23.1.2018 12:51:43 Filip Tesař
Re: Když je někdo jediný, kdo může pomoct...
Konzervo, já myslím asi chápu, co chceš říct - že v manželství vládnul manžel (a nenechal si do toho kecat)?
Ale ani v patriarchálních společnostech (který v dějinách civilizace převažovaly) se to pořád nedá vystihnout takhle stručně. Třeba souložení v bordelu mohlo bejt tolerovaný, kdežto s děvečkou a služkou už nemuselo. Do manželství často kecali manželovi rodiče, i kdyby jen táta. Do manželky (a třeba prošustrovanýho majetku) kecali nejen jeho rodiče, ale třeba i (mužský) příbuzný manželky, zvlášť pokud něco do manželství přinesla nebo jí manžel šahal na věno. Co je fakt, mlácení manželky asi opravdu po staletí a staletí a tisícíletí nikdo (z mužů?) nepokládal za moc podstatnou věc (i když se mohla rozlišovat facka a zlomenina)
. Ale ne všechny společnosti byly přísně patriarchální a tu méně, tu více existovala možnost rozvodu ze strany ženy. To taky svědčí nepřímo o tom, že to nebylo tak soukromý, protože ženě - jakožto slabšímu z partnerů - to právo musel někdo garantovat.
To, že se třeba po první manželský noci ukazovalo zakrvácený prostěradlo, svědčí přece nepřímo o tom, že nešlo o soukromou záležitost těch dvou. Totéž přítomnost další osoby (osob) v ložnici novomanželů o první noci - to nám může připadat bizarní, ale přímá kontrola toho, jestli se spolu doopravdy vyspěj, ukazuje ještě víc.
Do manželství různě po světě a různě v čase se fakt asi zvenčí kecalo dost, byť to bylo asi hlavně v rámci příbuzenstva. K tomu zúžení rodiny na manžely s dětma (a odtud se datuje heslo, že rodina je základ státu) v Evropě většinou došlo někdy od 17. století, nejvíc asi v 19. století. Proč? Zlepšuje se efektivita a dosah státní správy, což stabilizuje vrcholnou moc, vrcholná moc se ve spolupráci s církevní mocí (spojenec, dodávající ideologickej základ) snaží rozbít tradiční obce a jejich místní vliv. Obce byly tradičně mezistupněm mezi jednotlivcem (nebo manželama, pokud chceš, vzhledem k tomu, že manžel zastupoval navenek často i manželku) a státem. To bylo většinou potlačený, takže obrázek rodiny, do který nikdo nekecá (teda kromě faráře nebo pastora) je poměrně novej. A nejenom z důvodu výše popsanýho. Po většinu dějin byla nukleární rodina ekonomicky příliš slabou jednotkou, která nebyla sama o sobě dlouhodobě udržitelná (často nebyla samostatně ekonomicky udržitelná dokonce ani v průběhu jedinýho roku!) a proto manželský záležitosti prostě nezůstávaly z principu za zavřenejma dveřma.
Odpovědět