| Ropucha + 2 | 
 |
(10.6.2020 15:31:14)
Irmi, pro mě tedy aktivita, kterou člověk tráví polovinu svého bdělého času, není "jenom práce".
Je to hodně velká součást tvého života.
Vzhledem k podpoře dcery na VŠ by určitě nebyly rozumné nějaké riskantní eskapády, ale rozhlížet se můžeš.
Předpokládám, že máš představu, co a pro koho přibližně bys mohla dělat. Oťukávej možnosti a buď zjistíš, že změna by byla "z louže pod okap", nebo tě něco nadchne.
Pro mě práce není totéž co partnerství, není nutné zůstávat celoživotně loajální. Proč?
Práci věnuješ značnou část svého času a energie a pokud máš sebemenší šanci, že to může být něco více než každodenní opruz směněný za peníze, využij ji.
|
| Irmi | 
|
(10.6.2020 16:35:59)
Ropucho, díky Jj, jsme lidé různí, někdo je spokojený v režimu jistoty... taky nejsem střelec bez náboje Ale potřebuju pocit, že mám ještě "na víc"... Pro někoho nepodstatné, pro mě zásadní... Nicméně smysl pro povinnost a odpovědnost mě věčně strhává zpět...
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.6.2020 16:42:17)
Irmi, když máš zodpovědnost za studujícího potomka, tak to je jasné, to je povinnost na prvním místě.
Nicméně ty příběhy, kdy člověk se zaťatými zuby trpně seděl desítky let v nudné práci, jsou pro mě dost hrůzostrašné.
Nevidím v tom hrdinství a nejsem přesvědčená, že je to vždycky nutné.
|
| Irmi |
|
(10.6.2020 16:46:43)
Je fakt, že kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody... Včera jsme o tom povídaly s mou pragmatickou dcerou; řekla mi: Práce s rajcem, v místě, za dobrý prachy - utopie :D Z něčeho budeš muset slevit. Buď za něčím smysluplnějším popojet nebo se spokojit s tím, že během oběda vyvenčíš psa, ale intelektuálně krníš
|
| Silvie+dva kluci | 
|
(10.6.2020 19:33:04)
Řešila jsem něco podobného loni touto dobou. Taky státní správa, přešla jsem na vyšší pozici, v rámci úřadu jsem se už neměla kam posunout, plat ok, ale po dvou letech jsem byla naprosto zoufalá. Práce jen s papíry, nuda a byla jsem otravena. Nakonec jsem vzala práci o třídu níž na jiném úřadě a jsem spokojená, časem je reálný postup, ale s tím jsem tam nešla, jen jsem se nechtěla dál trápit. Státní správa je jistota pravidelných příjmů, skvělá pracovní doba, ale někdy unavujici byrokracie, která nemá konce.
|
|
|
| Analfabeta |
|
(11.6.2020 7:33:42)
Ropucho, ale tady se pořád razí, že práce má hlavně člověka bavit. Jenže jsou i práce, které člověka nebaví, ale jsou nutné pro přežití společnosti (nebo třeba i rodiny). Baví uklízení uklízečku? Třeba ne, ale může to dělat pro to, že to má na několik hodin a má malé dítě, nebo to má jako přivýdělek, protože má malý plat... Baví práce popeláře? Ňuchat každý den smrady z popelnic? Ale bez nich bychom byli ztracení. Nebo mi třeba vyprávěl kominík, že čištění kotle v teplárně není zrovna příjemná práce, že tam lezou, když je kotel ještě na 65 stupních, to z horka za pár minut odpadnou a musejí se často střídat, ale někdo to vyčistit musí a je ta práce živí. Každá práce má svoje hezké, ale taky nezáživné chvilky. Co s tím? Dělat jen to, co nás baví? To beru jako bonus a každou takovou chvíli si užívám.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(11.6.2020 8:09:32)
Popelář je sen mnoha chlapečků, kvůli jízdě na stupačce kuka vozu.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.6.2020 8:29:42)
Analfabeto, ale to je každého věc, proč dělá svoji práci.
Někdo chce vydělat, někdo chce klidnou jistotu, někdo potřebuje přežít, někdo se chce realizovat, někdo chce časovou flexibilitu, někdo nad tím nepřemýšlí, někdo hledá smysl ... Někdo má možnosti volby, někdo je hledá, někdo je nemá, někdo je ani nehledá.
Každopádně není povinnost v práci trpět s tím, že je to norma a jiní trpí také.
|
| Analfabeta |
|
(11.6.2020 10:34:51)
Já jsem neřekla, že trpět v práci je norma a že to tak musí být. Já tvrdím, že všude chleba o dvou kůrkách, a i práce, která někoho třeba nebaví, může být nutná. Pokud mám práci, které mě baví a dokáže mě zároveň i uživit, je to obrovské plus. Nicméně se ne vždy zadaří (na Rodině se asi zadaří vždy, jak tak koukám).
|
|
|
|
|
|
|
) Na druhou stranu si neumím představit takto prožít budoucích +-20 pracovních let, které mám před sebou
.
A není to špatný nápad... trochu ukročit stranou a zjistit, jak to chodí jinde...
A tenkrát jsem měla pocit, že už to bude jenom stejné nebo horší... není
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)