Re:Tchýně

Milá Adriano,
bydlet v prostředí, kde Vám věci přerůstají přes hlavu, není vůbec jednoduché. Není divu, že se člověk do toho zamotá a přestane vidět i jednoduchá východiska, navíc, když jste tam "sama", protože původní rodina je v silné převaze. Trochu mi v popisu Vaší situace chybí, co na to všechno Váš manžel?
Rozeberme situaci: tchýně se původně o Vaše děti zajímala a zřejmě Vám s nimi pomáhala, teď zájem ustoupil, protože její dcera má miminko. Řekla bych, že babičkovská péče o vnoučata je dobrá vlastnost, že byste ji měla obecně ocenit. Bohužel se tchýně do všeho plete a Vy nemáte pocit ani ocenění za práci, kterou děláte, ani přijetí do rodiny, ve které žijete, ani ohodnocení Vás jako matky a člověka. Jak to zdolat?
Matka s dcerou jsou "v přesile". Pokud byste dokázala být silnější a klidnější, než ony, možná by chodily ony za Vámi...
Zkuste se tedy na věci podívat z jiné strany: jste nový prvek v jejich rodině, děláte věci po svém a oběma ženám to může být přínosem, pokud to správně dokážete podat a budete si stát za svým.
Zkusím teď napsat nějaké možné odpovědi postupně v pořadí podle Vašeho dopisu (jistě najdete jiné nekonfliktní, spíš pozitivní výroky, které budou Vaší konkrétní situaci odpovídat líp):
Když má tchýně nějaký odlišný názor: aha, to je zajímavý nápad, tohle mě nenapadlo, zatím jsem byla zvyklá dělat to takto, takže to takto teď udělám, možná časem vyzkouším Váš nápad...
Tchýni není nic dost dobré: je možné, že byste to udělala líp, já jsem to udělala, jak nejlíp jsem dovedla a opravdu mám z toho radost...
Podkopává Vaši autoritu: různé věci a různé problémy se dají řešit různými způsoby, nikdy neexistuje jeden univerzálně nejlepší, udělala jsem to takhle, pokud se to neosvědčí, vyzkouším Váš způsob, pokud se ani ten neosvědčí, přijdu na jiný...
Věnuje pozornost převážně jednomu vnoučeti: ano, souhlasím s Vámi, že malé dítě vyžaduje hodně péče a že musíte pomáhat dceři, i já jsem byla ráda, když jste se našim dětem věnovala, musím ovšem říct, že jim Vaše pozornost teď chybí, všechny děti potřebují hodnou babičku a jim se po Vaší pozornosti stýská...
Dělá z dcery a vnoučete chudáky: ano, chápu, sama vím jak těžké je začínat, ale taky už umím porovnat, že s dvěmi dětmi je to ještě složitější. Až všechny děti trochu odrostou a budou si spolu hrát, trochu se nám oběma uleví. Hlavně musíme pěstovat jejich dobré vztahy, aby se měly rády...

Takže tolik jen pro příklad. Tchýně stejně jako Vy potřebuje ocenění, kterého se jí zřejmě otevřeně nedostává. Vy si potřebujete dělat věci po svém a jediná cesta k tomu je, že budete akceptovat jejich způsob - nehádat se, co je lepší, ale v klidu a s úsměvem si stát za svým a dávat podprahově najevo, že všichni (tedy i tchýně) se můžou mýlit.
Potřebujete mít dobré vztahy v domě, ve kterém žijete - s úzkostí v srdci je nezískáte, žijete kde žijete a pokud z Vašich spolubydlících nebudou alespoň částečně přátelé, nebude Vám líp. Ale tohle je bohužel na Vás, Vy jste ta nová z jiného hnízda a přišla jste někam, kde už to nějak fungovalo. Je na Vás vnést do toho domu nové radostné aktivity a způsoby.
Pro začátek radím úsměv, úsměv, úsměv a pomalé zavádění nového způsobu komunikace z Vaší strany. Za půl roku pak může být všechno jinak :).
Hodně sil a pozitivního myšlení!
Elen