Re: Omluva

Yuki, je důležitá ta moje pracovní pozice? Píšu přeci, že je to můj laicky názor, nejsem pedagogický pracovník, jsem rodič 15letého syna s podobnými starostmi...Můj syn se omluvit umí a taky to sám od sebe dělá, naučil se to myslím tím, že jsme se občas omluvili my jemu. Můj syn nebyl ve škole problémový, ani přespříliš drzý, ale taky není AS

Je mi líto, že máš takový ranec starostí, já mám ve svém okolí spoustu učitelů, kterých si moc vážím a vím, co všechno s tím souvisí - kamarádka dala na podzim výpověď, dlouhodobě učila jen sedmé až deváté ročníky, doma tři děti - povídala mi hodiny o tom, jaké to je Další fůru informací vím od naší vesnické ředitelky školy, kterou mmch místní obyvatelé tak dlouho drásali, až to vzdala a odstěhovala se. Byla skvělá, obě moje děti učila číst a psát a oba tvrdí, že lepší učitelku už potom nikdy nezažily. Snažila jsem se jí alespoň trochu ulehčit život tím, že jsem pro ni pravidelně zajišťovala desetitisíce, aby alespoň tohle měli lehčí.

Urazit jsem tě nechtěla, ale posledních pár let jsem trávila stovky hodin uvažováním a debatováním s kamarádkami, jak puberťákovi porozumět - a to, co jsem formulovala, myslím skutečně "z hloubi srdce".