| amazonka-h | 
 |
(19.1.2015 9:03:36)
Vítám všechny, které mi budou umět poradit nebo mě alespoň pochopit.
Jsem vdaná 8 let, máme dvě zdravé šikovné dětičky, s manželem krásný vztah. Přestěhovala jsem se za manželem 200 km, zanechala vše původní, rodiče, kamarády.(snažíme se pravidelně za mými rodiči nimi dojíždět) Manžel pracuje ve firmě své maminky. Maminka je fajn ženská, rozumíme si. Má ale veliké mocenské sklony. Možná tím, že je manažer firmy, ovládá tak naprosto všechny v rodině a dělá jí to dobře. Ovládá i mého manžela, je její zaměstnanec, přičemž zastává takovou funkci, že kdyby tam nebyl, firma by padla....Bydlíme v řadovém domě vedle tchýně, máme společný dvůr. Každý večer (už sedm let), přijde bez pozvání bočními dveřmi ze dvora a je u nás. Bez ohlášení, bez pozvání, při večeři, při koupání, zkrátka kdykoliv. Na děti nemá prakticky čas (jak je zaneprázdněná), tak chodí kdy jí se to hodí a nosí dětem trička, bonbóny, čokolády, časopisy atd. Vyrušuje nás při večeři (děti se vrhají po čokoládě) a mají radost, že se na ně babička přišla podívat. Máme takto narušený každý večer. Nedávno mi přinesla jahody do vany...Ona je moc hodná, ale....Nedrtilo by Vás to????? Děti mají kroužky, já podnikám, ještě si dělám školu, je toho opravdu hodně, moc by mi pomohlo, kdyby vyzvedla děti ve školce, vzala je na kroužek apod. Prostě pomoc. Ne, v době, kdy chceme mít jako rodina pro sebe klid, tak se zjevuje. Už my z toho holky, hrabe. Apeluju na manžela, ať jí to vysvětlí, (on ji miluje) a nechce prý kazit rodinné vztahy.....Povídá mi o matčiných úspěších v práci, jak je skvělá, jak je ctižádostivá...Začínám být tchýní prosycená, ona je číslo jedna a já jsem hodně daleko. Také podnikám, mám úspěchy, vše zvládám (manžel nevyzvedává děti ze školky, nevozí na kroužky, on přece pracuje pro firmu... a tak, jak jsem tchyni měla ráda, ji začínám pomalu nesnášet a je mi to líto....
|
| N. | •
|
(19.1.2015 9:16:25)
Dveře ze dvora se nedaji zevnitř zamknout?
|
|
| Eilatt |
|
(19.1.2015 9:18:54)
Každý večer takto chodí? To bych nevydejchala ani od vlastní matky, natož tchýně, já mám dost potřebu soukromí. Pro mě naprosto neředstavitelné a přehnané, to že tam jentajk vtrhne a nerespektuje vašee soukromí. Moje tchýně bydlí od nás 50 m, má klíče od našeho bytu a chodí většinou jen na pozvání, ona se nerada vnucuje a je v tomhle soudná. A já ji ráda zvu.
ASi to chce promluvit s chlapem, že takto budeš mít k ní za chvíli averzi a budou problémy i mezi vámi nejen s ní a je třeba udělat nějaký komromis, dohodnout nějaké návštěvy, děti posílat obden k ní místo toho, aby byl pořád nasáčkovaná u vás, nebo to domluvit podle možností. Pořídila ybch klíče, dveře zamkla, ať alespoň musí zazvonit, chodit k někomu jak domů je neurvalost, když nemá soudnost ona, tak jí to musíte nějak slušně naznačit.
|
| Alraune | 
|
(19.1.2015 9:25:04)
Jenže každej je jinej... k nám léta v noci chodil můj bratr pro čubu, která byla přes den u nás. Prostě se domotal někdy ve dvě, odemkl, chytil psa a zas šel. Nevadilo mi to. Doma nikdy nemáme zavřené dveře pokojů, nikdy jsme neměli.
Nemusí to být arogance, jen rodina manžela zřejmě žila a žije jinak, než rodina zakladatelky. Je třeba to vysvětlit.
|
|
|
| NovákováM |
|
(19.1.2015 9:19:17)
Předpokládám, že je chytrá žena, nesnesla by upřímný rozhovor?
|
|
| Alraune |
|
(19.1.2015 9:22:26)
Tak na vyzvedání dětí zjevně asi nemá čas... Pokud máte dobré vztahy, nemůžeš jí to normálně říct? Nejspíš to nemyslí zle.
|
|
| Cimbur | 
|
(19.1.2015 9:30:39)
A při sexu vás ještě nevyrušila? Možná by se pak zamyslela...
|
|
| úča | •
|
(19.1.2015 9:32:51)
Můžeš si s ní zkusit promluvit, šance je malá, ale za pokus to stojí, kdyby náhodou byla ochotná brát trochu ohledy.
Jinak z mojí zkušenosti s tímto typem tchyně a manžela, nenaděláš s tím nic. Přijmi pěkné druhé místo a bábu zjevující se kdykoliv kdekoliv, nebo běž o dům dál. Boje a vymezování nepomohou, leda naučit se ji ignorovat a brát jako nemoc, se kterou je třeba nějak žít. Časem umře, při troše štěstí dřív než ty.
|
|
| Pruhovaná | 
|
(19.1.2015 9:40:33)
Je topovíš hrozné situace, ale podle mně Jsi v pasti, na nějakévymezování hranic je po osmi letech dost pozdě, byla bys za špatnou. A evidentně jsi jediná, komu to vadí a muž se tě nezastane. Buď se s tím smiř, nebo zkus nějakou dobrou poradnu.
Ale vidím to spíš na to, že časem bouchneš a bude průser.
|
|
| 77kraska |
|
(19.1.2015 9:40:53)
bych ji pomalu, ale jiste zacala delat obstrukce...treba zacit zamykanim, na deti zavolat, ze cokoladu az po veceri, ve vane bych rekla, ze jahody si vezmu pozdeji...zacala bych se vymazovat, ale ne konfrontacne...videla bych, jestli to zafunguje a podle toho bych se rozhodla dal...
|
| 77kraska |
|
(19.1.2015 9:41:39)
rozhodne bych to neresila uprimnym rozhovorem...aspon ne ted
|
|
| Alraune |
|
(19.1.2015 12:44:40)
Tak normální ženské snad může říct, aby dětem dala čokoládu až po večeři... pochybuju, že to vytížená babička dělá schválně, prostě to neřeší, jde z práce, staví se.... Sama jsem chaotik,chovám se podobně a zle to nemyslím.
|
| magrata1 | 
|
(19.1.2015 12:47:43)
taky bych to tak viděla a řešila v klidu. Buď si zvykla nebo navrhla jiné řešení. Pokud to tak je u nich běžné, nenapadne jim, že to někomu vadí.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(19.1.2015 12:50:11)
Nechápu to řešit po osmi letech, mě by do koupelny kdokoliv vstoupil jenom jednou a hned by letěl, takže by to bylo jasný od začátku.
|
|
|
|
|
| Julie | •
|
(19.1.2015 9:52:36)
U nás zafungovaly ty zamčené dveře, nepouštění dětí, jasné ne a je klid. Trvalo to, ale časem se přizpůsobila.
|
|
| Lexi. |
|
(19.1.2015 10:03:00)
Na jednu stranu chápu, že ti to vadí, ale zjevně jsi jediná, komu to vadí. Tak se s tím smiř, popř. se snaž "škody" minimalizovat. Např. tchyni požádej, aby dětem nedávala čokoládu před/během večeře apod.
Rodina tvého muže je zřejmě zvyklá žít jako "velká" rodina, tchýně se cítí být součástí vaší rodiny, ne patřit do širší rodiny. Dříve tak lidé žili běžně.
U tchýně bych brala jako plus, že se o vás a vnoučata zajímá, cítí potřebu vás potěšit (čoko dětem, tobě jahody). Na to, aby je vyzvedávala z kroužků zřejmě nemá čas pro pracovní vytíženost, ale zjevně je má ráda a chce se s nimi vidět alespoň večer.
Ale pokud firma dobře prosperuje, co ji např. požádat o peníze na paní, která by ti s dětmi/domácností pomohla?
Myslím, že nějakým vysvětlováním, že k vám nemá chodit by se opravdu pokazili vztahy. Navíc, po 8 letech už je to u vás tak zažité, že už bude těžké prosadit změnu.
A stráví u vás večer hodně času, nebo se na vás jenom jukne, prohodí pár slov a za pár minut je pryč?
|
| Fren |
|
(19.1.2015 10:44:04)
Ale pokud firma dobře prosperuje, co ji např. požádat o peníze na paní, která by ti s dětmi/domácností pomohla?
- tak tohle je hodně mimozní rada;to jako aby mladá měla být tchými ještě i vděčná?Nikde není psáno,že by mladí trpěli nedostatkem,nemluvě o tom,že každý se má spoléhat na ruku na konci vl.ramene především
|
| hgfjdmh | 
|
(19.1.2015 15:00:46)
pokud firma dobre prosperuje.... to je naprosto nehorazna uvaha Jakoze babicka misto navstev u rodiny vysoli penize aby neobtezovala a misto ni chodila hospodyne jo...
|
|
|
|
| magrata1 |
|
(19.1.2015 10:06:12)
Záleželo by, kolik času máme pro sebe jako rodina. Já totiž vnímám vztah prarodičů a vnoučat za velmi důležitý a žádoucí. Kdybych např. byla většinou doma v 17 hod., tchyně chodila v 19 hod a děti se ukládaly ve 20 hod., věnovala bych se po příchodu domů naplno dětem a pak je vyslala k babičce s tím, že se tam navečeřejí a přijdou 15 min. před ukládáním, aby se stihly osprchovat a vyčistit zuby. V hodině, která by se mi uvolnila, bych si buď dělala něco v domácnosti, četla, dala si v klidu s manželem večeři. Občas bych s dětmi zašla k babičce na kafe, aby neměla pocit, že ji tu nechci. Tento režim bych jí nabídla, řekla bych, že mě to stávajícím způsobem stresuje, jestli by se to nedalo udělat jinak, ale že opravdu chci, aby se s dětmi vídala. Ale to je teda způsob, který bych zvolila já s mou tchyní (nebo matkou)
|
|
| adelaide k. | 
|
(19.1.2015 10:08:47)
Každopádně to teď bude těžší o těch osm let kdy ses nevymezila :-( krom malé, nebo žádné podpor od manžela budeš ta špatná která NAJEDNOU dělá vlny, když doteď bylo VŠECHNO V POŘÁDKU...
|
|
| Hanka 75 | 
|
(19.1.2015 10:13:05)
jo tak to fakt neporadím, jak postupovat
když si představím, kolik práce mi dá posadit děti k večeři, co to je, když se pořádně nenavečeří a do toho tchyně s čokoládou, máš moje upřímné soucítění
ale tím bych asi začala, požádat ji, jestli bymohla dětem čokoládu dávat vždy až po večeři a nebo i nějak omezit (např. jeden čokoládový bonbon ne tabulku) a uvidíš, jak bude reagovat
myslím, že je to lepší než otevřená konfrontace, jestli tě má ráda a je chytrá, třeba pochopí a bude vstřícná. návštěvy asi zcela neodbouráš, když jsi jediná komu to vadí.
a zaangažovala bych manžela, do vaření večeře (jednou týdně ?) do vyzvedávání na kroužcích a dalších věcí. proč bys vše měla zvládat ty, když to není ani oceněno ?
možná pak také pochopí, jaké to je vařit jídlo a děti pak utečou k čokoládě
jak je náročné zvládnout to, co zvládáš ty
|
| Anni&Annika | 
|
(19.1.2015 11:18:35)
no me trochu prijde, jak kdyz zakladatelka na tchyni zarli. Ale v tom bych ji uklidnila...kdyby byla maminka nej, tak se asi chlapec nikdy neozeni a zustal by jen s maminkou. Takze hlavu vzhuru. Vybral si tebe, ne maminku
|
| Pole levandulové | 
|
(19.1.2015 11:31:12)
Anni, ja bych to tak optimisticky nevidela - maminka muze byt stale nej, jen chlapec potreboval pro sebe a maminku pokracovatele rodu, tak si musel najit nejaky inkubator.
Problem vidim v tom, ze syn problem nevnima, nechce nic delat, takze zakladatelka na to je /a bude/ sama. Bud se s tim smiri a bude hrat jejich hru a bude ji to cim dal tim vic stvat, nebo se nesmiri a bude to zkouset zmenit, az ji vystipou. Vubec bych se nedivila, kdyby ji oba vnimali, ze je tam ta privandrovana, ktera ma od nich vse zajisteno /bydleni, praci pro zivitele atd/a tak si nema stezovat a ma byt rada.
|
| Anni&Annika |
|
(19.1.2015 11:50:03)
Pole...no tak pokud by to bylo takhle, tak bych si brzy nasla praci mimo domacnost. Zmenila bych prostredi a rozdelila bych starost o deti a domacnost na vsechny. Mozna ze by mela z pohledu zvenci jiny nahled na vec.
Ale snad musi vedet, jestli ji manzel miluje. To se na me nezlob. Poznat jestli je s ni jen kvuli potomkum, to uz snad zena pozna
|
| 77kraska |
|
(19.1.2015 12:03:46)
Anni, ne kazdy je tak drsny, aby si jeste rekl o sampano a sklenicky pro manzela....mne taky trvalo nekolik let, nez jsem se zacala vuci tchyni zretelne vymezovat (jsem vychovana k tomu byt hodna a mit starsi v ucte atd.)
a taky ne kazdy je schopny si zacit prosazovat hlidani a vodeni na krouzky atd.
|
| Anni&Annika |
|
(19.1.2015 12:10:03)
77krasko..
tak tohle by si snad nemusel nikdo prosazovat. Ja teda nejak nechapu, proc by v tomhle mely byt ty deti jen moje. Jednou jsou nase, tudiz nechapu, kdyz oba pracuji, aby ty deti /a asi i cela domacnost/ byly najednou jen moje. To si myslim zakladelka /ze to tak zacala delat na samem zacatku/ zadelala sama na problem
a taky ne kazdy je schopny si zacit prosazovat hlidani a vodeni na krouzky atd
ad...to neni drsne. To se da rict i s usmevem, jako vtip. Je pak na kazdem, jak se s tim popere. Ale nezlob se na me, kdyz mi vleze tchyne do koupelny, kdyz jsem zrovna ve vane, to bys opravdu prevzala jahody s usmevem ve tvari, jako by se nechumelilo?
|
| Alraune |
|
(19.1.2015 12:46:50)
Já třeba jo, u nás se vždycky všechno řešilo v koupelně. Mě je pětačtyřicet, bráchovi osmatřicet, bydlí jinde a klidně jsem schopna jít za ním do koupelny, když se koupe a sednout si na rantl a povídat si :)
|
| Anni&Annika |
|
(19.1.2015 12:53:07)
Alraune, o.k....to je sourozenec a k tob eneco jako syn...ale tchyne by mi proste do koupelny nelezla. Ani by ji to nenapadlo.
|
| Alraune |
|
(19.1.2015 12:57:04)
Moje tchyně byla venkovská ženská a viděly jsme se jednou za dva měsíce na chvíli, ale třeba bráchovi tchyně do koupelny leze :)
Ono imho jde hlavě o životní styl celé rodiny.
|
|
|
|
|
|
|
| magrata1 |
|
(19.1.2015 11:50:06)
No, já nevím, nemám ráda takové soudy. Nesnáším taky takové to nadávání s kamarádkou na chlapy a pod., protože to vede jen k často bezdůvodnému nasrání. Prostě bych to v klidu probrala s manželem a řekla mu, že mě mrzí, že pořád chválí jen maminku a mě ne, že já taky makám, pak bych se domluvila s ním a tchyní, jak to udělat s návštěvami dětí. Myslím, že problém netrvá 8 let, že dotyčné nedávno (třeba před rokem) skončil rodičák a změnila se situace v rodině- volný čas, únava... Takže bych řekla, že už to není, jako když jsem byla doma, teď mi to takhle nevyhovuji, nešlo by to udělat jiným způsobem? A dát třeba 2 návrhy k diskusi. Takové rady a kecy o mrtvém manželství jsopu teda těžce za čarou
|
|
|
|
|
| Kafe | 
|
(19.1.2015 10:36:52)
Tak se s ní zkus domluvit nějaký jiný systém, že třeba děti k ní dáš jeden den o víkendu, aby nemusela chodit každý večer. Třeba si myslí, že byste se jinak urazili, že nemá na vnoučata čas.
|
| Lellinka | 
|
(19.1.2015 21:37:50)
Poslala bych jí na email tuto diskuzi!!
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(19.1.2015 10:36:52)
bydlet tchyně vedle nás, budeme mít to samý. je to zlatá ženská, ale těmhle lidem to prostě nevysvětlíš.
"ale já jsem vám jenom chtěla přinést kus štrůdlu"
"ale já jdu jen na chvilku"
"jenom jsem chtěla dětem udělat radost"
"to je jenom malá čokoláda"
"já jsem vám jenom chtěla pomoct"
a pak už je jen krok k "já se tak snažím a pomáhám a vy mě za to nemáte rádi"
žádný racionální vysvětlování ani sdělování pocitů nefunguje. můj manžel domlouvá horem dolem a je to jako mluvit do dubu.
zkus to nějak využít pro váš prospěch, není to zlá ženská. potřebuje vám něco nosit - ať nosí to, co máte rádi. když se zjeví, může se využít na drobnou pomoc. časem bude pracovat míň a třeba pak někdy i pohlídá.
|
|
| Veverka. | 
|
(19.1.2015 10:44:53)
Jo,je to peklo, a já v tom pekle 8 let žiju,s tchány v baráku.Nepomáhá nic.Manžel navíc mamánek ja vyšitej,už jsem upadla do stavu úplný otupělý lhostejnosti a je mi to všechno tak nějak jedno.Řešení to žádné nemá.
|
| Veverka. |
|
(19.1.2015 10:58:02)
Jo a krásný vztah jsme měli s manželem též.Než jsme začali bydlet s tchýní...nikdy jsem tomu nevěřila,že tchýně dokáže zničit vztah,smála jsem se tomu,že když se ti dva mají rádi,není co řešit...bohužel...
|
|
|
| Fren |
|
(19.1.2015 11:01:31)
Nelehká situace,nicméně brala si to na lehkou váhu už kdysi,když jsi věděla,že tvůj muž je zaměstnancem tvé matky - už to by bylo pro mě s vykřičníkem! A je to pro každou manželku velice špatné,když její muž podléhá stále vlivu své matky a netáhne se svou ženou a matkou svých dětí zároven za jeden provaz.
Takže u vás je hlavní chybou a velkou, chování tvého muže,tam bych asi začala a dost důrazně.Ať nejdříve on promluví se svou matkou o jejích návštěvách u vás.Pokud by to nepomohlo,pokusila bych se to vysvětlit já tchýni;ale stejně nevím,jak by se mi dejchalo v takové domácnosti,kde by muž se mnou nebyl na jedné lodi a já tam byla vlastně jak 5.kolo u vozu.Možná by tenhle model vyhovoval nejaké jednodušší nenáročné ženské,za kterou by vše řešil synáček se svojí mamá a ona by se pasovala do role její dcery než snachy s vl.mozkem a názorem na věc.
|
| Lei | 
|
(19.1.2015 11:03:56)
jj, chválit přede mnou můj muž nonstop svou matku (potažmo jakoukoliv jinou ženu :-D) a mé klady a úspěchy nonstop přehlížet, to by mi vadilo hodně...
|
|
|
| Lei |
|
(19.1.2015 11:01:55)
"kdy chceme mít jako rodina klid" - no, asi to tak chceš jen ty, protože kdyby to tak chtěl i manžel, tak by to vypadalo jinak...
rozumím ti, můj muž taky není schopen nikoho vykázat, protože je na to zvyklý od dětství, dveře se u nich prakticky nezavíraly, je z velké rodiny, fungovalo to tam jinak než u nás...je schopen mi říct, že za chvíli se staví ten a ten...znám i to, že se nám někdo zjeví bez klepání za hlavami, když v neděli obědváme a zírá nám do talíře, aniž by mu to přišlo divné...jen nechápu, jak jsi tohle mohla vydržet sedm let...
tak jedině jé, babičko, to je fajn, že jste tu, Pepa vám udělá kafe, já odcházím na jógu, vrátím se v osm, vykoupáte, prosím, děti??? a po čokoládě ať si vyčistí zuby, děkuju. z rodinné pospolitosti nebudeš mít nic, ale aspoň se odreaguješ.
nebo si dát koupel. a v koupelně se zamknout. nebo dát zvenku na koupelnové dveře obrázek přeškrtnuté jahody.
|
| 77kraska |
|
(19.1.2015 11:15:27)
Lei, ne kazdej chce prchat na jogu...napr ja jsem nejradeji doma a to s lidmi, ktere si vyberu.
|
| Fren |
|
(19.1.2015 11:20:59)
Přesně,po náročném dni konečně doma a zase se někam sbalit a uvolnovat tak své pozice? To nee,to už si radši s ním v klidu ty jahody ve vaně,a příště bych si u tchýně objednala pro změnu třeba ananas se šlehačkou
|
| Anni&Annika |
|
(19.1.2015 11:22:43)
jak Fren...mela ji zrovna rict, ze kdyz uz je ve vane, ze k tem jahodam zapomela sampano a dve sklenicky, a ze v obyvaku jsou deti, ze se jim ma jit venovat a poslat za ni do koupelny syna...aby si ty jahody nalezite vychutnali
|
|
|
|
|
| Silvie03 | 
|
(19.1.2015 11:21:58)
Amazonko, mám obavy, že každá rada je zbytečná. Ať uděláš cokoliv, pokud je matka u manžela na prvním místě, nemáš šanci. A pokud je spojuje i podnikání, je váš vztah už teď mrtvý.
|
|
| Aja | •
|
(19.1.2015 12:30:16)
Tak předně v některých rodinách se takhle žije. U nás doma to tak bylo taky, takže mne to naprosto nepřekvapuje - bydlím s manželovými rodiči a podle situace je tu máme několikrát denně, bez ohlášení, jenže mne to vůbec nevadí. Akorát musím usměrňovat tchána - dovoluje tv, sladkosti. Ale zas pokud něco podstrkuje, tak prostě zabavím a jasně řeknu, že díky, ale malý kousek bude až po večeři a je mi jedno, jak se tváří on a jak vřískaj děti. Už ale pochopily, že neustoupím a hotovo.
Pokud ti to extra vadí, tak promluvit, nebo prostě zamknout.
Od vytížené podnikatelky těžko můžeš čekat pomoc s vnoučaty ale.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.1.2015 12:33:39)
Jelikož jsem studenej čumák, tak bych tohle nevydržela ani týden. Všude bych zamykala od začátku. Co s tím teď už nevím, když to takhle funguje leta, bude se asi divit,e Ti to najednou vadí.
|
|
| neznámá |
|
(19.1.2015 12:47:21)
No po osmi letech je pozdě bycha honit. Brala bych to jako jasnou věc a snažila bych se toho využít a dám řád. Třeba "maminko zítra přijďte v 6 hodiň, pohlídáte děti a já zatím uvařím, pak společně povečeříme. Čokoládu nenoste, nerada bych jí dávala dětem večeří, přineste ovoce nebo zeleninu". Postupně jí zapojit do večerního chodu rodiny.
Vyzvedávat děti bych jí nenutila, to není její starost.
Nějak jsem nepochopila radu se zamčenýma dveřma. Tak tchýně začne bouchat nebo přijde hlavním vchodem. Co jí říct na zamčený dveře "maminko to abyste nám sem nelezla"?.
|
| Alraune |
|
(19.1.2015 12:53:49)
No nezlob se, ale ta ženská zřejmě není debil... to, cos napsala, by mohlo zabrat na osmdesátiletou paní na prahu senility :)
To fakt ženy s tchýněmi komunikují takhle divně?
|
| neznámá |
|
(19.1.2015 12:56:46)
To byl jen zjednodušený příklad, prostě bych jí zkousla a zapojila do dění rodiny. Nic jiného se asi dělat nedá.
|
| Alraune |
|
(19.1.2015 13:01:49)
Ona asi zapojená je... v rámci možností. Imho je nejschůdnější jí prostě některé věci říct, stejně jako komukoli jinému. Když spolu rodina žije v takové symbioze, tak spolu těžko komunikují jako cizí lidé. Že to dominantní tchyně válcuje, je asi fakt, ale ubrat musí ona sama. Po dobrém. Zakladatelka nevypadá, že by měla mocenské postavení tchyni vytěsnit po zlém.
|
|
|
|
|
| jentak | •
|
(19.1.2015 13:08:57)
Tvůj manžel je dáreček - teda, aby si nekazil vztahy. Pak vidím jediné možné řešení - nešla by tchýně s Tebou někam ven, jen tak si neformálně posedět? A tam bych jí za všechno poděkovala, řekla jí, jak si jí vážím, jak je tak hodná, v práci úspěšná a další plusy a pak nakonec bych jí řekla, co ti vadí a jestli by to nešlo nějak přehodnotit - jiný čas apod. Ad koupelna - říct jí, že hygiena je to, při čem chceš soukromí, které ctí i Tvůj manžel?
|
|
| Tili + 2 | •
|
(19.1.2015 13:38:30)
Já jsem z takto propojené rodiny. Dveře se ani nezamykaly, občas jsme se probudili a byl u nás děda a díval se na televizi, nebo byly na stole buchty a už tam nikdo nebyl ... Nikdo nevolal že přijde a zkrátka se zastavil. Buď jsme doma byli nebo nebyli. Když jsme zrovna odcházeli, tak se nikdo příchozí neurazil. Jako dítěti se mi to zdálo normální a přirozené. Chodily takto návštěvy z obou stran (od mamky i od tatínka). Když jsme se odněkud vraceli, čekala na nás babička a na stole bylo něco dobrého, v zimě bylo zatopeno (puštěn plynový kotel).
Naši takto fungují i vůči naší rodině. Manželova rodina funguje přesně naopak. Návštěvy se nepřijímají. Lidé, když už se náhodou setkají, tak mimo domov. Rodiče sice bydlí více než 100 km daleko, ale hodně cestují a přijíždějí nahodile, když jedou kolem. Manžel to nesnáší, moji rodiče mu ničí život, ničí jeho soukromí, jeho rodinu. Naučila jsem sice rodiče, aby alespoň zavolali, že vyjíždí, tím jsme schopni odměřit čas, kdy přijedou, ale manžel je vzteklý už den předem. Návštěvu rodičů očekávám se sevřeným žaludkem, je mi zle a chovám se nepřirozeně, dusno je den před tím i den potom. Moc ráda bych je viděla, ale prakticky nemám šanci. Mám za úkol vysvětlit rodičům, že se nehodí, aby přijeli v pátek, v sobotu v neděli, ale to nejde. Nechápou. „Vy někam jedete?, to nevadí, my vám ty věci jen necháme doma a pojedeme“. A mě je těžké je přesvědčit, že manžel chce mít volnou neděli, když to vlastně sama vůbec nechápu.
Tedy já ti radu nedám. Snad jen, říct tchyňce, že čokoládu má dát až po večeři a v koupelně se zamykat.
|
| Fren |
|
(19.1.2015 13:56:24)
zajímavý pohled i z druhé strany,i když mi přijde,že tvůj muž to hodně přehání,teda pokud nejsou u vás vaši každý víkend a pátek,což asi nejsou,když hodně cestují.
My máme tu výhodu,že nám rodiče nic doma nenechávají ani nevozí a tak nějak oboustraně nám stačí vidět se občas neb na narozeninách.A návštěvy jsou tedy vždy dopředu domlouvány.A bydlíme každý v jiných městech.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(19.1.2015 14:31:09)
Mně tchýně taky dělala přepadovky, zvlášť na mateřský, "podívat se na děti", a nanášela hory věcí. Byla zvyklá chodit k manželovi jako domů, když žil sám, nosit mu obědy, nákupy... Měla jen jedno dítě.
Manžel byl většinou v práci, tak nic moc neřešil. Pak mě něco osvítilo a začala jsem ji cíleně zvát, tak 2x týdně, takže už nechodila denně, a hlavně tak aby byl manžel aspoň doma a já nelítala zrovna ve spoďárách.
|
| Fren |
|
(19.1.2015 14:37:42)
Byla zvyklá chodit k manželovi jako domů, když žil sám, nosit mu obědy, nákupy...
-jsem ráda,že se naše dospělé děti zcela osamostatnily,zezačátku padl dotaz na výběr prášku do myčky,pračky,radili jsme se po tel.i mailu jaku pračku či žehličku vybrat např.,občas se zeptají na něco s vařením,ale většinou obědy nevaří a chodí do restaurací.A my ted máme doma s manželem ráj na zemi,kdy nic nemusíme,nikdo na nás neni závislý ani my na nikom,za nikoho už žádná zodpovědnost,prostě maňana, uáááá
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.1.2015 14:59:30)
No, on to nechtěl a nepotřeboval, ale zas mu to tak strašně nevadilo jako mně
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.1.2015 15:00:18)
Byla to její potřeba, ničím jiným nežila, než se o někoho starat. Já osobně to nechápu, jsme ráda, když se nestarám
|
|
|
|
| hermiona | •
|
(19.1.2015 15:45:39)
Možná to by bylo řešení pro zakladatelku, začít tchýni cíleně zvát - otázka ovšem je, jestli by pochopila, že: Babičko, přijďte zase pozítří, znamená: Zítra nechoďte.
Docela by mě zajímalo, jak to je s manželem zakladatelky a jeho postavením ve firmě, jestli je za to taky adekvátně ohodnocen, když by firma bez něho padla, nebo jestli má jen tak průměrný plat. A taky jak je to se zakladatelčiným podnikáním, jestli přispívá do rozpočtu slušnou částkou a k tomu ještě vozí děti do škol, školek a po kroužcích, tak by se snad manžel občas mohl z firmy urvat a děti obstarat.
A zkoušela jsi už zakladatelko požádat tchýni o pomoc s logistikou okolo dětí?
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.1.2015 16:07:27)
Prostě udělat z toho oficiální návštěvu s kafem a bábovkou, kdy se to hodí mně a ne mít z bytu průchoďák. To by mě kleplo.
Ty rodiny jsou fakt různý, tchýně měla i potřebu se ke všemu vyjadřovat, všechno jsme dělali blbě a všechno bylo nebezpečný, já jsem byla z domova zvyklá poslouchat a tohle mě vytáčelo. Manžel byl zvyklej udělat hmm a nevnímat, udělat to jak chce on. Nejdřív mě šokovalo, že se tchýně nezlobí, ale to byl jejich styl, ona si to řekla, a on ji neposlouchal. Pro mě nepochopitelný.
|
|
|
|
|
| hgfjdmh |
|
(19.1.2015 15:24:15)
Tili, to je skoda ze to tak manzelovi vadi. Ja jsem taky vyrostla ve velke rodine a povazuju to za velike bohatstvi. Nase rodina byla cela ulice( nejsme cikani , primo v nasi domacnosti 4 generace. Zadny problem. Starsi cast rodiny uz bohuzel nemam, klice od meho domu maji sourozenci a nejlepsi kamaradka a bezne se mi stava ze prijedu domu z dovolene po dlouhe ceste a mam na stole cerstvou babovku a sacek s pecivem. miluju to. Nevim proc je v lidech tolik netolerance a vymezovani se vuci vlastni rodine.
S babickou zakladatelky bych si v klidu promluvila, je to schopna a inteligentni zena, treba si ten cas co u vas travi urve od huby ze sveho spanku, odpocinku a ani k vam chodit nechce...protoze treba si mysli ze vy o to stojite...
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 15:41:43)
No ono to neni tak jednoduche. Kdyz se dva sestehuji dohromady, nemuze nova rodina jet jen podle zvyku te jedne. V zamilovanosti jsi uplne mimo, ale pak se to hromadi a najednou uz toho mas plny kecky. Ja jsem jedinacek, zvykla se postarat sama o sebe, zavrit dvere a mit klid. Vyrostla jsem s maminkou, ktera se mi do niceho moc nepletla.
muj muz nejstarsi ze 7 deti. naopak vyrostl ve velke rodine, kdy se vsichni museli zasadit o svuj dil kurky, jinak nebylo, s matkou, ktera vladla rodine vcetne otce zeleznou rukou. A nez na tohle clovek posleze prijde, uz neni tak jednoduche urovnavat to vsecko na nejakou unosnou miru bez vetsi rozepre.
A kdyz se clovek da s nekym dohromady, je ochoten se prizpusobit a prijmout, a najednou zjisit, ze vlastne ani nevedel CO. Ja nebyla zvukla, ze by mi nekdo neco rozhodoval, on byl zvykly na slovo poslechnout matku a dale o sve misto se sourozenci bojovat. Cili matku poslouchal a se mnou bojoval, a ja nez jsem na to prisla ustupovala, az ke zdi. Nez mi vsecko tohle doslo.
|
| radka | •
|
(19.1.2015 15:52:20)
jo jo, návyky a zvyklosti
když jsou v obou rodinách opačné, je to velmi, velmi těžké
ad Reia - to nemusí být netolerance a vymezování vůči rodině, ale jsou i lidé, kteří mají rádi svůj klid a svou osobní zónu mají úplně jinak nastavenou - necítí potřebu vše sdílet s 10 dalšími
|
|
|
|
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 14:32:14)
To nevyresis. obzvlast ne po 8 letech a manzelove zavislosti na mamince (schvalne pisu maminka, ne matka...). Prestoze mel jeste 6 dalsich sourozencu, kteri bydleli v blizkosti.
Ja jsem takto byla rozxvedena, a to po 40 letech, kdy tchyne davno byla mrtva. Bydlela 500 km od nas, kratce po svatbe jsme planovali se pristehovat do okoli, ale nastesti.... Aspon neco tim bylo vyreseno. Teda ze s financnich duvodu nemohla tchyne po ovdoveni kratce po svatbe navstevovat nasi rodinu tak casto. Ale jak maminka zavolala, kdykoli jsme tam okamzite behem par dni jeli, ac jsme meli jine plany, nemeli zrovna na cestu, kdyz jsme tam byli par tydnu pred, ap. Tchyne semetrika, zvykla ridit. Nijak se to nevyresilo. Moje tchyne napr. u nas doma otevrela zamcene dvere do koupelny, kde jsem konecne po ulozeni deti pozde vecer sedela ve vane, a sla na velkou (ne jednou). Vyzadovala krtiny a vymohla si je, ackoli ja a muz jsme byli dohodnuti, ze deti krtit nebudem. Na ne pozvala vsechny SVE pribuzne - moji zili v CR a z jasnych duvodu se ucastnit nemohli. My v zacatcich, na podobnou oslavu jsme byli nuceni si pujcit celkem dost penez. Druhe dite jsem trvala na tom, ze krtiny nebudou - a byly. Pred Vanocemi, kdy jsme byli nuceni slavit u nich, neb zrovna ovdovela. Tchyne mluvici dialektem zeme, kde jsme nezili, mi nerozumela, a udelala si proste po svem, protoze muz se ji neodvazil odporovat. Dalsi deti jsem tvrde odmitla tam vubec jet, protoze ona krtiny opet zaridila, a od te doby nam manzelstvi haprovalo. Muz pravil, ze nemam rada jeho rodinu, coz uplatnoval pokazde, kdy jsme se o neco hadali. Konfirmaci nejstarsi dcery rovnez tvrde vyzadovala - pro sve pribuzne. Dcera nechtela, aöe tchyne telefonovala nekolikrat denne a uhanela (=co by rekli pribuzni).
Tohle vsecko postupem doby, kdy se porad neco podobneho resilo, nebot muz se ohanel slovy "moje rodina", coz byla ona a jeho sourozenci, ne ja a nase 4 deti, nakonec koncilo rozvodem po 40 letech, kde on tohle vsechno vytahl u kuratorky, 20 let po smrti tchyne, a ja jen zirala.
|
| Tragika | 
|
(19.1.2015 16:07:59)
Nechápu, jak může někdo dlouhodobě žít v jednom baráku s lidmi, kteří nedodržují základní pravidla soukromí. Bez pozvání se nikam neleze, návštěvu předem ohlásím apod. X let to zakladatelce nevadilo a teď ano? Já bych si nejdřív pomyslela, že jde o omyl a druhou přepadovku už bych tchýni objasnila. Během týdne by bylo jasno.
Tchýně chce asi vidět děti?
Je to od ní pěkné, ale když se to večer nehodí, není nic jednoduššího, než jí to říci. Je úplně jedno, jestli je manžel opačného názoru. Tobě to zkrátka vadí a tudíž TY to tchýni musíš říci. Zároveň jí dát x možností, kdy se s vnoučaty může vidět.
Místo pravidelných večerních návštěv by si mohla vyhradit např. pravidelnou sobotu.
Také k ní domů chodíte jak do chlíva? Ona také nezamyká hlavní dveře? Tak ať jsou děti klidně k babičce, nebo se tam můžeš pro změnu vypravit ty. Nejlépe na večeři.
Vůbec nevím, jak bych se chovala, kdyby mi někdo vlezl do koupelny. Asi bych dostala menší záchvat? 
A při večeři? To vám kouká do talíře? Nebo jí dáte také večeři?
Horor.
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 16:18:05)
To taky neni jednoduche. Nejdriv se to muze povazovat za "dyk se tak moc nestalo...", "dyk to bylo jednou, treba si to neuvedomila", a tak par veci se prihodi a clovek je porad vic nastvanej a naznacuje, ale lidi jsou ruzny. Na pr. moje tchyne, razna to matka 7 (+ dva potraty) deti proste postupovala, jak byla zvykla. A jeji deti se podle toho chovaly, cili jim to neprislo nijak zvlastni. Ja naopak jedinacek s matkou, ktera mne vychovavala uplne jinak, jsem silene nesnasela treba ze tchyne nahlasila, ze je oslava nejakeho strejce, a to ve velkem, cele sire pribuzenstvo vcetne cele vesnice), a muj muz, zvykly na takove oslavy (na ktere si rodiny pujcovaly od banky, coz ja proste uz nechapala ani nahodou), a ktery je jeste k tomu miloval, vubec nepochopil, kdyz jsem se snazila vysvetlit, ze 5 strejcu, stribrnych svateb, sedesatin a p. rocne leze do penez, kdyz se musi jezdit 500 - 600 km a jeste k tomu pronajmout nekde pokojik na prespani a koupit dar, nezapada do nasich financnich moznosti. A tim padem tchyne ani nahodou nepochopila, ze ja jedna takova cizinka budu menit jejich kulturni zvyky, kdyz to vlastne muj muz miloval... A NIJAK vysvetlit se to nedalo. Kdyz uz clovek pomine jazykove nemozne, neb tchyne neumela zadny jazyk a mluvila jen celkem desnym dialektem, ne moc srozumitelnym i obyvatelum jinych casti zeme.
A nebyla jsem v tom jaksi v te rodine sama. Manzel svagrove, stejne narodnosti, jim taky moc nerozumel a oni jemu taky ne, pres to, ze vyrostl kulturne stejne, to v takove mire rovnez nesnasel.
|
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 16:22:32)
není nic jednoduššího, než jí to říci
Jo, a dodatek: To je ta nejslozitejsi vec, neb se jedna o prijemce. Moji tchyni se to teda rict vubec nedalo, na rozdil jazyku nezaleze. Ji to proste nezajimalo, ona jela po svem. Ona to chtela, ve snu ji nenapadlo, ze by mel nekdo jiny nazro, naopak ocekavala, ze se jeji obet oceni, a byla zvykla, ze si svoje VZDYCKY prosadi. Ti, co ji znali, meli svoje triky, ale ja to nijak neocekavala a nebyla jsem nijak pripravena, cili dosahla sveho, az byla roztrzka. Ovsem v zapeti na to umrela. Den, kdy predpokladala, ze bude konfirmace nasi nejstarsi dcery, ktera ji nechtela, a ja jsem to odmitla nejak s muzem diskutovat. On to totiz taky chtel, hlavne pro babicku....
|
|
|
| Mirek_ | 
|
(19.1.2015 16:23:17)
"Vyzadovala krtiny a vymohla si je, ackoli ja a muz jsme byli dohodnuti, ze deti krtit nebudem."
Tvůj souhlas nebyl potřebný?
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 16:30:31)
Predstav sai, ze ne. Ona to vsecko vyridila a nejaky podpis rodicu nebyl nutny. Ona nam totiz pri te prilezitosti rovnez zaridila protestantskou svatbu v kostele - nasi na radnici neuznala. Muz ji zrejme poslal potvrzeni od mistniho pastroratu, aniz bych to vedela. Kdyz jsme tam prijeli na dovolenou ukazat mimino, odjizdeli jsme v nedeli dopoledne, neb chtela do kostela, no a co, tak pojedeme do kostela. Ze se jedna o MOU svatbu a krtiny ME dcery by mne ani ve snu nenapadlo. caste telefonaty mezi tchyni a muzem mi nijak zvlastni neprisly, ja taky se s prvnim ditete s radosti chlubila, a ze by on neco takoveho s ni pripravil a nic nerekl, to mne vubec nemohlo napadnout. On pak tvrdil, ze neco sice naznacovala, ale nic nebylo dohodnute.
Ja jako hluboce presvedceny ateista predpokladala, ze by se mne aspon ze slusnosti moh nekdo zeptat, co ja na to.
Neuveritelne?No.
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 16:31:38)
No a delat v nacpanem kostele nejaky cirkus, jako ze tohle ne, na to proste nemam zaludek.
|
| Mirek_ |
|
(19.1.2015 16:54:33)
Nemusíš dělat cirkus, stačí klidně říct "Já nechci církevní svatbu." a nejít ke knězi. Cirkus by pak možná dělali jiní, kteří na to mají žaludek.
Ale chápu, že moment překvapení taky udělá svoje, a od klávesnice to vidím zjednodušeně.
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 17:12:35)
Situaci popsanou viz kousek tady.
K tomu jeste malou vesnici, kde v te dobe knez anglicky neumel a ja jeich rec taky ne. Cili by to vyustilo v tahani se o mimino a strkani se u oltare za zdesene ucasti cele vsi.
|
| Mirek_ |
|
(19.1.2015 17:23:10)
Tak to byla svatba a křest v zastoupení, kde tebe a manžela zastupovala švagrová a její muž? Ale čekal bych, že k té svatbě nějaký tvůj podpis zapotřebí byl. Možná tě tchyně podepsala sama...
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 17:46:09)
Ne, tak to nebylo.
Ja jsem se vdavala v jine zemi. Potrebovala jsem potvrzeni od CR, ze nejsem vdana, a byli jsme dle tehdejsich zakonu oddani na radnici.
Tchyne, matka nejstarsiho syna z opet jine zeme, nez jsme se brali, si prala svatbu dle tradic (ktere ja samozrejme vubec neznala). Vychazela jsem z toho, ze jelikoz jsme oddani, bude jen jakasi oslava doma - pohosteni pro rodinu. Ze by neco vyridila v kostele mne ani ve snu nenapadlo, a tohle mi bylo celkem jedno. Jelikoz se mnou mluvit zadnym jazykem nemohla, vyridila to s muzem, ktery opet vychazel z toho, ze mne je samozrejme vsecko jasne. Zaslal potvrzeni, ktera tchyne rekla, ze se potrebujou - o narozeni dcery, o nasi totoznosti, a ona vsecko vyridila. Zaridila vsecko vcetne oslavy a my to posleze zaplatili.
V nedeli se slo do kostela, to mi nic neudela. V kostele knez mluvil, tchyne drzela dite v naruci a vstala, vedle ni si stoupli dcera s manzelem a knez dale mluvil. Ja vstala, ze se jako zeptam, o co jde, muz vstal, aby mi zabranil v ruznych scenach (coz mne ovsem ani nenapadlo, a kdez vzal dite do naruce, polil hlavicku svecenou vodou - no a rvi mu mimino z rukou. A posleze mi dite dal do naruce. Mluvil dal a dival se na mne, cili jsem se jako slusne vychovana predstavitelkyne komunisticke zeme nechtela jen tak otocit zady a odejit stredem. Muz pravil ANO, stouchl do mne, ja taky - a meli jsme jak krtiny, tak svatebni pozehnani. Zurila jsem az potom, a to hodne hlasite a dlouho.
Ted mi to pripada jak idiotickej film s Fernandezem, ktery tehda byl popularni.
|
| radka | •
|
(20.1.2015 10:31:53)
no to je maso!!!
|
|
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 17:47:25)
A ten podpis jsme absolvovali pul roku pred tim na radnici, tohle bylo pozehnani, ktere vyzadovala tchyne a povazovala to za nasi "pravou" svatbu.
|
|
|
|
|
|
| Hanka | •
|
(19.1.2015 16:34:35)
Emmo,
vydržím dost, ale z toho kostela bych odešla. V klidu. Řvala bych až z doslechu chrámu. Když jsem tvé líčení četla, odřela jsem si oční bulvy o brejle a bradu o podlahu.
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 17:11:00)
No, to bych taky dneska poradila kazde, kdo v te situaci stoji.
Jenze mimino mela v naruci tchyne, ktera pri msi vstala a se svou dcerou a jejim muzem se postavila u oltare.
Knez zacal mluvit, ja a muz jsme automaticky vstali - ja ze mimino vemu,muz proste vstal.
Takze si muzes predstavit, jak se rves o svoje mimino s tchyni v kostele za ucasti cele vesnice, kde si v tu chvili uvedomis, ze tam jsi jak idiot uplne sama, protoze muzi to vubec neprislo nejak divne. JENZE ani to jsem tehda nevedela, ani bych nestacila uvazovat. A nez jsem se vzpamatovala, byla jsem pozahnana i ja.
Namet na film. Ovsem v te situaci nestacis tak rychle vymyslet reseni.
Nasledujici reseni by eventuelne mohlo byt se po navratu zapakovat a odstehovat se s miminem. Kam, kdyz prakticky nic moc nikoho neznas a nevis, jak to vsecko vubec chodi a nemas zadne penize.
Ted bych to resila jednoduse, ted uz vsecko znam.
|
| Hanka | •
|
(19.1.2015 18:40:14)
To, že v té situaci rychle vymyslet řešení nedokážeš (a ještě při jazykové bariéře, když do poslední chvíle nevíš přesně, co se děje), je samozřejmě čistá pravda, chápu to.
Kdybych to viděla ve filmu, řekla bych si, že to trochu tvůrci přehnali
|
|
|
|
| Cimbur |
|
(19.1.2015 16:37:48)
Nejdřív jsem myslela, že Tvůj muž byl ze Slovenska, ale ona to byla protestantská západní Evropa?
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 17:50:14)
Ano.
A zapadly kout s silenym dialektem.
Seznamili jsme se v hlavnim meste jeho zeme, kde muz tenkrat pracoval. Ja tam byla na vylete a on se posleze za mnou prestehoval. Ja jako z Prahy na venkove v CR prakticky byla parkrat na chmelu.... Nejake kulturni rozdily mezi mestem a vsi jsem nebrala v potaz.
|
| 77kraska |
|
(19.1.2015 19:25:09)
Emmo, to je sila, hezky to popisujes, mohla bys napsat knihu!
premyslim, ve ktere zemi to asi bylo, ale nechces to jiste psat sem
|
| Emma | •
|
(20.1.2015 8:49:11)
Vis co, napsala. Kdysi ji prijal Cs.spisovatel, ale prisla sametova revoluce. Tak davno to bylo. Vyslo to ve zkracene forme v jednom casopise na pokracovani asi rok potom.
|
|
|
|
|
|
|
|
| luthienka | 
|
(19.1.2015 16:49:25)
Pokud manžel nepochopí, že jeho partnerkou jsi ty a nevysvětlí to své matce, pak to bude jenom horší. Mluvím jako někdo kdo má se soužitím více generací zkušenost (moji rodiče žili s tátovo rodiči, dnes žijeme s mými rodiči).
|
| Emma | •
|
(19.1.2015 17:18:50)
Taky ze bylo. Krucek po krucku.
A od te doby si stojim na svem, ze lidi z ruznych kultur (=mesto/ves...mala rodina/velka rodina... socialni tridy a pod) se nemaji michat.
A jsem hlavne rada, ze si z toho pouceni vzaly tak nejak vsecky moje deti.
Ovsem jedna z mych dcer ma deti se synem vericich katoliku. Syn je ale stejneho zalozeni, jako my - nejake nabozenstvi ho nijak nezajima. Na stesti jeho matka, ackoli vychazela z toho, ze deti budou katolicky krtene, nebo ze oni budou oddani v kostele (nejsou vubec), nic nezarizuje. Ptala se mne, jak se na to divam, ja rekla, ze to je absolutne jenom jejich vec.
|
|
|
| amazonka-h |
|
(20.1.2015 9:20:29)
Ahoj holky, nečekala jsem takovou podporu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Děkuji moc za spousta příspěvků. Děkuju za velkou podporu!!!!!!!!Potřebovala jsem vědět, zda jsem už zapšklá, nebo je to normální pocit ztráty soukromí. Mnoho z vás píše, že se mělo začít dřív ve vymezování hranic. Mělo....Ale dříve mě to tak nevadilo, začalo to postupně. Snažila jsem se mnohokrát zachovat klid (ve snaze nenabourat tedy ty rodinné vztahy), být ohleduplná, nad věcí. Ale nabaluje se to jako kulička, až vám to zkrátka začne lézt krkem. Tchán je bohužel tři roky po mrtvici, je v domácím ošetřování, má pečovatelku, takže tchýně je z toho vyčerpaná, má časté migrény apod. Já jí celé ty tři roky chápu, pomáhám jí s tchánem. Ale když každý večer řešíte její problémy a berete na ní ohled, ubývá vám energie. Snad máme jako rodina právo také na soukromý vlastní život. My vlastně žijeme problémy a úspěchy mé tchýně. A ona nerespektuje naše potřeby jako rodiny s malými dětmi. Říkáte promluvit si. To jsem udělala už před pěti lety!!!!Když k nám přišla v půl deváté večer, říkám:" Hani, promiň, dnes je na návštěvu již pozdě, děti usínají, přijď zítra dříve." Urazila se a bez řečí odešla. Druhý den jsem měla tak černé svědomí, že jsem se jí omluvila, že jsem to nemyslela špatně. Řekla mi, že to ODE MĚ BYLA PĚKNĚ STUDENÁ SPRCHA!!!! Tak jsem to už nezkusila a apeluji na manžela. Že to musí vysvětlit on! Jenže jemu to nepřijde divné....Začarovaný kruh. Zamknout můžeme, a zamykáme. Jenže dveře ze dvora jsou do naší kuchyně a obýváku, kde večeříme a zdržujeme se, než jdeme spát. Ona tedy klepe tak, až děti běží k těm dveřím a to už otevřít stejně musíte.....Mrzí mě hlavně můj muž, on bere jen ohledy na ní,aby byla spokojená, ale kde jsem já......
|
| Anni&Annika |
|
(20.1.2015 10:40:41)
no jo no..nejak nechapu proc ses ji tehdy omlouvala. Tim jsi ji totiz dala zelenou
Proste si s ni promluv. At se treba urazi. Pokud je to rozumna zenska, tak si to prebere. Pokud ne, budete mit aspon par veceru klid, nez se oklepe a zacne chodit znova
Ale tak nejak chapu, ze to na ni asi doma vsechno pada a asi chce byt s vama
Vyslete ji nekam do lazni
|
|
| jentak | •
|
(20.1.2015 10:47:35)
Tak pochopitelně i když jsi to tehdy neřekla zle a ve zlém, tak pro ni to studená sprcha být mohla. A Ty přece chceš pro sebe dobře, ale nechceš, aby to zase někomu dalšímu ublížilo.
Já bych to opravdu neřešila v okamžiku, kdy přijde nevhod, ale našla čas mimo - jak jsem psala - pozvat ji někam ven na pokec mezi holkama - a nebo ne ven, ale být doma, jen bez manžela a bez dětí, dát si dobrou večeři, sklenku vína, klábosit, třeba i jen ji vyslechnout, politovat, pak ji ocenit, co vše dělá pro manžela, pro firmu, pro vás, jak je skvělá. No a pak říct - ale...........
Ale neustále sledovat, jak se cítí a tváří a v okamžiku, kdy by měla špatný pocit, tak ji zas za něco ocenit.
Já si to vyzkoušela a funguje to - i výsledek byl pozitivní. A i kdyby nenastal hned, už máte otevřené dveře k dalšímu hovoru. A to je nejdůležitější.
To půjde.
|
| amazonka-h |
|
(20.1.2015 14:03:26)
Víš, ono je to těžké. Tchýně je v rodině v očích všech jak guru. Nikdo se jí netroufá nic říct, všichni kývají a myslí si své. Jenže "ti všichni" se před ní zavřou, když chtějí, ale my jediní ne. Kolikrát jsem měla průpovídky ohledně čokolád a režimu. Ona si stejně dělá, co chce a kdy jí se to hodí. Dává všem včetně nás najevo, že my jsme ti, kteří se budou přizpůsobovat. Je to zkrátka bezohlednost. Jediný manžel to dokáže změnit a ukázat jí tak, že stojí za mnou, a že semnou souhlasí. Na toho ona dá. Musíme vymezit pravidla, když je ona sama nevnímá a vnímat nechce, jinak se z toho zcvoknu. Já bych měla problém takto tolerovat i vlastní rodiče natož maminku manžela.
|
| Anni&Annika |
|
(20.1.2015 14:07:03)
a to si doma neumis dupnout, kdyz manzel neslysi? Tak at se manzel kazdy vecer sebere a odejde k tchyni...treba i s detma, kdyz bez ni nemuzou cely den byt
|
| hermiona | •
|
(20.1.2015 14:50:42)
Ten tchán jen celý den doma sám nebo jen s ošetřovatelkou? To bych tam fakt radši denně poslala manžela a děti aspoň na chvilku, oni by se navzájem užili i s tchýní a ty bys měla klid.
|
| amazonka-h |
|
(21.1.2015 13:39:02)
Určitě, někdy je to i takto řešeno, že manžel odejde s dětmi za tchánem (má celý den ošetřovatelku a je doma), ale potíž je v tom, že tchýně doma není. Vrací se pozdě a chodí v době, kdy se vracíme z návštěvy od tchána... Třeba v osm, kdy se děti chodí spát. Takže chodí, kdy jí se to hodí, bez ohledu na kohokoliv.... nevadí jí kolikrát ani mé napůl kyselé obličeje. Ona mi zkrátka dává najevo, jak jsem malý pán....a v tom se těžko žije, když manžel ji zbožňuje....vždyť vlastně, co jsem já? Jsem matka jeho dětí a žena, kterou může kdykoliv vyměnit....
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)