Re: Láska ke svému tělu a sama k sobě

Zefýr,

ale já netvrdím, že je to jednoduchý, protože to chce většinou překopat dost věcí, který člověk až dosud dělal nějak a byl na to zvyklej.

A to se spoustě lidí nechce nebo nevěděj jak na to, to je fakt. Plus v tom hraje nezanedbatelnou roli psychika, která to spoustě lidí "kazí".

A zapomínáš, že já se o to nesnažím , chápu že by moje argumenty působily pádnějc, kdybych se snažila a byla úspěšná, ale některý věci platěj bez ohledu na to, jestli to ten, kdo to říká, sám dokázal nebo ne.

Já si nemyslím, že by za mou tloušťku mohlo cokoli jiného, než že jsem v jednom období jedla víc, než jsem se hýbala. Nemyslím si ani že je to zločin, ani že by to změnilo cokoli na mých lidských kvalitách, takže nepotřebuji pro to hledat nějaké omluvy a výmluvy, a vím, že pokud bych se někdy rozhodla, že s tím chci něco udělat, tak budu muset najít (klidně i s pomocí nějakého odborníka) způsob, jak přijatelně a trvale změnit jídelníček a zařadit na pořad dne víc pohybu, a pokud by se mi to povedlo správně "vyladit" (a akceptovat, že některý věci budu už do smrti dělat "trochu jinak") tak nevidím důvod, proč to nedat, jako to dala třeba Evžíček.

Chápu, že spousta lidí tápe v tom, jak přesně to nastavit, chápu, že se jim do toho motá třeba ta psychika, ale prostě to u naprostý většiny obézních lidí není tak, že to NEJDE, ale že buď NEVÍM, JAK na to (a pak si to můžu zjistit), nebo se mi NECHCE dělat nějaký změny (což je zcela legitimní a mám to tak taky, ale prostě to není o tom, že by to NEŠLO)