Mám problém se svou neoficiální tchyní a nevím, jak se k tomu postavit. Tedy spíš ona se mnou.
Je jí přes osmdesát a možná je to počínající demence a co je moc..
Nějak jsem se smířila s tím, že od té doby kdy ovdověla a partner ji má "v péči"
tráví s námi každý víkend na chalupě. Je na vzduchu, nesedí sama v bytě, ze kterého se kvůli schodům moc nedostane,sbírá si bylinky, opaluje se, ok, akceptuji. Horší je, že má zřejmě pocit,, když jsem tam já, že na sebe zbytečně strhávám partnerovu pozornost. Tak si to aspoň vysvětluji. Nehodlám ale trávit veškerý čas s partnerem ve trojici s jeho starou matkou.
Vrcholem bylo, když jsme minulý víkend na dlouhou vycházku po okolí. Po návratu byla "tichá domácnost", posléze výčitky, že ji nikam nikdo nevezme. Podotýkám, že má velké problémy s chůzí.
Večer jsme seděli s vínem, hysterická scéna, že dolévá jenom mě a ona nic- přičemž se už z toho stihla přiopít. Jsme prý \"hovada" a myslíme jenom na sebe. Vrcholem všeho bylo, když jsem omylem vylila skleničku s vínem. Dostalo se mi titulů jako "prase", a podobné tituly.
Na občasné návštěvy působí přitom jako nějaká pohádková babička a vzorná křesťanka.
Partner naříká, že na to nemám reagovat, že se opilý senior se nemůže brát vážně, a kromě toho, jestli bude prí "vysírat", tak bude sedět doma. Následující den ke mě přišla a pravila žeprý "zlo se oplácí zlem" a zase odešla

Nestačila jsem se ani zeptat, cože zlého jsem provedla.
Nevím, nakolik se mám vymezovat, nebo ji brát jako malé děcko, či seniora, který fakt může mít počínající demenci. Nikdy předtím nebyla zas až tak útočná, i když měla pořád připomínky k oblečení účesu nebo nošení podprsenky:) Nechci jí nějak ublížit, nebo aby trávila zbytek života zavřená v bytě, ale na druhé straně bych chtěla trávit čas s partnerem normálně a svobodně.