Re: Oprava starého auta x pořízení nového ojetého

Irmi,jako kdybys psala příspěvek za mě
Na chalupě mám fiata rok narození 1996.Auto je pojízdné ,oprav není třeba mnoho,ale když koupím plnou nádrž benzínu a nové čínské pneumatiky, jeho hodnota se zdvojnásobí.Přesto je mi líto se ho zbavit.Nebýt těch prožluklých technických kontrol,asi bych o tom neuvažovala vůbec.Auto je garážované,jezdí v pouze v létě.Nejčastěji do města na trh a k vlaku do Prahy a neobejdu se bez něj. Nocuje-li u nádraží na parkovišti,mám jistotu ,že ho tam
za dva dny najdu. A je po nebožce mamince,to taky něco znamená. Moji automechanici se tváří posledních patnáct let divně,protože před technickou jim vždycky říkáme,že je to opravdu naposledy,že příště už přijedeme s jiným autem. A stále nic.Nemohu se odhodlat.
Maminka udělala před těmi x lety skvělý kauf.Koupila zánovní auto,které mělo málo najeto a ačkoli udělala vše pro to,aby ho zničila zvnějšku i zevnitř,autínko přežilo a já s ním vesele drandím dál.Seženu takové znova? Těžko říct.
Perlička na závěr. Měla jsem o něco novějšího stařečka Fiata v Praze,věnovali jsme ho synovi na rozježdění a když se naskytla koupě důstojnějšího vozu,měl jít stařík k sešrotování.A ejhle,našli se zájemci i o takovou ojetinu,mladý ukrajinský pár,a nyní potkáváme našeho Stříbrného sršně u nákupáku.