Re: Neumím bojovat s jinakostí svého dítěte

Jani, já tě hodně chápu mám doma něco podobného, jen v klučičím vydání a tím trochu odlišné. Jakékoliv neznámé věci, nebo známé věci v jiném podání, vyvolávají hysterickou reakci předem. U nás tedy nakonec diagnóza AS. Také vše musíme 150x probrat, kdyby nemusek, tak neabsolvuje nic. Pokud ho velmi důkladně přesvědčím a vysvětlím krok za krokem a všechny možné varianty, které mohou nastat, on akci absolvuje a pak je (až na výjimky) nadšený a chce ji opakovat.
Jde o nejistotu a úzkost, kterou pokud dítě zvládne překonat, tak je na sebe velmi hrdé a pomáhá mu to postupně objevovat svět kolem sebe. Takže za mne je přesvědčování a trvání na účasti účinné. jen pravda ta ironie není vhodná, ale taky se někdy neudržím, když musím potisící opakovat a ujišťovat o tomtéž
Někdy mě to psychicky totálně ničí. Třeba jedeme na týden dovolené typu "tábor rodiče s dětmi", stejní lidé i místo jako loni. 3 dny mi kňourá, že "proč jsme sem jeli" a "už sem nikdy nechci". Čtvrtý den jako mávnutím proutku začne nadšení a kŇourá prozměnu "proč jsme tu jen na týden" a "já nechci v sobotu odjíždět". V pohodě není skoro nikdy. Buď hysterčí negativně nebo třeští nadšením. A já už jsem z toho tak unavená...