Re: Jak se vyrovnat s náhlou ztrátou manžela? Budu už navěky sama?

Promiň - nepochopila jsem to, já jen chtěla říct, že to je tak hrozně krátká doba. A kvůli Tobě i takovým, které se něco tak hrozného stalo - od toho jsou slova, protože kdo tohle nezažil, nemůže pochopit. A nepochopí, když to neřekneš. Chtějí pomoci a nechtěně ublíží - třeba. Svojí kamarádce, který umřelo dítě, jsem říkala - já vím, že to je hrozné, víc, než si umím představit, chtěla bych ti pomoci, ale nevím jak, abych spíš neublížila. Tak se nerozpakuj a řekni, co cítíš, i kdyby to bylo třeba - nech mě být. A já nechám a neurazím se. Jen bych nechtěla, aby sis myslela, že když o tom všem mlčím, že mě to nezajímá. Nechci jitřit rány, ale když budeš potřebovat o tom mluvit, mluv, budu Tě poslouchat.
Je to fakt moc těžký - pro Tebe, ale i pro lidi okolo Tebe - už jen proto, že Ti nechtějí ublížit a nevědí, jak se k Tobě chovat, aby Ti neublížili.