Re: Dcera a heroin

Kdysi jsem to brala – sice do žíly, ale ne úplně pořád – takové týdenní, několikatýdenní jízdy… nakonec mě máma vykopla z domova, postavila jsem se na vlastní nohy, praktický starosti mi dost pomohly. Když mě boyfriend jednou začal ohrožovat sekyrou (ten už v tom jel hodně), sekla jsem s tím definitivně (a boyfrienda jsem vykopla bez možnosti návratu). Je to dávno, už si ani nevzpomenu . Závislost na pervitinu není tak zlá - spíš psychická, řekla bych. Držím palce.