Diskuze : Peníze a bydlení : Zaměstnání

Pokud mas vysokou skolu, tak ti staci pedagogicke minimum, jmenuje se to tedy jinak.
Vetsinou to organizuje pedagoficka fakulta. Najdes to primo na jejich strankach.
Take bych oslovila skoly v okoli, zda by o tebe vubec mély zajem a jake by byly podminky.
Moje kamaradka ted presla z korporatu na zakladni skolu a stali o ni tolik, ze jim bude stacit, kdyz si pedagicke vzdelani udela az za rok.
Ja to delala pred cca 10 lety vyhradne prezencne, ted je to pry castecne uz online

Dobrovolný plný důchod ve svém věku si představit neumím (moje maminka právě v mém věku do důchodu odcházela).
Ale neumím si představit ani plné pracovní nasazení při plném úvazku.
Už jsme si tu o tom myslím kdysi psaly, že ve věku cca 55+ by pro řadu lidí asi bylo ideální snižovat úvazky.
Pracovat na plno do čtyřiašedesáti (ne-li déle) a pak ze dne na den úplně přestat mi přijde nešikovný systém z extrému do extrému.

1) za zeptání nic nedáš... já jsem ve své nové práci rovnou řekla, že nevydržím stát celou dobu na nohách a mám židličku, na které sedím při činnostech, kde nemusím chodit atd., taky jsem apriori na denních směnách, a nedělám večerní ani víkendy (pokud nechci, občas se naskytne možnost přihodit si směnu za někoho, kdo nemůže). Nový zaměstnavatel mi vyšel hodně vstříc a celkově je tam neuvěřitelná pohoda.
2) nicméně - ve staré práci chtějí oni tebe, tj. máš tam asi lepší pozici pro vyjednávání - když nová paní mohla mít částečný úvazek, řekni si taky... zkus si promyslet, proč došlo k vyhoření - dlouhé směny? moc práce? stresový faktor v práci? a zkus si vyjednat, jak to udělat, abys nevyhořela. Znáš ty podmínky tam, takže nejspíš dokážeš vymyslet něco, co je reálné a zaměstnavatele nepoškodí a tobě pomůže?

Osobně, bohužel, zjišťuji, že nejsem schopná pracovat na plný úvazek - že mě to totálně ničí a chodím do práce pak s odporem. Jsem ve věku, kdy moje babičky i moje máma šly do důchodu.... nepřipadám si nijak "stará", ale jsem na úplně jiné energetické hladině /fyzicky i psychicky/, než jsem byla ve třiceti... plus zdravotní problémy - potřebuju čas na to, abych obíhala doktory, abych měla čas chodit na fyzio (nebo alespoň cvičit), plus bych taky chtěla mít něco ze života - rodina, koníčky... takže zvládám úvazek maximálně na čtyři dny... ideálně dva a dva - tj. že po dvou dnech práce mám buď jeden nebo dva dny na to, abych se z toho vzpamatovala.... zní to hrozně, jako že jsem hrozná lemra, ale zdravotní problémy jsem si nevybrala ani nečekala...

Jeden rok jde normálně. Druhý se musí nějak požádat a schválit (revizní?). Nevím přesně jak to udělala.
Já měla za posledních 30 let jenom jednou neštovice, tak nemám osobní zkušenost (naštěstí).