| Jachtarka | 
 |
(19.4.2012 9:35:52)
V diskuzi o jedináčcích jsme se v jednom vláknu chytily myšlenky, že pomoc rodičům se nedá úplně spravedlivě rozdělit mezi sourozence, a že je to velmi těžké, ne-li nemožné soudit zvenku.
Konrétně v situacích, kdy mají hodně rozdílné podmínky. Např. jeden zůstane bydlet ve stejné vesnici, druhý se odstěhuje na druhý konec republiky. Jeden tak tak vyjde s domácím rozpočtem, druhý s penězi problém nemá. Jeden zůstane svobodný bydlet u rodičů, druhý si založí rodinu jinde.
Ještě to upřesním - můžeme pro srozumitelnost oddělovat období, kdy rodiče potřebují občas výpomoc (to bývají desetiletky) a v situaci plné závislosti.
Jak to máte vy? Jak si myslíte, že by to mělo být správně, spravedlivě? Nakolik vaše vnímání spravedlivosti dělení výpomoci ovlivní např. to, že jednomu z dospělých dětí se od rodičů dostává větší podpory než tomu druhému (třeba hlídání dětí, pomoc v domácnosti, půjčky, výrazně rozdílné dary dětem)?
Já jsem s tím poslední dva roky konfrontovaná hodně ze strany své rodiny i manželovy - a dost rozdílně. Svou zkušenost přidám jako příspěvek, ať není téma román.
|
| Lída+2 | 
|
(19.4.2012 9:43:19)
Jachtarka, tohle máš těžký........
NAši na nás dost kašlou....no spíš na moje děti...už sklízí...co zaseli az těch 13 a 11let, když jsem se je zezačátku snažila přesvědčit, že by se měli víc zajímat......
A jsem od nich daleko...tak nevím.....jak to bude....radši o tom zatím nepřemýšlím......
|
| Inka | •
|
(19.4.2012 9:47:54)
To tchýně na nás vždycky kašlala a o svého jedinýho vnuka začala projevovat zájem, když mu bylo 15 a mohl jí umýt okna a nakoupit.
|
|
| Anni&Annika | 
|
(19.4.2012 9:50:03)
o tehle vecech nepremyslim...co mi dali a nedali, jestli nekomu dali vic...nasi daji tomu, kdo to momentalne potrebuje a vsichni to tak berem...
co se tyce o peci...no nase mama uz leta prohlasuje, ze nez peci od nas, radsi do domova duchodcu. No smeje se u toho, tak nevim, ale vim, ze bychom se nekdo urcite postaral.
V nemecku jsem kdysi davno zazila takovy model...jedna stara pani mela dve deti. Jedno zaopatrene a velmi zamozne, druhe /dcera/ rozvedene, samozivitelka, ale uz samozrejme s vetsim synem, tusim ze studoval....takze...dcera dochazela a starala se o matku urcite dny /vetsinou rano a odpoledne/, a dny ktere spadaly na syna platil on na stejne hodiny osetrovatelku. Jidlo ji vozila nejaka sluzba. Fungovalo to velmi dobre
|
| Lída+2 |
|
(19.4.2012 9:53:22)
Anni&Annika mě vadí, že k nám jezdí na návštěvu - 2x za rok...a ještě, že se jim to nehodí a k segře každý týden...někdy i víckrát.....a tím, že nejezdí..tak na nás kašlou...a kdybych jim vnoučata neneservírovala až pod nos 1x za měsíc, kdy jezdíme k mému dědovi..tak by je ani neviděli......
A když jsem se nad tím zamyslela...asi nébudou očekávat, že jim budu říkat, že bydlím daleko a nemaj na mě čas.......
|
| Lída+2 |
|
(19.4.2012 9:55:20)
nemám na ně čas.....tam mělo být.....
Spravedlivý to nidky nebude.....
Moje teta začala víc za dědou jezdit až ve chvíli kdy umřela babička......a okolik tam kdo udělá práce víc než mamka netuším.....každá se stzará o něco jinýho.....
já dědovi vozím zmrzlý obědy.
|
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové | 
|
(19.4.2012 9:57:34)
anni taky to máma říká že nechce jednou bejt někomu na obtíž at zařídíme jdnou ldn a podobně. no ani náhodou! dycky s ejí zeptam jestli jí to někdy napadlo u babičky za ty roky co o ní pečovala.. jasně že nenapadlo.nevim proč mě tim takhle zlobí
|
|
| Jachtarka |
|
(19.4.2012 10:06:20)
*****
o tehle vecech nepremyslim...co mi dali a nedali, jestli nekomu dali vic...nasi daji tomu, kdo to momentalne potrebuje a vsichni to tak berem...
*****
Já jsem o tom vůbec nepřemýšlela do doby, než jsem se jaksi dostala do situace, kdy mě příliš finančně a časově zatěžovalo tam jezdit k mámě.
Pak mě to donutilo spíš z toho pohledu, abych někoho nevyužívala (bráchu), jestli to píšu srozumitelně. Když už to bylo s prababičkou náročné časově, tak brácha mamce pomáhal dost. Já se sice snažila - každá návštěva byla v podstatě třídenní bridáda, ale jak tam už málo jezdím, tak to asi nic extra nepřineslo. A peníze by mamka nikdy nevzala.
|
|
|
| sabrina20 |
|
(19.4.2012 9:55:53)
zrovna procházím velikánskou bolestí, tatinek vzdal boj minulý týden a já bych raději, kdybych se o něho mohla starat, aniž bych cokoli vyčitala svému sourozenci
tatínek měl chyby, ale pořád to byl můj táta a všechno si uvědomuju až ted a za to se nenávidím, ale jsem velmi bolestně ponaučena, jak mám naložit vztahem vůči mé mamince,
bohužel na tohle člověk přijde, až se to STANE......s rodiči jsem dospívání neměla lehké, ale vím, že nás měl moc rád a že miloval vnoučata.....byla jsem proti nim, a už to nikdy nevrátím zpátky , chybí mi, nechci se smířit jeho odchodem a chci vzkázat všem, co mají rodiče a nemají s nimi ideální vztahy, ale mají je rádi, volejte jim, zajímejte se o ně!!!!! oni si taky myslí, že na ně kašleme
neodpustím si tvrdé hlášky, ale všichni okolo mne chlácholí, že to je život, že se pořád něco řeší s rodiči, ale máme si jich vážit anebo najít k nim cestu, jako děti je nepřevychováme.....
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(19.4.2012 10:04:39)
jak tě chápu.-( vztah s tátou začal dobře fungovat až co onemocněl a začal si uvědomovat co je důležitý. a jsme vděčná za ty roky co tady bojoval že jsem s ním byla a odpustila mu.a jsme vděčná mámě že i po tom co jí provedl nás donutila chovat se k němu pořád jako k tátovi. taky mi chybí a chybět bude pořád
|
|
| Roya | 
|
(19.4.2012 12:12:34)
Sabrino, ty roky už nemůžeš vrátit, ale můžeš se v "uvnitřnění" naladit na tatínka a všechno mu říct. Já věřím tomu, že tě uslyší. Třeba ti řekne také něco, co ti vrátí vnitřní mír. 
|
| sabrina20 |
|
(19.4.2012 13:13:09)
Děkuji. Já si myslím, ze Tatka věděl, co se stalo, vrátil se mezi nás, abych se s nim rozloučila za jeho zivota a pak zas odešel navzdy nechtel, abych ho viděla mrtvého, z jeho strany vím, ze ho vse taky mrzelo já jsem vděčná, ze na mne počkal, abychom se spolu rozloučili. Ale odešel stejně brzo, a bolet to bude
|
|
|
|
|
| Inka | •
|
(19.4.2012 9:47:25)
Je to složitý, asi to úplně spravedlivě nejde. Já jsem jedináček, tak to mám jednoduchý. Mamka byla ze 3 dětí a starala se o rodiče sama.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(19.4.2012 9:50:13)
V tomhle žádná spravedlnost není.
Já mám sestru, matka dřív vycházela líp s ní, ale u ní je to jak na houpačce, je dost psychicky labilní. Navíc žije 100 km od nás. Takže se modlím, aby byla soběstačná až do konce a žádný extrabuřty nepotřebovala. 
|
|
| magrata1 | 
|
(19.4.2012 9:50:48)
naši nejvíc finančně podporují mě. Ale ségry zas mají/měly víc hlídání a výpomoc v domácnosti. Starší ségra je na tom finančně tak, že nějaké "šušně" od našich jsou pro ni zbytečné, pomáhá nám finančně i ona. Mladší ségra dostala dům, sice nás z něj vyplatila, ale bylo to pro ni dost finančně výhodné (ale ani ten nižší podíl jsem nevyžadovala, ségra je nevidomá, má to těžší, navíc v domě žijí s rodiči, což občas není samý med).
Starat se budeme asi tak, jak to bude v našich silách a možnostech.
|
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 | 
|
(19.4.2012 9:52:28)
no, podle mě je hlavně důležité, když je vidět vůle! máš to daleko? ok, prosím přijeď, vem si jednou za čas na týden dovolenou, buď u rodičů, potěš je a pomož jim za mě, která je tam denně a jsem z toho unavená.
máš peníze? já bohužel ne, oddřu to klidně za tebe, ale pomož jim napřklad jednou za čas finančně, léky sou drahý, zajeď s nima na velký nákup, nebo když se rozbije pračka, já jim nepřispěju.
a mohla bych pokračovat dál a dál. prostě aby každý dělal tolik, kolik dělat může. a tím může myslím i to, že někoho to prostě fyzicky a psychicky vyčerpává zcela jinak. je těžko do toho vidět a aby nevznikaly ukřivděný příbuzný, je potřeba ode všech stran hodně velká vůle. a ta vůle nemlže být jen ze stran okolí, ale i ,,staroušků,, jelikož není nic horšího, než rodiče, kteří berou za samozřejmé, že jim ta jejich maruška a její manžel pomůžou až padaj na hubu, ale synáček jeníček , ten ne, ten je chudáček, ten má rodinu, barák, okolo něj spousta práce a ta jeho ženuška chudák má teď nehty a kosmetiku, to po ní nic nemůžem chtít
|
| Lassie66 | •
|
(19.4.2012 9:58:44)
Jo, s tím souhlasím. Pokud jsou vztahy mezi sourozenci dobré, neměli by se bát navzájem si říct o pomoc. Mnoho lidí to neudělá a pak jen vyčítá, že se starali sami bez pomoci. Okolí ale mohlo mít pocit, že dobře zvládají.
|
| Jachtarka |
|
(19.4.2012 10:09:32)
Tohle tesat do kamene a číst každé ráno.
|
|
|
|
| Jachtarka |
|
(19.4.2012 9:54:44)
V mé rodině - maminka ještě před šedesátkou ovdověla. Momentálně čilá, běžné zdravotní problémy související s věkem, donedávna ještě kromě domu, zahrady, zvířátek  pečovala o svou matku.
Brácha s rodinou bydlí mámě blízko, z rodného domu má "víkendové sídlo", s mámou zlehka podnikají (vydělávající koníček). Takže bábi vypomáhá s dětmi, brácha s domem.
Já jsem čtyři hodiny daleko, kontakt je jednou za dva měsíce. Takže v absolutních číslech pomáhám méně.
Nemám z tohoto uspořádání špatný pocit, prostě rovnováha. Zároveň mě ta zmiňovaná diskuze nakopla ke zformulování pocitu, že tak nějak nevysloveně očekávám, že pokud dojde k nutnosti péče, nebudu to já, kdo bude zabezpečovat ten servis v místě, že se budu spíš podílet finančně na doktorech atd.
|
| Lída+2 |
|
(19.4.2012 9:58:03)
Jachtarka, taky mě to napadlo před chvilkou taky, že to nejsem já kdo má přísun víkendových obědů....kdo si vzpomene a hned se letí......
A když něco potřebuju opravdu nutně- tak se dovím, že to může udělat manžel.....nebo děti...
..takže v tuhle chviilku já se taky nepřetrhnu.....
|
| domenica | 
|
(19.4.2012 10:20:03)
Lido, u nas je to stejne s tchyni jako s Tvymi rodici. Volala jsme ji, kdyz jsem deti dovezla super, uvarila obed a dal sjme ji nezajimali, cetla noviny, ze by sama prijela (neustale jsme ji zvali), detem neco k narozeninam, vanocum nic. Letos uz me to nastvalo. Prestala jsme ji volat a neustale zvat, a je ticho, pul roku se neozvala. Zajem byl pouze udrzovan z nasi strany. Kaslu na to. Od nas at pomoc neceka ...
|
| Lída+2 |
|
(19.4.2012 10:29:02)
domenica, moje kámoška mi vždycky říká- Tebe mají jenom na práci.....měla by jsi snimi přerušit styky......,akorát tě využívaj......a nyní po těch X letech je to pravda......
jen jsem přestala jezdit každý měsíc jako kdysi......kluci jsou velký a to snima radši jedu na závody......
A už to vidím....jsem takový BLb , že to odřu za všechny.....(jako když umřela tchýně a vyklízel se byt...manžel by mi pomohl,ale byl dost mimo....a další 2 nedělali NIC)
|
| Lassie66 | •
|
(19.4.2012 10:32:07)
Sourozenci vám odmítli pomoc, nebo jste je ani nežádali?
|
| domenica |
|
(19.4.2012 10:42:06)
pokud to byla otazka na nas, tak zatim ji nepotrebuje. Je sobestacna, v dedine s ni bydli dcera, syn hned ve vedlejsim dome. My to k ni mame 20 km... i tak ji pro nas vse bylo zatezko ... na vanoce jsme nemeli jezdit, pres leto nema cas, pres zimu se ji nechce ... proste amen, konec. Ja jsme se uklidnila, hodila to za hlavu, kdyz nechce, jeji chyba, ona se osidila. Uz se nutit nebudem.
|
|
| Lída+2 |
|
(19.4.2012 11:52:08)
Lassie66 já nevím jak to napsat......oni tam byli....domluvili jsme se na víkend, že u nás přespí a ráno vyrazíme.....moje děti mají ráno v 5-6hodin(tehdy) švagr s přítelkou asi v poledne....přijeli o den dřív jak jsme se domluvili co mi to bylo platný, když do 24h popíjeli vínko)já šla spát normálně)....ráno bordel v kuchyni a ještě v 8h...se nezvedali....odjela jsem tam s dětma dama ohřát vodu na mytí....
Manžel je tam nechtěl nechat samotný...tak čekal až se vyspí.....dostavili se v 10h........
V 12h se začali shánět....co jsem připravila k obědu. JSem řekla, že NIC, že se bude dělat a pak se sjede pro jídlo do misky(jídlo jsem měla jen pro kluky uvařený).....to jim náladu nepozvedlo......vyslechla jsem si jak jsem líná......
S manželem jsme se dohodli tak to,aby se toho víc udělalo.....takže to ve výsledku bylo tak, že oni si nakládali spotřebiče na káru a auta a já myla a uklízela...manžel mi pomohl......,ale ty dva jen chodili co by sebrali hnusná záležitost 
|
|
|
| Barča 2 kluci | •
|
(19.4.2012 11:10:46)
U nás je to podobně. Na obhajobu bráchy můžu uvést jen to, že žije 200km daleko, ale po dálnici to není zase takový problém. Já mám rodiče v místě bydliště - jsou od mých 2let rozvedeni. Starám se, vozím k lékaři apod. a jsem za špatnou (hlavně u otce). pak přijede 2x do roka můj bratr. Udělá nám přednášku jaké by to bylo, kdyby tu byl všechno fantastické, pomluví mě u příbuzných, vezme peníze a je pryč. Nikdo už nevidí, že když byla máma po operaci plotýnky tak se ani neozval, když otec ležel 3,5měsíce v nemocnici a já tam musela být ob den jinak byl uražený a brácha tam byl 1x den před propuštěním a ani nikdy nezavolal co se děje, špatná jsem byla já, že nepodávám informace. Za celých 22let si otce vzal na 3dny jinak jak prohlásila švagrová, co by tam dělal. Pro "dobré" vztahy v rodině držím hubu a opět jsem za špatnou a bratr se švagrovou se se mnou ani nebaví, protože si myslí, že mě rodiče vydržují (nevím z čeho, když jim musím vypomáhat já).
|
|
|
|
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(19.4.2012 9:55:19)
tak máma se starala o umírající babičku s tetou tak nějak na půl. Děda pak žil u mamky tak péče(moc nepotřeboval) byla víc na mamce.Nemyslim že by to vůbec nějak s tetou řešily.Máma to brala prostě jako normální věc.
Táta ten dojížděl za babičkou druhou babičkou.Měl to o pár kiláků blíž než strejda..Tam to moc vyrovnaný nebylo a hlavně v době kdy táta těžce onemocněl mě to štvalo.
Za tátou jsem jezdila víc já než brácha, ale ten zas pracuje i o víkendech.Takže jsme to brala jako samozřejmost.
O mamku se jednou asi víc budu starat já páč snáma bude bydlet.Předpokládám že brácha mi bude pomáhat dle svých možností.O tchánovce se asi taky jednou budem muset postarat my páč švagrová se švagrem jsou vyčůránci a nemyslim že by s enějak měli k pomoci bližnímu.Asi mi to bude jedno.Prostě nějak to budem jednou muset vyřešit a určitě je nikde nencháme v nouzi bez pomoci.My budem žít s tim že jsme rodičům pomohli, ti co se nezapojí tak s pocitem že s nima nebyli. já bych s tim žít nemohla.
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(19.4.2012 10:01:23)
já když sem se přestěhovala, tak sem najednou svojí babičce byla nejblíž z celé rodiny, cca 20 km a začli problémy se zdravím, takže to bylo dost náročný, někdy sem za jediný den najezdila třeba 100 km... k babi, od ní do špitálu do krajskýho města, pak k mým rodičům odvézt babi, aby měla klid, u nás s malým by ho moc neměla a pak zpátky domů, takhle i několikrát do měsíce podobný cesty. nemluvím o několikatisícových účtech za telefon, páč sem všechno organizovala, dávala všem info o jejím stavu atd. babi je zlatá, dala mi pak z prodeje dědictví po dědovi pár tisíc aspoň na ten telefon, ví, že na tom sme bledě. byly doby, kdy sem padala na hubu, ale nějak sem to ostatním nevyčítala, holt to tak bylo. stejně tak počítám s tím, že pro mě zcela neoblíbenou babičku přítele budem opečovávat, až to bude potřeba. zatm tam jezdíme hlavně servisovat byt a odvážíme k dr.
|
|
|
| LiValley | 
|
(19.4.2012 10:05:09)
Jsme tri sourozenci, nikdy jsem nepremyslela nad tim jestli nekdo z nas dostava vic ci min (a jestli ano tak jim to preju). Nepovazuji za povinnost ci zavazek kdyz matka nekomu z nas pomuze.
Nejvice jsem uvazovala nad tim, ze jestli mati bude chtit, prestehuji ji k nam (zatim je ale moc cila). Mame dostatek mista, jsme zajisteni a pracuji pro zdravotnictvi. Jen nevim, jak se bude babicka tvarit na emigaci.
|
| Lída+2 |
|
(19.4.2012 10:10:13)
LiValley to ti asi neprojde....moje mamka ukecává dědu už snad 6let,aby se přestěhoval 30km.
Sousedku nad náma ukecávají 20let, že se má přestěhovat 100km......
|
| LiValley |
|
(19.4.2012 10:27:27)
Dojizdet tedy nemuzu ani nahodou.
Ukecavam mati uz tri roky, ze ji koupim domek na vesnici, at uz nepracuje a jde do duchodu a ona se nam porad drzi Prahy. Poslednich pet let mluvi o tom, ze prestane pracovat a nic.
Tady bych ji byla schopna zaridit daleko lepsi sluzby a zazemi. Treba nakonec nic jineho nez najit dobry domov duchodcu a priplatit nebo budu muset ukecat segru a financne ji zajistit aby se mohla o maminku postarat.
Teoreticky bych mohla prijet i na rok. Manzel nas dostatecne zajisti, ale takove manzelstvi na dalku nevim, nevim. No nejradeji bych ji opravdu prestehovala.....
|
| Hanka | •
|
(19.4.2012 10:41:31)
To máš těžké, s tím stěhováním.
Mně by na domek na vesnici taky asi neužilo, a to jsem z menšího města.
Jako jedna věc je, že chceme ty své rodiče mít po ruce, kdyby něco, druhá, že i oni, ač stárnoucí, chtějí v životě ještě nějaké své věci - své přátele, kterých se nechtějí vzdát, své zvyky, své prostředí. K stáru je těžší to všechno měnit. Navíc třeba můžou mít pocit, že jak se jednou přestěhují, už ti budou hlavně na krku...
Exmanželova babička byla úžasná, strašně hodná ženská, ale konec života byl tvrdý... 80 km od své dcery, která ještě pracovala (a protože je vdova a její synové v té době měli manželky na mateřské, nepřicházelo v úvahu neplacené volno na péči o babičku, finančně by to rodina nedala). Babička se nechtěla stěhovat k ní domů, ač jí to bylo opakovaně nabízeno - tak tchýně jezdila k ní, co mohla, synové taky (ale jeden byl 200 km, druhý 80, takže to v reálu prstě bylo míň, než bylo potřeba). Navíc to byly vždycky "brigády na baráku".
Pak jsme přemýšleli, jestli by bylo bývalo lepší, kdyby se babička přestěhovala... a došli jsme k názoru, že asi ne. Bylo by to pohodlnější, ale ztratila by svůj domek, kočku, sousedy, faráře, přístup ven (pohybovala se s chodítkem a hodně těžce, tchýně bydlí ve 3. patře bez výtahu, babička by se stala de facto vězněm bytu). Získala by sice dceřinu trvalou společnost a pomoc, ale cítila by se víc na obtíž...
Je to všecko těžké. Právě takhle k stáru rodičů vidím výhody vícegeneračního bydlení, kdy jsou věci prostě zaběhnuté a děti nemusí nikoho "přesazovat"...
|
| LiValley |
|
(19.4.2012 11:06:26)
No jo, kocka je nas velky problem taky . Loni nemohla mama prijet na navstevu, protoze jeji milovana kocka ma cukrovku a potrebuje prasky. Nikdo se o to zvire neumi tak dokonale postarat jako matka, ani veterinar. Kocka by bez ni emocionalne ""trpela"" a bylo po navsteve.
|
| Hanka | •
|
(19.4.2012 11:22:50)
Tož já mám taky svou kočku, ale ke kočce ještě dvě děti, takže má v rodině poněkud slabší pozici než kočky babiček
Člověk z některých věcí poněkud roste, ale na druhou stranu se nedivím, že si člověk dělá starost o zvíře, keré mu de facto trvale dělá společnost.
Jo a k tématu - v naší rodině vždycky fungovalo "každý pomáhá, jak může, a vzájemně se nehodnotíme".
Ovšem tenhle systém vyžaduje určité vztahy. Jak se do něj připlete někdo, kdo by pomáhat mohl a měl, leč má "důležitější starosti", je to problém.
|
|
|
|
|
| Anni&Annika |
|
(19.4.2012 10:53:18)
Lido73....nasi tohle vyresili. Nenavstevuji nikoho z nas, rikaji, ze pokud je chceme videt, mame je navstivit. Ze je takhle aspon klid, nemluvi nam do hospodareni, vychovy. A kdyz se dlouho nehlasime, aspon vi, ze jsme v poradku, ze kdyby neco bylo, uz nas tam ma. Deti tam vozime my, kdyz jsme v cechach, vezmu segrinu malou a obe je v patek odvezu k nasim, v sobotu kolem 17 si nasi vyzvednu, segra tam jede v sobotu s celou rodinou na obed pravidelne cele roky a tak si malou vyzvedava ona. Nikoho ty obedy nepohorsuji, ja si radsi uvarim sama. Samozrejme, ze kdybych rekla, muzem tam jist taky. Mimo nasich malych deti tam jsou jeste kazdy viken 2 deti od brachy a jelikoz je neter uz pubertacka, zustava tam obcas i starsi dcera od segry. Nasi s tema malyma behaji po lese a prirode, detskych hristich, v zime treba sankuji ci stavi snehulaky, kdyz jsou doma tvori, maluji, hraji hry a ctou pohadky. Do toho mama vari a pece. Letos ji bude 70, tatovi 76 a oba jsou v uzasne kondici, dokonce mama s usmevem zvladla minulou patecni noc zvraceni a prujem u obou dvou, kdy celou noc behala, starala se o deti a povlikala postele. Asi si obe holky prinesly ze skolky strevni chripku.
Jo, ten model, nenavstevovat deti, delam s tou starsi. Je to velmi ucinne. Kdyz tam nahodou prijdu, rikam si, ze to bylo dobre rozhodnuti. Uz nekolik let stale nejak predelva bydleni a jelikoz je dost zamestnana, neni nikdo, kdo by to cele dotahnul do konce. Uz jsem se po nejake te navsteve nabidla, ze zaplatim remeslniky a ti to dodelaji, lec na me jen dite zle kouklo, ze to je jeji dum a tam si rozhoduje sama. Ale bez kontaktu s ni nejsem. Volame si nekolikrat denne a jelikoz ma i klice od naseho bydleni, dost casto prijde ona k nam
|
| Lída+2 |
|
(19.4.2012 11:25:34)
Anni&Annika, to co píšeš by bylo super......já u našicdh spala skoro po roce...mamka má ráda všude sterilní pořádek- kao by tam nikdo enbydlel...což jaksi nemožné, že......
no oni ani moc nehlídají.....prakticky 7dní v létě ..a některý roky ani to ne........oni o ně prostě nestojí.....tak už se nevnucuju....loni nebyli vlastně nikde...viděli je cca 6x.....po dobu návštěvy,......kdy kmitám takže u oběda a u kafe.....
|
|
|
|
| Jachtarka |
|
(19.4.2012 10:19:19)
Já tedy, kdyby mi rodiče v dospělosti nějak výrazně pomáhali (s dětmi, domácností, půjčka) to jako závazek pociťuji.
Nebo jinak formulováno - je přirozené se do jisté míry o rodiče postarat bez ohledu na to, jak moc v dospělosti pomáhají oni mě, ale vděk za pomoc v dospělém životě by jistě byl motivem se "starat víc", ač se to těžko kvantifikuje .
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(19.4.2012 10:10:02)
spravedlnost a správnost, to jsou dost ostrý pojmy.
u nás třeba vím, že péče nás čeká fůra. momentálně mám v rodině 3 prarodiče, kterým je potřeba radit a pomáhat s léčbou, papírováním, většími nákupy (lednička...). základní obsluhu bez pomoci zvládá jen 1 z nich, pokud zrovna není v nemocnici. příbuzných máme málo a takových, že pomoct nedovedou (nemají, peníze, auto ani čas a k tomu vlastní závažné problémy)
Dál tu je nemocný nesamostatný tchán co potřebuje psychcicky povzbuzovat a můj strýc - starý mládenec, zatím zdravotně zvládá.
kvůli rodině například musíme slaďovat i víkendy a dovolenou, nemůžem odjet všichni naráz a nechat tu ty staré samotné. pomáhali jsme si navzájem vždycky, tak doufám, že to i do budoucna zkoordinujeme.
|
| kosatka2 |
|
(19.4.2012 10:16:42)
teď když to čtu, tak ten výčet příbuzných potřebných zní dost hrozně. to je dané asi tím, jak si domlouváme, kdo kdy koho kam odveze, navštíví, atd. ale vztahy máme v rodině spolupracující a kdo má/dá/pomáhá víc, neřešíme. kdo může pomoct, snaží se.
|
|
| Jachtarka |
|
(19.4.2012 10:25:30)
****
spravedlnost a správnost, to jsou dost ostrý pojmy.
****
Teď mě napadl výstižnější pojem - VYVÁŽENOST.
To iniciovala předchozí diskuze o jedináčcích, kde dva nesouhlasné názory doteď nechápu - a ráda bych. Tak jsem zkusila otázku formulovat jinak.
|
| kosatka2 |
|
(19.4.2012 10:49:18)
jo, vyváženost, to mi zní líp.
taky jsem byla z diskuse o jedináčcích byla trochu v šoku. v mém okolí se všichni o své příbuzné starají. asi když člověk cítí, že to není v rovnováze, je těžký z toho nezahořknout.
ale třeba moje kámoška na sebe navaluje veškerou péči o příbuzné - je totiž na RD a děti nedala do jeslí, tudíž se "fláká" (odle její rodiny). doufám, že jí příbuzní za její péči alespoň dost oceňují.
u nás se vždycky jeden člověk jmenuje jakýmsi manažerem péče o danou osobu a ten koordinuje ostatní příbuzné, kdo kdy má ke komu zajet či doprovodit k lékaři. člověk se totiž natřikrát nerozkrájí a pracují skoro všichni.
třeba když jsem u babičky, nadává vždycky na někoho, že už jí pár dní nezavolal a nenavštívil, takže z řečí to může vyznít, že na ní rodina kašle. přestěhovat se samozřejmě odmítá. jejím snem by bylo, aby u ní celá rodina seděla každé odpoledne na kafi, což není v našich silách...
|
|
|
|
| Persepolis | 
|
(19.4.2012 10:13:46)
Předpokládám, že až rodiče budou nemohoucí(doufám, že ještě dlouho nebudou) tak to bude hlavně na mne. Můj bratr je sice hodný a třeba by i snahu měl, ale taky je to nezodpovědný flegmatik a navíc bydlí daleko.
V rodině manžela se to už vyřešilo. Tchýně nechala přepsat svůj dům na dceru, která tam zůstala bydlet(je to dvougenerační RD), na sebe si tam nechala napsat věcné břemeno práva na dožití a předpokládá se, že se ta dcera o ní i postará. A mě to příjde docela spravedlivé a ani nikdo z ostatních dětí proti tomu nic nenamítal. Starat se bude jenom jedno z dětí, ale darovaný dvougenerační rodinný dům je asi dostatečná kompenzace.
|
|
| neznámá |
|
(19.4.2012 10:15:19)
Rodiče z obou stran svůj majetek rozdělili už za živa. Po jejich smrti už nebude co dědit, ale dali si podmínky. Třeba, že bratr dostal nejvíc pozemků, ale bude na nich hospodařit, sestra dostala rodný dům, ale postará se o rodiče atd. To mi přijde jako celkem dobré řešení. Vše vyřešené dohodou už před "problémem" a žádná nespravedlnost nás nečeká.
|
|
| Chape | •
|
(19.4.2012 10:26:57)
nekde jsme zaslechl, ze napul se dlei jen R*T, neboli zadek.
Deleni cehokoliv jineho je vzdy jine nez na poloviny a kolikrat i nespravedlive.
Moje mamka vypomaha svym rodicum uz cca 8 let, ale oni te berou jako samozrejmost, protoze to maji denne, Ale kdyz jim muj stryc - jejich syn nejak pomuz,e tka je to obcas a je to vyjimecne a SUPER.
na druhou stranu, strejda resi drazsi veci - moje mamka spise provozni veci, ale zato jsou to potrebnejsi veci.
Na druhoustranu, moje sestrenice neuuvidi asi nic, protoze na ne kasle a ja i kdyz jsme pracovne mimo, tak jak je cas s nima jsme a pomuzu, tak asi neco zdedim.
Takze nic neni cernobile, a nic neni az tak spravedlive.
A k tomu nezajmu, neni li zajem, nic s tim neudelas, a jen je treba se s tim naucit zit a bud rada ze nemaji zajem, nez aby ti jeste strpcovali zivot. a delali naschvaly.
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)