Re: Jak to je s tituly?

"Zatajila bych to třeba u gynekologa. To je jediné místo na světě, kde mě oslovují paní inženýrko a já na to neslyším"
Má zkušenost je, že u některých lékařů se mnou začali jednat s větší, jak to říct, úctou? zdvořilostí ? když zjistili, že jsem Ing. Třeba po několika letech na alergologii, kde to bylo " paní Rigel, vy se pořád dusíte, a nemáte důvod, vaše spirometrie je letos stejná jako vloni " ( v roce 2019 jsem se málem udusila, skoro deset měsíců přežívala s obtížným nádechem, v noci chodila po bytě , abych měla větší šanci se nadechnout ve stoje ) a kde doktorka mívala poznámky o mně stylu "spadla z višně "
potom jsem byla na operaci v nemocnici, kde si zaznamenali můj titul a odtut " prosákl " s rtg plic k alergoložce, a najednou jsem byla paní inženýrka " vy jste inženýrka ? že jste nic neřekla ? a čeho jste inženýrka ? " a jednali se mnou najednou úplně jinak , než předtím s blbkou ve flísové bundě. Takže možná, že ty na to neslyšíš, ale oni na to - tvůj titul - ve svém jednání s tebou, dobře slyší a bude ti to k užitku.
Je mi to strašně proti srsti , ale je to tak. Právě u části lékařů to má vliv na to, jak s vámi budou jednat. S titulem hodně rozdílně než bez titulu. Vždy si vzpomenu na své vyučené rodiče, kteří mi dali vzdělání, ale sami jsou nickami v pohledu těchto vzdělaných lidí.