| Sentralena | 
 |
(8.2.2011 12:28:42)
Chtěla jsem se svěřit a zeptat, jestli to není někde podobné.
Když jsem si vzala manžela, to mi bylo asi tak dvacet čtyři, jemu dvacet devět, tak nás mí rodiče královsky zajistili, dali nám zdarma k užívání byt ve svém domku, nějaký ten příspěvek do začátku a když se nám pak narodili děti, tak pomáhali a tak.
Rodiče manžela nedali svému synovi nic, byť nějaké statisíce na kontě měli, jinak manžel má ještě čtyři sourozence, já jednu sestru.
S dětma taky nepomohli (manž. rodiče). Jinak matka manžela po svatbě zemřela.
No, posl. dobou, po pár letech pozoruju jisté naštvání ze strany mých rodičů. Jsou naštvaný, že nás zajistili, předhazuju mi, že můj manžel bydlí v bytě zadarmo (byť trochu pomáhá s barákem) a štve je, že oni nám tolik toho dali a jeho rodiče nic. Když jsem řekla, že kdyby nás nezajistili, tak budu mít jedno dítě v pětatřicet, a kdo ví jestli, protože žel můj manžel měl v životě smůlu a strašně málo vydělával a já také (byť jsme vysokoškoláci) a museli bychom si na dítě našetřit a při bydlení v podnájmu bychom měli tak akorát na suchej chleba přestože bychom oba pracovali, natož když bych já byla na mateřské.
Manžel, aby nás lépe zajistil, tak hodně pracuje, studuje druhou VŠ a ještě brigádničí u jedné firmy, kde by pak mohl sehnat lépe placené místo nastálo. Snaží se, do toho mi pomáhá s dětma, pomáhá na domě i na zahradě, když to jakž takž vyjde, ale mým rodičům není pořád dost dobrej. Nenávidí jeho a jeho rodinu. Štve je, že jeho táta nedal synovi žádný příspěvek do startu do života a přitom líže smetanu - má dvě vnoučata stejně jako oni. Padají hláška, jako že sedí na penězích, že manžel bydlí zadarmo a tak.
Už se proto moc s mýma rodičema nebavíme, dáváme jim jenom vnoučata, protože si je nárokují, ale sami se s nima nebavíme. Je klid.
Přijdou mi naše spory blbý, byť možná oprávněný.
Je tohle normální? Děje se to i v jiných rodinách, nebo je jenom naše rodina děsná a nevraživá?
|
| MishuI | 
|
(8.2.2011 12:30:39)
Tak to je hnus
|
|
| Róza | 
|
(8.2.2011 12:35:22)
A jak to vědí, kolik jste dostali/nedostali od druhých rodičů? To je snad každého věc a určitě to není povinnost.
A taky chápu, že chtějí mít manželovi rodiče nějaké přilepšení k důchodu. Manželovi dali vzdělání a teď už se musí postarat sám. A taky mu dali spoustu sourozenců. To každej nemá.
|
|
| x x |
|
(8.2.2011 12:35:42)
Děje se to i jinde. Jinak, řeknu to asi takto, žádný rodič není povinen zaopatřovat svoje dospělé dítě. Já bych sbalila manžela a děti a začala si žít po svém, bez vlivu všech rodičů, jinak se z toho nikdy nevymaníte! Už jsem se poučila a od rodičů peníze nebereme, půjčit, OK. Ale dát, to ne. Samo nějaké drobnosti se neřeší na všech stranách, ale abych se nechala sponzorovat od rodičů a pak poslouchala nějaké blbé řeči, tak to fakt ne. 
|
| x x |
|
(8.2.2011 12:36:55)
Jinak zkus si představit, jak se asi cítí Tvůj manžel, mít tyto debilní řeči od Vašich pořád na talíři. Fakt, jediné co se dá, poděkovat a jít si žít někam po svém, byť by to měl být podnájem v malém bytě. Vím, o čem mluvím.
|
|
|
| susu | •
|
(8.2.2011 12:36:01)
přispíváte rodičů na bydlení, když tam bydlíte, případně, nechcete s tím začít?
|
|
| Pole levandulové | 
|
(8.2.2011 12:36:26)
Sentraleno, rekla bych, ze tohle je rub toho, ze jste do zacatku dostali od tvych rodicu vsechno. Tim, ze jste si to nevybudovali sami, maji nad vami moc.
Asi ocekavali, ze se manzel vic zapoji, cas ubiha a oni ztraci trpelivost - si myslim. Nebo to taky muze byt jen zastupny problem a duvod jejich chovani je nekde jinde.
Kazdopadne, zadny rodic nema povinnost davat svym dospelym detem cokoli do zacatku, na druhou stranu je pochop, ze si asi predstavovali, ze kdyz vam zaridi hladky start, manzel se pak na oplatku projevi a bude schopen svou rodinu s prehledem financne zabezpecovat, coz nejspis nedela /podle jejich predstav/ a oni uz panikari. Jak z toho ven - jedine se totalne osamostatnit, coz ale asi nehrozi, podle toho, co pises.
|
|
| Monika | •
|
(8.2.2011 12:36:58)
Tak z mého manžela by vaši taky neměli radost.Naši nám dali byt peníze a staraj se o vnučku.Manželovi už dávno zemřeli takže smolík.
Vaši jsou divný tohle řešit.
|
|
| Inka | •
|
(8.2.2011 12:37:14)
To je daň za to, že vás zaopatřili.
Tak jim aspoň plaťte nájem, když bydlíte v jejich.
|
|
| Balbína | 
|
(8.2.2011 12:37:27)
Normální to určitě není. Oni nemají co vyčítat manželovým rodičům. To je mezi vámi a jimi. Pokud bydlíte u nich, měli byste přirozene přispívat na provoz, možná platit i nájem, co já vím. Radím vám co nejdřív se osamostatnit a odstěhovat. Přemýšlejte, určitě to půjde.
|
| Dáša 2 kluci+ holčička | 
|
(8.2.2011 12:43:47)
Mě by zajímalo, co to je " strašně málo vydělával" tohle mě vždy dojme.
|
| Sentralena |
|
(8.2.2011 12:46:48)
když jsem si ho před pár lety brala, vydělával sedm tisíc čistého, byl lesničký úředník, státní zaměstnanec
|
| Z+2 |
|
(8.2.2011 12:49:48)
Studuje druhou vysokou a vyděláva 7 tisíc. Pak možná tuším co vašim vadí.
|
| Sentralena |
|
(8.2.2011 12:52:16)
teď už ne, teď už je to lepší, usmálo se na něj štěstí trochu, postupně se ta fin. stránka vylepšuje, já vím, že co se týče peněz, tak nění ideální, ale zase je hodnej a teď jak velmi pracuje, tak i ty peníze jsou na chlapa už celkem dobrý, kolik chlapů se chová ke svejm ženám blbě, vůbec mí rodiče neocení jeho kvality, berou jako samozřejmost, že je hodnej
|
|
|
|
|
| . | •
|
(8.2.2011 12:46:38)
Můj názor je, že i kdyby měli manželovi rodiče na kontě miliony, nemají povinnost cpát je svým dětem.
K tomu jak Vám kecají do života Tvoji rodiče bych řekla, že je to druhá strana mince. Dostali jste od nich, tak teď mají pocit, že vám můžou mluvit do života...
Ono je někdy opravdu lepší jít do dítěte s vizí že bude až v 35 (nemusí, spousta věcí se třeba uklepe v pozitivním slova smyslu), nez být závislá na zabezpečení rodičů.
Mluvím z pozice člověka, kterému byla taková, pomoc do začátku nabídnuta, ale který ji odmítl. Ano, dřeli jsme s prominutím několik let hubama v zemi, dlouho jsme měli jen jedno dítě, ale ta svoboda mi za to stála.
Určitě bych začala přispívat rodičům na bydlení a intenzivně se poohlížela po bydlení bez nich. Pokud do té změny půjdete, upozorňuju, že to bude obrvlášť ze začátku kruté, protože jste zvyklí na určitý standart.
|
| Sentralena |
|
(8.2.2011 12:47:53)
vážně o tom uvažuju
|
| Balbína |
|
(8.2.2011 13:00:56)
ve vašich ta křivda je a myslím, že i když jim teď začnete přispívat víc, tak to nic nezmění. Oni řeší rodinu tvého muže a to není v pořádku a nikdy nebude. Nejlepší je se osamostatnit a odstěhovat. Co mi přijde dost zvláštní a divné, že dle nich tvůj muž u nich bydlí zadarmo. Jednou jste rodina, tak přece VY bydlíte u nich zadarmo, ne?
|
|
|
|
|
| arantxa | 
|
(8.2.2011 12:40:26)
Já si myslím, že je to normální a bojím se, že časem to bude i u nás. Moji rodiče teda respektive moje rodina od mého bratra, sestry, moji rodiče i prarodiče se nám vždycky snažili pomoc. Hlídali nám syna, když jsem chodila při RD na brigády, když jsem začala podnikat, byl syn u prababičky nebo tety skoro pořád. Mamka chodila do práce i hodinu později, aby mi pohlídla malého než si odučím jednu hodinu ve firmě atd. Pak nám šli ručit při koupi bytu, jiank byhcom ho nezískali a prostě pořád pomáhají. Na druhou stranu přítelovi rodiče nic nepomáhají, za hlídání chtěla přítelova sestra peníze ( když můžu platit studentce, tak proč ne ji), ručit nám nechtěli jít, prý je to risk v dnešní době,ale pořád si stěžují, že máme malý byt a jak to chceme mít více dětí než jedno,...... že jsme furt v práci a oni by chtěli další vnoučata atd. Někdy mám strach, že mi to moje rodina vyčtě .. že je zneužíváme, i když to dělají dobrovolně... člověk nikdy neví.
|
| Balbína |
|
(8.2.2011 12:43:06)
Arantxo, snad vám to nevyčtou. Vím, že hlídat vnoučata je náročné, ale oboustraně obohacující. Až budou potřebovat rodiče, ty jim taky pomůžeš, postaráš se....aspoň tak by to mělo fungovat. Někdo na hlídání moc není a nutit ho nemůžeš.
|
| arantxa |
|
(8.2.2011 12:47:41)
Tak já v to doufám. My si hodně pomáháme celá rodina. I přítel říkal, že je to až neuvěřitelné a snaží se pomáhat.
Já jen chtěla říct, že člověk se může změnit a prostě to pak druhému vyčítat, když vidí,že ta druhá rodina je jiná a přitom třeba ty vnoučata vidí stejně často jako oni apod.
|
|
|
|
| KlaudieS+M+E | 
|
(8.2.2011 12:41:14)
Kolik je rodičům? Nepočítali třeba s tím, že když se o vás v začátku postarají, tak se pak postaráte vy o ně? Možná by potřebovali s něčím pomoc a zvolili blbý způsob, jak vám to dát vědět..
Co třeba rodičům párkrát v týdnu uvařit oběd, dojet na nákup a tak?
|
| Sentralena |
|
(8.2.2011 12:45:35)
rodičům nabízím pomoc neustále, odmítají, peníze kdybych jim dávala, to stoprocentně vím, že to odmítaj.
Jinak jsou celkem bohatý a zdraví, ale samozřejmě, že se o ně starám, ptám se jich jestli něco nepotřebujou. Teda poslední dobou už ne, nekomunikuju s nima, vadí mi, že jim vadí můj manžel.
Jinak manžel je velm hodný, nekonfliktní, velmi stydlivý a snaží se co může, velmi pracuje a tak, není líný
|
| KlaudieS+M+E |
|
(8.2.2011 12:47:03)
Tak to je blbý, že jim vadí manžel
Co se odstěhovat, třeba do podnájmu?
|
| Sentralena |
|
(8.2.2011 12:48:57)
přemýšlím o tom
|
| Persepolis | 
|
(8.2.2011 12:56:33)
Sentraleno, řekla bych, že snad ani jinou možnost nemáš. Manžel se musí v takovém prostředí cítit strašně.Nevím jak na tom jste finančně, ale dělala bych všechno možný a nemožný abych od nich vypadla.
O co vlastně rodičům jde?
|
| Sentralena |
|
(8.2.2011 13:05:02)
jo to fakt netuším fakt nevím, já myslím, že oni tak nějak zpychli, když začínali, tak od máminých rodičů a z děditství něco dostali, začali stavět, měli nějaké potíže. velmi tvrdě pracovali a vybudovali si řadu hmotných statků, přijdou mi nepokorní, třeba manžel měl v životě neuvěřitelnou smůlu ohledně práce a tak, ale oni v tomto měli štěstí, dařilo se jim v životě dobře vydělávat a tak, pořád se jim daří
|
|
|
|
|
|
|
| Delete | 
|
(8.2.2011 12:44:48)
Neboj, děje se to i v rodinách, kde jsou všichni nadprůměrně inteligentní, stejně tak tam, kde se nedá mluvit ani o selském rozumu...
Moje tchýně (v současné době moje náhradní maminka, svoji už nemám) je skvělá, jak jen vůbec může tchýně být, ale vždy to tak nebylo....Nikdy mi teda nevyčítala, že jsem přišla s "holým zadkem" (a naši mi fakt neměli z čeho dát), ale zase od nás chtěla určitou vděčnost....párkrát taky přišla s tím, co bychom dělali, kdyby nám nepomohli tak a nebo jinak....no tak jsem jí řekla, že bychom to prostě udělali jinak, ale když nám tu příležitost dali, tak bychom byli hloupí, kdybychom ji nevyužili....ona to dělala často tehdy, když u toho nebyl její syn (můj muž), asi dopředu věděla, že by jí to neprošlo...u mě s tím taky poměrně brzy přestala....
Každopádně společné bydlení rodičů a dětí je samo o sobě obrovské riziko a ten, co se přistěhuje, na tom bývá bit nejvíc....My s rodiči nebydleli nikdy, ale poblíž jsme byli, navíc jsme často o víkendu chodili na oběd a tak....pomohlo nám výrazně omezit jejich styk s dětmi.....prostě jsme si našli jiný program, přestali být na nich závislí....posléze jsme si bez jejich pomoci, i když za cenu hypotéky, pořídil i dům, a to tak daleko, aby nebyl problém zajet, kdyby něco hořelo, ale aby to nelákalo k nějakým častým návštěvám...
No a vztahy jsou teď parádní....Když je potřeba, pomůžou oni nám, když potřebují něco oni (hlavně něco převézt, máme velké auto), pomáháme my jim....
|
|
| Jas-mine | 
|
(8.2.2011 12:45:44)
Pomáhá nám jak moje maka, tak partnerovy rodiče. Ale bydlíme v bytě kterej si platíme my a jinak bych to nechtěla.
Myslím, že máte nejvyšší čas se osamostatnit, ikdyby malej podnájem, než to, že vám neustále budou kecat do života. Ber taky ohled na manžela, že ho toto nemůže bavit věčně, když vaši pořád něco brblají...
|
|
| Z+2 |
|
(8.2.2011 12:48:07)
Je to hodně špatně vytváří to velkej tlak na tvého muže a muže to vést k rozbití vašeho vztahu, pokud není dost pevnej.
Já vidím, jak těžce nese švagr pomoc našich mojí segře v kontrastu absence pomoci jeho rodičů a to naši rozhodně nic nekomentují a nijak se netváří. Pevně doufám, že to nedělá ani sestra.
Povinností rodičů není nic dávat. Myslím, že to, že tvého muže nechali vystudovat je slušný vklad do života.
Vám bych doporučil se co nejdřív, co nejvíc osamostatnit. Pro dobro vašeho vztahu a vaší rodiny.
|
| arantxa |
|
(8.2.2011 12:51:59)
Jinak my na začátku 4 měsíce bydleli taky u rodičů. Nic po nás nechtěli ani na nájem ani na jídlo. I když se tak žilo dobře ( měli jsme peníze na svoje koníčky atd.), šli jsme to svého. Ono být u někoho zadarmo mi přijde blbé.
|
|
|
| Evka13 | 
|
(8.2.2011 12:53:07)
Dávala bych si pozor, aby vám to nerozvrátilo rodinu, chlapa do toho vůbec netahej. Sám to neovlivní, jaké má rodiče a co mu dali(nebo spíše ne) a ještě aby měl pocit, že někomu něco dluží??
My jsme na tom naštěstí stejně. Nic jsme nedostali ani od mých ani od partnerových rodičů. Samozřejmě občas drobnosti, pro děti, na vánoce a tak... ale jinak nic. Jsem tomu ráda.
|
|
| angrešt |
|
(8.2.2011 13:02:07)
Tví rodiče si bohužel pletou dar s předplatným...
U nás také mohlo občas k něčemu podobnému dojít, ale právě proto větší věci prostě nepřijímáme od mé máti a od tchyně. Taktéž nejsou schopny skutečně darovat. Darovat z upřímnosti, lásky, bez postranních úmyslů, bez představy, že si tím "předplatily" vděčnost, služby, splátky, požitky...
Naopak skutečně darovat jen proto, že má ohromné laskavé srdce, je schopna manželova babička. Proto od ní jsme větší dar přijali, víme, že je to skutečný dar.
A samozřejmě babičce jsme za to upřímně vděčni a právě proto, že za to od nás nic neočekává a nechce, jsme schopni a chceme jí dopřát maximum co dovedeme.
"dary-nedary", které slouží pouze k zavázání toho rádoby obdarovaného, jsou velmi sobeckým počinem. Právě proto, že ač se ve skutečnosti jedná o určité předplatné či koupi vděku a budoucích požitků, jsou neupřímně zaobaleny do spousty rádoby ušlechtilých řečí o obdarovávání. A následuje - možná Ti to přijde legrační, ale jestli si trochu pamatuješ Vinnetoua, považují Indiáni v této knize za tu nejhorší a nejodpudivější věc, kterou může kdokoli udělat - "Dovolání se něčí vděčnosti".
Na místě Tvého muže bych tím velmi trpěla.
|
| Pam-pela | 
|
(8.2.2011 13:10:50)
Moc hezky řečeno..je to závazek a dar - nedar
|
|
|
| Pam-pela |
|
(8.2.2011 13:09:15)
...protože - jste přijali jakoby ne příliš obvyklý a drahý dar. Když dávám dar, nechci za něj nic zpět, ani nepřemýšlím, co s ní dotyčný udělá dál a zda dá někdo dar mně.
Měli jsme to doma podobně, ale dar - bydlení, vybavení, atd...jsme dali dceři, ze strany od zetě taky nic....až teď mi to došlo. Ani já ani manžel s tím nemáme problé...jedinej problém s tím má dcera - asi pocit dluhu.
S tím ale nic nenadělám.
Takže chování rodičů je normální z jejich strany, protože to prostě tak mají a chápou. Osobně taky žádné dary nechci, takové ty od srdíčka klidně, ale tyhle rodinné a velké vůbec ne, protože prostě člověk neví, kdy a jak se to zvrtne....a většinou se za to něco očekává zpátky, bezmezná vděčnost, bezmezná poslušnost, investice z druhé strany....
No, jednoduché to není....ale je to něco za něco.
|
|
| Claire4891 | 
|
(8.2.2011 13:11:12)
Tak pokud vam neco dali a ted to predhazuji, tak to je ubohost Na druhou stranu rodice manzela (pokud meli) mohli take neco dat do zacatku. Ale predhazovat by to ted nemeli, to se melo vyresit hned.
|
|
| Maia | •
|
(8.2.2011 13:15:52)
Z meho pohledu je to divne cele.
Klidne jste jeste mohli s detma nejakou dobu pockat, nez manzel dostuduje a najde lepe placene zamestnani. Dela to tak vetsina lidi, delat si deti s tim, ze mi rodice vse podstrci je nevyzrale a nezodpovedne.
A kdyz rodice davaji, tak potom za to casto neco chteji. A umim rodice pochopit, ze jim tvuj manzel pripada jako nouma, kterej se neumi postarat a uzivit zenu a deti. Ovsem je to tvuj manzel a tvoje vec. Proste od zacatku jste strasne spolehali na pomoc rodicu a to obrovskou.
Jedina sance je se odstehovat a zacit zit samostatne, nic jineho to nevyresi.
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(8.2.2011 13:21:49)
Sentraleno, to je teda síla.
Asi bych se neudržela a zeptala se, jestli to od rodičů byla nabídka POMOCI a DAR, nebo jestli to bylo něco jiného. A pokud to bylo něco jiného, tak ať sepíšou ty požadavky, které mají, ať víte, na čem skutečně jste a co se od vás teda očekává 
U nás doma se žádný zajišťování nepěstovalo, vylezla jsem ze školy a nedostala ani korunu. Akorát vyřazenou ledničku, než jsme si koupili vlastní. A vyřazený židle a pár vyřazenejch hrnců.
Partner dostal stavební spoření, což bylo fajn, mohli jsme zaplatit kauci na nájemní byt.
A musím říct, že kdyby mi někdo takhle máchal hubu v tom, co všechno pro mě udělal a jak mi pomoh, tak bych asi napřela všechny síly k tomu, sebrat se a zařídit se za své a po svém. Tohle bych strašně špatně nesla, já jsem velmi hrdá osoba.
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(8.2.2011 13:23:06)
Jinak teda souhlasím s tím, že do takové míry spoléhat na cizí pomoc je opravdu dost nerozumné a že za sebe bych to neudělala, a to mám s rodiči celkem dobré vztahy. Nechtěla bych se cítit tolik zavázaná (i když by mi to asi nikdo zvlášť nepředhazoval).
|
| Hvezdicka | •
|
(8.2.2011 13:29:20)
y to máme podobné manžel má bratra a já zas 4 sestry.
Tak my se budem zrovna stěhovat od mých rodiču,dřív jsme bydleli u tchýně a ještě tam bydlel švagr se svoji přítelkyní,nešlo to v jedné kuchyni atd...rozdělit to na patra by to šlo,ale oni to nechtěli švagr ani tchýně.Tak jsme se odstěhovali po 4 letech,tam to manžel celé vyspravil a vrazil spousty peněz i času.Přestěhovali jsme se k mým rodičům,ale jdeme pryč(po 6letech) taky tu jen makáme snažíme se seč můžeme a nebude z toho nic jsem z 5 holek nejstarší a dostanou barák ty nejmladší dvě jak jsme se od různých lidí dověděli,ta nejmladší 8letá na mě na zahradě jen žaluje a já si připadám jak malý harant,který musí držet pusu a sestřina slova tu mají větší váhu byť jsem o 21let starší,tak kde jsme?.Tak jsme se přes vánoce tak dlouho povídali z manželem že všude dřem a nemáme ještě nic svého,tak jsme to po novém roce,teď začli řešit.Kupujem byt,sousedi nám pomáhají radami jak nenaletět atd.. si nás v bytě nemohou představit hlavně manžela prý ho budou navštěvovat v opavě na 13 až se v bytě zblázní.Hold na barák nemáme.Jak jsme koukali do listu vlastnictví ohledně toho bytu,tak jsme koukli i od tchýně a bratříček to už má na sebe přepsané,to jsme ale tušili,manžel říkal raději nevědět,mrzí ho to,bratr nám ani ručit nechce.Řekli jsme si s manželem si na vlastní byt vyděláme ze svého a to nás trochu hřeje u srdce že za nic nikomu nebudem muset být vděční a na ostatní kašlem ti by jedině chtěli na těch barácích pomáhat atd..ale z toho už manžel vyrostl.Tvrdí že v příštím životě se bude dívat jak ostatní makají a lízat smetanu bude on.Ono to v poslední době, tak funguje jak se díváme kolem.
|
|
|
|
| luthienka | 
|
(8.2.2011 13:35:22)
Mě pomohlo citové vydírání. Je to smutné, ale je to tak. Několik let jsme se snažili vyřešit naše bydlení. Dům postavil táta, my se do jednoho bytu nastěhovali a pomalu dům zvelebovali (výměna oken, fasáda, úprava bytu,...)Vše ale v cizím baráku. Měli jsme strach, aby jednou můj brácha nepřišel s tím, že polovina domu je jeho (brácha je alkoholik, těžko se s ním domlouvá). Když jsem čekala druhé dítě, měla jsem toho dost a řekla rodičům, že to buď nějak vyřešíme , nebo se i s rodinou přestěhuju klidně do garsonky. Bylo to před Vánoci. A ono to zabralo- za půl roku jsem byla poloviční vlastník domu. Teď opravujeme dům, který nám jednou zůstane. Občas společné soužití dře, občas je to pohoda. Musíš rodičům vysvětlit, že za manželem stojíš, ať se děje cokoliv.
|
|
| vera/bara | •
|
(8.2.2011 13:55:43)
A to tě nenapadlo,že rodiče předhazují,že u nich v domě bydlíte zadarmo?Taaky by to asi chtělo přispívat do fondu oprav,když už vám ten byt dali k bydlení.Vůbec se jim nedivím,že jsou nas......Ono je hezké,že manžel pomůže,ale podle příspěvku všechno platí rodiče.
|
| Sentralena |
|
(8.2.2011 14:01:47)
do fondu oprav bychom rádi přispívali, rodiče odmítají, chtějí, aby manžel víc pracoval, to ale nemůže, protože to už tady bylo vysvětlený
|
| Sentralena |
|
(8.2.2011 14:02:56)
a taky by chtěli, aby mým rodičům přál k svátkům a narozeninám a tak, jenomže manžel je extrémně stydlivý, navíc, v jeho rodině se svátky a nar. neslaví
|
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(8.2.2011 14:03:56)
Mně to v pořádku nepřijde, tedy ze strany Tvých rodičů. Když něco dám, tak proto, že chci. Nadstandardně zabezpečit děti je dobrá vůle rodičů, ale když to udělají, neměli by to vyčítat a chtít zvlášní vděčnost. A srovnávat co dali jedni a co druzí rodiče.
|
|
| Lassie66 | 
|
(8.2.2011 14:06:36)
Nebydlela bych tam. Jak to ten tvůj chlap může vydržet?
U nás je podobná situace v tom, že jsem to já, komu rodiče nic nedali a nepomáhají. Taky se cítím divně, ale nikdo mi osobně nic nevyčetl. Snažila jsem se alespoň tak, že jsem v době rekonstrukce našeho domu odjela do zahraničí a vydělala nějaké peníze, které jsem do domu investovala, k tomu šlo do baráku vše z mého stavebka a z mých příjmů. Bereme to jako společný dům, ale pravda je, že jsem zde pořád ta chudá příbuzná.
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(8.2.2011 14:17:35)
Divím se manželovi, že s Tebou v tom domě ještě žije.
Na jeho místě bych sebrala děti, ženu, položila na stůl 100táců (klidně půjčených), poděkovala a zmizela jim ze života.
Podobné to máme doma.
Žijeme u manželovov rodičů, máme byt v přízemí. Od svatby si vše platíme - energie, jídlo, máme svá auta. O děti se starají dobře (sice méně než o děti švagrové, ale stačí to bohatě a jsem za to ráda). Občas jim něco koupím a pokud jsem doma z práce , zvu je k nám na oběd.
Barák se většinou opravuje za naše, anebo jedeme na půl. Už rok je dům napsán z poloviny na mého muže, druhá polovina je na naše děti.
Přesto jsem zde na návštěvě. Na zahradě nemáme ani záhonek, vše co chci udělat si musím obhajovat (což mne nebaví, takže radši nic nenárokuji)
Moji rodiče mi dali do života vzdělání a slušnou sumu peněz, kterou jsem tehdy neprozřetelně vrazila do oprav spodního bytu. Dnes nemám nic.
Mám dvě děti, s kterými nemám kam jít - sama z platu bydlení a děti neutáhnu.
Jediné, co vím je, že v tom domě nechci zestárnout. CHci pryč! Nejsem tam šťastná a připadám si jako na návštěvě.
|
| Charlota | •
|
(8.2.2011 14:44:26)
Cairo, a proč není část domu psaná na tebe a půlka je psaná na děti, když ty jsi tam vložila peníze? Na to jsi přistoupila dobrovolně? Co to změnit?
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(8.2.2011 15:05:55)
To nevim,
manžel má ještě sestru - té jsme přispěly nemalou sumou na novostavbu (každý jsme měli své stavební spoření a obě šli na účet sestry, pak dostaly na oplátku dům naše děti), která stojí v rohu zahrady (ted už na pozemku jeho sestry.
Spíš mi vadí, že tam neni plot, že knám všichni lezou jako do chlíva, že nemáme soukromí.
Že se nám každý montuje do života, do výchovy dětí apod. Spory o majetek a nebo kecy, že já sem barák nadostala - a co jako? Moje babičky obě ještě žjí (každá má svůj byt), rodiče taky (každý má na sebe jednu chalpu)... já má taky ségru, ale tohle neřešíme..
Pokud by to byl jen a jen maželův dům na samotě u lesa, bylo by takové rozdělení OK.
|
|
|
|
| Pawlla |
|
(8.2.2011 14:41:48)
Hm,to je dost hnus.Přece když chci něco někomu dát,tak dám a neřeším kolik dal ten druhý.Chování Tvých rodičů se mi nelíbí,nevím jaké máte možnosti,ale kdyby to jen trošku šlo asi bych se snažila osamostatnit a vrátit co nejvíce peněz,které Vám dali.
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)