Tylity |
|
(10.2.2011 8:02:39) Několika kolegyňkám v práci se nám v jednu chvíli roztrhl pytel s čerstvými vnoučátky. A nyní sledujeme, jak každá jinak ten přírůstek do rodiny vnímáme. Někdo je ta nejúžasnější a nejstarostlivější babička, jiná - jako třeba já, je proti té nadšené poněkud vlažnější. Abych to uvedla na pravou míru, svá vnoučata miluji a nedala bych je ani za nic, jsem moc ráda, že je máme, ale vídám je jen občas, nechodím na pravidlené procházky s kočárkem (nebydlíme ve stejném městě). Na druhou stranu mé děti mi ten můj poněkud vlažnější přístup - kdy nekonám nájezdy na jejich domovy a nedožaduji se za každou cenu vnoučátek, začínají vyčítat. Já bláhová jsem si doposud myslela, že jim vyhovuje, že je nechávám žít samostatné životy a do ničeho se jim nepletu a že vědí, že je miluji jako nikoho na světě. Leč je to jinak, pro děti jsem právě proto, že nevyvádím jako normální babičky, ta nemilujcí matka i babička. Ten správný "babičkovský syndrom", který vidím třeba u kolegyň, mě ale asi teprve čeká a postihne mě až u pravnoučat. Možná pak budu poskakovat do umdlení kolem postýlek a žvatlat na mrňouse, do zblbnutí drkat venku kočárkem.. Možná je ale můj přístup daný i tím, že mám sama ještě malé dítě, náročné zaměstnání, své problémy co nese žiovt a tak nejsem zatím správně "babičkovsky rozpařená", nemá to nic co do činění s láskou, ta je jak má být, je to o přístupu, o možnostech, o způsobu života, ale... jak to je u vás? A jak se vlastně láska k vnoučatům má projevovat?
|
Pawlla |
|
(10.2.2011 8:08:14) Tylity,jestli to mám správně spojené,tak nedávné téma(nechci psát které),bylo o Tobě?Asi se Ti zdá,že se musíš obhajovat.Nemusíš.Děláš to dobře,problém má někdo jiný,opravdu nemusí babička být u mladých každý den,neznamená to,že jsi horší nebo je nemáš ráda.Moc Ti přeju ať se vztahy zlepší.
|
Cimbur |
|
(10.2.2011 8:11:36) Hned mě Pawlo napadlo totéž.
|
|
& |
|
(10.2.2011 8:27:53) Pawlo, souhlas..
|
|
x x |
|
(10.2.2011 8:44:09)
|
|
Tylity |
|
(10.2.2011 11:30:14) Pawli, já se nechci obhajovat, jen mě zajímají názory jiných. Nějak mě přestalo bavit se obhajovat, nevím proč bych měla. Ze spokojených vztahů se prostě neodchází, nějaký důvod jsem tedy asi měla. Vzhledem k tomu, že jsem změnila svůj život po moc moc letech a moc moc roků jsem o té změně uvažovala a hledala k tomu kroku odvahu - tak ani tady si nemyslím, že bych byla unáhlená a měla se nutně obhajovat nebo zpovídat, jsem už přece velká holka. O tom to není. Ale člověk má neustále hlavu plnou myšlenek a potřebuje o nich komunikovat, prostě mluvit o tom, co se mu honí hlavou. V mé bývalé rodině se mnou nikdo nekomunikoval a mé komunikaci s jinými bylo bráněno. Já si tu komunikaci zde tak nějak užívám, je to určitá forma svobody :)
|
Pawlla |
|
(10.2.2011 12:15:50) Tylity,tak to je dobře,že to tak bereš,tak nezbývá než Ti ještě jednou popřát ať se vztahy zlepší.
|
|
|
štěpánkaa | •
|
(10.2.2011 13:19:58) mě to tedy taky napadlo (ale až teď)
|
|
|
Tylity |
|
(10.2.2011 8:48:55) Valkýra Já je neumím vnímat jako vnoučata, ono když mám plnou vanu dětí, které koupu a jedno mezi nima je moje, tak je beru všechny stejně - když jsou u mně, jsou mé všechny a na stejné úrovni, když odjedou, zůstane mi mé dítě a vnímám, že to tak má být. Ale prostě spíš si připadám vůči nim jako maminka, je to zvláštní, má dcera si asi podobně bude připadat ke své sestře, také když je u ní a koupe děti, tak jich má plnou vanu a nerozlišuje - mé dítě, sestra.. prostě mám dítě na roveň s vnoučaty, ona sestru na roveň se svými dětmi. Takže já se k nim chovám jako k dětem a nikoli jako k vnoučatům (to souvisí i s rozmazlováním - já babičkovsky nerozmazluji, tedy aspoň zatím, rozmazluji jen "rodičovsky") :)
|
x x |
|
(10.2.2011 8:52:31) Dělej to tak, jak to cítíš, dělat něco proti svému naturelu, to se nemůže nikdy vyplatit. Myslím si, že vůči dceři a vnoučatům nemáš žádné povinnosti. Moje máme taky není babičkovská, zajímá ji, jestli jsou děti zdravé a tak, ale nějaké ťuťu ňuňu, na to tedy není a já jí to nevyčítám. Všechno si dělám sama, málokdy rodiče prosím o pomoc. Chtěla jsem děti, tak je mám, zatahovat do toho svoje rodiče na míru vyšší, než je jim milé, to opravdu nechci. Mají svůj život, tak ať si s ním nakládají jak chtějí sami, nejsou mi nic povinni.
|
|
Hilly. |
|
(10.2.2011 8:54:03) Tylity, asi už nejsi nejmladší a máš určitě plný brejle vlastního dítěte. Tvé kolegyně zřejmě nemají ještě malé děti, ne? No a to dojíždění je také vyčerpávající. Myslím, že tvůj "přístup" k vnoučatům je naprosto pochopitelný. Každý nemáme energie na rozdávání. Hlavně se šetři, tvoje malé dítě tě bude ještě moc potřebovat..a zdravou.
|
Tylity |
|
(10.2.2011 8:59:13) Hilly - no, nejmladší nejsem, ale každému o tom nevyprávím :) - asi bych si to měla nechat napsat na ceduli a nosti to na krku, třeba by to ostatním došlo :) A máš pravdu, kolegyně nemají malé dítě, kdežto já se sotva "zbavila plín" a už tu byly další. Stále mě vlastní dítě budilo v noci ze spaní a už tu byl zase křik miminka, i když nepřekonatelně sladkého :)
|
Hilly. |
|
(10.2.2011 9:07:18) Tylity, sakra, ale proč si tvá dcera myslí, že jsi nějaký nadpozemský tvor, který má energie a zdraví na rozdávání. Proč máš pomáhat ty jí a ne ona tobě? Nevím v kolika si ji měla, ale předpokládám, že je mezi vámi alespoň osumnáctiletý rozdíl(a to už je na výkonnosti znát) a obě máte stejně staré děti. Já se ti vůbec nedivím. Musí to být záhul. Hodlám tu založit téma, jestli mám normální prarodiče, protože jak koukám, tak je u nás jakýsi trend, že babičky dělají na plný úvazek chůvu, služku i sponzora a já to po nich vůbec nechci(i když by se mi to samozřejmě líbilo)...No mě rouhne
|
Hilly. |
|
(10.2.2011 9:08:21) jako u nás v ČR, ne u nás doma
|
|
Tylity |
|
(10.2.2011 9:12:22) Hilly Moje dcera je výborná máma, navíc je hrozně uštvaná z práce a já mám o ní strach, jestli to tempo vůbec je schopná fyzicky vydržet. Bohužel já mám svůj život a své povinnosti a navíc tu je geografická vzdálenost, takže i když se budu snažit, tak jí nepomůžu - pohlídat jednou za půl roku pro ni není řešení. Věřím, že jí bývá dost ze všeho ouvej a pak jí může napadnout, že jí v tom máma nechala samotnou. Je to o úhlu pohledu
|
|
Lída+2 |
|
(10.2.2011 9:42:44) Hilly. já po našich hlídání nechci....těch 7dní za rok mi stačí , když byli menší hodil by se víkend.....,ale už to taky nepotřebujeme.....cpát jí tam kluky i kdyby chtěli kluci bych NIKDY nedovolila(přišlo by mi to zneužívání dobroty a rozcapování se toho dítěte, že chce být každý víkned u babičky....je hezký,ale i ona musí odpočívat)
Ale chybí mi tu ta činnost...babička a dítě......myslím, že těch 7+2dny o narozkách ej hrozně málo,aby se u nich udělal nějaký vztah.....to mě prostě štve...., že ty kluci nebudou mít na co vzpomínat.....
já mám třeba na babičku krásný vzpomínky jako4letou mě naučila háčkovat a vyšívat.....v 7letech to byla ona kdo mě naučil vařit polívku bramborovou....
Tohle mi vadí dost...kluci nebudou mít krásné vzpomínky......
|
adelaide k. |
|
(10.2.2011 9:50:00) Lído, to je fakt.
Když nad tím přemýšlím - ne z pozice dcery/snachy, jaké mám představy o babičce, ale z pozice těch dětí, třeba co vím, že děti oceňujou a na čem jim záleží - tak mi vychází hlavně ten společně strávený čas. A může to být klidně jednou, dvakrát do měsíce v tom to asi není, ale že si babička ten čas udělá, né aby poseděla na gauči u kafe, ale že dětem dá tu pozornost, upečes nima bábovku, vezme je do zoo, do muzea, poslechne si zážitky ze školy, novou básničku ze školky. Že přijde na vystoupení/zápas. Že nezapomene na narozeniny...
To ježdění s kočárkem a podobný pičičandy jsou spíš pro rodiče a jejich dobrý pocit.
|
Lída+2 |
|
(10.2.2011 10:01:21) adelaide k. jo......přesně tak to myslím....
...no třeba vystoupení...Dan hrál pohádku v divedle ze školkou o Popelce...babička jí neviděla.....a ten den jsem probrečela........večer....přišlo mi to prostě líto..... Další rok hrála celá školka Ježíška...DAn byl skoro celou dobu na jevišti jako předškolák...a zase jsme byli jediný kdo tam byli bez babiček a dědečků......
Aby i ta babička měla třeba na co vzpomínat....a né jen na to, že musela víkend co víkedn hlídat vnouče a nebo ho každý den vyzvedávat ze školky....nebo nahrazovat školku.....
Zrovna v pondělí...nám umřela sousedka na patře....bylo jí jen 68let.....a dva roky mladejm hlídala dítě...posledního půl roku mi říkala, že je hrouzně unavená.....já jsem jí radila, řekněte mledejm, že an to už nestačíte.....,ale ona néééééé to přece nemůžu co by si pomysleli....
|
Tylity |
|
(10.2.2011 12:06:19) Lída: A babička to vnoučkovo vystoupení nechtěla vidět, nezajímalo ji nebo měla jiný program - a jestli ho měla, tak byl důležitý? (třeba zaměstnání, lékař, nemoc, vzdálenost, ..) Nebo se vymluvila na nějakou prkotinu? Já osobně bych to představení také neviděla, prostě kvli vzdálenosti a vlastním povinostem, ale určitě bych se zeptala, jaké to bylo a co vnouček, jak se mu to povedlo nebo nepovedlo...
|
adelaide k. |
|
(10.2.2011 12:15:51) Tylity, ale pokud je to něco pro dítě důležitého, co se odehrává dejme tomu dvakrát ročně, tak je málo věcí, kvůli kterým by to opravdu nešlo nijak zařídit.
A né proto, aby babička ukázala že je ta "správná babička", ale kvůli tomu dítěti. Jasně že 150km vzdálená babička nemůže přijet na každou besídku.
|
Kudla2 |
|
(10.2.2011 12:24:19) Adelaide, když mně se příčí uvažovat stylem, že babička musí mít dostatečně pádnou "omluvu", že neudělala to či ono.
Naše babička - moje pěstounka - na vystoupení mých dětí chodí a já jsem za to moc šťastná. Dědeček nechodí, má už svůj věk a asi by ho to unavovalo. Já jsem za to, že babička chodí, ráda tak, že to ani nedokážu říct, ale kdyby z JAKÉHOKOLI důvodu nešla, tak bych ji asi nekádrovala, zda opravdu nemohla nebo se jí jen nechtělo.
|
Lída+2 |
|
(10.2.2011 12:40:09) Kudla2 nikdy jsem jí to nevyčetla....nikdy jsem jí neřekla, že mě to mrzí...pozvánku dostali e-mailem........ po vystoupení asi 3 fotky......
|
Tylity |
|
(10.2.2011 13:06:33) Lída 73 Víš, že mě vážně nikdy, do dnešního dne nenapadlo, proč má tchýně nechodila na besídky mých dětí? A ani mi nenapadlo jí o nich říkat, a když, tak ex post jí děti vylíčily samy, jaké to bylo a vše bylo v pořádku a normální - na obou stranách. Jestli já v tom mém životě moc nezabředávám?
|
|
|
adelaide k. |
|
(10.2.2011 13:22:07) Kudlo ale to přece píšu. Že vůbec nejde o to že "by jako správná babička měla to a to..." ale o to dítě, jak to bude vnímat když si babička ten čas prostě neudělá (a nemylsím vyjímečně, ale pravidelně).
Je to samozřejmě jen na ní čemu dá v tu chvíli prioritu a já ji rozhodně kádrovat nebudu (i kdžy si třeba budu myslet svoje), protože já tam na tom vystoupení budu a zbytek je její byznys.
|
|
|
Kudla2 |
|
(10.2.2011 12:24:19) Adelaide, když mně se příčí uvažovat stylem, že babička musí mít dostatečně pádnou "omluvu", že neudělala to či ono.
Naše babička - moje pěstounka - na vystoupení mých dětí chodí a já jsem za to moc šťastná. Dědeček nechodí, má už svůj věk a asi by ho to unavovalo. Já jsem za to, že babička chodí, ráda tak, že to ani nedokážu říct, ale kdyby z JAKÉHOKOLI důvodu nešla, tak bych ji asi nekádrovala, zda opravdu nemohla nebo se jí jen nechtělo.
|
|
Kudla2 |
|
(10.2.2011 12:24:20) Adelaide, když mně se příčí uvažovat stylem, že babička musí mít dostatečně pádnou "omluvu", že neudělala to či ono.
Naše babička - moje pěstounka - na vystoupení mých dětí chodí a já jsem za to moc šťastná. Dědeček nechodí, má už svůj věk a asi by ho to unavovalo. Já jsem za to, že babička chodí, ráda tak, že to ani nedokážu říct, ale kdyby z JAKÉHOKOLI důvodu nešla, tak bych ji asi nekádrovala, zda opravdu nemohla nebo se jí jen nechtělo.
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(10.2.2011 12:33:11) Máme obě babičky "vychovávací" a oba se synem stříháme metr, kolik nám ještě zbývá do doby, než se bez nich obejdeme.
|
|
|
|
Tylity |
|
(10.2.2011 12:40:40) adelaide loni jsem si dala budíka, abych se nezdržela v práci - dcerka měla vystoupení, vánoční, sháněla jsem jí na něj kostým, byly mohutné přípravy. Pro malou to bylo moc důležité. Odjela jsem včas z práce, ale ten den byla kalamita a já uvízla v koloně. Dojela jsem se zpožděním, představení bylo v půli, nešlo s tím nic dělat. Dcerce to vadilo, ale chápala to - venku to počasí mluvilo za vše. Já si vyčítala, že jsem to měla předvídat a jet dřív. Stejně na to představení nikdy nezapomenu, i když ho nemám na videu. Besídky vnoučků nejsou jen autem přes město, takže o ty přijdu kvůli vzdálenosti, tak dobrá babi zase nejsem, abych si na ně brala dovolenou a vyrážela na celodenní výlet. Babička mé dcerky, tchýně, tu by nenapadlo na to představení jít. Teprve vlastně až teď mě napadlo, že i má dcerka má babičku, proč ta vlastně nikdy nebyla na žádném představení žádného z mých dětí? Nevím, bydlíme ve sejném městě, ale o té nikdy mé děti neřekly, že by byla "špatná babička". Možná všechno bude ještě jinak.
|
Kudla2 |
|
(10.2.2011 12:54:00) Možná to ty děti neprožívají tak intenzivně jako my?
|
|
adelaide k. |
|
(10.2.2011 13:32:37) Tylity, já se tady nechci pasovat do role toho kdo ví přesně co je v babičkovsko-vnukovském vztahu to hlavní, ale myslím si že všechny tyhle věci hrajou dohromady.
Nedělám z bedsídky základní kámen všeho,umím si představit babičku, která v životě na žádném představení nebyla a je skvělá a děti ji milujou, stejně jako takovou, která to tam formálně odsedí aby se ukázala a jinak nic.
Dokonce tady ani nechci trousit výchovná moudra, na to se necítím , děti mám zatím relativně malé. Ale závěr, který dělám z vlastních vztahů s prarodiči a ze vztahů, které mají (se svými prarodiči) moje děti je, že nejvíc se počítá ten čas a opravdový zájem. A to si děti pamatujou a vnímají to.
|
Tylity |
|
(10.2.2011 13:37:21) adelaid:
Víš, co miluju?
Když mi můj vnouček říká: BABIŠKO..... a teď se nadechne, vykulí oči a spustí, to bych ho sežrala láskou :) :) Když se narodil, byl první, tak se dcera ošívala, že by mi měl říkat babičko - přišlo jí to divné ve vztahu ke mně (moc babičku nepřipomínám) a navrhovala, že by mi mohl říkat "teto" - to jsem s okamžitou platností zamítla a zakázala - jednou jsem babička, tak jsem babička, se vším všudy. Tedy, hm, spíš ta babiška
|
adelaide k. |
|
(10.2.2011 13:39:22) Tylity, přesně vím co myslíš, takhle začíná monology můj syn, jenom je to BABICTO a pak dlouhý nádech.
|
|
|
adelaide k. |
|
(10.2.2011 14:42:31) Lorax, já nevím jestli o tom zapřádat diskuzi nebo ne, protože už jsem asi třikrát vysvětlila, že mě je jedno jestli tam babička jde nebo ne, ale že si myslím, že to jsou faktory které ovlivňují ten vzájemný vztah.
Taky se tu nebavíme o nemohoucí stařence, a taky se tu nebavíme o běžné školkové besídce, které jsou 4 za pololetí, atd. atd....
|
Kudla2 |
|
(10.2.2011 14:44:43) no jo, ale jak to rozlišíme, respektive jsme si vždycky jistí, že 1) babička přikládá besídce stejný význam jako my, a b) má stejnou představu o nemohoucí stařence jako my?
Tím chci říct, že si babička klidně může myslet, že takových besídek je x do roka a že ji stejně všechno bolí, a my si můžeme myslet, že je to besídka strašně důležitá a že babička je čilouš, kterému by to nic neudělalo, zajít se tam podívat.
|
adelaide k. |
|
(10.2.2011 14:47:31) Kudlo, to už budeme slovíčkařit, já jsem třeba o besídce nemluvila vůbec, jenom o vystoupení (a to si myslím že i nemohoucí stařenka rozliší, že velký oficiální vánoční koncert je NĚCO ).
|
|
|
adelaide k. |
|
(10.2.2011 14:44:59) A fakt nechápu jak můžeš na příspěvek kde výslovně píšu že... "Nedělám z bedsídky základní kámen všeho,umím si představit babičku, která v životě na žádném představení nebyla a je skvělá a děti ji milujou, stejně jako takovou, která to tam formálně odsedí aby se ukázala a jinak nic."
reagovat ... "Chtít po těch paních s prominutím prolezlých neduhy (v jejich věku spíš standard) aby se někam dostavili kvůli BESÍDCE mi připadá...mno...znáš Marečku, podejte mi peru? Tak jako ten ubohý manželský pár, co se táhnul na třídní schůzky. To bych si připadala jako špatná dcera, která babičky ohrožuje "
|
|
|
|
Lída+2 |
|
(11.2.2011 5:54:53) adelaide k. ve třídě je 25 dětí...všechny tam měli babičky a dědečky, tetičky.....pak byl Dan hodně smutnej, že tam nemá nikoho jen nás...víš...strávila jsem X krát vysvětlováním, že babička nemohla přijet, že to má daleko......neschodit jí před tím 6letým dítětem..... Kor, když jednoho kamaráda babička taky přijela 100Km.....
TAky jsem jí na žádnou besídku NIKDY nezvala jen na tyhle 2divadla.......
Třeba u Luka ve třídě to nebylo tak strašný.....babičky tak od 3/4 dětí.....to nastalo až v první třídě.....první školní den...na to nezapomenu......ten šok.....byli jsme tam jediní jen dva
|
Lída+2 |
|
(11.2.2011 5:56:04) jé kde je konec.....ostatní děti tam měli babičky, tetičky, sestřenice
|
|
|
|
|
|
Lída+2 |
|
(10.2.2011 12:37:52) Tylity, jo bydlej dál,ale jen podle nich...podle mě tak akorát cca1,5-2h podle provozu.....,aby mohli sem tam sednout do auta a přijet......
Jo kluci ji vidí....cca 1x měsíčně=>ale to já nepočítám......, když přijedeme k dědovi(my s dojezdme problém nemáme...neřešíme to),ale všichni mají moc práce(babičku vidí cca 20minut u oběda..někdy ani to ne...musí se najíst před ostatníma a pak 10minut u kafe) a jediný kdo si an ně udělá čas je praděda......, který dělá to co bych si představovala....prostě se jim 100% věnuje až do odjezdu....a ty děti říkaj jedeme za dědou.....a vrhaj se na něj...a zmizej s ním v dílně...... S ním mají to čeho se nedočkali u babiček a dědečků......
Divadlo se hrálo v 16h...ona pracovala do 14h.....já osobně bych přijela......když si mohla nadělat a odejít v poledne,aby mohla za segrou dojet 30km a courat celý odpoledne po krámech.....nebyla to obyčejná besídka....vystupovala celá školka....úči udělali kulisy.....dali si s tím spoustu práce.....2 měsíce to nacvičovali měli asi 8 vystoupení jak to bylo populární.....
A doteď to nechtěla pustit ani na TV z kamery.....pořád jen..až jindy......teď není čas...táhli jsme to i k nim.... podle mě jí to snad ani nezajímá ...my to stejně nemáme celý....spletli jsme si kolik je místa s tím kolik je natočenýho....takže záležitost...cca na 20minut u TV.....
JAk tu někdo psal...svoje děti jsem si vychovala...tak u ní to teda platí 100%
Prostě už to vzdávám.....asi 3roky nikoho nepřemlovám,aby přijel....nahlásím termín dortu a pokud se rozhodnou přijet jsou vítaný.....
Třeba druhý děda u nás nebyl 2roky.....
|
|
|
|
|
& |
|
(10.2.2011 9:56:27) Lido, ja jsem mela dve babicky.. byly od sebe 13 let. Jsou starsi jsme pekli buchty, kdyz mi byli ctyri.. K ty mladsi jsem nalsa cestu v puberte, pamatuji si jak mne poprove vzala do kavarny a resily jsem spolu moji tehdy "nemoznou matku" ktera mne vubec nechape {jeji dceru} buhuzel urela, kdyz mi bylo osumnact a ji 68 urcite by me v ranne dospelosti dost dala..
|
& |
|
(10.2.2011 9:57:18) pekly... byly..
|
|
|
|
|
|