| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Smrt otce a následná úleva

 Celkem 70 názorů.
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Téma: Smrt otce a následná úleva 

(22.4.2011 22:53:47)
Dnes tu již bylo podobné téma. Nikdy bych otci smrt nepřála, ale bohužel zemřel a já "bohudík" sdědila druhou půlku bytu (jedna už jsem vlastnila). Než zemřel zajímalo ho pouze jak ho vyplatím a částku zvyšoval, pak si to zase rozmyslel a řekl, že až umře že to bude stejně moje. Byl podle mě psychicky nemocný, nedokázal se rozhodnout co chce, vynil mě za rozvod a nedal si pomoc. Zemřel náhle acelkem mlád. Ulevilo se mi, jak za něj tak za mě. Bylo to psychicky náročné. Myslíte, že jsem špatný člověk?
 10.3zlatoVLKáska12 


Re: smrt otce a následná úleva 

(22.4.2011 22:54:41)
ne ~6~~6~, vztahy jsou složité...
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: smrt otce a následná úleva 

(22.4.2011 22:54:52)
vinil-~f~
 Repulsion 


Těžko soudit, když známe jen tvou verzi... 

(22.4.2011 23:06:22)
třeba byl táta OK, a Ty jsi nevděčná kráva... on už nám toho o Tobě asi moc nepoví. Ale dle toho, co píšeš, jsi buď ta kráva, nebo Ti to ještě nedošlo.

Můj táta mi také občas lezl na nervy. Ale když umřel... tak to se nedá vůbec popsat, co se v člověku děje... i teď brečím, když si na to vzpomenu. Mám tady teď třeba své děti. A to je mi vždycky líto, že on už to nemůže vidět.

Možná byl Tvůj táta psychicky nemocný. A Ty jsi mu možná mohla pomoci. A viděla jsi jenom sebe. To, jak ti "komplikuje" život.

Já to neposoudím a nerozsoudím. A nikdo tady. To si musíš vyřešit Ty sama v sobě.
 aachje skunk a tři holky 


Re: Těžko soudit, když známe jen tvou verzi... 

(22.4.2011 23:11:17)
ulevilo se v napětí které mezi vámi bylo.tobě i jemu.
nejsi špatný člověk,pokud píšeš o úlevě,ze starostí.
 ronniev 


Re: Těžko soudit, když známe jen tvou verzi... 

(22.4.2011 23:21:33)
Repulsion, nebuď tak příkrá.
Já měla mámu, která by za mě dýchala, a přesto jsme se vzhledem k její i mojí povaze hádaly každou chvíli, a o blbosti. Takže vztah nejednoznačný. Musela jsem se nakonec odstěhovat, nebylo to k vydržení.
Nakonec umírala dlouho a těžce a já se o ni celou dobu starala. A víš co? Když umřela, ulevilo se mi. Za ni i za sebe.
Jestli jsem proto nevděčná kráva, tak jsem a je mi to fuk.
 Sengam 


Re: Těžko soudit, když známe jen tvou verzi... 

(22.4.2011 23:25:06)
Ronniev,ale když někdo umírá dlouze a těžce tak je to něco jiného.
Přeješ už tomu člověku klid bez bolesti.
 aachje skunk a tři holky 


Re: Těžko soudit, když známe jen tvou verzi... 

(22.4.2011 23:32:53)
je opravdu lepší,když se uleví ještě zaživa.
já odpustila mámě hrozné věci.řekla jsem,že to nechci řešit a udělala za tím tlustou čáru.
a jsem ráda,že jsem to udělala ted,když žije,ne po smrti.
 Elíláma 


Re: Těžko soudit, když známe jen tvou verzi... 

(23.4.2011 1:13:16)
aachje, někdo to stihne a to je podle mě na 100 % nejlepší, někdo ne... ale je zbytečné, aby si zakladatelka sypala popel na hlavu, jednou třeba vyrovnání dojde...

teď něco i mimo tebe: kdo je bez viny, nechť hodí kamenem ~d~
 Repulsion 


Já jsem mužského pohlaví :o) 

(23.4.2011 0:08:42)
a úvodní příspěvek si imho určitou příkrost zasloužil. Kdyby napsala: "nikdy mi doopravdy nebyl otcem" tak bych to bral. Ale ono tam nic takového není. Možná jen chyba zakladatelky. Ale možná to byl dost dlouho fajn táta, který si s ní hrál, hodně věcí ji naučil, a na stará kolena mu to začalo trošku vynechávat... pak platí hlavně to, že ono to kolikrát člověku opravdu dojde až po čase... že už ten člověk není a nebude. A je to nedvolatelné. Prostě už nic. To se přistihneš, že mu chceš něco říct, ale už není komu... to je na smrti to nejhorší. Vlastní smrt je OK. Tím pro člověka končí veškeré trápení a veškeré závazky. Ale když umírají lidé okolo nás, které jsme měli rádi, to je v prdeli...
 aachje skunk a tři holky 


Re: Já jsem mužského pohlaví :o) 

(23.4.2011 0:22:53)
repulsion,ona to podle mě nemyslela tak,že je ráda,že táta umřel..~d~
 Repulsion 


Re: Já jsem mužského pohlaví :o) 

(23.4.2011 0:26:28)
nic takového jsem také nenapsal.
 Repulsion 


Re: Já jsem mužského pohlaví :o) 

(23.4.2011 0:26:28)
nic takového jsem také nenapsal.
 aachje skunk a tři holky 


Re: Já jsem mužského pohlaví :o) 

(23.4.2011 0:31:05)
repulsione,čistě hypoteticky..kdyby tvá bývalá žena ted umřela,věřím,že by jsi byl smutný,ale zároven by se ulevilo tvým problémům.je to tak?
 Repulsion 


Kdyby má žena umřela.. 

(23.4.2011 0:39:24)
...tak je tím tuplem všechno v prdeli... žádná úleva by se rozhodně nekonala...
 aachje skunk a tři holky 


Re: Kdyby má žena umřela.. 

(23.4.2011 1:00:13)
proč?
 Repulsion 


Re: Kdyby má žena umřela.. 

(23.4.2011 7:00:37)
Proč? To je snad jasné, ne? V prvé řadě by děti přišly o mámu. A v druhé řadě bychom už zůstali "nepřátelé".
 Hanka 75 


Re: Kdyby má žena umřela.. 

(23.4.2011 9:47:13)
ty máš asi šanci se s bývalou nějak usmířit, přestat být nepřátelé, ale u psych. nemocného člověka, nejsem si jistá, že to vždycky jde. Trochu to také znám a člověk, který si vytěsnuje, vydírá, vždy se cítí v právu, umí jen brát, nedodrží nic z toho co se domluví, nefunguje jako otec ani dědeček, ubližuje lidem, které máš ráda... předpokládám, že tvá bývalá žena, je dětem dobrá máma, představ si, že by nebyla a ty bys řešil, zda je lepší tádat o děti do své péče, nebo je nechat u mámy, děti sami nevědí, trpí, co domluvíte ona nedodrží, požadavky mění, stupňuje, vydírá.... to bys třeba také cítil úlevu
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: Já jsem mužského pohlaví :o) 

(23.4.2011 8:49:26)
"dlouho fajn táta, který si s ní hrál, hodně věcí ji naučil, a na stará kolena mu to začalo trošku vynechávat"....ano byl to ten nejlpší táta na světě, jako manžel už moc ne, proto se naši rozvedli, bohužel poté mu to začalo vynechávat ne trošku ale hodně, byl hodně zlý, probrečela jsem spoustu nocí již za jeho života, tolik jsem si přála zachovat vzpomínky na to dobré, pomoc nechtěl, problém u sebe neviděl, s nikým z rodiny se nestýkal, o jeho smrti jsem se dozvěděla od policajta, který mě jako jediného potomka vyhledal. Brečela jsem, ale pro ty vzpomínky na dětství, jinak si myslím, že mu je prostě lépe.Věděl že mám vnučku a ani jí nechtěl vidět a opravdu neviděl, jen ten byt ho zajímal.
 Epepe 


Re: Já jsem mužského pohlaví :o) 

(23.4.2011 8:58:22)
Lenko, ty dva případy (diskuze o tchýni a svůj) nemůžeš vůbec srovnávat.
 Hanka 75 


Re: Já jsem mužského pohlaví :o) 

(23.4.2011 9:39:52)
ty jsi tedy příkrý - to je docela silná věc napsat: "nikdy mi doopravdy nebyl otcem", protože asi jen dcera týrajícího otce by mohla tohle napsat, a i tak je otázka, zda by jí takové tvrzení přineslo úlevu, vždyt je tak snadné být nespravedlivý. Proč tak kategorické soudy vůbec vynášet ? Autorka popsala své pocity, a jak tu někdo psal. Úleva od starostí, je i pro mne pochopitelná. Ono to truchlení, že už není také asi přijde, prorotže na špatné věci člověk zapomíná, takže na ty starosti a špatné zapomene a zůstanou hezké vzpomínky (a tak to má asi být). Myslím, že by si to neměla spojovat s výčitkami, že cítila i úlevu. Obojí je lidské a podle mne normální.
 Kudla2 


Re: Těžko soudit, když známe jen tvou verzi... 

(23.4.2011 0:24:15)
Repulsione, a to opravdu musí být člověk rodičům za všech okolností vděčný?

Typů neharmonických vztahů může být milión - od ambivalentního, kdy si ti lidé lezou na nervy, ale zároveň se mají rádi, po chladný až nepřátelský, a pak se takovému dítěti vůbec nedivím, že necítí žádnou vděčnost. Za co? Že se ten rodič přece tu a tam postaral, když musel? To je přece povinnost nás rodičů, když jsme si ty děti pořídili, tak se starat musíme a chceš snad, aby k Tobě děti cítily vděčnost, protožes je nevyhodil na ulici? To, že na nás budou třeba jednou vzpomínat s láskou, je už za to nedefinovatelné něco navíc, co se jim většina z nás snaží dávat.

Jestli jsi měl se svým otcem dobrý vztah a nejsi moc empatický, tak si některé věci těžko dokážeš představit a pak si tu plácáš játra o nevděčných krávách.

A to s tou psychickou nemocí a pomocí - to není jak houska na krámě - jsi psychicky nemocnej, tak já ti pomůžu, ty se uzdravíš a zase bude všechno růžový.

Někdy se pomoct nedá, ten člověk nechce nebo ten pomáhající neví, jak do toho. Nebo se mu nechce moc investovat do někoho, kdo moc neinvestoval do něj. Nesuď, abys nebyl souzen.
 Repulsion 


Však nesoudím, neboj 

(23.4.2011 0:37:21)
jen nabízím alternativní pohled. Jen zakladatelka ví, co a jak bylo. Já jsem na to reagoval, protože je to pro mě pořád citlivé téma, i když táta umřel před 6 lety, pořád mi chybí. A spíš čím dál víc. A jak už jsem napsal prvně - někdy mě sral hrozně.

A když mluvíš o empatii - nevztahuj si to prosím na sebe - ale dost často se mi stává, že se empatie dovolává někdo, kdo ji má minimálně - ale chce empatii pro sebe.

Víš, vylhat se člověk může ze všeho. Někdy si říkám, jestli to není důsledek toho, jak skoro ke každému produktu či dokumentu má dnes človek "disclaimer" - odmítnutí odpovědnosti. Až se to promítá i do vztahů - partner odmítá odpovědnost za společné soužití, rodiče odmítají odpovědnost za děti, děti za rodiče...

Nasrat. Ani o vděčnosti nikdo nemluví. Každý se může sám podívat do svého srdce a uvidí, jestli mu byl táta opravdu tátou, nebo nikoliv. To je buď ano nebo ne. On třeba nebyl úplně dokonalým tátou, jakého by si člověk vymyslel, kdyby mohl. Ale buď se snažil nebo ne. Vždycky bude generační konflikt. Vždycky se bude starým zdát, že mladí "nectí hodnoty" a mladý, že "staří jsou sto let za opicema". Ale hluboko v srdci to je - to podstatné, co je důležité. A podle toho se vše ostatní odvíjí...
 Kudla2 


Re: Však nesoudím, neboj 

(23.4.2011 0:39:53)
však ona se tam podívala a cítí to, co cítí.

Není na nás, abychom posuzovali, nakolik jí byl otcem. To je čistě subjektivní, a pokud se jí ulevilo, asi se jí ulevilo z hloubi srdce.

Umím si představit, že je to možné, a nikoho za to nehodlám odsuzovat ani mu předpisovat, co by měl cítit.
 Repulsion 


Re: Však nesoudím, neboj 

(23.4.2011 0:43:07)
nepodívala se tam. Nebo málo. Proto cítila potřebu založit toto vlákno. Protože neví. A moje reakce není odsuzující. Je konfrontující. Táta ti umře jen jednou. Bacha na to, jak to člověk v sobě zpracuje. Už to v něm pak zůstane.
 Kudla2 


Re: Však nesoudím, neboj 

(23.4.2011 0:40:54)
a s tím generačním konfliktem... nevím, asi jsem divná, ale nikdy jsem u lidí, kteří mi byli blízcí, nic takového nepociťovala, a to někteří byli starší o víc než jednu generaci....
 kreditka 


Re: Těžko soudit, když známe jen tvou verzi... 

(23.4.2011 6:18:41)
Hele doteď si pamatuju jak mi mamka vyprávěla jak umírala její babička - trpěla těžkou demencí - několikrát podpálila barák, nebo jen tak pro nic křičela z okna na ulici že je týraná, hodila klidně do kamen svůj důchod, zamykala se do skříně, nebo nanosila několik kýblů vody do pokoje a tam je jen tak vylila......a ano všem se ulevilo když zemřela, měli ji moc rádi, ale díky nemoci to už nebyla ona...
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: Těžko soudit, když známe jen tvou verzi... 

(23.4.2011 9:37:40)
on si to o mě asi myslel
 Vítr z hor 


Re: Těžko soudit, když známe jen tvou verzi... 

(23.4.2011 19:02:20)
Správně, ty to neposoudíš. Napsat někomu "třeba jsi kráva" není nedostatek empatie. Je to hulvátství.
 fisperanda 


Re: smrt otce a následná úleva 

(22.4.2011 23:12:13)
Vůbec nezáleží na tom co si myslíme my tady. Vyřešit si to musíš sama v sobě.
 Teríí+Kryštof 07+Emma 10 


Re: smrt otce a následná úleva 

(22.4.2011 23:15:56)
Nevím,těžko říct ~d~

Kdyby umřel můj táta,tak by se mi ulevilo.Ale on byl alkoholik,bil mojí mámu,dědu a i nás.Pak se s mámou rozvedli,deset let si na nás nevzpomněl (ani s alimenty) a teď,když je nemocný,tak mi neustále volá a chtěl by mi dělat "otce".Asi čeká,že se o něj postarám,či co.Obtěžuje mě to a popravdě,byla bych radši,kdyby byl mrtvý.
Nevím,jestli se mám za to stydět,ale je to tak a já své pocity nezměním.Nesu si je od dětství.
 aachje skunk a tři holky 


Re: smrt otce a následná úleva 

(22.4.2011 23:17:27)
teríí..jak vypadá to ,,chtěl by mi dělat otce,,?
 Teríí+Kryštof 07+Emma 10 


Re: smrt otce a následná úleva 

(22.4.2011 23:21:29)
Mluví mi do vztahu,do života.Chtěl by mi kázat a i mému příteli.Mluvil mi i do toho jestli mám nebo nemám mít děti,i když ho ty děti nikdy neviděly.Ani neví,že nějakýho dědu mají.

Ukázal se asi dvakrát a srdceryvně mi líčil co mu je a proč je v invalidním důchodu.Že se těžko uživí.Mimochodem stejně pracuje a ještě přijel opilej.A to bydlí dost daleko ~a~
 Sengam 


Re: smrt otce a následná úleva 

(22.4.2011 23:22:34)
Nikdy bych tak o smrti otce nemohla psát.
Můj zemřel nečekaně před 8 lety a já se z toho pořád nemůžu dostat.
Je to hlavně o vztazích, my ho měli výborný.
Kráva nejsi, jen ten vztah nebyl takový, jaký by měl být.
Snažím se dělat vše,aby tak, jako ty, jednou nepsali moje děti.
Drž se, možná ti to vše dojde časem.
 Sengam 


Re: smrt otce a následná úleva 

(22.4.2011 23:24:06)
Chtěla jsem napsat, že nejsi špatný člověk~;)
Mám dost.
 Kudla2 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 0:26:17)
Rozhodně nejsi špatný člověk. Podle toho, co píšeš, tak Tě i chápu.

Ale spousta lidí to není schopná rozdýchat, takže je ve vlastním zájmu asi lépe nikomu se s tím nesvěřovat. ~6~

Jak jsme tu viděli, tak spousta lidí si s chutí hodí kamenem.
 Májja 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 0:31:47)
Mam takovy pocit,z posl.2 temat tohoto ""druhu"" ze az s manzelem splatime hypoteku,tak bychom meli dobrovolne zemrit-aspon nechame detem byt a nebudem je obtezovat svyma stareckyma nemocema!Z toho co tu dnes ctu a co jsem za posl.tyden slysela,jak se dospele deti chovaji ke svym rodicum,tak je mi fakt zle!Neznam te,nemohu tvrdit jaky jsi nebo nejsi clovek,ale muj nazor je ten,ze smutek a bolest ze ztraty blizkeho cloveka by mela prevazovat nad ulevou!
 Kudla2 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 0:33:17)
Májjo, to s tím smutkem by mělo platit třeba i v případě Fritzlovy dcery?
 Májja 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 0:37:43)
Kudlo proboha,to je extrem!Tak na muj prispevek hodit snad ten nejhorsi pripad otce,na to nejak nemam slov.
 Kudla2 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 0:37:47)
Májjo, ale přece záleží i na tom, jak se k nim ti rodiče chovali!

Pokud je měli rádi a chovali se k nim pěkně nebo se aspoň snažili, tak máš úplnou pravdu.

Ale jsou lidi, co svoje děti různě terorizujou, vysávají, chovají se k nim hnusně, sexuálně je zneužívají. Je to dítě opravdu povinno milovat je za všech okolností?
 Repulsion 


ne 

(23.4.2011 0:40:51)
dítě samozřejmě není povinno milovat biologické rodiče za všech okolností. Dále viz předešlý příspěvek.
 Májja 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 0:45:39)
Zakladatelka psala hl.o problemech s bytem,vyplacenim,atd,na to reaguji.To co ja slysim kolem sebe,ty lidi znam,tak ty rodice jsou hodny a detem dali co mohli,vychovavali je k ucte atd atd a ted jsou stari...Nebudu psat vic,jen je mi jich strasne lito!Zneuzivani,tyrani-to je pro me hnus,extrem,tam logicky predpokladam,ze je jasne,ze o tom se nebavime.
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 9:28:36)
ano on mě tím bytem psychicky deptal, nechtěl vyplatit, nechtěl tam bydlet, pak zase chtěl vyplatit,pak zas ne, mě o byt nešlo.Naši se při rozvodu domluvili, že si byt nevypořádají a nechají ho oba mě, mamka to udělala a už byl oheň na střeše. Já chtěla byt prodat ale to on taky nechtěl. Proto jsem to řešila.
 Ananta 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 10:51:31)
Píšeš v úvodním příspěvku, že "bohudík" jsi byt zdědila... teď píšeš, že ti o byt nešlo a mě připadá z toho co píšeš, že šlo a to hodně a kdyby tvůj otec neumřel, tak bys asi dokonce neměla kde bydlet, je to takový zoufalý stav u lidí co se o sebe neumí postarat. Teď mi není dobře z toho co ti píšu, ale na prsty jsem si nesedla. Člověk prostě potřebuje žít a přežít, dá se to asi i pochopit.
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 11:14:59)
opravdu to tak vyznělo, ale úvodní příspěvek byl i tak trochu narážkou na téma s tchýní, i když tam to bylo opravdu ošklivě podané. O byt se nikdo jiný než já nestaral, žila jsem v něm od tří let, otec tam neměl posledních 10let ani trvalé bydliště a nepřispíval ani na fond oprav. Do bytu jít nechtěl, vypořádat se v podstatě nechtěl a mě šlo o bydlení kde už mám poloviční podíl, takže už jsem to řešit v podstatě musela. Kdo jiný by byt platil?Ale původně mi ho naši chtěli darovat v rámci rozvodu, byla jsem jejich jediné dítě, myslím, že já je o nic záměrně neobrala.
 Terinka4444 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 9:51:31)
No, ale tady v tom příspěvku je cítit jenom obava o polovinu bytu, o ničen jiném se tam nepíše a v závěru je, že úleva, že už mám majetek celý hezky jen pro sebe je větší, než smutek ze ztráty rodiče. Nechápu, když už někdo takhle uvažuje, že mu není stydno to ještě veřejně napsat.
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 11:42:47)
Teri, věř že úleva by přišla i tehdy, kdybych věděla, že se otec o byt postará a já si v klidu mohla vzít hypo a jít do něčeho co bude jen moje a manžela. Ale takhle jednoduché to nebylo.
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 9:20:11)
chtěla jsem ho vyplatit, nejdřív se nemohl rozhodnout kolik a pak zase obrátil a řekl , že ho stejně sdědím. Ani nevíte kolikrát jsem brečela, asi nejvíc, když mi řekl, že už nejsem jeho dcera ani v nemocnici to neuvedl~n~~n~, no a už zase řvu, já si prostě nechci pamatovat to špatné. Chtěla bych tatku zpátky ale takového jako byl dřív, tenkrát se prostě mě a opravdu věřím že i jemu ulevilo.
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 9:35:03)
ne vždy chtějí děti rodiče oškubat. Naši se majetkově nevypřádali, že mi byt radši nechají a pak to takto dopadlo
 Elíláma 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 1:10:41)
Jak jsem tu u podobného tématu (smrt tchyně) psala, ne. Nemyslím, že jsi špatný člověk.

jen se to blbě přiznává. Vlastně jdeme proti přírodě, pokud bojujeme s těmito pudy - finance, přežití, děti, bezpečí, do toho se nám motá morálka. Podle mě: pokud se nám do toho motá, dělá to z nás lidi, pokud jednoznačně vítězí, dělá to z nás nadlidi, což nejsme a kdo si to myslí, že on je, něco si nalhává, pokud se do toho nemotá morálka, jsme zvířátka. No. Vzhledem k problémům, že za několik milonů let nás Slunce usmaží, pokud nevynaleznem něco záchranného (posunutí planety, výsadek...), tak to opravdu není zásadní problém lidstva, takže buď v klidu a užívej si tu úlevu, ale moc to nikde netrub, nebo dostaneš na budku ~t~

a ještě něco ~x~
 Elíláma 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 1:16:37)
Tahle blátovitá diskuse se mi snad ani nechce číst. Morální dilemata, hm, hm, moralizovat můžu i na hlaváku s lahváčem, odívej, tohle je především problém, který se týká tebe, ne ostatních, ale když to vneseš mezi ostatní, každý tam promítne kus sebe a už je to zkreslené.

nikdo nemá patent na morálku, netož tu nejvnitřnější. Nebo jo - G. Jarkovský, Špaček a baby z rodiny ~t~~t~~t~

 Kirkland 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 1:46:11)
Tak pokud se ti ulevilo jen proto, ze se Ti vyresilo bydleni a tatova nemoc, tak dekuju Bohu, ze nejsi moje dcera.
Pokud se Ti ulevilo proto, ze se ulevilo i jemu, protoze vis, ze uz se ted bude mit lip, tak to je normalni lidska reakce.
No a pokud se Ti ulevilo, protoze to byl cely zivot zly tyran, ktery Ti ublizoval kde mohl... taky by se mi ulevilo.
Ale ani v jednom z pripadu, i kdyby muj otec byl sebehorsim clovekem, bych nepouzila jasajici a tancici smajliky, jako nekdo jiny v predchozi diskuzi.
 kajkule+2 kousky 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 7:27:52)
Tak já mám s otcem vztah nic moc. Má problémy s pitím a tím se jeho povaha vyhýbá normálu že...al ejeslti by se mi ulevilo? Mi asi ne, věřím, že mamce svým způsobem jo, ale i tak by z toho byla hodně smutná, protože i ten alkoholik měl dobré stránky a nebyl vždycky takový. Ale radši nekombinuj smrt vs byt. To mi prostě nesedí~Rv
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 9:05:52)
ten byt s tím spojuju, protože poslední dva roky před smrtí za mnou chodil vždy nečekaně a s jinou verzí kvůli tomu bytu a já se s ním nedokázala dohodnout. Myslím, že o peníze mu nešlo, ty jsme mu dát chtěli. Tu druhou půlku mi darovala mamina a on s tím nesouhlasil, muselo se přes právníka. PRoč se někteří tak změní? Vím že nikdo neví co jsem prožila a co cítit, ale já se jen potřebovala vypsat. Je mi líp proto, že si myslím, že se svou nemocí trpěl hodně psychicky i okolí, i proto, že už nemusím řešit ten pitomý byt.Na dětství a pěkné vzpomínky s ním jsem vzpomínala už za jeho života, v tom se nic nezměnilo. Mám schované i všechny fotky
 Dandy+Vojtíšek a 3 Mušketýři 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 7:34:38)
a měla jsi ho ráda? Nevím, jestli bych uměla napsat, kdyby mi zemřel někdo z rodičů mlád a náhle ... že se mi ulevilo ač mnohdy nemáme shodné názory.
Mělas možná složitou situaci a ona se takto sama vyřešila ... ale smrtí ... a to je opravdu konečná ... táta už nebude ... na to podle mě nejde napsat, že se ti ulevilo. Nevím - můj názor. Těžko se soudí, když člověk v té situaci není.
 Adina,kluk 08 
  • 

Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 8:01:44)
nejsi špatný člověk.
to je pochopitelné,že se člověku uleví,když ho někdo psychicky vydírá...někdy bohužel se situace zlepší až když ten dotyčný zemře.
měla jsem strašně zlého despotického dědu..všem se pak ulevilo..a nikdo nebrečel..
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 9:29:34)
Adi, to slovo vydírá je to přesné ~:(
 Ajlina 
  • 

Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 9:47:46)
já bych to posunula úplně do jiné roviny, taky máme po smrti mámy nedořešený majetek, do toho další úmrtí a v podstatě to celou rodinu rozložilo, netaktní chování notářky, která se k nám chová jako k zločincům u soudu nikoliv jako k pozůstalým, atd. kdyby šlo majetek lehce a uspokojivě vyřešit ještě za života, nikdo by si ničí smrt nepřál, ani starých nemocných rodičů, doufám, že nás to přiměje napsat závěť tak jak je to v okolních zemích normální
 perdita 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 9:53:49)
Leni, omlouvám se, nebudu číst doskuzi, ale nepovažuju tě za špatného člověka, ale asi je to taky tím, že jsem v podobné situaci. Jde beze všem pochybností o psychicky nemocného člověka, k tomu demence, ale bohužel je to člověk právě způsobilý a já nemohu jít proti vůli maminky, která si jeho znesvéprávnění nepřeje, ačkoli jí to přináší šílené trápení (a obrovské dluhy, s nimiž nemůžeme dělat vůbec nic), které pak přenáší na nás a chce od nás řešení, ale naše řešení nepřijme... Někdy se prostě i morálně poměrně dobrý člověk může dostat do situace, kdy přijde po smrti blízkého člověka i pocit úlevy.~6~
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 11:38:47)
Perdito, jako by jsi psala o mém otci, ale já jsem byla jediná u koho se občas objevil a pomalu se ho začínala bát.
 Terinka4444 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 9:54:11)
škoda jen, že tady závěť nemá takovou váhu, běžně je napadnutelná apod. Jinak třeba z mého pohledu nechápu, proč tilidé tu závěť sepsanou nemají. My v ní máme dokonce i napsáno, kdo chci, aby se staral o dítě, doufám, že má ten papír alespoň nějakou váhu v tomto právně zvráceném státě.
 perdita 


Re: smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 9:56:43)
Terinko, to je fakt, taky bych měla sepsat závěť, ale fakt netuším, komu bysme s manželem měli svěřit děti~d~ tak doufám, že na to nikdy nedojde.
 *Niki* 


Re: Smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 10:02:40)
Já myslím, že je úplně jedno, co si myslíme my. Otázka zní, myslíš si ty o sobě, že jsi špatný člověk?
Nejspíš ano, asi víš, že takové myšlenky jsou tzv. nepatřičné.

Mě zemřela máma před cca 6 lety a úlevu jem nikdy nepocítila, dodnes je to bolestné. A to jsme se zvlášť v pubertě a těsně po "řezaly" jako koně (slovně). Co my jsme si vše řekly... pravda je, že já jí odpustila už za jejího života, ona mě nevím, každopádně konec byl dobrý.

Ser na byt. Byl to tvůj otec, jediný.
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: Smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 11:22:31)
ano myslím si to, jinak bych to téma nezakládala, nedokázala jsem otci pomoc, on o to ani nestál...bylo toho na mě moc, o to víc mě to mrzí, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že se mi ulevilo a jemu též

rozhodně ale tyto pocity nemám protože by mi za to někdo nadával, či odsoudil, paradoxně všichni kolem mě i otce rodina byli na mé straně,byla jsem jediná s kým byl aspoň kvůli tomu bytu v kontaktu, s jeho otcem -dědou se stále navštěvujem, mě ho bylo líto, o to víc byl na mě zlý a ze mě spadlo obrovské břemeno bezmoci o jeho smrti
 Vítr z hor 


Re: Smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 19:03:52)
Nemůžeš vnutit pomoc někomu, kdo o to nestojí.
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: Smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 11:34:12)
na byt bych se vysrala, kdyby nebylo vše psané na mě a já musela platit, abych se nezadlužila. Prodat nešel, otec nechtěl!!! Jít do něj bydlet taky nechtěl, já vlastně dodnes nevím co chtěl, být se mnou v kontaktu a přes psychickou poruchu už to jinak neuměl? Fakt netuším.

Tady přece nejde o byt ale o to jak se krásný vztah mezi otcema dcerou změní a on aby byl rád že má vnučku, byt se prodal a on vyplatil, si zničil život na majetku.

 Ananta 


Re: Smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 10:30:06)
Tohle mi prostě připadá jako zoufalství, být tak neschopný, že si postupně nědokážu v životě sám vybudovat své zázemí a musím čekat až mi umře rodič, místo aby se snažila sama, hádky nehádky. Já jsem si s mámou dala taky pěkně zabrat, byla hodně tvrdá... ale milujeme se a až odejde, tak opravdu nevím, jak se budu dál rozhodovat, kdo mi potvrdí, že dělám dobré věci, kdo mi pomůže když mám všeho dost, je součástí mého života jako kus mě. Ale tím nesoudím tebe, tvého otce neznám, ale zažila jsem takové případy v životě kolem sebe.
 Sova a dvě sůvata 
  • 

Re: Smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 11:01:36)
Nereaguji jen na konkrétně napsaný příspěvek - to je pro ostatní nepřenosná zkušenost, do pár řádků nevtěsnáte celou myšlenku, každý nemá ten dar formulovat tak, aby mu ostatní rozuměli jak to myslel, navíc si do toho každý naprojektuje své.

Já to třeba pochopila tak, že autorku k založení tématu inspirovalo to minulé téma. Má něco, do čeho to brnklo.

Své bydlení máme vyřešené, bohužel díky neschopnosti tchánovců žít spolu, rozfofrování majetku za alkohol a přidružené psychické nemoci musíme s manželem řešit jejich oddělené bydlení, na které sami nemají. Stojí mě to spoustu energie, peněz a času, ale "postarat se je přece naše povinost, blablabla..."

Podle zdejší logiky budu kráva, když se mi uleví, až důvod smrtí pomine. Uleví se mi.
 rezignovaná 


Re: Smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 18:00:06)
Mě straší otcova smrt po 8 letech a právě proto, že jsme se nedokázali v životě podpořit, nešlo o majetek.

Zpětně lituji drobností, kravin, bolí mě to. Modlím se za něj.

Tvoje úleva je hodně neobvyklá, není normální.

Ale tvrdit, že jsi špatná, to nemůže nikdo. Zkrátka se ti něčeho nedostalo.
 Vaclavka 


Re: Smrt otce a následná úleva 

(23.4.2011 21:41:16)
Lenko, mně umřel táta loni v únoru. Taky o tom hodně přemýšlím, taky jsem to hodně těžce nesla, nejen pro to, že to byl můj táta, ale že ta smrt byla "úleva" pro něj - a bohužel i pro mamku. Byl těžce nemocný, ale člověk si pořád říká, nebylo ještě tak zle... ještě se to dalo zvládnout... Stejně tak s tchýní, umírala na hodně ošklivý druh rakoviny. Její smrt byla taky "úleva". Pro ni, že už netrpí, pro nás, že ji nevidíme trpět. Myslím, že smrt nejbližšího člověka je rána sama o sobě. Pokud ji provází - omlouvám se za ten výraz, pocit určité "úlevy", ať z toho či onoho důvodu, srovnává se s tím ještě daleko hůř.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.