Kolomana |
|
(26.8.2014 0:44:37) Zajímalo by mě, jak je to v jiných rodinách. Manžel pracuje, příjde domů z práce a má další práci doma, co dělá pro známé. A pak je večer a jde spát. Není to tak pokaždé, ale většinou ano. Nestihne si popovídat se mnou ani s dětmi. Když namítám, že se mi to nelíbí, jsem za "megeru", co vlastně chci, vždyť přece vydělává, zabezpečuje rodinu, tak co bych chtěla....budu ráda i za názor nějakého muže.
|
NovákováM |
|
(26.8.2014 1:04:04) můj manžel jinak - jsme jinak nastavení.
Někteří podnikající kamarádi vůbec. Přinesou peníze, dají kartu, auto a tečka.
A jiní naopak se velmi věnují, mají pracovní dobu od do - /i ti podnikatelé/ mají pevně dané sporty s dětmi, - víkendy mají rodinné - výletové, sportovní, někdo to umí a někdo ne.
|
Simona | •
|
(26.8.2014 7:53:57) Terezo, zajímalo by mě - když píšeš, že někteří to umí (i ti vytížení) a někteří ne - kolik času asi tak zvládne dát vytížený otec svým dětem.
Manžela asi úplně nebaví věnovat se dětem, z práce přijde cca v 19.00, většinou jeho příchodu přizpůsobuju večeři, abychom jedli společně. Najíme se, on je z práce samozřejmě unavený, sedne k televizi, protože si chce chvíli odpočinout. Když nepočítám prázdniny, kdy je režim volnější, tak v osm se jde přichystat do postele nejmenší, já mu přečtu před spaním, uložím a jde spát. Starší děti si ještě dělají něco svého, pak si jdou číst a spát.
Prostě to časově nevychází, aby se jim aktivně věnoval. Neumím si představit, že po něm chci, aby přišel z práce a po večeři unavený trávil čas hraním nějakých her, co ho nebaví. Většinou to padne i na tom, že za půl hodiny (než jde do postele ten malý) se stejně nic nestihne, a tak nemá cenu něco začínat.
O víkendu čas trávíme společně, takže to se jim věnuje.
Jak to teda dělají ti vytížení, třeba podnikatelé?
|
Simona | •
|
(26.8.2014 8:19:01) Eeko, ono se to nezdá, ale přijít domů v šest nebo v sedm je už docela rozdíl. Mrzí mě, že přes týden se jim nevěnuje. Ne že by si jich nevšímal, ale oni po něm už ani nic nechtějí, protože vědí, že je z práce unavený a občas doma ještě do práce něco dělá. Kdyby přišel domů v šest, po večeři si třeba půl hodiny oddáchl (u televize, pc,..), tak by měl ještě hodinu na to, aby si s nima zahrál třeba nějakou stolní hru. Ven by s nimi nešel, to už je pozdě (a od podzimu do jara venku tma).
Asi je to o tom, že by ho ty aktivity musely bavit, aby i tu půlhodinu po večeři jim dal a pak si dělal něco pro sebe.
|
|
|
Epepe |
|
(26.8.2014 8:14:44) Předpokládám, že tohle je flaming: Prostě to časově nevychází, aby se jim aktivně věnoval. Neumím si představit, že po něm chci, aby přišel z práce a po večeři unavený trávil čas hraním nějakých her, co ho nebaví. ... Tak to si měl rozmyslet, než si ty děti dělal, ne? Většina lidí už dneska naštěstí počítá, když plánuje děti, že se o ně bude starat. U žen se to rozumí samo sebou, že budou mít po příchodu z práce druhou směnu, ale muž je křehká nádoba.
|
Simona | •
|
(26.8.2014 8:23:58) Jejdamane, když jsme si děti pořizovali, měl úplně jinou pracovní dobu. Když se narodilo třetí dítě, celé se to v jeho práci změnilo, dostal lepší práci, vyšší plat, ale prostě musel makat od nevidím do nevidím, i o víkendech. Pak už to bylo neúnosné, tak jsme o tom mluvili, takže se udělal kompromis, on přestal pracovat o víkendech a domů chodí v těch sedm. Práci měnit nechce, protože jinde by to třeba časově bylo podobné a finančně o dost horší. Spolupracovníci jsou na tom s vytížeností stejně (někteří hůř, protože dál dojíždějí), takže nic divného na tom nevidí. A mezi známými a kamarády (vlastně se s nikým moc nestýká) není asi nikdo, kdo by i přes pracovní vytíženost (má práci dost stresovou, chápu, že je unavený) věnoval čas dětem hned po příchodu domů.
|
Epepe |
|
(26.8.2014 8:46:31) Simono, když vám to tak vyhovuje, vaše věc. Pokud byste se bez toho neuživili, tak se samosebou nedá nic dělat. Jen by mně ještě zajímalo, zcela upřímně, jak to ti vaši známí dělají? Moje děti běží tatínkovi naproti, pověsí se na něj a pusinkují ho ... nějak si neumím představit, jak to udělat, aby se jim "nevěnoval hned po příchodu domů", bez škod na jejich duši.
|
Simona | •
|
(26.8.2014 9:19:45) Jejdamane, ono když ty děti jsou zvyklé, že tatínek přijde, řekne jim ahoj, dá jim pusu, pak se večeří a po večeři si jde táta sednout na chvíli do obýváku, aby si odpočinul, oni tedy si jdou hrát nebo dělat něco po svém a pak už je tak nějak čas se chystat do postele, tak už jim to asi ani divné nepřijde.
Já jsem jako dítě taky spoustu věcí brala jako samozřejmost a až o dost později jsem zjistila, že se dají dělat jinak a v jiných rodinách se to jinak dělalo. Jako dítě jsem nad tím ale nijak nepřemýšlela, protože jsem to brala, že to tak je normální a neviděla jsem do obýváků jiných.
Já bych byla samozřejmě radši, aby si táty děti užily více, ale holt to není jako za socíku, kdy byli všichni o půl čtvrté doma a celé odpoledne k dispozici.
Můj muž to má jak píše Michal, cítí zodpovědnost a bojí se změnit práci. Nemá jistotu, že by jiná byla časově lepší a kdyby, tak jestli by nás uživil.
|
|
|
|
Simona | •
|
(26.8.2014 8:36:06) Jejdamane, ještě něco: Samozřejmě že počítal s tím, že se budeme věnovat dětem, ale prostě se to bere jako kdybychom byli jedna osoba. Takže když jsme měli pracovní dobu cca stejnou, starali jsme se o domácnost tak nějak oba, když jsem šla na mateřskou, věnovala jsem se domácnosti hlavně já, protože jsem na to měla víc času. Když byl v práci od nevidím do nevidím, dělala jsem doma a s dětmi samozřejmě všechno já. Jak to taky udělat jinak? No a teď pracuju na částečný úvazek, protože někdo se o ty děti starat musí a měla bych o dost nižší plat než manžel, kdybych šla na plný a on si třeba pracovní dobu zkrátil (nehledě na to, že v téhle práci by mu to neumožnili). Takže víceméně je to pořád tak nějak "vyrovnané", jestli se to tak dá vyjádřit. O děti postaráno je, jen to prostě je v mé "náplni práce". Já si nestěžuju, že mě nikdo nevystřídá, natolik už jsou velké, že mám čas i pro sebe, spíš mě mrzí to, že děti nemají tátu k dispozici.
A proto píšu, že chtít to po něm nemůžu. Já to totiž nepotřebuju, aby se o ně postaral, abych já mohla dělat něco jiného.
|
Simona | •
|
(26.8.2014 10:27:58) Eeko, no vždyť jo. Taky píšu, že mého manžela být s dětmi asi nebaví. On si uvědomuje, že času je málo a děti rostou, ale dokáže o tom jen mluvit a ve skutečnosti je mnoho "důvodů" proč ten čas dětem věnovat nemůže. A tam je zakopaný pes. Musel by chtít on. Já to po něm chtít nemůžu, protože JÁ to nepotřebuju, aby s nimi byl a to, že to třeba potřebují oni, to prostě není "vidět".
A vzhledem k tomu, že má opravdu náročnou práci a přes týden toho času doma moc nezbývá, těžko mu vysvětlím, že by bylo fajn, kdyby tu půlhodinu, kdy přijde z práce, je urvaný a těší se na nějaký odreagování, věnoval něčemu, co ho vlastně neodreaguje. A děti nevypadají, že by strádaly. O víkendu jsme spolu všichni, takže že by se jim vůbec nevěnoval, to pravda není.
Chci tím říct, že když tu potřebu s nimi být on sám nemá, tak nemá cenu ho o tom nějak přesvědčovat.
|
Juldafulda |
|
(26.8.2014 12:13:04) Simono s nekteryma muzskyma je to tezky, ale bohuzel ve vetsine pripadu je to chyba prave manzelek. Jednou me uplne dostala kamaradka, ktera se na me pohorsene divala, ze mi neni blby, ze si manzel obcas musi neco vyzehlit atd. ).
Taky mi chvili trvalo, nez jsem ho presvedcila, ze ty deti ho proste potrebujou. Kdo jiny by mel delat vse proto, aby se zapojil nez ty? Deti jsou deti. Deti bych nenapadne navigovala, aby tatinka otravovali ), ze potrebuji nutne neco spravit, nebo vysvetlit. Ale ze ma narocnou praci tim bych ho fakt neomlouvala.
|
Simona | •
|
(26.8.2014 12:31:17) Juldofuldo, a jak jsi manžela přesvědčila, že ho děti potřebují? Když jsme se na toto téma někdy bavili, tak on sám říká, že je dobrý, aby se tátové dětem věnovali a že si uvědomuje, že i on by mohl víc. Pak řekne, že by s nimi mohl třeba to a to a že se na to těší a že by rád,.. No a nakonec to vyšumí tak nějak doztracena, protože jeden den přijde z práce později (což se fakt nic nestihne), druhý den jánevímco, třetí den je unavený, no a už je zase všechno ve starých kolejích. Protože prostě nemá energii a chuť. O víkendech se jim věnuje víc než dřív, takže vlastně něco pro to udělal a tím je to vyřízené. Vnitřně mu to prostě jaksi nechybí, aby byl s dětmi aktivně víc. A když mu to nějak naznačím, že si s ním třeba něco chtějí zahrát, tak je vidět, že má černé svědomí, je mu nepříjemné, že ho vlastně kritizuju a navíc si pozvdechne, že vlastně musí jít dělat něco, do čeho se mu nechce (nějaká nudná hra). A já teda nepotřebuju, aby si s nima hrál něco z "musu" a těšil se, až to bude mít za sebou. To si tu hru radši s klukama zahraju sama.
|
|
Juldafulda |
|
(26.8.2014 12:37:47) Simono no tak treba muj manzel je nastaveny tak, ze ho deti do tri let moc neberou. Ma je rad atd., ale proste je nedokaze vnimat jako "partaky". Od tech tri let, kdy je s nima nejaka domluva, nenosej pliny, jsem to vzdycky tak nejak vymyslela, ze by treba mohli dojet na nakup ) a ja zatim uvarim obed a pak muzeme treba delat neco spolu. Pak jsem treba rekla, ze v Planetariu promitaji pohadky pro deti, tak se toho chytnul . Nebo treba mame stavebnici ze ktere ja neumim moc stavet, tak jsem mu rekla a syna postrcila jestli by mu tatka pomohl to postavit, protoze ja to na to proste nemam bunky . Samozrejme chvili trvalo, nez pochopil, ze ten cas straveny s detma je to nejhezci co muze v zivote zazit, protoze pak zacne mit clovek starosti s rodicema atd. Ale chce to ho hodne chvalit . Proste simrat mu ego . Muj manzel rekla bych dozral do otcovstvi az se tretim ditetem. Teprve to treti dite si uziva a vnima asi hodne co nestihl s tim prvnim, protoze tomu se prvni dva roky nevenoval vubec.
|
Juldafulda |
|
(26.8.2014 12:40:59) Ale je fakt, ze na veku deti hodne zalezi. Nekoukej se na to, jak nekteri tatinci radej sami venku s miminama, batolatama. Ono zase urcite selhavaji v necem jinem. . Treba jejich manzelky zase resej jejich caste zalety. To co clovek slysi a vidi jeste neznamena, ze to tak skutecne je.
Mne taky prijde, ze potkavam matky s vice detma a ty deti jsou uzasne vycepovane. A kdyz se potom zeptam, jak to delaji, tak z nich vypadne, ze to tak vypada jenom na prvni pohled a ze s nima resi uplne stejne problemy, jako ja s tema svyma .
|
Juldafulda |
|
(26.8.2014 12:42:36) Simono pokud tvuj manzel nenavaze s detma nejaky elementarni vztah nez jim zacne puberta, tak potom to pujde hodne ztuha. Protoze o nej a jeho aktivity nebudou stat.
|
Simona | •
|
(26.8.2014 12:50:28) Juldo, on s nima vztah má, mají se navzájem moc rádi. Jsme spolu o víkendech, občas s nimi o tom víkendu podnikne něco i sám. Jen prostě v tom pracovním týdnu ho to neláká s nima něco dělat a já mám pocit, že je to škoda.
|
Samarlu |
|
(26.8.2014 13:00:42) No hele, ja když dorazím v sedm z práce, nebo i později, tak se mi chce tak akorát najíst a lehnout a né žádný pexesa a vyjížďky na kole. Prostě jsem unavená.
Takže se buď přemůžu, protože je to potřeba, nebo jsem protivná jak osina v zadku a doma je hnusně dusno a cejtěj to všichni.
Ale kdyby mě někdo tak rozmazlil, že mi rovnou k nosu dá večeři a všechno obstará sám a to denně, tak bych tomu pokušení zdejchnout se podlehla taky a nechala bych si to všechno na víkend.
Já jsem ten servis sama nikdy nezvládala, takže to na mě ani muž přehodit nemoh, a když se on vrací z dlouhého týdne, tak mě nachází dost vyřízenou a je to na mě fest poznat, no a na něm taky, tak prostě nějak zapadnem a usnem co nejdřív. Dětem se dá vysvětlit, že jsme hotový a řádit se bude až ráno. Trauma z toho asi nemaj, spíš normálně vidí unavený rodiče. Takhle vyřízený nejsme furt, někdy mám dlouhé šichty já, někdy muž a někdy jsme doma všichni, takže se oklepem a uspokojíme všechny potřeby.
|
|
Juldafulda |
|
(26.8.2014 13:08:27) Simono, ale pokud se jim venuje aspon o tom vikendu, tak i to je dobre ne? Ja myslela, ze se jim nevenuje vubec. Ja beru venovani i to, ze si jako rodina sedneme k jednomu stolu a spolecne se navecerime a muzeme si popovidat.
Pokud jsou deti vetsi, tak preci vedi, ze kdyz chodi mama a tata do prace, tak neni tolik casu a pokud vedi, ze ten tata s nima, ale o vikendu neco sam podnikne, tak v tom nevidim zadny problem.
Ja detem kolikrat taky vysvetluji, ze mama a tata nejsou Matejska pout. Ze maji sve limity. Vsechno je o domluve.
|
|
|
|
|
|
Filip Tesař |
|
(26.8.2014 12:57:38) Takový podotek, obecný, ne konkrétně na tebe: spoustu věcí, které si člověk udělá sám, jsou udělané rychleji a líp. Problém je, že je potřeba se o práci dělit, s manželem, dětmi i kolegy v práci, jinak si člověk na sebe šije ne bič, ale už přímo plastový pytel se zipem od nohou k čelu.
Takže jde o to, zda má smysl konkrétní lidi kolem sebe něco konkrétního učit, tedy o zvážení, jestli jsou schopni se to naučit ucházejícím způsobem, nebo ne a rovnou to vzdát (a delegovat jim něco jiného).
|
|
|
|
|
|
|
|