco lépe než jim a něco hůř, v zájmovém kroužku? To dost těžko.
Jistě že některé formy socializace nahradit lze, ale tenhle prostě ne.
|
| Žžena |
|
(25.7.2014 12:46:33)
Monty,
to, že jsou děti/lidé, kterým jde něco lépe a něco hůře, zjistí dítě kdekoli. Ne sice na modelu vyplňování tvrdého/měkkého y/i do písanky, ale na mnoha jiných. Náš syn do školy ještě nechodí, ale že stejně starý sousedovic kluk umí třeba líp šplhat, zatímco náš syn umí líp zavazovat tkaničky, a že si třeba pomůžou, je taková obyčejná každodenní zkušenost. Že babička nezvládne chodit do schodů, že Pavlíkův bráška hezky zpívá, že někdo umí tohle a onohle líp než jinek kolem sebe prostě denně vidíš, když s jinými lidmi jsi v kontaktu a nesedíš sám v obyváku.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(25.7.2014 14:07:06)
|
| Roya |
|
(25.7.2014 14:10:55)
Ráchel  . Tak nějak.
|
|
|
|
| .Katka |
|
(25.7.2014 12:51:31)
Hele, Monty, takže konkrétně u mého dítěte:
2 h týdně skaut + cca jednou za měsíc jedno nebo vícedenní výlet + letní tábor
2 h týdně národopisný soubor + každoročně týdenní soustředění + několikrát ročně víkendové soustředění
3 h týdně tanec v ZUŠ (kolektivní výuka)
1 h týdně hudební nauka (+ individuálně hra na nástroj)
Zvládala toho tolik mj. díky tomu, že nechodila do školy.
|
|
| vokounek | 
|
(25.7.2014 12:59:00)
Katko, no nevím, připadá mi to taky jako určitá forma izolace. Setkává se jen s lidmi, se kterými je pojí stejný zájem, něco je spojuje.Ta přemíra kroužků a výuka doma. Zavání mi to elitářstvím. Zcela určitě hledáte pro dítě vhodné zájmy, vhodné prostředí, vhodné přátele....
takže s různými typy, opravdu se nemá příležitost setkat, aby měly možnost poznat a rozhodnout se , že takhle ne nebo takhle ano atd...
|
| Monty |
|
(25.7.2014 13:01:52)
vokounku,
přesně! 
Umím si třeba představit domácí výuku u lidí, kteří se pohybují převážně v nějaké alternativní komunitě, ale jako forma elitářství nebo hyperprotektivního přístupu k dítěti, které nesmí za žádnou cenu zažít nic potenciálně negativního je mi to krajně nesympatické.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(27.7.2014 17:56:46)
Kdyby se taková rodina hypoteticky vyskytla, je v kompeteneci školy doporučit rodině jinou cestu, případně je z domácího vzdělávání úplně vyloučit.
Ale já osobně žádnou takovou neznám a znám jich dost... a celkem zblízka, řekla bych.
|
|
|
|
| .Katka |
|
(25.7.2014 13:03:24)
vokounku, to je snad přitozené, stýkat se s lidmi, s nimiž mám společný zájem. Ty se dobrovolně ve svém životě stýkáš s lidmi, s mimiž tě nic nespojuje, v nimž špatně vycházíš? Já tedy ne. A pokud musím, tak jen v nejnutnější míře.
|
| Monty |
|
(25.7.2014 13:05:07)
"Ty se dobrovolně ve svém životě stýkáš s lidmi, s mimiž tě nic nespojuje, v nimž špatně vycházíš? Já tedy ne. A pokud musím, tak jen v nejnutnější míře."
A jak to prosím tě děláš?
Já jsem OSVČ, takže bych měla mít ideální podmínky pro to, abych se s takovými lidmi nestýkala, a přesto se s nimi stýkám dost pravidelně.
|
|
|
| vokounek |
|
(25.7.2014 13:15:55)
No vidíš Katko, a já jsem se právě na základce setkala s tak ohromným spektrem budoucích dospěláků a jejich světů, že nyní už vím, s kým se setkávat chci a s kým ne. Ale to jedno. Důležitější je, že mám doufám plastičtější, chceš -li realističtější vnímání společnosti. A i když se nechci už s některými nikdy vidět,jsem ráda, za tu zkušenost. Tu bych v žádném zájmovém kroužku neměla.
Ono je to totiž o špatných zkušenostech, který dítě udělá v relativně bezpečném prostředí a čase. Takže si může ušetřit dost slepých uliček, kotrmelců, dopadů později, když už není čas si to všechno vyzkoušet....jen tak....nanečisto
To si mohou dovolit snad jen opravdové elity, které se s normálním světem nesetkají ani později.
|
| Monty |
|
(25.7.2014 13:17:20)
vokounku,
opět .
|
|
| Kreaty | 
|
(25.7.2014 13:21:45)
Vokounku, akorát, že dětství bych neoznačila za: "relativně bezpečném prostředí a čase" ale právě naopak, to co negativně prožijeme v dětství tak nás může negativně zformovat na celý život. A zkazit nám celý život.
|
| vokounek |
|
(25.7.2014 13:33:28)
Bra-bra - to je dost smutný, když si to myslíš. Takže je lepší, aby se v dětství s negativní zkušeností nesetkaly? Nebo bys byla aspoň pro negativní zkušenost řízenou pod bedlivým dohledem rodičů?
Potěšpánbu.
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(25.7.2014 13:42:49)
Žluťásku,
ne kroužky, ale přístup "k socializaci stačí jenom kroužky".
|
| vokounek |
|
(25.7.2014 13:44:01)
Ano Monty. A ještě doplním - rodinné přátele samozřejmě
|
|
| Monty |
|
(25.7.2014 13:48:00)
Žluťásku,
ty to ani moc řešit nemusíš, máš tuším čtyři děti, ne?
|
| Monty |
|
(25.7.2014 13:52:04)
Žluťásku,
podle mne třeba ne, sice nejsem expert, ale troufám si tvrdit, že pro socializaci dítěte v DŠ je vždycky lepší aspoň jeden sourozenec než žádnej sourozenec.
|
| Monty |
|
(25.7.2014 13:54:29)
Žluťásku,
podle mne ne, ale to je pouze můj osobní názor.
|
|
| Monty |
|
(25.7.2014 13:58:33)
Žluťásku,
však jim do toho nikdo nekecá ani jim to nezakazuje, tady se pouze prezentují názory.
|
|
|
|
|
|
|
| .Katka |
|
(25.7.2014 13:55:53)
Podle logiky zdejších diskutérek určitě ani čtyři děti k socializaci nestačí, nejlepší by byla aspoň tak patnácterčata.
(pardom za to rýpnutí)
|
|
| Bodlík | 
|
(25.7.2014 14:08:19)
Žluťásku, někdy mám pocit, že kdyby se do třídy narvalo 50 dětí, výsledky socializace by se jen zlepšily. Vzdělání není na prvním místě, to mohou doma dotáhnout rodiče.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
, že děti tráví nějaký čas jinde, než pořád s námi a nemusíme jim zajišťovat dozor.
V její náručí
Péče o pleť během mateřství: Co opravdu funguje?
Maškarní lyžovačka na HoraluVsetín 
Koncert vítězů 5. ročníku soutěže Antonín Dvořák mladýmPraha 2 
Příjezd Krakonoše do HarrachovaJablonec n/N 
Krakonošovi lyžníci v Malé ÚpěTrutnov 
Pochod Čertova podkovaPříbram 
Maškarní lyžovačka na Horalu
Koncert vítězů 5. ročníku soutěže Antonín Dvořák mladým
Příjezd Krakonoše do Harrachova
Krakonošovi lyžníci v Malé Úpě
Pochod Čertova podkova
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)