Re: Jak se vám žije s dys poruchama?

LoroX,
no mám to v sobě podobně, co se týče mě a mých dětí. Ale chápu tu potřebu českých rodičů se něčeho domáhat dřív, protože mám pocit, a tady na rodince se narážka na to objevuje často, že dlouhodobá soutěž týkající se vývoje dětí má u nás hluboké kořeny. A protože i škola je potom nastavená na průměrné děti a vybočení z průměru jakýmkoliv směrem je problém, je tendence ty děti nejpozději k začátku školní docházky plus mínus srovnat. A třeba u toho mluvení je to potom celkem znát, když se začne později. Je pak třeba méně času na nacvičení problémových hlásek, které je ale vhodné mít zvládnuté už při nástupu do školy, aby nebyl problém se čtením a psaním....atd, také slovní zásoba a schopnost tvořit věty, "hrát si s češtinou" může zůstat nižší. A zase dávat odklad jen kvůli špatné výslovnosti, když ostatní je zralé, to také nepovažuju za šťastné...

Prostě není to tak jednoduché, aby se člvěk mohl snadno rozhodnout. Proto asi dost lidí podléhá snáz "módním vlnám", tedy, jestliže je teď běžné do PPP chodit, tak raději půjdou než nepůjdou. Dřív to zase byla ATB kvůli každé rýmičce, předtím Sunar místo MM....To, jaký vliv mělo uspěchávání vývoje, se třeba také časem ukáže...

Jo a já s holkama Vojtovku dělala, ale jsem líná, takže nijak extra....a s vývojem na tom byly podobně jak tvoji kluci, jen jedna se vyvíjela plynule, druhá skokově. Netroufám si ale odhadnout, jak by dopadly bez Vojtovky, u nás byl problém i se zakláněním hlavičky, Péťa se vůbec neudržela vleže na zádech...to jsou věci, které jim Vojtovka opravdu pomohla vyřešit.