Pozoruji to na něm asi 14 dní (nejsem si vědoma žádného spouštěče). Vzteká se a pláče kvůli maličkostem: v jeden den nepřijel mu kamarád na přespání kvůli nemoci a řízl se do prstu-nijak dramatický a byl z toho srdceryvný pláć na čtvrt hodiny, ptal se, jestli není pátek 13. a žehrali na svoji věčnou smůlu. Dnes ráno mu nešla narovnat kapuca na mikině a ťuknul se do hlavy dveřmi od lednice a zase natahoval a tvářil se, že mu spadly hračky do kanálu. Dřív takový nebýval. Naopak. Byl veselý, živý, energický, nad věcí. Jsem z toho trochu vyděšená a vůbec nevím, co se mu stalo nebo jak na to reagovat. Nepoznavám ho, není to prostě on. Když se nic neděje, je to v pohodě, ale stačí drobnost a hroutí se z toho. Jednou mi dokonce řekl, že mu občas připadá, že má život na prd, ale pak že ho to zase přejde. Nechci z toho hysterčit, zároveň taky nic zanedbat, ale není zralý na návštěvu psycholožky? Za odpověď předem děkuji. Hezký den!

Valašský mikulášský jarmekZlín
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice
Adventní víkendČeský Krumlov
Valašská výstava betlémůZlín
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.