Nenávidím svého otce

Dobrý den, můj problém se týka mého otce....
Od malička jsem otce měla moc ráda, dělaly jsme spolu spoustu lumpáren a měla jsem krásné dětství,vše se změnilo v mých třinácti, začala jsem dospívat.Můj otec na mě čím dál tím víc zíral a jeho pohledy mě obtěžovaly.Mám mladší setru, měly jsme společný pokojík.Jednou večer jsem se probudila a cítila jak mi někdo šahá pod pěřinu, lekla jsem se a otevřela oči,ale nic neviděla, najednou se něco pohnulo u mé postele šáhla jsem na to a ono to vstalo a uteklo...až později jsem zjistila, že je to můj otec.Nebrala jsem na to žádně ohledy a už jsem na to nemyslela.Pak se u dvěří v koupelně objevily tří malé dírky zkrz dveře, později jsem zjistila, že se přes ně někdo dívá jak se koupu, když jsem se je snažila ucpat toaletním papírem tak nekdo s druhé strany je vytlačil zpět šroubovákem.Bála jsem se, tak jsem se svěřila sestře.Sestra to vše druhý den viděla byl to otec.šmíroval mě.Od tě doby jsme si sebou brala deku a házela jí přes trubky od topení,aby nebylo vidět přes dveře. Takhle to šlo asi půl roku, nejen, že na mě začal řvát a vybijet si na mě zlost dokonce mě jednou tak silně uhodil až jsem se počúrala,tak jsem to vše v záchvatu řekla mamce.Mamka byla zděšená a on jen zatlokal.Sestra vše potvrdila, že za námi chodil do pokoje a šmíroval nas...a možná i osahával,ale to asi ve spánku.Mamka mu vyhrožovala, že jej udá na policii.Pak se domluvily a vše ustálo,ale já měla stále panickou hrůzu, že jednou příjde.Dlouho mi trvalo než jsem se z toho vpamatovala a nikdy jsem to nikomu neřekla až teď mám báječného přítele, řekla jsem mu to,protože mě to hrozně trápilo.Žijeme s rodiči a čekáme rodinu.Jsem šťastná,ale nikdy otci neodpustím.Poslední dobou,ale otec terorizuje matku, jsme spořádaná rodina a žijeme v rodinněm domku.Otec je k matce žárlivý až chorobně, pořád jí stresuje.Na mě si už nedovolí,protože mám ochranu, svého partnera a ten řekl, že kdyby se jen někoho z domu dotkl tak by měl,co dělat sním.Já osobně jen čekám až se někoho dotkne,tak zavolám policii.Otec je chorobný hypochondr,stále si něco vymýšlí.Žárlí na jednoho rodinněho přítele, že je sním má matka jemu nevěrná a to samozřejmě není pravda.Mám občas strach,aby matce neublížil.Až se to malé narodí, nedotkne se ho.Nechci,aby se ho dotýkal,protože by mu mohl ublížit tak jako mě a jsem připravená zasáhnout.Vím, že jsem to měla možná tehdá ohlásit,ale kdo by mi to věřil,já byla malá a on před každým vypadal jako hodný otec rodiny.Teď vím, že už bych takovou chybu neudělala.Nebojím se ho a on to ví.