| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dysfázie dnes a v minulosti

 Celkem 25 názorů.
 Kaipa 


Téma: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 14:07:30)
Tato problematika se mě přímo netýká (obě moje děti mluvily velmi brzy a velmi dobře, přišlo to tak nějak samo - jistě, hodně jsme s nimi mluvili a denně jim četli, ale jinak žádná speciální péče), a když tady občas čtu, kolik péče (mnohdy s výsledky viditelnými až za hooodně dlouho) takovým dětem dáváte ~x~, napadlo mě, že ještě relativně nedávno se o této problematice vlastně nemluvilo (nevědělo?).
Podobné to bylo třeba s dyslexií, dysgrafií,..., ale tam se to uzavřelo s tím, že dítě je hloupé. Ve svém okolí jsem nikdy žádného dysfatika neměla a žádného dospělého s problémem vyjadřovat se taky neznám (pokud pominu, že někdo má malou slovní zásobu apod., ale běžně se bez problémů dorozumí). Znamená to, že dříve dysfatici nebyli? Co by se dělo s dítětem, které by rodiče v tomto ohledu nechali jeho osudu? V dospělosti by se to srovnalo samo?
Doufám, že jsem se svým dotazem nikoho nedotkla, každý takový rodič má můj obdiv a všem (jim i dětem) přeju, aby tenhle handicap překonali.~;(( Jen mám předvánoční rozjímavou náladu, navíc prší, tak si tak přemýšlím a dostala jsem se až sem.
 Kafe 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 14:11:56)
Děti s logopedickými problémy byly vždy a jezdily k logopedovi. Logopedové existovali i za socíku. Ty s většími problémy strkali do zvláštních škol, řekla bych.
 Ivka3 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 14:25:34)
Já ti nevím, čím to je...Rozhodně je rozdíl mezi logo vadou nebo dysfázií. Už mě i napadlo, zda to prostě "jen" není špatnou životosprávou? Resp.dříve snad nebylo tolik chemie apod. v potravinách? Nevím... S dysgrafiky aj.jsem se jako dítko setkala a asi to byli většinou ti co měli špatné známky a i když se snažili, nešlo jim to. Na ZŠ jsem doučovala spolužačku a přesto, že fakt moc chtěla, nešlo jí to, měla nálepku "hloupá". Dnes by měla papír a IVP.
 neznámá 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 16:04:59)
KDyž jsem před lety byla těhotná, začínala se v našem kraji testovat dysfunkce štítné žlázy u těhotných. Doktor říkal, že existuje studie, dle které je větší pravděpodobnost, že dítě ženy se špatnou funkcí štítné žlázy bude mít dys poruchu.
Psycholožka zas tvrdí, že je to do jisté míry věc dědičná. Pokud rodiče mají nějaký dys problém, je možné, že ho podědí i jejich dítě. U sourozenců je to prý ještě pravděpodobnější, pokud má jedno dítě dys problém, je celkem pravděpodobné, že ho bude mít i sourozenec.

V těhotenství jsem měla poruchu štítné žlázy, já i manžel jsme dys a naše dítě je dysfatik stejně jako jeho sourozenec. Ale jestli to spolu souvisí ti nikdo na 100% neřekne.

Já mám kolem sebe několik asi padesátiletých lidí, co horkotěžko zvládli základku, nějakým způsobem zvládli učňák, dodělali maturu a celkem v pohodě zvládli vysokou ( sami říkají, že si vyzkoušeli všechny stupně českého školství). Myslím, že hodně z těch lidí mělo jako děti dys problém a buď z něho prostě vyrostli nebo se s ním naučili pracovat.
A ti ostatní plnili zvláštní školy.

 K_at 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 14:26:27)
Taky jsem o tom pred nedavnem premyslela. Muj dojem je, ze logo vad je nejak cim dal vice. Netusim, cim to je.
 K_at 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 14:27:51)
Dysfazie. Spu a pod. mi prijde taky castejsi.
 Oliverka 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 14:51:59)
Nejen logo vad, ale i alergii. Z dvaceti deti ve tride, dve maji nekolik alergii (orechy) a epi pen stale pri sobe. Plus je tam nekolik potravinovych netoleranci - na mleko a na vejce. Za meho detstvi si nic takoveho nepamatuju.
 Lída+4 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 15:13:01)
Oliverko, ono se to dřív prostě nediagnostikovalo. Prostě bylo člověku po některejch jídlech blbě a nikdo to dál nezkoumal.
 Bouřka 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 15:13:56)
Já nedávno něco podobného probírala s mámou. Šlo o vysokou nemocnost mého syna, že to není normální. Já argumentovala, že ve školkovým věku je to zcela běžný problém spousty dětí, že to potvrzují i doktoři. A ona namítla, že jako normální se to bere dnes, ale že dřív to zdaleka tak nebylo (ale zase úplně nevylučuju, že má zkreslený vzpomínky). Nijak by mě nepřekvapilo, kdyby to byl fakt následek znečištěného prostředí, chemie v potravinách, léků a tak, s tím, že se to s každou další generací víc kumuluje.
 Lída+4 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 15:18:21)
Bouřko, tak to má tvoje máma fakt ty vzpomínky zkreslený. Za doby mejch dětí to tak bylo taky (nejstaršímu bude 28). Za našeho dětství to bylo podobný, jen se ve školce dělal důkladnější "ranní filtr" - školka měla zdravotní sestru, která ráno každý dítě při příchodu kontrolovala, jestli nemá rýmu, kašel, zvýšenou teplotu...
 Bouřka 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 20:09:29)
Maminka rozhodně kliku neměla, ta měla mě na běžné nemoci (co chvíli angína, nakonec jsem dostávala jednou za pár týdnů preventivně pendapon), a ségru se specifickým onemocněním. Spíš měly kliku její kamarádky a příbuzní.
 Lída+2 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 19:34:10)
Bouřka,
Dříve se ty děti posílali na 2 měsíce do ozdravoven. Bez možnosti návštěv....s nějakým tím dopisem za měsíc. Telefon 1x, sourozenec to nedal, měla jsem smůlu i já.

Já sice tolik nemocná nebyla, ale dojela jsem na mladšího sourozence, takže DR vypsala požadavek i na mě,abych přibrala...a mladší nejel sám.

A jinak se ta nemocnost řešila hodně....co si pamatuji.
 arsiela, 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 15:08:48)
Kat spíš je lepší diagnostika a víc se to řeší.Dřív prostě dostalo nálepku třídní hlupák,zlomila se nad ním hůl a bylo. Že je třeba to dítě velmi chytré,jen prostě tohle samo nedokáže ovlivnit nikdo neřešil.V horším případě rovnou končili někde ve zvláštní škole.Kdo by si lámal hlavu s diagnostikou.
 Marta. 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 14:41:26)
Kaipo, samo by se to nesrovnalo, ten dotyčný by měl problémy s řečí i v dospělosti.

Co se týče péče za totality, tak byla logopedická péče. V Praze byla i škola pro vadně mluvící v Kobylisích. Nebyla to zvláštní škola, ale speciální škola pro děti s těžkou poruchou řeči. Některé děti skončily i ve zvláštní škole. Byly i ZvŠ internátní s týdenním pobytem. Stejně jako týdenní jesle nebo školky.
 Bouřka 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 15:08:24)
Mě dnes napadlo úplně to samý. Že si z dětství vlastně nevybavuju děti, které by měly problém tohoto typu. Na rozdíl třeba od ADHD dětí, těch, na které by to sedělo, si vybavím hned několik. Měla jsem jednoho zvláštního spolužáka, moc toho nenamluvil a celkově působil poněkud asociálně, ale jestli měl problém s řečí nebo tam byl jiný problém, to netuším, ale zpětně mi došlo, že nejspíš nějakou diagnózu měl. Jinak byl velmi chytrý.
 Dari79 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 15:50:23)
My jsme na prvním stupni měli spolužáka, který by dnes jednoznačně nějakou diagnózu měl. Tenkrát to byl prostě zlobivý a hloupý kluk. Od 5. třídy jsem ho neviděla, takže nevím, jak dopadl. Rodina bydlela v blízkém sousedství, byli to normální slušní lidé, myslím, že se asi dost natrápili. (Naše škola první stupeň byla hrozná + poslední léta komunismu, já zas nosila furt poznámky, že dělám něco jiného, nedávám pozor a tak, holt jsem nastupovala do školy s tím, že už umím číst, počítat a tak), prostě odlišné děti se tam nějak zvlášť netolerovaly.

 macčí,Matyáš04,Richard08 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 18:49:10)
Kaipo to je jistě zajímavé téma k zamyšlení.

Vývojová dysfázie je pro širší veřejnost jistě nové téma, v odborných kruzích je tomu samozřejmě jinak. Situace se obecně za posledních 5-6 let výrazně zlepšila a informovanost u rodičů i odborníků stoupá (odborníkem v tomto případě myslím dětské lékaře, učitele, logopedy - nezaměňovat s klinickým logopedem ).Stále se ,ale setkávám s velkým množstvím lidí,kteří zaměňují dys poruchy a vývojovou dysfázii.

V tomto ohledu musím velmi ocenit přínos sociálních sítí a internetu. V době ,kdy já jsem řešila synovu dgn byl velký problém najít informace a pracovní materiály, postupy práce s dětmi prakticky neexistovaly. Hodně záleželo na kvalitě specialisty ke kterému se člověk dostal a i tak jsem si veškeré materiály nakonec vyráběla sama. Teď sdílení informací např. na FB aktivním rodičům velmi pomáhá.

K histori - dysfatici jistě existovali i v minulosti a to jak "dopadli" hodně záleželo na stupni postižení. Osobně si myslím,že lehčí formy především expresivní dysfázie mohou při vhodné logopedické péči vést normální život a okolí ani nemusí vnímat nějaký problém,max. jistou nemluvnost nebo horší vyjadřování.
U receptivní nebo smíšené formy je to horší,tam bych to viděla (opět dle míry postižení) na zvláštní školu až ústavní péči.

Z vlastní zkušenosti by můj syn bez mé intenzivní péče (a samozřejmě péče odborníků ) a možnosti integrace ve škole skončil jako nevzdělávatelný jedinec ve zvláštní škole a pak asi jako dospělý buď v ústavu nebo někde u lopaty. Ale spíš si myslím,že v ústavu.

Řešila jsem to několikrát s tchýní (učitelka a pěstounka několika problematických dětí) a ta mi potvrdila,že osobně tyto děti musela bránit před umístěním v ústavech. A jenom proto,že byla vzdělaná v oboru a ochotná vzít na sebe zodpovědnost za tyto děti se jí podařilo je nejen uchránit před pobytem v těchto zařízeních ,ale i je připravit do života,tak že byli schopni se uplatnit a mnohdy i velmi úspěšně. Také mi potvrdila,že dětí s podobnými problémy v minulosti nebylo zrovna málo - jen nebyly vidět,protože končily v ústavech.

PS: receptivní a smíšená dysfázie se sama v dospělosti nesrovná ~x~
 ...j.a.s... 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 19:06:38)
A jak se teda projevuje dysfázie? Přece pokud to je věc výslovnosti a vyjadřování, tak to nemůže znamenat, že je žák hloupým, ne? Ve škole jsme měli spolužáky, co se blbě vyjadřovali, byli pomalejší, ale to, co se naučili, vždy nějak vydolovali a nepropadli.
A jinak i kdysi bylo dost alergií... polovina třídy měla sennou rýmu a prach.
 Vítr z hor 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 19:42:21)
V podstatě je to tak, jak píše Šuplík. Jenže to, co je do určitého věku jen dysfázie, může způsobit zbytečný propad intelektu. Záleží samozřejmě na stupni a typu dysfázie. Dejme tomu, že v určitém období má dítě IQ v určité výši + dysfázii, která ho omezuje v porozumění. Ale IQ zatím dobrý. Jenže jak jde vývoj, dítě potřebuje upgrade na komplexní systém pojmů a abstrakce, bez čehož začne IQ padat dolů.
 Delete 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 19:59:43)
Vývojová dysfázie má dvě formy. Expresivní, tam jde "jen" o narušení schopnosti řeč produkovat. Jde o to, že dítě ví, co chce říct, ale neví, jak to říct, nedojde ke správnému přenosu signálu z mozku přes hlasové centrum. Někdy se k tomu přidružují fyzické obtíže, jako neschopnost tvořit hlásky třeba z důvodu neobratnosti mluvidel, ale často je to tak, že jak dítě není schopné řeč tvořit, tak se mu mluvidla a svaly nevyvíjí dostatečně, takže při správné péči logopeda se tohle dá srovnat ve chvíli, kdy dítěti ta řeč v mozku dozraje (proto vývojová dysfázie, je opožděný vývoj, jde o proces, ne o stav, takže ho lze měnit).

Receptivní dysfázie je horší v tom, že je narušeno vnímání řeči. Dítě pak nevidí smysl řeč používat, protože jí nerozumí. Receptivní dysfázie se snad ani samostatně nevyskytuje, většinou se projevuje jako smíšená. Když dítě řeči nerozumí, tak ji ani nepoužívá, takže ani nemluví. Tyto děti pak působí podobně jako autisté, ztraceni v běžném světě, oni i obdobně reagují, protože jsou nepochopené, okolí jim nerozumí a oni nerozumí okolí. Podobně jako u dětí neslyšících a autistů jim hodně pomůže včasné nasazení alternativní formy komunikace (znakování, komunikátory, kominikační kartičky).
I u smíšené dysfázie, protože jde o vývojovou vadu, hodně pomůže čas, dítě postupně dozraje, ale už ne zcela. Většinou se totiž propásne to období, kdy člověk získává dovednosti komunikace v mateřském jazyce. Pro smíšené dysfatiky je řeč nedokonalý nástroj k dorozumění se, přetrvávají u nich i přes veškerou péči obtíže, jako mají české děti žijící od narození někde v cizině. Češtinu používat dokážou, ale mívají problém s výslovností, nemají tak dobrou slovní zásobu, vyskytují se agramatismy a celkově to domluvení se v tomto jazyce pro ně není úplně snadné.

Řeč je nezbytná pro osobnostní rozvoj jedince. Proto pokud někdo nemůže řeč používat, tak strádá ve všech oblastech, nemůže se dostatečně rozvíjet, zaostává za vrstevníky i v tom, v čem by nemusel. Dříve dysfatici končili ve zvláštních a speciálních školách, protože prostě nemluvili a působili nezvladatelně, stejně jako děti s autismem. Byly považované z mentálně postižené, protože se vědělo, že sluch mají v pořádku, takže nejsou "hluchoněmí".

Neřekla bych, že jich je víc než dřív (výzkumy nemám, vycházím z toho, co se jde dozvědět z učebnic logopedie), jen se o nich víc ví a stejně jako děti s jiným postižením se vyskytují víc v běžných základních školách. Jak už tu padlo, dřív se všichni nedokonalí uklízeli do ústavů a ty byly dokonale ukryty před zraky občanů.
 TaJ 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(21.11.2016 1:32:25)
Delete, v podstatě jsi to popsala velmi výstižně, jenom ještě nutno dodat, že dysfázie se netýká jenom řeči (díky těm problémům s řečí se vlastně obvykle přijde na to, že něco není ok...), ale dysfázie se projevuje i dalšími potížemi - například problémy s jemnou i hrubou motorikou a s tím související grafomotorikou, mají narušené zrakové a sluchové vnímání a rozlišování apod...takže není to prostě jen o tom, že dítě špatně mluví a (nebo) rozumí...náš syn měl v podstatě štěstí, že má "jen" lehkou expresívní, takže od cca 6 let má psanou už jen zbytkovou, ale i tak nám to dalo fakt dost práce a pracovali jsme na tom intenzivně od 3,5 let...
 Delete 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(21.11.2016 2:09:10)
Tino,

¨jo, jo, to jsem nerozepsala, protože podstatou toho mého románu mělo být, že dříve tohle nikdo vůbec neřešil, dítě bylo většinou považované za mentálně postižené a podle toho se s ním jednalo. Ty projevy narušené hrubé a jemné motoriky tomu jenom nahrávaly.

Ale jinak jasně, "můj" dysfatik ve třídě má v těchto oblastech výrazné nedostatky...ale je super vidět, jaké pokroky dělá. Teď má za cíl naučit se skákat přes švihadlo, je na něm vidět, jak ho štve, že mu to nejde. Od první třídy udělal velké pokroky ve výtvarce a pracovkách a pro někoho možná nepochopitelně právě v těchto předmětech potřebuje pomoc asistentky víc než třeba v matice. A právě díky té dřině, která odlišuje dnešní dobu od té minulé, je jasné, že jsou to většinou chytré děti. Tenhle můj patří mezi 8 nejlepších v mé třídě, zatím zvládá i v češtině lépe než většina ostatních, nejslabší má prvouku, kde se naplno projevují ty nedostatky související s řečí, tedy menší slovní zásoba a často pro něj nesrozumitelné a bezobsažné pojmy. Zrovna vymýšlíme s asistentkou, jak mu v téhle oblasti ještě víc pomoci.
 TaJ 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(21.11.2016 9:38:53)
Delete, jo, švihadlo je oříšek:-)...a tkaničky... Se švihadlem u syna ve škole bojují snad všichni, teď je ve třetí a pořád mu to moc nejde...ačkoli jinak je pohybově celkem šikovný, rád všude leze, šplhá, hodně rychle běhá, na kole jezdí taky výborně, když měli ve škole v družině třeba nějaké taneční workshopy, tak ho to bavilo a docela mu to i šlo....jinak na různé tvoření a vyrábění je právě šikovný, výtvarku miluje a chodí druhým rokem i na výtvarný kroužek...ale prostě švihadlo a tkaničky jsou věci, které jsme doposud nepokořili:-)...no, naštěstí se zrovna bez těchto věcí dá v životě celkem obejít a jak ho znám, tak se to časem naučí taky, až prostě přijde čas...jako je to u něj ostatně se vším...
 TaJ 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(21.11.2016 9:45:15)
Delete, jinak náš už má tu řeč dost dobrou, ale přece jenom je to vidět právě u těch různých pojmů a názvů, že se v tom občas ztratí a hůř se mu to pamatuje - třeba synonyma, homonyma, antonyma - to se mu plete....přitom když mu řeknu vymysli opak ke slovu..., jiné slovo se stejným významem, stejné slovo, které má ještě jiný význam....tak mi jich vymyslí mraky...slovní zásobu má obrovskou a používá i různé knižní výrazy....třeba úplně běžně používá spojení "kéž bychom...." a tak...ale ty nicneříkající pojmy se mu pletou...a pak to občas bývá vidět ve slovních úlohách v matematice - ačkoli jinak počítá velmi dobře a je oproti ostatním napřed, tak ty slovní úlohy jsou vždycky trochu oříšek, než přijde na to, co má vlastně počítat...ale nakonec to vždycky nějak dá....zatím nosí od první třídy jen samé jedničky a nikde nenastal nějaký větší problém....tak uvidíme, co vyjmenovaná slova a další gramatika...
 Lída+2 


Re: Dysfázie dnes a v minulosti 

(19.11.2016 19:49:24)
Kaipa,
Mám syna starší nic. Jen od 2-7 let měl dyslalii. Do první odcházel s bezvadnou řeči.ale nadreli jsme se dost.

Mladši má dyslexii, dysortografii, dysgrafii. Má to zděděné.
Při vyšetření se přišlo na to, že to mám horší než on,dostal speciální nápravu používanou v Rakousku. Já to s ním nemohla dlouho dělat museli mě jakmile on se zlepšil zastoupit starší syn, nebo manžel.
100% se to nezlepsilo, ale dělá mu to míň problémů a nyní si s tím poradí naučí se s tím žít.

Já měla diagnózu flákač to bylo oblíbené mojí mamky....vůbec se nad tím nezamýšlela....myslela, že to dělám schválně.~a~

Manžela bratr má papíry na dyskalkulii. Papír vyfasoval v roce 1982.

Takže od našich to vidím jako totalitní ignorance.

Stejně jako mi nechali být alergii na čerstvou mrkev, co mi je nebralo 5 dospělých vůbec vážně, mysleli, že si vymýšlím. Neskutečně....kdyby naši nebyli tak daleko, tak šli k alergolozce. Protože podle ní to mamka měla říci dětské doktorce a ta by to řešila.

Možná to bylo tou vesnicí....nevím.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.