Re: Jste spokojené se svým sociálním životem?

Já jsem takový typ uměle vytvořeného introverta silně podtrženo ještě tím, že celé dny trávím pracovně s lidmi, i když se spoustou z nich online.
Ve volném čase jsem ráda sama a mám fakt ráda ticho, ale zároveň se cítím fajn ve skupinách. Mívala jsem někoho, koho jsem považovala za nejbližší kamarádku, bohužel před pár lety se to trochu pokazilo a před cca dvěma roky kamarádka udělala něco,co nějak neumím odpustit. A docela se kontaktu vyhýbám.
Mívali jsme blízké rodinné přátelé, obě rodiny se rozvedly. Z té jedné rodiny jsem v úzkém kontaktu s tou ženou, minimálně dvakrát týdně si napíšeme sms. Ta druhá rodina navíc prožila úplnou tragédii, když jejich dítě vloni spáchalo sebevraždu a kontakt máme pouze s mužem z té rodiny.
V paneláku jsem ostatní lidi spíše znala, ale jen povrchně, manžel byl mnoho let předseda SVJ, takže neznat ty lidi moc nejde, navíc nás bylo 16 bytů. Teď v domě jsem nechtěla být úplně anonymní, pár měsíců po přistěhování jsem okolní sousedy pozvala na předvánoční svařák a mělo to obrovský úspěch. Máme to tak každý rok teď a lidé se na to těší. Nejsme přátelé, ale pozdravíme se a proběhnou dvě tři slušné otázky. Mně to vyhovuje, cítíme se tu takto bezpečně.
Můj hlavní problém je, že téměř pořád pracuju a moc kamarádek nemám. Ráda organizuju všechno možné a navíc strašně moc času trávím na závodech s dcerou, tedy času mám fakt málo.
Chybí mi někdo, s kým bych šla do divadla a nebo cokoliv, aniž bychom se museli domlouvat týdny předem.
Ale nelením a třeba od září fakt plánuju svůj "vlastní " sportovní tým, abych měla " nějakou skupinu". Jak jsem osvč, tak nemám žádné kolegy a to mi někdy moc chybí. Nejdříve jsem se bála, aby ss někdo přidal a vypadá to, že nás bude dost. Sice budu největší nemehlo, ale strašně moc se těším.