Chtělo by to ujasnit si své potřeby a reálné možnosti.
Co vedlo k vyhoření? Co bylo tím hlavním/zásadním spouštěčem?
Jak se s tímto spouštěčem vyrovnám po případném návratu do původní práce?
Jak se budu cítit, když si představím návrat do bývalé práce?
Jaký pocit ve mně vyvolává ta nová pracovní příležitost?
Co dnes od práce nejvíc potřebuju, aby byla dlouhodobě zvládnutelná?
Jak důležité jsou pracovní doba, klidné tempo, kontakt s lidmi nebo fyzická zátěž?
Co by se muselo v původní práci změnit, abych se cítila v bezpečí a v pohodě?
Co konkrétně s ohledem na své zdraví aktuálně ne/zvládnu?
Jak velký problém pro mne představuje dojíždění a čekání na spoj?
Kolik energie mi zbude reálně po pracovním dni? A kolik jí potřebuju?
Co by mi dal návrat do původní práce – a co by mi naopak vzal?
Jaké výhody a nevýhody má ta nová práce v obchodě?
Jaký bude běžný den v každé z těch variant?
Myslím si, že tady je náročný ten stres "buď-anebo", kdy má zakladatelka pocit, že z jiných možností si už nikdy nebude moci vybrat...
Ale doporučuju si v klidu sednout a třeba i na papír napsat odpovědi na otázky viz výše (popř. i další, které se určitě při tom přemýšlení objeví) a poctivě si představit, jak to bude fungovat v té každodenní praxi...
A pokud návrat do původního zaměstnání, tak určitě s vyjednáním výhodnějších podmínek, aby vyhoření nenastalo znovu
