13.1.2019 23:24:13 Yuki 00,03,07
Re: Výchovné problémy 14leté dcery aneb jak přežít pubertu?
kdepak, tak to podle mě není, každý, kdo nemá zkušenost, je naivní, a je to tak jedině správně, protože bez naivity by spousta lidí neměla děti vůbec, spousta lidí by se nevrhla do podnikání, kdyby věděli, jak je to náročný, spousta lidí by nedělala v oboru který dělají, kdyby se jako mladí uvědomili, jaká je to zodpovědnost, kolik je to dřiny, prostě určitá míra naivity je nutná a v mládí pochopitelná,
brát dětem naivitu, dělat je dospělýma, nutit je přemýšlet o tom, co by se taky možná mohlo stát, to je braní dětství,
jistě, pokud se děcko neumí chovat slušně, je to zase jiná věc, tam ale selhala výchova někde mnohem dřív, no a pak se můžeš ptát, jestli selhala výchova normálního rodiče, nebo chyběla výchova v ústavu (selhání tady stavím na rovinu s absencí, výchovu se vztahy, ono je to těžší)
a pak samozřejmě jde o inteligenci - kognitivní i emoční a sociální
zkušenost ze školy - čím větší problém se zvládnutím učiva, tím větší potřeba se předvádět, upoutat pozornost jinak
ale zase - o čem to je? o nejistotě, o snaze a touze po uznání, třeba aspoň někdo ze spolužáků ocením, jak umím vytočit učitelku, třeba aspoň jeden ocení, že se dnes nic nedělalo, třeba... že to štve zbytek třídy a dělá si problém? to je jedno, ale je ho vidět, a o to jde
a tady je chyba školy, která neumí toto včas řešit, neumí si všimnou, možná někdy jenom není čas to řešit nebo si všímat, že má děcko náznaky tohoto chování už na prvním stupni, kde by se to dalo vyřešit snadno, zase se vracím k (ne)soutěžení, k podpoře, k tomu, aby každý měl možnost být dobrý
protože když toto není, tak se děcko bude vymezovat, bude se předvádět, bude protivný
Odpovědět