| Janinka a dvě princezny | 
 |
(7.10.2021 10:12:15)
jdu se ze zajímavosti zeptat jak vaše děti vnímají povinnosti v rodině ve smyslu jejich rozložení a poskytování.
Kolik kdo má pracovat (v práci), co je čí úkol, co by kdo měl a zda to dělá či nedělá, ten něco dělá a ostatní "jen" pomáhají, přání si vzájemně odpočinku a udělám za tebe atd.
Narážím obecně na takové ty tlaky dětí ala "u Andulky mají denně teplou večeři, kde mám vyprané xy, chci vyšší kapesné" a podobné hlášky.
Co vás u vašich dětí překvapilo a jak s tím bojujete.
Přiznávám, že já v poslední době dost a nikoliv proto, abych něco nemusela, ale právě z důvodu, že vychovávám 2 dcery.
Podělte se o svoje
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(7.10.2021 10:20:08)
naše rodina prostě musí fungovat jako tým... každý se podílí na běžném chodu domácnosti podle svých možností... každý má daný okruh svých povinností, kdy si navzájem pak pomáháme (syn má na starosti nádobí, mrňavka mu pomáhá tím, že utírá to, co umyje on ručně - zbytek myje myčka... mrňavka má na starosti odpady, občas jí syn pomůže odnosit tříděný, když je toho hodně...)
úplně to vymazalo dohady typu "proč zrovna já, minule jsem to taky dělal já..." a případně situace, kdy nejstarší raději udělala všechno potřebné sama, aby se nemusela dohadovat s (líným) bráchou...
neexistují u nás mužské a ženské práce (bydlíme v bytě, síla není tak často potřeba  ), takže i to hodně zjednodušuje situaci (manžel se normálně podílí, ani ho nenapadne, že by třeba úklid byla moje starost)
jinak děti se u nás podílí fakt od malinka, jak umí vzít hadr do ručičky, může klidně umýt spodek balkónových dveří a podobně 
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(7.10.2021 10:24:33)
dobře tím se ti podařilo docílit rozdělení toho co doma je a jak to třeba děláte, když je dítě nemocné. Naše holky stonaly celkem často a tudíž povinnosti její musí udělat někdo jiný, to taky slýchám řeči.
A nikdy děti nepřišly s myšlenkou toho, že bys mohla dělat něco co doma běžné není? Jako třeba péct každou neděli, vařit denně, některé moje kamarádky zejména se syny si na jídlo stěžují nejvíc apod.?
Uznávám, že v bytě je to asi jednodušší.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(7.10.2021 10:41:16)
když je někdo nemocný, tak platí to, co předtím - podílí se dle svých možností 
když to znamená, že je mu fakt zle, rozdělíme si jeho práci mezi sebe my ostatní, pečujeme, vaříme čajíčky, vystýláme gauč polštářema... když je to nějaká virózka, kdy je to o tom, že je doma a odpočívá, často třeba udělá naopak něco navíc...
tím, že děti vidí, že se zapojujeme všichni, nemají potřebu se vymezovat proti práci navíc...
jinak běžně syn prudí kvůli teplým večeřím - dlouhá léta jsem vařila denně teplé večeře, protože jsem byla doma na rd, muž neobědval (nosil si obložené chleby do práce)... pak jsem začala pracovat taky a hodně času nám sežere dojíždění (odjíždím z domu v 6 ráno, vracím se v 6 odpoledne, když nemusím nic zařídit (nákup beru ráno cestou do práce)... vaření teplé večeře už bylo nad moje síly (aby se zase jedlo včas a ne v 9), takže jsme teplé večeře zrušili... vařím teda několikrát do týdne dál, ale jen abychom měli teplý oběd do práce, t.j. občas jen něco do trouby, občas něco na dva - tři dny... syn teplé večeře postrádá, několikrát jsme se o tom pohádali, moje stanovisko je, že se může naučit vařit - no "naučil" se ohřívat fazole s párkem, párky, čínské nudle, upéct mraženou pizzu a podobně, cca jednou do týdne si dá něco z toho, jinak si zvykl na studené večeře 
co se pečení týče, to nejvíc požaduje nejstarší dcera, tak se naučila péct (já peču teda taky, ale rozhodně ne každý týden, takže se více méně střídáme, podle toho, které se do toho zrovna nechce méně )
děti dobře vidí i jaké množství práce máme my rodiče i ostatní sourozenci, uvědomují si, že je to poměrně spravedlivé a vyžadovat větší zátěž po druhém, bez toho, že by přidaly i ony samy, by bylo trochu divné
jinak není vše zalité sluncem, obzvlášť se synem bojujeme dost často, jeho odkládání všeho na poslední chvíli, jeho přirozená lenost a mírná "vyčůranost", to občas vyvolává dohady, to je jasné... ale zase pravidla jsou daná jasně, takže nemá moc prostor s námi mávat 
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(7.10.2021 10:45:46)
teď si mě konečně uklidnila že i ostatní matky se hádají s dětmi "chceš, udělej si sám"
|
|
|
|
|
| Monika |
|
(7.10.2021 10:31:03)
Janinko, musím říct, že naše děti podobné "nároky" neuplatňují ani neporovnávají naši domácnost s jinými. Napadá mě jenom, že dcera nedávno tvrdila, že její spolužačka vstává až v 7.30, tak proč ji tahám z postele už v sedm (škola je od 8.15) Ale tedy ani já neporovnávám děti s jinými dětmi a domácnostmi, dokonce ani se "svými těžkým dětstvím" (to občas zmíní manažel )
Otázka, kde mají co vyprané asi občas padne, praní (tj. strkání prádla do pračky atd.) skutečně zajišťuju já, po dětech to nechci. Ale jde mi to průběžně dobře, takže pokud dají špinavou věc tam, kam mají, obvykle je do dvou, max. tří dnů vypraná a usušená.
Teplé večeře celkem chystám (tak zhruba 4-5x týdně), protože mám obvykle studený oběd, tak už kvůli sobě, že mám chuť na něco teplého. Takže v tomto si moc stěžovat nemůžou (i když samozřejmě stížnosti typu, že na toto zrovna nemají moc chuť, se občas vyskytnou - umožňuji vzít si kdykoliv něco jiného, o co se sami postarají).
Pravidelných povinností děti až zase tak moc nemají (kromě úklidu vlastního pokoje), když je o něco požádám, tak ani neremcají a souhlasí, že udělají. Otázka pak je jenom, kolikrát to budu muset připomínat - téměř vždycky ale slyším jenom milé "ano mami, už jdu, jenom ještě ..."
Takže pokud to mám shrnout, naše děti si nestěžují, protože nemají na co
|
| Monika |
|
(7.10.2021 10:33:42)
Jo a tedy pokud jde ještě o to vaření a vůbec přípravu jídla - pokud nemám čas nebo nejsem doma, tak každý člen rodiny se umí nějak postarat, případě něco nachystat i ostatním. Ne, že by čekali do osmi večer, až dorazím a ihned něco naservíruju k večeři (ale do těch sedmi tedy klidně vyčkají, pokud výslovně nevydám jiný pokyn )
|
|
|
| čajka |
|
(7.10.2021 10:54:05)
Asi tady budu v menšině, ale děti (11 a 8) nemají doma žádné "povinnosti". Starají se jen o své osobní věci typu špinavé oblečení patří do koše na prádlo, špinavé nádobí do dřezu, přiměřený pořádek v pokoji - s pořádným úklidem jednou za čas jim tam pomáhám já či manžel.
Zároveň občas není nic navařeno a jdou lovit do lednice, občas není vyprané oblíbené tričko a zvlášť starší se teď musí na soukromé škole popasovat s tím, že iPhone od nás nedostane a na drahé dovolené jezdit nezačnem - a nevímám nic z toho jako svoje selhání. Možná na mě zatím v tomhle směru děti ještě tolik netlačí.
|
| Len | 
|
(7.10.2021 12:05:58)
Mam to stejne, deti si proste obstaravaji svoje. Zbytek je moje starost, ja si je poridila, tak se holt ja staram. Porovnavani nikdo nevedeme, nemam to vrozene a deti asi taky ne. Navareno teda u nas je, starsi ma velmi omezeny jidelnicek a to, ze varim jen jednu veceri, se prakticky nestava. Obedy jsou studene, vecere je hlavni jidlo dne. Mam na to spoustu kuchynskych pomocniku, takze to jako az takovou zatez nevnimam a hlavne jsem jedlik a krmic, jidlo je proste u nas dulezite.
|
|
| Renka + 3 | 
|
(7.10.2021 12:12:54)
Taky moc nebuzeruji, z dětí jedině trochu syna, tam to je občas trošku moc, chci aby mu do pokoje mohl robot vysavač, takže požaduji podlahu bez ponožek apod.
Jinak po nich chci maličkosti a ony mě taky nebuzerují požadavky teplá večeře a napečeno denně, od nějakých těch 12 let si každý umí uvařit a teď to jen zdokonalují. Holky si celkem brzy začaly i samy prát, ani jsem to po nich nechtěla, ale mají každá svůj koš na prádlo a prostě to bylo pro ně jednodušší si to do pračky dát a zapnout.
Takže já po nich nic moc nechci a ony, jak už jsou starší, nechtějí nic moc po mě.
|
|
|
| Monty | 
|
(7.10.2021 10:55:07)
Moje dítě praktický věci nevnímá vůbec, to jde komplet mimo něj.
Povinnosti nemá, v rámci domácnosti na povinnosti nehrajeme nikdo.
|
| Martina Bergerová |
|
(7.10.2021 10:56:23)
Monty, podílení se na povinnostech v domácnosti zrychluje metabolismus
|
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(7.10.2021 11:21:28)
Monty já bych chtěla někdy vidět aktuální fotky nebo video vaší domácnosti, protože
opravdu žijete jako ve chlívě a všem je vám to jedno nebo
to všichni automaticky děláte a ty strašně kecáš
nebo to děláš jen ty a přijde ti to běžné
nebo k tobě chodí uklízečka 2x týdně, ale kdo potom dělá ten zbytek
vždycky říkáš, že nikdo nemusí nic a nedělá nic co se mu zrovna nechce, jako jo chápu, že v bytě toho prostě tolik není a jste jen 3, ale i přesto musíte něco jíst, v něčem chodit oblečení, někde spát, z něčeho se najíst, něčím si utřít ten zadek jak si trefně řekla minule a kdo to teda reálně zajišťuje
v našem podání by totiž praktické převedení tvého postoje prostě znamenalo, že nenakoupí nikdo, nevypere nikdo atd. protože nemusí a nechce se mu
|
| Rodinová | 
|
(7.10.2021 11:25:15)
Ale houby, ja tam pred nekolika lety parkrat byla na vinku a kus reci a zda se mi to jako uplne normalni domacnost.
Promin, Monty, za insider.
Nebo mam pokriveny meritka ja
|
|
| Konzerva | 
|
(7.10.2021 11:27:06)
Janinko,
já mám Montyiných příspěvků pocit, že to je kombinace uklízečka a Monty s manželem.
Uklízečku mají na pravidelné práce. A vaření, koš, nákupy, to dělají oni dva, jak je napadne. Minule, když zase stala, že se nic neorganizuje, že každý ví, co je potřeba, tak jsem se ptala, jestli tedy syn jde ze školy a tu ho když jde kolem obchodu napadne, že je potřeba dokoupit wc. Tak prý ne.
Tak já myslím, že syn je klasický puberťák - nedělá nic, co se po něm nechce, a protože po něm nic nechce, nedělá nic.
Takže uklízečka a rodiče a ti buď postupují chaoticky nebo už mají časem zajetý systém, že jim to vychází.
|
| libik | 
|
(7.10.2021 11:30:10)
Já mám u Monty pocit, že nepotřebuje k životu jakýkoliv sebebuzerační princip a podle toho se chová i k ostatním.
Je mi zcela pochopitelné, že v domácnosti někdo vynese koš, ačkoliv to, ó božínku, není ničí povinnost
|
| Konzerva |
|
(7.10.2021 11:38:16)
"Je mi zcela pochopitelné, že v domácnosti někdo vynese koš, ačkoliv to, ó božínku, není ničí povinnost"
Libiku,
jenže u nás tohle funguje u dospělých. Já (nebo i manžel, když jsme spolu žili), jsme něco vyhazovali. Viděli jsme, že je koš plný, tak jsme pytel vyndali, zavázali a dali ke dveřím. A ten kdo z nás dvou šel první ven, tak to vynesl.
Jenže to u dětí nefunguje. Ty házej věci do koše i když přetejká a padá jim to kolem. což jim nevadí a nechají to tam. Když jde dítě ven, tak i když je pytel připravený u dveří, tak ho jen nohou odšoupnou a jdou, vůbec jim nedojde, že mají ten pytel vynést.
Takže mám na vybranou, buď po nich budu ten koš uklízet, sbírat odpadky, které jim padají okolo a vynášet, nebo jim to budu nařizovat/připomínat/úkolovat, že se mají na téhle práci podílet.
|
| Termix | 
|
(7.10.2021 11:46:23)
A nejsi pak z toho více unavená, než kdybys ten koš prostě vynesla sama?
|
| Konzerva |
|
(7.10.2021 12:42:33)
"A nejsi pak z toho více unavená, než kdybys ten koš prostě vynesla sama?"
Termix,
u toho vynešení koše samozřejmě nejde o fyzicky náročnou práci. Ale mně vadí ten laxní přístup, takové to očekávání "onoseto", když dobře vědí, že "onoseto" je ve skutečnosti "někdo jinej než já". Vyhýbání se práci.
Takže ne, když ten koš vynesu, budu pokaždý nas...á. když přistihnu dítě, jak hází odpadky do přeplněného koše a řeknu mu "ty nevidíš, že už se to tam nevejde" "ne, ten koš fakt neni nafukovací" "ty odpadky samy nezmizí" nebo prostě "už to vynes", tak jsem sice mírně naštvaná, že to zas musím opakovat, ale míň než kdybych to udělala sama.
|
| Renka + 3 |
|
(7.10.2021 12:46:49)
Konzervo, tohle je takový běh života, dělala jsem s košem to samé a ony zřejmě, pokud budou mít své děti tuto štafetu po tobě převezmou a budou mít to samé se svými dětmi. Tady mi připadá, že vůbec nemá cenu se rozčilovat.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(7.10.2021 12:59:16)
"takové to očekávání "onoseto", když dobře vědí, že "onoseto" je ve skutečnosti "někdo jinej než já". Vyhýbání se práci."
přesně tak...
kdybychom neměli rozdělené úkoly, je pravděpodobné, že dcery by dělaly většinu věcí a syn nic - on by svou lenost nepřekročil...
|
|
|
|
| libik |
|
(7.10.2021 11:50:50)
Konzervo, tak prostě žiju s tím, že moje dítě nemá "žádnou povinnost" a vynesu koš vícekrát, myslím, že i tak v životě obstojí
|
| Konzerva |
|
(7.10.2021 12:45:21)
"Konzervo, tak prostě žiju s tím, že moje dítě nemá "žádnou povinnost" a vynesu koš vícekrát, myslím, že i tak v životě obstojí"
Libiku,
mně nejde o existenci nebo neexistenci povinnosti. jde mi o to, když se někdo vyhýbá práci, protože ví/čeká, že jí za něj udělá někdo jinej.
|
| Monika |
|
(7.10.2021 12:53:21)
Konzervo, musím přiznat, že kdybych věřila, že ten pytel v koši během dne zaváže a vynese to někdo jiný, tak tam možná taky ty odpadky ještě trochu napěchuju, abych to nemusela dělat já
|
| Konzerva |
|
(7.10.2021 12:58:54)
Moniko,
ale oni se někdy snaží i pěchovat, ale už je napěchováno a stejně přetejká.
A když je tam zrovna ten tenký pytel, tak se pak napěchovanej roztrhne při vyndavání. Takže když jsem viděla, jak někdo "pěchuje", dostal pak za úkol to vyndat a připravit na vynešení.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(7.10.2021 11:34:53)
Takže chceš říct, že kdyby u vás došel toaleťák, ubrousky, kuchyňský role a nakonec i noviny. Tvoje děvčata, kdyby šla okolo drogerie, by ten papír nekoupila a utíraly by se rukou? Nebo manžel.
|
| Monika |
|
(7.10.2021 11:42:27)
Inko, u nás by asi děti taky neměly tendenci kupovat toaletní papír. Pokud by došel, asi by to udiveně obratem hlásily, protože obvykle fakt nedochází. A já nebo manžel bychom rozhodli, jestli ho koupíme (např. cestou z práce nebo kde bychom zrovna byli) nebo jestli pro něj mají děti skočit. Dětí, co cestou ze školy samy aktivně přemýšlejí o tom, jestli zrovna doma nedošel toaleťák nebo mýdlo a že by ho měly koupit (z kapesného?) asi moc nebude ...
|
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(7.10.2021 11:43:45)
to je přesně to na co se ptám, ano u nás by to došlo až tam, že by někdo seděl na záchodě se špinavým zadkem nemaje se do čeho utřít pokud bych to já nezajistila nebo nazaúkolovala jiného. Proto jsem se ptala i Monty jak tedy prakticky fungují a fungují stylem, že vnímají co je třeba a třeba cestou z práce to zajistí, ale nekoresponduje to s tím "nedělám co nechci"
|
| Termix |
|
(7.10.2021 11:48:19)
Janinko, zrovna nákup toaletního papíru a drogerie a tak nějak všeho možného, prostě to beru jako zodpovědnost nás dospělých. Fakt nechci po svých puberťácích, aby na to museli myslet.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(7.10.2021 11:52:58)
tak vidíš, že to rozdělené máte
toaleťák je extrém, ale já se ptala hlavně na očekávání, že dítě chodí a vyžaduje věci, které by si jako měla dle jeho názoru dělat a neděláš nebo jsou potřeba, ale ty chceš ať si je dělá sám a vznikají třecí plochy kvůli těm očekáváním
|
| Begonie | 
|
(7.10.2021 12:15:51)
Muj syn (skoro 17) by si vubec netroufl mit, resp. verbalizovat, nejaka ocekavani typu "jsi matka, tak upec kolac". To tak max. ze srandy. Vubec si to nedovedu predstavit.
My jsme obecne celkem lina rodina. Na uklid mame uklizecku a jinak se s tim moc nepretrhneme. Vareni me nijak zvlast nebavi, tak ho provozuju max. o vikendu. V tydnu si kazdy neco vezme, nebo uvari manzel, ja vetsinou nejsem vecer doma. Nakupujeme tak nejak prubezne, kdyz si vzpomeneme. Me se obecne zda, ze prace v beznem byte nijak zvlast moc neni (ale ja mam asi vyssi toleranci k binci, nez je zde obvykla), tak kolikrat moc nechapu, co je na tom furt k reseni.
Kos a trideny odpad vynesu ja nebo manzel, kdyz se nam zda, je ze plno, syn vynasi, kdyz mu to rekneme. Stejne tak vyklidi mycku, za uspech povazuju, ze ho to obcas napadne i samotnyho. Mezi vynesenim kose sama a "zmanagovanim" aby ho vynesl syn, nespatruju co do pracnosti zadny rozdil, protoze se mi jeste nestalo, ze by neco bez kecu neudelal.
Akorat se mu musi dat presny pokyn. Tuhle jsem ho poslala koupit cibuli a prinesl jednu  . Ze pry jsem rekla "cibuli" a ne "cibule".
On je v tomhle proste hodny  . Na chate seka travu, stipe drivi, natira planky (vzdy si nasadi sluchatka, pusti metal a jede, ale vetsinu sveho zivota provali, propocitacuje, prostuduje... proste normalka, zadna krec.
Jo a vytira spolecnou chodbu. My nemame v baraku nejaky domluveny uklid, na svem patre si maji uklizet jednotlivy partaje a 1 za x tydnu na kazdou vyjde vytrit chodba v prizemi a vytah. Tak to uz par let dela syn za velkorysou odmenu 200 Kc . Dokonce se s nim domluvil soused, ze mu taky da 200, kdyz to vytre za nej
|
|
| Ruth | 
|
(7.10.2021 12:19:02)
Já tomu nerozumím, malá holčička chodí a: Mělo by se častěji malovat, u Novotných visí originály a u nás jen blbosti z Ikea, Kopečných maminka každý pátek peče chleba a v neděli laskonky - vyžaduji nápravu. Nebo jak?
|
| Monika |
|
(7.10.2021 12:31:33)
Ruth, a co ti na tom přijde tak úplně nepředstavitelného, že děti chtějí od rodičů něco, co třeba viděly jinde? Malá holčička se asi bude spíš domáhat laskonek než originálu obrazů, puberťačka může řešit zase něco jiného. Otázka samozřejmě je, jakým způsobem své žádosti sdělují a jak se případně (i v návaznosti na svůj věk) jsou ochotni podílet na tom, aby se přání splnilo, případně zda jsou nebo nejsou ochotny pochopit, že některé představy se nenaplní (např. že jim prostě bude muset stačit jeden společný pokoj a ani na rekonstrukci koupelny zatím nejsou peníze a maminka možná upeče bábovku, ale s laskonkami se patlat nechce. Vždyť i dospělí věčně děti s někým porovnávají a občas se dožadují "proč nemáš takové pěkné známky jako Anička", "Péťa pravidelně vysává celý byt a ty nechceš dělat nic" atd. Sdělovat ostatním své představy a potřeby není asi nic závadného, jde spíš o to, jak se to podá a co se děje pak ...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.10.2021 12:42:10)
Já si vždycky myslela, že malejm dětem připadá doma u mámy a táty všechno nejlepší. A ty velký už zase chápou, že na všechno prostě nemáme.
|
| Monika |
|
(7.10.2021 12:51:02)
Inko, tak záleží, jak malým dětem. Řada si jich už ve školce dokáže všimnout rozdílů a když má spolužačka ze školky něco, co by taky chtěli (pokoj pro sebe, 35 bárbín, několik triček s jednorožcem, svítící boty ...), tak zjišťují, proč oni nemají. Jasně že by mělo jít jim důvody vysvětlit a pokud jsou ty důvody finanční, tak dětem nezbude, než se smířit. Ale pak jsou "diskutabilnější problémy", jako třeba ty teplé večeře, nefungující zařízení bytu, přebytek/nedostatek pěších výletů nebo návštěv McDonalda - tam pak už jde třeba o to, že rodiče a děti mohou mít různé preference a hodnoty aniž by šlo zrovna o peníze. Mně tedy nepřijde vůbec zvláštní, že by děti občas (a některé holt i často) chtěly něco "mít jinak" ... Samozřejmě ty velké už si část svých přání mohou splnit samy (uvařit večeři, upéct koláč, domluvit si výlet s kamarádovou rodinou), ale o části holt se třeba vedou diskuse až spory ...
|
|
| kysnutá knedla |
|
(7.10.2021 12:55:39)
"Já si vždycky myslela, že malejm dětem připadá doma u mámy a táty všechno nejlepší. A ty velký už zase chápou, že na všechno prostě nemáme."
Náš chce od nás to, na čo máme financie, ale nemáme na to zas niečo iné. Napr. čas, nervy...
|
|
|
| Ruth |
|
(7.10.2021 14:09:13)
V životě jsem děti s nikým neporovnávala. Je to úchylné.
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.10.2021 12:28:15)
Tak to se mi nikdy nestalo. Spíš mu spolužáci záviděli svačiny.
Vlastně jednou ve třetí třídě, přišel s tím, že si spolužačka nosí řízky a pečený kuře.
Na gymplu pak ve svačinách soutěžili a to jsem často vyhrávala.
|
|
| Konzerva |
|
(7.10.2021 12:47:48)
"já se ptala hlavně na očekávání, že dítě chodí a vyžaduje věci, které by si jako měla dle jeho názoru dělat a neděláš nebo jsou potřeba, ale ty chceš ať si je dělá sám a vznikají třecí plochy kvůli těm očekáváním"
Janinko,
já v takové situaci vysvětluju, proč já to dělám jinak nebo nedělám a v čem je nebo může být moje situace jiná než to má ten druhý, se kterým jsem srovnávaná.
|
|
|
| Konzerva |
|
(7.10.2021 12:43:54)
"zrovna nákup toaletního papíru a drogerie a tak nějak všeho možného, prostě to beru jako zodpovědnost nás dospělých. Fakt nechci po svých puberťácích, aby na to museli myslet."
Ano, to mám stejně. Beru to tak, že nákupy musí "řídit" ten, kdo v domácnosti rozhoduje o financích, což děti nejsou.
|
|
|
| Monty |
|
(7.10.2021 12:00:43)
"Proto jsem se ptala i Monty jak tedy prakticky fungují a fungují stylem, že vnímají co je třeba a třeba cestou z práce to zajistí, ale nekoresponduje to s tím "nedělám co nechci"
Přiznám se, že tomu tak úplně nerozumím.
Nechci si vytírat prdel drátěnkou, tak koupím toaletní papír.
Jestli někdo řeší "chci/nechci" i u úkonů na minutu, tak je mi ho docela líto, ale nakonec, jeho věc a moje zbytečná starost.
|
| Monika |
|
(7.10.2021 12:06:09)
Monty, já myslím, že tedy prostě existuje jenom různý výklad pojmu "povinnosti v domácnosti". Ty obecně nechceš být zatěžována jakýmikoliv povinnostmi, takže odmítáš nákup toaleťáku a zřejmě řadu dalších podobných činností považovat za povinnost. Někdo to za povinnost považuje, ale až tak mu nevadí ji plnit. Ve skutečně úplně stejně obě nakoupíte cestou z práce toaleťák, když jste si ráno všimly, že začíná docházet (nebo požádáte někoho jiného, aby to udělal a ten to udělá, ať už to považuje za povinnost nebo ne)
|
| Monty |
|
(7.10.2021 12:12:24)
Moniko,
povinnost je něco, co je povinný.
V případě "povinností v rodině" to pak chápu jako něco, co někdo vykonává pravidelně jako činnost, která je výhradně jeho úkolem/povinností.
Nic takového doma nemáme a není mi jasný, proč to pořád tolika lidem leží v hlavě.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.10.2021 12:27:12)
Někoho baví pořád něco řešit a u někoho to prostě plyne.
|
| Begonie |
|
(7.10.2021 13:02:19)
Někoho baví pořád něco řešit a u někoho to prostě plyne.
Presne, co je na vetsine veci k reseni, vzdyt to jsou blbosti. Dochazi hajzlpapir, tak ho bud koupim cestou z prace (nebo manzel), nebo vyslu syna k vietnamcum nebo se utreme ubrouskem a koupi se druhy den.
Me kolikrat prekvapuje, co vsechno je povazovano za praci a veci hodny k reseni. To by me nebavilo 100x vic, nez ten samotnej ukon.
Na druhou stranu se mi jeste nikdy nestalo, ze by syn na primou zadost "Adame, prosim te vynes kos" odpovedel, ze ne. To bych asi zustala koukat zcela oparena. Ja mu taky nerikam ne, kdyz chce koupit propisky, sampon, novou kosili do tanecnich..., max. mu reknu, ze nestiham, at si to koupi sam, tady mas penize.
Nekdo neodnesl talir. No boze, ja mam taky sklenicku u postele, kdyz je cas myti, tak vsechno shrabu a nastrkam do mycky, ono se to nezblazni, kyz tam ten talir bude pres noc. Kdyz peru, tak bud to, co neni v kosi zustane nevyprany, nebo vtrhnu k synovi do pokoje, ocucham tricka a ty, co se mi nezdaji, prihodim do pradla. Ja na naky duslednosti nelpim. Ono se to nepo, kdyz se to udela priste.
|
| Monty |
|
(7.10.2021 13:04:31)
"Presne, co je na vetsine veci k reseni, vzdyt to jsou blbosti. Dochazi hajzlpapir, tak ho bud koupim cestou z prace (nebo manzel), nebo vyslu syna k vietnamcum nebo se utreme ubrouskem a koupi se druhy den.
Me kolikrat prekvapuje, co vsechno je povazovano za praci a veci hodny k reseni. To by me nebavilo 100x vic, nez ten samotnej ukon."
Blanko,
|
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 13:21:09)
Blanko, jo, vidím to podobně...u nás sice manžel se synem dávají svoje prádlo do koše, ale stejně když jsem třeba dopoledne sama doma a jdu prát, tak prostě proběhnu barák, seberu ručníky po koupelnách, utěrky v kuchyni...no tak k tomu prostě přiberu ještě něco, když někde něco vidím... A večer řeknu synovi, aby až půjde dolů večeřet, s sebou vzal nádobí z pokoje a pak to po večeři všechno umyju, on utře a uklidí a je to... A když od něj něco potřebuju, tak ho prostě požádám, že bych potřebovala, aby udělal to a to a ideálně do kdy nejpozději to potřebuju mít a taky to bere v pohodě...
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.10.2021 13:23:44)
Napsalas to úplně přesně.
|
|
|
|
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(7.10.2021 12:09:58)
já právě Monty nerozumím tobě, resp. pochopila jsem, že jste se prostě naučili vnímat nutné a potřebné a to prostě zajišťujete, ale rozhodně není pak pravda, že nic nemusíš, nebo neděláš nic když nechceš. To že musíš koupit toaleťák nezahrnuje jen ten úkon samotný, ale také sledování toho, zda doma je apod. a tak je to i s ostatními činnostmi, jako jo manžel si všimne, že je třeba nandat myčku a udělá to, ale už se mu třeba nechce jít koupit tablety, který došly
můj muž by se na tablety prostě vybod a OČEKÁVAL BY, že si všimnu a koupím je nebo mu je připíšu na seznam věcí k nákupu, kterým ho na další den zaúkoluju, ale prostě SE MU NECHCE myslet na to, že jsou potřeba, tvůj je evidentně dojde koupit
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(7.10.2021 12:13:24)
ale to na co jsem se původně ptala bylo, zda třeba tvůj syn chodil a "vyčítal" ti, že bys taky mohla někdy uvařit to a to, nebo mu dělat svačiny do školy nebocojávím a jak si to řešila. Neříkej, že tvůj syn nikdy nic nechtěl
|
| Monty |
|
(7.10.2021 12:22:25)
Janinko,
on něco chce každou chvíli, ovšem nevyčítá, tuhle tendenci měl jednou, když se na mě snažil v sedmý třídě hodit svoji vlastní lenost stylem "tys mě k tomu nevedla, je to tvoje vina" v souvislosti s přijímačkami na 6G, kam chtěl zdrhnout před ruštinou.
Nejspíš proto, že to na mě nefunguje, to už nikdy znova nezkoušel.
|
| Konzerva |
|
(7.10.2021 13:00:02)
"v sedmý třídě hodit svoji vlastní lenost stylem "tys mě k tomu nevedla, je to tvoje vina""
monty
a jak jsi na tohle reagovala? Mlčela jsi nebo jsi něco řekla?
|
| Monty |
|
(7.10.2021 13:04:09)
Konzervo,
nemlčela, řekla jsem mu na to něco v tom smyslu, že svalovat vinu na někoho jiného zvládne každý idiot, ale problém to nevyřeší.
|
|
|
|
| Renka + 3 |
|
(7.10.2021 12:24:27)
Janinko, moje děti opravdu nikdy neřekly, co bychom měli dělat lépe. Tedy, chtěly by více cestovat, že by je to bavilo
Ony tedy nejsou kdovíjak pracovité, ale zároveň nic moc nepožadují a vše si zařídí samy. My dostali i zákaz dělat svačiny.
|
| kysnutá knedla |
|
(7.10.2021 12:28:07)
To náš starší syn teda porovnává - hlavne teda čo sa cestovania a trávenia volného času týká. Má pocit, že je v strašnej nevýhode.
A vraj čím viac ukracovaný sa cítí, tým má vačšiu motiváciu "bejt poháč"
|
| Monty |
|
(7.10.2021 12:36:59)
knedlo,
syn má občas záchvaty adolescentního sebezpytu, kdy tvrdí, že se cítí blbě, protože "všechno má" a "není si jistej, jestli si to zaslouží". Že by se někdy cítil jako "chudák", to fakt ne, spíš naopak, co pamatuju, tak už od poměrně útlýho věku za mnou chodil s tím, že byl třeba na nějaké oslavě narozenin spolužáka, to mu bylo tuším tak 10 let, a že tam většina kamarádů měla matky a ty matky byly "dost hrozný", protože je "furt buzerovaly" apod.
|
|
|
|
|
|
| Konzerva |
|
(7.10.2021 12:52:21)
"Jestli někdo řeší "chci/nechci" i u úkonů na minutu, tak je mi ho docela líto, ale nakonec, jeho věc a moje zbytečná starost."
Monty,
u nás je nákup na 20 minut. Ale i když vezmu průměrnou délku běžných věcí, tak se to nastřádá na hodinu. K tomu hodina vaření. pak půl hodiny večeře. Je půl devátý. pomoc dětem se školou, je devět, já mrtvá.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.10.2021 12:08:40)
Ale ty papír koupit chceš, když druhá možnost se utírat rukou.
|
|
| Renka + 3 |
|
(7.10.2021 12:18:06)
Tak toaletní papír a tablety do myčky děti neřeší, to je fakt. Ani by mě to nenapadlo to po nich chtít. To je ale tím, že nakupovat jezdíme my dospělí autem, nemáme ve vsi obchod. Občas objednávám drogerii z DM, naházím to do košíku a přivezou mi to, většinou do druhého dne. Jednou si to ve své domácnosti řešit určitě budou, ale u nás to beru za záležitost dospělých.
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.10.2021 11:02:11)
Dotaz jsem vůbec nepochopila. Možná, protože syn už je z domu, ale nevzpomínám, že bych něco takovýho řešila.
|
|
| Konzerva |
|
(7.10.2021 11:06:52)
Vysvětlila jsem dětem, že jsou práce, které si má dělat pro sebe a po sobě každý sám - uklidit špinavé nádobí, oblečení, ustlat postel, uvařit si čaj apod.
A pak jsou práce, které jsou společné - prach,podlahy, umytí nádobí po společném jídle, praní, okna, dveře, auto, zahrada. A to si musí členové rodiny rozdělit.
Přidělila jsem dětem práce, které dělají trvale - nádobí, podlahy, prádlo, čištění auta. A pak jsou práce, které se dělají nárazově nebo nepravidelně a to dělají na požádání.
Na ty pravidelné už si zvykly, rozdělením jsem eliminovala řeči "proč já".
Ty občasné, tam jsou občas dohady. Osvědčilo se mi zadat rovnou dva úkoly a oni ať se rozdělí. Třeba "umyjete tahle 4 okna, rozdělte si je, jak chcete" nebo "jeden poseká trávu, druhý posbírá jabka a hrušky".
Pokud jde o očekávání - ohledně prací žádná moc nemají. Pokud jde o jídla, snažím se děti do přípravy zapojovat, ale moc se mi nedaří, protože já vařím po příchodu z práce, což je kolem 6. hodiny a to oni nebývají doma. Když byly menší, pomáhaly častěji,protože škola a kroužky končily dřív a v 6 večer už byly doma.
Vědí, že když by někdo přišel s tím, že chce častěji teplou večeři, vysvětlila bych, že to nestíhám, takže by mi musel pomoct. A ani jeednoho z nich bohužel vaření nebaví, takže se radší smíří s tím, co jim dám.
S kapesným jsou celkem spokojení (držím starou radu z internetu - na týden desetkrát tolik, v jaké jsou třídě, např. šesťák má 60kč na týden, je to jen na jejich útratu, neplatí si z toho nic povinného).
Spíš je problém v tom, že by chtěly slevit z mých očekávání - zejm. ohledně úklidu, školy a čučení do techniky.
Myslím, že srovnání s rodiči kamarádů vyznívá pro mě dost dobře. Jedni se rozvádějí a doma se hádají (my jsme rozvedení, ale bez hádek), další dítě penduluje mezi matkou a babičkou, protože každá z nich má vždycky po půl roce toho soužití dost, tak se dítě stěhuje k té druhé, další dítě žije s otcem a ten hrozně tlačí dítě do studia a dítě to nebaví (a osobně si myslím, že na to ani moc nemá), další dítě dostává kapesné, ale není přesně určeno na co, takže dítě jde s rodičem nakupovat, něco se koupí a následně rodič sdělí, že se to dítěti strhne z kapesného. Moje dítě mě nejdřív považovalo za děsnou matku, ale jak se začalo blíž seznamovat s těmito rodiči a zvyky v jiných rodinách, myslím, že tichou cestou dospělo k tomu, že mohlo dopadnout i hůř. 
|
|
| libik |
|
(7.10.2021 11:25:51)
Dítě je k nekomplikovanému dohodnutí o nějaké přiměřené činnosti, ale jinak je ve věku ideálů, takže se nemůže zdržovat zavíráním kečupu nebo odklízením talířku ze stolu.
Miluji ji, nevadí mi to
|
| Konzerva |
|
(7.10.2021 11:29:08)
Libiku,
přiznám se, že tohle mi tedy vadí. Abych uklízela po někom, kdo je toho schopen, jen se mu nechce. Mně se totiž taky nechce.
Něco jiného by bylo, kdyby to bylo reciproční. Tedy že já uklidím po jídle, ten druhý vytře podlahu.
|
|
|
| Markéta |
|
(7.10.2021 11:27:24)
Žádné tlaky dětí jsem nezaregistrovala.
Tlak vyvíjím pouze já - mně nejvíc vadí bordel a špína doma, tři mužští členové domácnosti k tomu mají o mnoho tolerantnější postoj. Obecně od doby, kdy mi skončila uklízečka a nemůžu najít jinou, je to pěkný opruz.
Ale už jsem se třeba poučila, že nemá moc smyslu chtít po starším synovi, aby se pravidelně podílel na péči o domácnost. Není toho schopný a za ty nervy to nestojí. Zase chodí nakupovat babičce, velmi pomáhá s péčí o ni a na chalupě vykonává těžší fyzické práce (je jich celkem dost).
Na domácí bordel jsem já, manžel a mladší syn a všechny nás to pěkně s...
|
|
| Termix |
|
(7.10.2021 11:30:00)
My doma nemáme nic rozdělené. Děti i manžel vidí, že letos pracuju opravdu hodně, výrazně více než kdy předtím a tak třeba včera dcera udělala večeři sama od sebe, udělala palačinky pro celou rodinu a to měla za sebou sedm hodin ve škole a pak náročný čtyřhodinový trénink. Manžel naházel nádobí do myčky. Syn nedělal nic domácího, ale chystal se na dnešní tři testy. U nás nemáme dané, kdo dělá co, no nejvíce toho dělám já, ale tak nějak každý udělá to, co zrovna může a nebo se mu chce.
A očekávání, že bude teplá večeře, upečeno o víkendu, my tak nějak nemáme žádná očekávání. Děti si večeři zvládnou nachystat samy a ještě i pro nás rodiče, a zároveň když mám čas, budou moc rády, když jim večeři uvařím já. Já peču ráda a často, ale dceři nedávno bylo 14 a teď už často peče ona, protože jí to strašně moc baví a peče úplně výborně.
Doma fungujeme jako sehraný tým, jako parťáci.
|
|
| Stáňa * | 
|
(7.10.2021 11:33:06)
Nikdy jsme se v tomhle neřídili tím, jak to mají jinde.
Obecně doma žádné pravidelné povinnosti nemají. Resp. teď už jen mladší syn, starší bydlí jinde.
Vrací se ale domů čtyřikrát týdně z kroužků mezi 18 a 19 hodinou, jeden den ještě déle. V sobotu má taneční, občas nějakou víkendovou akci od kroužků.
Většinou pomáhá s něčím venku, seče trávu na zahradním traktůrku nebo sekačkou, převáží hlínu, kope díry pro keře, odnáší přepravky se sklizní do sklepa, pomáhá trhat jablka, přehazuje kompost atd.
Úklid (kromě jeho pokoje) je na mě, vaření taktéž. V týdnu nevařím, nevařila jsem večer vyjma lockdownu nikdy, protože se vracím dlouho z práce/ze zahrady nebo mám jiné aktivity. Taky každý jíme něco jiného a v jiný čas.
Když chce syn něco teplého, tak si udělá vajíčka
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(7.10.2021 11:36:52)
já teda úplně Heroine nemusím, ale tenhle článek mi přijde celkem dost k tématu... jen bych dodala, že změnu nejlépe nastolíme tak, že ji zavedeme u svých dětí, aby naši synové a dcery vyrůstali s tím, že práce v domácnosti neznamená ženská práce...
https://www.heroine.cz/vztahy-a-sex/6120-nejde-o-to-kdo-vynese-kos-ale-kdo-na-to-mysli-mentalni-zatez-je-neviditelna-domaci-prace
|
| Rodinová |
|
(7.10.2021 11:38:54)
Clanek asi cist nechci, ale jestli podstatou je, ze je daleko vic zatezujici myslet na to, kdo, kdy a co se ma udelat nez to udelat (na prikaz), tak souhlasim naprosto
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(7.10.2021 11:40:35)
jj je to přesně o tom, že organizovat domácnost je prostě vyčerpávající a "pomáhající" muži a děti jsou vlastně dost na nic
|
|
| Termix |
|
(7.10.2021 11:42:38)
Rodinová, vidím to stejně. Přemýšlet kdo kdy co ... stres jak prase. A proto to neděláme.
|
|
|
| libik |
|
(7.10.2021 11:52:21)
Rose, tomu článku rozumím a to je to, co léta říkám, že někdo to nicnedělání prostě menežuje
je dobré se smířit s tím, že je to ten nejschopnější a to nebývá ani dítě ani muskej
|
|
|
| Koníček mořský | 
|
(7.10.2021 12:03:09)
Když jsem byla dítě já, jediná moje povinnost byla péče o moje zvířata, protože byla můj výmysl a tudíž moje povinnost. Jinak jsem já ani mí bratři žádné domácí povinnosti neměli a domácí práce jsme vykonávali na požádání rodičů. Ale byli jsme naučeni po sobě uklízet a nepřidělávat rodičům domácí povinnosti navíc.
Se svými dětmi jsem to proto měla úplně stejně. Vaření, praní, nákup a úklid domácnosti mi nikdy nepřišli nikterak obtěžující ani zatěžující, nezdá se mi to časově ani fyzicky náročné. Pokud tedy jsou ostatní členové domácnosti náležitě vychováni a vycvičeni k samostatnosti a nezanechávají po svém pobytu v domácnosti stopy. Uklízeji si po sobě, dávaji věci tam , kam je maji dávat, nikde nic neváleji, na požádání se podílejí a moc neremcají... A porovnávat chod naší domácnosti s domácnostmi jinými by si zkusili jen jednou 
Moje domácnost vždycky byla v rovnováze - vypráno, uklizeno, nakoupeno, uvařeno + neuštvaná matka.
|
|
| Desperátka | 
|
(7.10.2021 12:10:56)
My jako naprosto disfunkční rodina se 4 dětmi 2/2 holky a kluci fungujeme tak, že takové to: u nich je vždy teplá večeře a mají vyžehleno... říkají kamarádi dětí o nás.
Děti mají na starost nákup (nejstarší dcera 15, já píšu seznam)), úklid (mladší dcera 13 – uklízí vyžehlené prádlo, utírá prach, myje zrcadla, vanu, umyvadlo, zalévá kytky), venčení psa a vynášení odpadků (starší syn 10) a nádobí (myčka) a luxování nejmladší syn. Vaření, vytírání, žehlení, auto, chalupa... je na mně. Nikdy děti nekritizuju a nevyčítám, že něco není, jen se o tom zmíním a místně odpovědné dítě se zvedne a neudělanou věc napraví. Za to si užívají servis nejen pro sebe, ale i pro hromady kamarádů, které se k nám tak nějak stahují... Úplně to nechápu, máme malinký byt a je nás šest, přesto máme pořád navíc několik dalších dětí, které dávají přednost před vlastními pokoji matraci na zemi v krcálku s tunou dalších dětí... A na prázdniny taky jezdí k nám, asi jsem moc mírná
|
|
| Kaliope X |
|
(7.10.2021 12:17:39)
Já a chlap máme domácí práce rozděleny tak nějak samovolně, postupným vývojem. Dítko krom svého pokoje má pravidelnou povinnost jen vyklízet myčku, tam stále občas bojuji, že už fakt je nutné, aby byla vyklizená. Už aspoň neúpí, proč musí všechno dělat samo a my nic a to od malička slyšelo, že kdo bydlí, ten se podílí a já nejsem služka.
Dítko občas prudilo, jak jsme hrozní, ale já jen přitakávám, že jsem krkavčí matka zcela úmyslně, ale bohužel mu to kazí spolužáci a známí, protože občas přijde domů s tím, že někdo to má tak a tak, a že to by nechtělo nebo nechápe, takže ve výsledku jsem vlastně skvělá matka
Teplé večeře jsem nikdy nedělala, na večeře nikdo moc nejsme, takže očekávám, že se každý obslouží sám. Dítko vařit i péct umí, ale moc se neangažuje, netrvám na tom. I nákupy máme s chlapem rozdělené, ale když občas něco potřebuji a vím, že dítko půjde "okolo", tak jen řeknu kup a dítko bez řečí splní i proto, že má kartu k účtu s dostatkem peněz a limitem a ne přesně dané kapesné.
|
|
| kysnutá knedla |
|
(7.10.2021 12:20:51)
Neviem o žiadnej práci (u nás doma), ktorá by mala nálepku "povinnost pro ....."
V podstate všetko doma robím ja (takže by som vyrábala x nálepiek s mojim menom..)
Od ostatných chcem 3 veci:
1. aby nevytvárali po sebe do očí bijúci bordel (tj odrobinky a pod chápem, ale prázdny obal či tanier už nie)
2. aby sa zapojili ak ich požiadam
3. aby svoje izby udržovali v akých-takých medziach čistoty a nebol to úplny chliev.
Najviac pokulháva bod č.3, ale dnes keby ste prišli na návštevu, tak výnimočne by som sa nemusela (až tak) hanbiť ani po otvorení detských izieb. Ale to je výnimočné.
|
| kysnutá knedla |
|
(7.10.2021 12:25:55)
Hm, ak by si to náhodou prečítal MM, musím povodný príspevok poopraviť. Všetko nerobím ja, niečo dokonca robí len on. Napr. nikdy nezašívam, opravu/úpravu odevov z duše nenávidím.
Centrálny vysávač si len užívam, používam a o jeho čistotu, údržbu sa stará on (je fakt, že to je tak 2x ročne)
Prach na horných skrinkách, skriňiach a lustroch sú tiež v jeho kompetencii.
Trávu kosí on (a synovia).
Asi by sa ešte niečo našlo, ale zas aby som ho úplne neprechválila
|
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(7.10.2021 12:36:37)
U nás nikdo nemá povinnosti. Všichni žijeme v jedné domácnosti a všichni se podílíme na fungování a na tom, abychom nežili v kupě hnoje, měli co jíst a měli čisté oblečení.
Funguje to.
|
|
| Peppa |
|
(7.10.2021 12:37:46)
Mají to rozdělené, vždy každý týden má na starosti jedna myčku a plasty /třídíme hodně, takže s plasty chodíme daleko častěji než s komun. odpadem, je to děs/ a druhá prádlo - třídění, věšení, skládání. Pračku zapínám já. Jinak nárazově po nich něco chci, ale vlastně mi stačí, že si samy chystají kromě společných obědů všechny snídaně, svačiny atd. Dost pomáhají v zahradě. Vnímají to jak kdy, někdy je to děsnej vopruz, ale ty věci, který se jim prostě střídají pravidelně a spravedlivě, už vůbec neřeší a dělají je automaticky. A samozřejmě jejich spolužáci doma nikdy nic nemusí, ha ha 
|
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 13:14:14)
Janinko, nestihla jsem to ještě dočíst všechno, ale u nás s tímhle asi problém nemáme...syn jaksi nějak vůbec neřeší, jestli mají v ostatních rodinách teplé jídlo a kolikrát, nebo že dělají doma něco jinak, to jde asi nějak mimo něj...respektive, on to asi zaslechne, nebo když na to náhodou přijde řeč, tak to třeba i zmíní, ale nikdy neřešil, že my něco děláme jinak a proč, nebo že bychom to měli dělat tak nebo onak... Pravda je, že on si asi nemá na co stěžovat - teplé jídlo máme dvakrát denně prakticky každý den, protože všichni obědváme i večeříme doma, o prádlo se starám já, on tedy to svoje nosí do koše, stejně jako manžel...takže nějaké stížnosti, že nemá něco vyprané, jsem u něj nezažila, on taky asi vyloženě nelpí na určitém tričku, tak si prostě vezme jiné...na kapesné si taky nikdy nestěžoval, ale on si téměř nic nekupuje, takže ty dvě stovky měsíčně, co dostává, si syslí a pak si jednou za čas za ně koupí třeba nový stativ, nebo něco ke kameře...ohledně dovolených taky nic neříkal, jeden rok se zmínil, že by rád někdy k moři, tak jsme ho tam vzali a přijel s tím, že tam bylo hezky, ale příští rok chce zase na hory v Čechách...
Jinak co se týče práce v domácnosti, tak u nás vidí, že je tu pořád co dělat, každý děláme něco a odmalička vysvětlujeme, že když tu bydlíme všichni, tak taky musíme každý něčím trochu přispět, že to nemůže všechno dělat jeden nebo dva lidi a on nic...on asi vyloženě pravidelné povinnosti nemá, většinou po večeři utře a uklidí nádobí, chodí s tříděným odpadem (ale to většinou chodíme spolu, protože toho bývá hodně), samozřejmě si po sobě uklízí oblečení, nádobí a tak...a jinak prostě pomáhá, když je to potřeba, když to tak nějak vyplyne - teď na podzim třeba sbírat ořechy, pak hrabat listí, v létě třeba přehazovat kompost, zalívat, otrhat rajčata a tak, občas sekal trávu...s vařením moc ne, ale třeba umele na strojku strouhanku, uklidí se mnou nákup, když ho manžel přiveze... Prostě přiloží ruku k dílu, když je to potřeba, já asi nijak nepotřebuju, aby dělal něco pravidelně a sám, že bych trvala vyloženě na tom, že tohle je jeho práce a udělá ji on...spíš prostě jak to vyplyne z běžného fungování...ale zase trvám na tom, že s něčím pomůže, protože tu bydlíme tři a je prostě fér, abychom se zapojili všichni...
|
|
| Bouřka | 
|
(7.10.2021 13:16:26)
Jediný co vím je, že všude jinde určitě děti žádné povinnosti nemají a on je chudák týranej, když musí KAŽDÝ DEN! krom školy ještě uklízet (rozuměj dát své oblečení do poličky, odnést své nádobí, obaly a kapesníky apod, co kolem sebe stele, a utřít mokrou podlahu po své sprše) , o víkendu pomoc s prostřením stolu a občas udělat něco, co se mu řekne, jako vynést bioodpad na kompost a je to děsně nespravedlivé, protože po jeho mladší sestře to nechcem 
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 13:25:05)
Bouřko, no, možná, že si ten náš nestěžuje proto, že on sám moc dobře ví, že právě někteří kamarádi toho dělají doma víc, než on, protože párkrát se mi zmínil, že třeba někdo z kluků mu psal, že teď s ním nemůže hrát na PC, protože musí vyluxovat byt a vyzvednout ségru, nebo že se musí postarat o papoušky apod...takže když náhodou někdy trochu remcá, že po něm něco chci, tak mu to připomenu a je klid
|
| Bouřka |
|
(7.10.2021 13:31:12)
TaJ, na to má odpověď, že někdo možná něco dělá, ale určitě mu nevadí to dělat tak moc, jako to vadí jemu, protože málokomu na světě to může vadit tak moc....a že je mu to vadí je jeho absolutní zdůvodnění pro cokoliv, na co kašle, čehož je celá hromada  Dokonalé ztělesnění těžké sebestřednosti, a to máme před sebou ještě celou pubertu....
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(7.10.2021 13:34:27)
bouřko, to u nás syn taky zkoušel... důrazně jsem ho upozornila, že se u mne začínají projevovat příznaky výrazného odporu k činnostem jako nakupování, řízení auta a úplně nejvíc mi začíná vadit vymýšlet jídla, která by jedl i on (nejí spoustu věcí, časem se to hodně zlepšilo, ale i tak je toho pořád dost)... zabralo to výborně
|
| Bouřka |
|
(7.10.2021 13:42:34)
Rose, u nás to nezabírá ani trochu, vůbec nechápe
|
|
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 13:44:19)
Bouřko, chápu, synovi taky ledacos vadí, třeba na něco sáhnout, nebo prostě něco je pro něj moc zdlouhavá činnost a má tendenci utíkat od rozdělané práce, ale snažíme se vždycky dohodnout, co mu bude vadit míň, nebo se o tu práci nějak podělit apod...ale chápu, že někdy je to těžký, zvlášť v pubertě a ještě u trochu specifického dítka...sama to řeším často taky...
|
|
| sally | 
|
(7.10.2021 18:36:56)
Bouřko,
a tobě nevadí prát jeho smradlavý fusekle, mýt po něm záchod, vanu a umyvadlo? Luxovat? Vařit? Co kdyby to začalo tobě vadit? Já jsem v nějaké fázi dělat to, že peru jen to, co je v prádelně a čisté suché prádlo dětí jim hážu do takového koše a to jim dám na schody - oni si to odnesou a jestli si to poskládají nebo to nosí zmačkané, to už je jejich věc. Jestli chtějí mít věci v koši místo v šatníku, je to jejich problém.
Dále konfliktům fakt předcházíme tím, že je pevně stanovený rozpis, který den kdo co dělá. Když jsme s tím začali (před pubertou), tak byl rozpis na lednici - a byly v něm uvedeny i činnosti, které děláme my (rodiče) - aby bylo jasno, že pořád ještě toho děláme spoustu my a že to není o tom, že děti "otročí na líné rodiče" - dost to pomohlo - aby si uvědomili, že když oni uklidí kuchyň každé úterý a pátek, tak že ještě pořád "se" kuchyň uklízí i v pondělí, středu, čtvrtek, sobotu a neděli.
|
| Bouřka |
|
(8.10.2021 10:09:10)
Sally, podobná řešení u nás k ničemu nevedou. Respektive vedou akorát k afektům, protože je v pasti. Prakticky se nedokáže bez těžkého stresu přenést přes cokoliv, co vyžaduje úsilí nebo je mu nelibé. Dokáže hodinu těžce vyvádět protože má věnovat pár minut něčemu, co dělat nechce. Pak to vyčerpaně udělá a za pár hodin si to klidně zase zopákneme celý znova. Ale poznání, že je těžce neefektivní ztrácet hodinu vyvádění nad něčím, co zabere 5minut a stejně se tomu nevyhne, nikde. Možná si to na nějaké úrovni uvědomuje, ale korigovat ovládání se tím nedokáže, aktuální emoce vždy převlàdnou.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(8.10.2021 10:16:59)
bouřko, to je asi i věkem... 
u nás to (u syna, holek se to u nás asi netýká) přešlo kolem jedenáctého roku, jako by se srovnal, dostal své emoce pod kontrolu... teď se to zase vrací (14,5) a tak doufáme, že až odezní puberta, bude zase líp
|
|
| Kaliope X |
|
(8.10.2021 10:28:27)
Bouřko, moje dítě má problémy se sebou samým od první třídy, teď je mu 15 a až poslední dobou se to mírně zlepšilo. Ne, že by počátek byl v pohodě, ale už je to dítko schopno lépe a rychleji zpracovat, dokonce v průběhu přiznat, že je něco špatně a v kratším čase poté i přiznat, že to byla blbost a nově už je schopné občas situaci brát následně s humorem.
|
|
| Marika Letní | 
|
(8.10.2021 11:00:21)
"Dokáže hodinu těžce vyvádět protože má věnovat pár minut něčemu, co dělat nechce. "
To zná skoro každý rodič. Tím nechci říkat, že stejně intenzivně, ale spíš, že to je součástí vývoje i "normálních" dětí. Musí se to vydržet. 
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.10.2021 13:26:09)
Třeba při zapojení veškerý fantazie si neumím představit co znamená pomoc při prostření stolu.
|
| Monty |
|
(7.10.2021 13:29:39)
Inko,
já si to představit umím, tohle přesně spadá do kategorie "zbytečný opruz", takže to neděláme.
Maximálně když má přijet na návštěvu tchýně, prostírat stůl za běžnýho domácího provozu by nás ani nenapadlo.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.10.2021 13:32:16)
My máme na stole ubrus pořád, když je špinavej dám novej. To ho někdo mimo oběd sundavá? A položit tam příbory snad nelze považovat za práci.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(7.10.2021 13:37:07)
máme dřevěný stůl bez ubrusu, maximálně pokládáme sváteční běhoun... jinak jen proutěné prostírky - jsou moc pěkné, jen z nich propadají takové ty malé drobečky na stůl, jako m
mouka z pečiva, mák z rohlíků a pod., takže je potřeba je vyklepat a zamést stůl...
|
|
| Renka + 3 |
|
(7.10.2021 13:58:36)
My naopak ubrus nemáme, na jídlo dáváme prostírky. Prostření stolu znamená utřít ho v případě, že není úplně čistý, dát prostírání, příbory připravit skleničky a pití, když jsou ryby tak třeba ještě talířky na kosti, tak nějaká práce to je, samo se to neudělá.
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(7.10.2021 13:31:06)
" co znamená pomoc při prostření stolu."
u nás se na stůl odkládá ledacos - nákup, pečivo, nádobí - co se komu zrovna hodí odložit v kuchyni... když jdeme obědvat, je potřeba stůl uklidit (rozuklízet co se nahromadilo), zamést/otřít, připravit příbory, talíře, skleničky, podložky na hrnce... hodí se, když to někdo udělá, zatímco já dokončuju oběd...
(a někdy to dělají i dvě nebo i všechny tři děti naráz)
jo a třeba při slavnostním obědě dáváme různé ubrousky, malé talířky na předkrmy, stůl se zdobí...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.10.2021 13:35:40)
Tak my máme stůl v obýváku a nic se na něj neodkládá. Ubrus, ubrousky, minipopelnice, kolečka pod skleničky tam jsou pořád. V kuchyni žádnej stůl nemáme.
Slavnostní oběd je něco jinýho, to není tak často.
|
|
| Martina Bergerová |
|
(7.10.2021 13:43:57)
"nás se na stůl odkládá ledacos - nákup, pečivo, nádobí"
u nás tam odkládají hlavně děti - svoje věci do školy, nedělají je v pokojíčku, došlou poštu, věci po svačině....takže to uklízejí opravdu děti - ale dceru to baví, obrátit pokecaný běhoun čistým navrch/pokecaným dolů, narovnat prostírání a příbory, udělat citronádu - mě to v jejím věku taky moc bavilo A když se jí to řekne hezky "kočičko, dej na stůl i zeleninu", není to pro ni úděl Sisyfův balvan
Syna to neobtěžuje hlavně proto, že sestře místo lžíce dá servírovací maxilžíci na rýži, a otci dětskou batolecí lžičku se zvířátky - baví ho dělat naschvály
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 13:45:39)
Marťasíno, no jo, ty menší děti to většinou ještě baví...syn jako menší taky často pomáhal a s daleko větším nadšením, než teď
|
| Martina Bergerová |
|
(7.10.2021 14:13:14)
"no jo, ty menší děti to většinou ještě baví...syn jako menší taky často pomáhal a s daleko větším nadšením"
Asi je řešením si dělat každých x let nové malé děti - na práci Protože ty velké už dělají jen bordel a dobrovolně neparticipují
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 15:21:06)
Marťasíno - jinak u nás naše velké dítě ani moc binec nedělá, tím spíš je pak těžší ho přimět něco uklízet, když on to vlastně neudělal, že
|
|
|
|
|
| Kaliope X |
|
(7.10.2021 13:54:52)
Tak náš stůl slouží už hlavně jen jako odkládací na ovoce a jiné pochutiny. Před pubertou dítka jsme u něj o víkendu obědvali, teď už se u něj koná jen štědrovečerní večeře. Pokud nejíme venku, tak každý jí, když má hlad a tam kde mu to zrovna vyhovuje, kuchyňský stůl to pro nikoho není.
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 15:18:39)
Kaliope - tak u nás jíme všichni hlavně doma, syna tedy obvykle necháme, aby jedl sám vedle, on nemá rád stolování s ostatními pohromadě, to po něm chci v podstatě hlavně když máme nějakou návštěvu, nebo oslavu, nebo o Vánocích apod... Ale jinak my dva s manželem večeříme i obědváme spolu - teda ty dny, kdy mám volno (což jsou jeden týden 2 dny a druhý týden 5 dní)...jinak když jsem v práci, tak se vracím pozdě, tak to už jsou kluci po večeři a já si to pak vezmu klidně k televizi, nebo k PC, ale pokud jsme doma, tak jíme vždycky spolu u stolu...
|
| Kaliope X |
|
(7.10.2021 15:57:23)
TaJ, tak my doma obědváme jen o víkendu a to ještě často chodíme jíst ven. Rozhodně nehodlám nikomu kazit víkend tím, že teď a tady se musí naobědvat, protože jsem zrovna dovařila. To měla moje babička a ještě přesně na čas a týkalo se to i snídaně a mě to štvalo. Oběd můžu mít hotový nepředvídatelně v rozmezí 11.30 až 15 hodin
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(7.10.2021 16:06:32)
kaliope, u nás je společný oběd fakt vyžadován... našimi dětmi
z nějakého důvodu to milují všichni tři, takže o víkendech, když jsme doma, obědváme společně u jednoho stolu
|
| Kaliope X |
|
(7.10.2021 16:14:25)
Rose, já mám dítko jen jedno a postupně začalo brát oběd jako přestávku mezi svými aktivitami u sebe v noře, takže obědvá u televize a pak zase zaleze
|
|
|
| Monika |
|
(7.10.2021 16:06:46)
Kaliope a to u Vás tedy nikdo předem neví, kdy tak asi může počítat s tím tebou vařeným obědem? Nebo to nahlásíš alespoň ráno, kdy tak asi to bude? Pro mě totiž třeba oběd ve tři hodiny už moc není oběd, potřebuju se najíst dřív. Takže kdybych počítala, že uvaří manžel nebo dítě a kolem poledne zjistila, že vlastně teprve začne a hotovo bude ve tři, tak bych si musela nějaký oběd zajistit ...
My tedy taky nejíme "úderem dvanácté", záleží na tom, kdy se vstává a snídá a případně na náročnosti připravovaného jídla, ale aby byl oběd později než v jednu, to se tedy nestává ... Samozřejmě, pokud někdo má přes poledne jiný program (např. je někde na turnaji) nají se později, ale ostatní mají oběd v normální čas.
|
| Kaliope X |
|
(7.10.2021 16:13:08)
Moniko, neví to nikdo, ani já Záleží na tom, kdy kdo vstane, co budu vařit a jestli máme vše, nebo nákupčí musí ještě něco dodat a kdy začnu vařit. Vzhledem k tomu, že dítko vylézá nejdříve v 10 a snídá, tak na 12 o oběd nikdo nestojí. A občas se ještě stane, že se na poslední chvíli rozhodneme, že se stejně najíme venku.
Ale u nás oběd nebyl o víkendu pravidelně nikdy, jen se to s věkem dítka posouvá více a více po 12, neb už nevstává v 5.
|
|
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 18:36:42)
Kaliope, my právě doma všichni obědváme přes týden (tedy pokud jsem v práci, tak si to jídlo beru s sebou), ale manžel a syn obědvají ve všední dny oba doma...večeříme taky doma...pryč jsme někdy o víkendu a nebo někdy jsme doma, takže obědváme a večeříme taky doma...nebo někdy jsme pryč dopoledne, tak si pak doma uděláme oběd třeba ve tři...a nebo obráceně, najíme se a pak někam jdeme...nikdo nikoho nenutí jíst doma jenom proto, že jsme já nebo manžel uvařili...buď víme, že budeme doma, tak někdo uvaříme a nebo víme, že budeme pryč, tak nikdo nevaří
|
|
|
|
|
|
| Bouřka |
|
(7.10.2021 13:35:54)
Inko, vzít příbory a talíře, donést je z kuchyně do místnosti, kde je stůl a tam je rozmístit. Případně mi pomoc odnést tam jídlo. Nicméně většinou je třeba napřed z toho stolu odklidit hromadu věcí, přičemž polovina těch krámů bývá jeho.
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 13:40:45)
Bouřko, aha, tak to my máme jídelní stůl v kuchyni, ani ne metr od linky a tam prostě nebývá nic, binec má u sebe na stole v pokojíčku a nebo něco je třeba na stole u PC v obýváku, ale jídelní stůl zavalený ničím nebývá, tam nic mít nechci...takže u nás je to fakt jenom o tom, vytáhnout tři příbory a dát je na stůl...jídlo nandavám na lince a ke stolu to mám dva kroky...takže chápu, že pokud to někdo musí nosit vedle, tak je toho víc...
|
| Bouřka |
|
(7.10.2021 13:53:04)
No my máme akorát jeden stůl v druhé půlce baráku než je kuchyň. Je opruz to furt přenášet, do roka se snad konečně dočkám té poslední místnosti. Nicméně jádro problému je jinde.
|
|
|
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 13:35:58)
Inko, taky nevím...my dáme na stůl tři vidličky, tři nože a tři skleničky a je prostřeno...s čím by bylo potřeba pomáhat, to taky nevím...já třeba často řeknu prostě synovi - dej na stůl příbory a to je celé, nic víc prostírat nepotřebujeme, látkové prostírání máme na stole trvale...
|
| Bouřka |
|
(7.10.2021 13:48:23)
TaJ, tak ten náš z prostého položení vidličky a nože na stůl dokáže udělat hodinové drama, když má blbej den. Náročnost úkonu nehraje žádnou roli, v podstatě jde o to, že se po něm vůbec něco chce, když není v náladě, aby byl rušen. Což je většinu doby.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(7.10.2021 13:55:02)
bouřko, já občas i syna začala bojkotovat - když jsem mu řekla, aby něco udělal a nestalo se (neřekne NE, ale neudělá to, odloží to a počká, až to vyšumí - udělá někdo jiný), s klidem jsem právě třeba na stůl nedala příbor pro něj, nenandala mu jídlo na talíř, nedala skleničku - aby musel vstát a donést si to sám - nejde o nic, ale pochopil, že prostě buď může být sám za sebe nebo spolupracovat... mám štěstí, že on uznává logiku (pro něj vyloženě svatá věc) a když dokážu argumentovat logicky, pak to přijme snáz...
|
| Bouřka |
|
(7.10.2021 14:05:30)
Rose, já to zkusila taky, ale vede to akorát ke scéně, přičemž souvislost vůbec nepobírá, nezabírá ani logika, ta jeho je pokroucená tím sebestředným vnímáním, takže jeho logika je, že on je vždy v nároku a ostatní to přece musí chápat. Je to na palici, furt doufám v nějaký zázrak, ale čím je starší, tím víc ztrácím naději, že se mu v mozku objeví struktura, která bude schopná tohle nějak zpracovávat. Kde nic, tu nic.
|
|
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 14:01:51)
Bouřko, já tohle ale dobře znám, náš taky nesnáší, když ho z něčeho vyrušujeme a něco po něm chceme...dlouho jsme se kvůli tomu pořád dohadovali...nakonec už delší dobu funguje systém, že když přijde ze školy, tak mu řekneme, že dneska odpoledne potřebujeme, aby udělal to a to a dohodneme se, v kolik hodin na to půjdeme...on si podle toho dělá svoje věci, nebo dohodne nějaké hraní s kámošem na PC, aby se to časově nekrylo a dobrý...ale pokud na něj bez upozornění přijdeme s něčím, že to potřebujeme, pokud možno teď hned, tak je taky často oheň na střeše...ale to domlouvání na konkrétní dobu dost pomohlo...
|
| Bouřka |
|
(7.10.2021 14:15:04)
TaJ, to jsme zkoušeli taky, on to odkýve, jenže když dojde na lámání chleba, tak je to úplně jedno. V danou chvíli převáží jeho aktuální naladění a veškeré dohody jdou k šípku, sám s časovým plánováním zacházat neumí, čas nevnímá, neumí odhadnout své síly, plánovaně se neumí odtrhnout od svých činností... denně problémy s přípravou do školy, každodenní mnohahodinová vyčerpávající bitva pro všechny strany.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.10.2021 14:19:40)
Kolik mu je ?
|
| Bouřka |
|
(7.10.2021 15:51:25)
devět a půl
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 18:33:16)
Bouřko, jo, tak v tomhle věku bylo u nás snad vůbec nejhorší období co se týče všeho...věčně dohady, scény, hysteráky...pak se to někdy mezi 10-11 lety začalo zlepšovat a teď s ním vycházíme naprosto super (je mu 13,5)...tak snad z toho ten váš taky vyroste
|
|
|
|
| TaJ |
|
(7.10.2021 15:14:29)
" čas nevnímá, neumí odhadnout své síly, plánovaně se neumí odtrhnout od svých činností... " - Bouřko, jo jo, tohle všechno moc dobře znám, taky jsme s tím dlouho bojovali a ani teď to ještě není vždycky úplně v pohodě...ale u něj se to teda s věkem postupně lepší...a jo, taky když dojde na věc, tak umí udělat scénku, že na to úplně zapomněl a že už je unavenej a kdesi cosi...a já v podstatě vím, že je to pravda, že měl dobrý úmysl, ale prostě se v tom čase nějak ztratil a něco vypustil apod...teď už se mi to většinou podaří uhrát v klidu, že mu řeknu, že jsme se na tom dohodli a on jde a udělá to, případně fakt výjimečně mu to odpustím a udělám to já, ale s tím, že ho upozorním, že pak zase na oplátku udělá něco jiného a na tom už trvám, aby to udělal, než si vůbec zaleze k něčemu svému...
|
|
|
|
|
|
|
| Dolores Nowaco |
|
(7.10.2021 17:34:18)
Rodič, pokud jde o stanovování pravidel: "MŮJ DŮM!"
Rodit, pokud jde o úklid v domácnosti: "NÁŠ DŮM!"
|
| K_at |
|
(7.10.2021 17:47:18)
Dolores, život je krutej. A tvrdej a není nad prožitek! Zvlášť když mají haranti doma třeba dřít jak nevolníci a VYLUXOVAT. Tý brďo. Normálně sociálku na nás, na takové ohavné rodiče.
|
| Dolores Nowaco |
|
(7.10.2021 18:36:52)
Však ať vyluxujou, vždyť to je přece v pořádku. Vy určitě taky uklízíte a děti taky. Jenom by to chtělo, aby to platilo i pro ty další aspekty života. K povinnostem mají patřit taky práva.
|
| Konzerva |
|
(8.10.2021 9:33:12)
Dolores,
jde o moji domácnost, já odpovídám za její chod. Za to, že se nám nebudou líhnout mouchy v koši, nebudu se štítit vlézt do vany, když si budu brát knížku z knihovny, nevyvalí se na mě chuchvalce prachu, ale taky, že nám bude svítit elektřina a téct voda, protože jí vždycky včas zaplatim a doplatim, když se cokoliv rozbije, já odpovídám za opravu, já dostanu výzvu, ať jsem doma mezi 14 a 18. hodinou kvůli odečtům, já musím poslouchat kecy na schůzi družstva, já musím platit rekonstrukci oken atd.
Ale to přece neznamená, že to všechno musím dělat já osobně, když tam se mnou bydlí ostatní. Ale já odpovídám za to, že všechno bude šlapat, takže já nastavuju pravidla.
Děti mají povinnosti - ty, které jim já určím. Mají těch povinností o hodně míň než já. Proto taky mají míň "práv" v té domácnosti než já. Ale ne o moc.
|
| Marika Letní |
|
(8.10.2021 11:03:07)
Konzervo vidím to stejně. Když to převedeme na vztahy mimo rodinu, tak když pronajmu byt, tak mám taky požadavky na údržbu nájemníkem. Ani za placení nájmu si tam nájemník může dělat cokoliv a byt neudržovat.
|
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(8.10.2021 9:45:15)
Dolores, ať už jde o práva nebo povinnosti, dokud jsou děti dětmi, jsem já, jako rodič, ten, kdo nese zodpovědnost. Právní i společenskou. Já mám právo veta.
Děti nejsou malí dospělí, mají jiné možnosti, mají právo se i fatálně mýlit, mají právo se učit na svých chybách, bylo by nefér, klást na ně zodpovědnost. Teprve postupným přijímáním zodpovědnosti za své činy se mohou propracovat k postupnému rozšiřování svých práv. Čím větší zodpovědnost, tím větší rozhodovací práva.
|
| Dolores Nowaco |
|
(8.10.2021 18:28:40)
Tak přesně to, co dnes platí ve vztahu "dospělý - dítě", platilo ještě v 19. století ve vztahu "muž - žena" a byla to úplně stejná samozřejmost
|
| sovice | 
|
(9.10.2021 18:39:07)
Dolores,
dítě doroste do dospělého, žena byla v nerovnopravne roli celozivotne.
V rodinách, které znám, děti získávají práva i povinnosti postupně. Ty poměry nejsou úplně stejné, ale princip stejný je.
A odpovědnost i povinnosti dospělých jsou nesrovnatelné s odpovědností a povinnostmi dětí.
|
|
|
|
|
|
| Silvie+dva kluci |
|
(7.10.2021 13:36:02)
Mám dva syny a povinnosti mají zatím rozdělené podle věku, co zvládnou a co ne. Starší (20 let) má povinnosti kolem domu - sekání trávy, chystání dřeva, odvoz tříděného odpadu, ten mladší (13 let) má na starosti vysávání, vyklízení myčky (kolem toho je nejvíc řečí), vynášení koše. Když jde ale mladší třeba na fotbal, tak starší klidně myčku vyklidí nebo vysaje. Ze začátku se občas ozvali, že ostatní nemusí nic a jdou ven a oni musí nejdřív splnit povinnosti, ale už si zvykli a dělají to většinou bez řečí. Nevidím jediný důvod, proč by to mělo být všechno na mně a partnerovi, když tady žijeme všichni. Když někdo nemůže, tak se zastoupíme naprosto automaticky.
|
|
| Gajka + 2 | 
|
(7.10.2021 13:56:41)
Od našich dětí slyším: nikdo nemusí toho dělat doma tolik, co já tady u nás. Nikdo tohle doma nedělá. Nikdo nemá tolik věcí na starosti, co já. Proč zase musím dělat tohle, když z mých spolužáků, tohle nikdo doma nedělá........ Někdy bych si ráda se spolužáky promluvila, protože by mne to fakt zajímalo.
|
|
| Simeona a 3 | 
|
(7.10.2021 14:03:36)
U nás děti mají na starosti úklid svého pokoje (což znamená radši tam nechodit), péči o morčata, syn venčení a trénink psa (to občas taky drhne, má dost dlouhou školu a k tomu tréninky a taneční).
Očekávání děti nemají, pokud ano, nějak mi je neomlacují o hlavu. Vařím teplé obědy (jedno z dětí je celiak a druhé nerado školní kuchyni a nic tam nejedla), k večeři si můžou ohřát totéž, pokud zbude. Holky (10 a 12) jsou mlsné, takže občas upečou, když mají chuť - buchtu, štrůdl, palačinky. I uvařit si umí, když nejsem doma nebo není energie, vyhlásím špagetový den a děti se zaopatří samy.
|
|
| Balbína | 
|
(7.10.2021 14:19:45)
U nas se system v jinych rodinach neprobira, jake maji vecere, vubec.
Doma mame nastaveno tak, ze "hlidac a ukolovac" jsem ja  Uplne mi to nevyhovuje. Kdyz dojde jidlo/pecivo, tak zafunguje manzel a posle nekoho nakoupit nebo nakoupi sam. Ted posledni dobou se snazim nebyt tak aktivni, aby se probrali i ostatni. Byla jsem rok a pul na homeoffice, coz nepomohlo.
Jinak to mame postaveno tak, ze kazdy se nejak na domacnosti podili, deti o vikendu uklidi, obcas uvari. Dcera ma tendenci varit si pro sebe, ale ja chci, aby varila i pro ostatni. Vse je ale na muj popud, ne automaticky. Obcas jim reknu, at sami rozdeli, co kdo udela.
|
|
| kachna_ |
|
(7.10.2021 16:46:05)
Děti mají přesně stanovené úkoly, protože pak o tom nemusíme diskutovat. Zkoušeli jsme několik modelů a tenhle jsme si zvolili, byl jedinej, kterej jakžtaž funguje.
Občas pomůžou i s jinýma věcma, ale pravidlo to není
|
|
| K_at |
|
(7.10.2021 17:02:49)
Janinko, asi takhle - ve chvíli, kdy dcera má občas nějaký takový tik, upozorňuji ji na to, že má dvě ruce. A pračka, žehlička, kuchyně není opravdu mé vsostné území. Kdyby mi začala vysvětlovat, jak super to má xy spolužák, tak buď jí řeknu, že to má spolužák fajn. Nebo jí opět nabídnu, že se může realizovat. Udělám toho dost. Ale jakmile by mi někdo začal naznačovat, že je to jakási má povinnost, a že jenom maminka musí, tak by byl asi rychle poučen.
|
|
| Abigail* | 
|
(7.10.2021 17:35:29)
U nás se děti střídají ve vyndávání myčky, dcera čistí morčatům klec, syn umývá umyvadla. Mimo to občas vypomůžou na zahradě, pokojíčky jim taky neuklízím, spíš výjimečně pomůžu, protože dcera je bordelář a často to přeroste mez a pak už není schopna to zvládnout.
Teplé večeře nevedeme, když nepočítám, že občas uděláme vajíčka nebo palačinky. Většinou si každý přichystá svoje jídlo. S ostatními domácnostmi nás děti nesrovnávají a nemají v tomto ohledu žádné komentáře. Myslím si, že by děti měly být připraveny na to, že je nikdo nebude obskakovat. Kolegyně má syny (11 a 12 let) a manžela a ti teda čekají, dokud večer nepřijde a to jídlo jim nenachystá (většinou vaří).
|
|
| sally |
|
(7.10.2021 18:27:44)
Janinko,
začni rodinnou radou a rozpisem. Někdo tu psal, že střídají po týdnu, my to máme zase tak, že mají děti každé jednou týdně úklid kuchyně a dohromady mají jednou týdně uklidit obývák a koupelnu a schody. Jednou týdně vaří.
Kdyby přišli s tím, že se jim nezdá večeře, tak standardní odpověď u nás je "výborně, uvař teda něco lepšího". Podobně s prádlem - když chtějí mít něco vypraného v nějakém termínu, tak si mají říct. Nebo si to můžou vyprat sami (taky není od věci - před lety se dcera při praní v ruce divila, že se prádlo musí vymáchat v čisté vodě - a mě došlo, že vlastně naše děti nikdy neviděli ruční praní). Žádost o peníze řeším ohodnocením nějakých extra činností - když chtějí peníze, smí za to umýt okno / vyplet / natřít / vyklidit / zamést atd. (garáž / zápraží / terasu atd.) - tj. věci, které nespadají do běžného úklidu / provozních činností.
Kupodivu "ostatními" se mi nikdy moc neoháněli - ale možná, že "ostatní" taky makají - co vím, tak věci jako odklízení sněhu, hlídání sourozenců, úklid atd. jsou v okolních rodinách běžné. A co jsme na venkově, tak běžně mají děti od patnácti let brigády - minimálně letní - ale parta mých dětí má brigády i ve školním roce. Takže tím odpadly žádosti o peníze.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(8.10.2021 21:37:47)
Teplé večeře i obědy dělám kvůli sobě, hubnu.
Jinak děti měly svoje povinnosti, vždycky jsme se domluvili, že bydlíme doma 4 a my, rodiče, nejsme jejich sluhové, takže se každý zapojil podle možností. Když byli hodně malí, tak je to dokonce i bavilo .
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)