foxyna |
|
(26.12.2014 20:42:11) "A proč by nemohla jít na koncert? To znamená, že se jí narodí dítě a ona musí být nutně zavřená doma a nemá nárok na potěšení a zábavu? Pokud o dítě bylo postaráno, což asi bylo, tak kde je problém? Navíc je to její věc, resp. její a jejího muže."
Katko, mě to zaujalo. Já bych toho nebyla schopna, tak brzo se od dítěte odloučit. A z mého blízkého okolí neznám žádnou ženu, která by to udělala. Všem nám to trvalo mnohonásobně déle. Proto se tu ptám, jak to mají ještě jiní, mně vzdálení lidé... pro srovnání, pro zamyšlení. Nechápu, co tebe a např. Pelíška, na tom tak nadzvedlo? Jestli jsem tím píchla do tvého bolavého místa, tak se omlouvám ale nemusela jsi to téma otevírat... Do nikoho neryju, nikoho nehodnotím, řeším si tu své pocity a své zkušenosti
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.12.2014 20:45:13) ono se v dnešní době považuje za těžce "diskriminující" se jakkoliv "obětovat" - jakoby měl být život stejný, jako před tím, než si člověk pořídí děti.
|
Lady V. |
|
(26.12.2014 20:49:25) Tak on je to trend napric celou Evropou. Hlavne aby netrpela individualita a aby clovek v produktivnim veku "nezahalel".
|
|
Kudla2 |
|
(26.12.2014 20:54:00) Tak ale proč by se měl zase člověk obětovávat nesmyslně a za každou cenu?
A koncert na dvě hoďky myslím ani novorozenci žádný trauma nezpůsobí...
|
Lady V. |
|
(26.12.2014 20:57:32) Kudlo, ono je divne, ze nekdo bere materstvi jako obet - nikdo prece decka dneska mit nemusi.
|
Kudla2 |
|
(26.12.2014 21:01:04) Lady, ale právě aby to NEbral jako oběť , tak potřebuje mít pocit, že s mateřstvím život nekončí, ne?
|
Lady V. |
|
(26.12.2014 21:04:02) Kudlo, no pokud ma clovek pocit, ze konci, tak asi neni na rodinu zraly. Ja osobne teda v case stravenem s mou rodinou vidim mnohem vic smyslu, nez ve vymetani baru a navstevovani koncertu.
|
Martina, 3 synové |
|
(26.12.2014 21:07:16) Jenže s mateřstvím život nekončí, klidně se dá jít dva týdny po porodu na koncert a tak.
|
Lady V. |
|
(26.12.2014 21:07:58) A s ditetem se jako nezije...?
|
Martina, 3 synové |
|
(26.12.2014 21:13:06) S dítětem se žije velmi dobře, ale neznamená to, že se nutně žije jenom s dítětem.
On má život pořád více vrstev.
|
Kornelia |
|
(27.12.2014 8:07:37) Výborne vyjadrené, súhlasím.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(26.12.2014 21:26:40) "Kudlo, no pokud ma clovek pocit, ze konci, tak asi neni na rodinu zraly. Ja osobne teda v case stravenem s mou rodinou vidim mnohem vic smyslu, nez ve vymetani baru a navstevovani koncertu."
No, já velmi souhlasím s Pelíškem, že nic se nemá přehánět.
Mít dítě samozřejmě pro většinu lidí znamená omezení a ne malé. Pokud bys to pojímala tak, že s dítětem už si nemůžou zajít do hospody, na koncert ani nikam jinam, tak co jinýho to je než konec?
Taky jsem ochotná obětovat leccos, ale ne všecko, a je nenormální to po někom chtít.
|
Lady V. |
|
(26.12.2014 21:29:18) Kudlo, jak konec? Copak je chozeni do hospody smyslem zivota? Ja ti vubec nerozumim...
|
Kudla2 |
|
(26.12.2014 21:31:51) To jistě není, ale já to vnímám tak, že prosazujete, že když máte malé dítě, tak NIKDY NIKAM - ani do hospody, ani na koncert, prostě z toho dítěte, jak už tu bylo řečeno, nespustit oči ani když spí.
Což mi přijde OK, když to někdo tak cítí, ale příšerný to od někoho vyžadovat, když to tak necítí.
|
Lady V. |
|
(26.12.2014 21:34:23) Ale to nikdo snad nevyzaduje, ja jen nechapu to, ze kdyz nekdo nemuze do hospody, tak jeho zivot skoncil - to jsou snad pocity jedine nejakeho alkoholika nebo gamblera.
|
Kudla2 |
|
(26.12.2014 21:40:55) Lady, ale tady nejde primárně o to, že to byla HOSPODA, klidně si dosaď koncert, divadlo, procházka, nákup... ostatně i v té hospodě mohla sedět s kamarádkou u limonády, jestli třeba kojila.
Tady jde o to občasný vypadnutí z domova od dítěte na pár hodin... kamkoli. Vidíš na tom něco špatnýho?
|
|
Kreaty |
|
(26.12.2014 21:45:09) Kudlo, někdo si raději koncerty odpustí než trnout na koncertu kolikrát se dítě poblinkalo, jestli celou dobu neprořvalo a babička z toho nemá infarkt případně se doma neřeší nějaká další katastrofa popravdě jsem neměla to srdce někoho vrhnout do řevu svého nejmladšího syna, který je uječený dodnes a fakt z něj třeští hlava, akorát dnes mu řeknu, že mu seberu něco oblíbeného a je na hodinu klid
|
Kudla2 |
|
(26.12.2014 21:47:18) No tak já se na koncert mockrát nedostala, ale garantuju ti, že by mně bylo úplně ukradený, jestli děti blinkaj nebo co dělaj, byla bych šťastná, že see můžu chvíli zabývat jen sama sebou.
|
Girili |
|
(26.12.2014 22:54:11) Ja takhle vypnout neumim. Proto mi to trvalo tak dlouho, nez jsem se odhodlala vyrazit nekam vecer. A stve me to.
|
|
|
Kreaty |
|
(26.12.2014 21:49:04) dnes mi tu neřvou děti, ale už podruhé od Ježíška musím vydržet na plný pecky puštěný Ledový království, kdyby to alespoň ztlumily a nebo si už šly lehnout, tak bych si pustila nějakou jemnou tichou vážnou hudbu, ale mám smůlu, jedna mi leží na postlei, že si ani nohy nemůžu natáhnout a dva sedí na sedačce zaklíněný do sebe a to máme prosím 5 pokojový byt, nevím proč, když jsou všechny furt někde, kde jsem já, v ostatních pokojích se jemom svítí a já tam chodím zhasínat, i stromeček jsme dali do jejich pokojů, aby u mě byl klid a stejně
|
Pruhovaná |
|
(27.12.2014 11:37:50) Protože kdybys opravdu chtěla, aby vypadly do jiného pokoje, tak by vypadly. Člověk si většinou to, na čem mu skutečně záleží, prosadí (tedy u dětí). Oni ti ve skutečnosti tak nepříjemní nebudou .
|
|
Slečna Marplová |
|
(27.12.2014 12:09:47) To je asi bod pro Tebe, že sedí v tvé posteli a na sedačce. A to vše navzdory pětipokojovému bytu ;-).
K otázce, od obou jsem odešla už v šestinedělí. Děti byly v laskavé a láskyplné náruči otce nebo babičky. Mléko nebyl problém, nekojila jsem ani jedno (pro rýpaly ze zdravotních důvodů to nešlo, takže nebylo třeba se sehrávat, děti byly plně přikrmovány od porodnice). Nikdo neplakal, spaly jako zabité a já měla trošku klidu na to si utřídit myšlenky. Dnes mi přijde komické, když vzpomenu na to, jak byla maminka v šoku, když jsem řekla, zda mi pohlídá "děti", namísto "jednoho chlapečka". Nějak jí překvapil přechod od jednoho dítěte ke dvěma. Podotýkám, že o celém těhotenství i následném porodu věděla
Řeči o deprivovaných dětech mi přijdou absurdní. Některé dítě odloučení nesnese a pláče, jiné to zvládá v pohodě a není problém. Jo a šla jsem do HOSPODY, tedy do kavárny na zmrzlinu a četla jsem si knihu. V klidu.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.12.2014 13:35:04) Prosím, co to znamená dráždivé dítě? Už jsem to tady kolikrát četla a pořád nevím co to je.
|
TaJ |
|
(27.12.2014 14:26:21) Inko, mám takové dítě taky...no, jak bych to popsala...asi jako dítě, které nepřiměřeně reaguje na sebemenší podněty, špatně snáší jakoukoli odchylku od běžného režimu, není schopné se samo uklidnit, samo usnout...jakékoli snahy ho "otužovat" a naučit ho citlivě ty změny zvládat, vedou spíš ještě ke zhoršení...špatně spí, špatně jí, nesnáší větší ruch (a to i jako trošku větší), nemá rádo změnu prostředí....prostě pravý opak toho vysněného miminka, které se spokojeně nakojí a do dalšího kojení převážně spí, které můžeš vzít kamkoli a snáší to v pohodě, které může pohlídat kdykoli kdokoli...
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.12.2014 15:10:52) Aha, tak to musí být náročný.
|
TaJ |
|
(27.12.2014 15:17:39) Inko, no to je, prvních pár měsíců jsem ho téměř nesundala z rukou, kromě procházek venku, kdy v kočárku tedy byl rád, ale jinak byl téměř neodložitelný, nevystačil si pomalu ani chvíli sám, ze všeho byl vykolejený, nestíhala jsem kromě něj prakticky nic... No, teď mu bude za chvíli 7 let a něco už je lepší, ale pořád je to extrémně citlivé a náročné dítě - a tím náročné nemyslím rozmazlené, zdaleka všechno mu nepovolíme a nevydupe si všechno, ale prostě do všeho je potřeba ho extrémně hodně povzbuzovat, na všechno ho pomalu zvykat, jinak je z toho ve velkém stresu, jde to pak do nočních děsů a tak podobně...ale na druhou stranu je to úžasnej a citlivej kluk...jen se s ním prostě musí jednat a zacházet o dost jinak, než s jinými dětmi, které vídám kolem...
|
|
|
|
|
Slečna Marplová |
|
(27.12.2014 15:43:24) Milado, chápu, ale to já neměla. Děti byly klidné a spavé. Defacto jsem nezažila mnoho neprospaných nocí. Od miminek jsem vstávala maximálně 2x za noc v půl roce už vůbec. Pro potřeby nakrmení jsem měla na nočním stolku lahvičku v termoobalu a stačilo zasunout dudáčka a miminko cucajíc spalo dál. Kdybych měla děcko, co reaguje na mou nepřítomnost neustálým pláčem, či jiným stresovým faktorem, nedělala bych to. Píšu to, protože se mi nelíbí odsouzení některých matek, co "si odešly za zábavou" (ať už koncert, anebo draní peří u sousedky), jakoby nechaly novorozence napospas vlkům. Děti byly skvěle opečovány a myslím, že jim nic nechybělo. Kdyby křičely a dožadovaly se matky, těžko by mi někdo příště na pohlídání kývnul. Malinko se mi zdá, že ty, co nemají hlídání, to dávají sežrat těm, co ho mají. A rozhodně je mi značně proti srsti označení takových matek, jako špatných/sobeckých/sebestředných, či málo dbajících o potřeby dětí. Snad každý ví, co má doma a co si může dovolit. U obou dětí jsem pracovala z porodnice (na telefonu a na počítači). Oba spali a je jedno, zda čtu Ženu a život, nebo dělám překlad.
|
|
|
|
|
|
|
Lady V. |
|
(26.12.2014 21:46:54) Ja na tom nic spatneho nevidim, jen mi nejak nesedi to, ze to zenska "potrebuje" nebo se zblazni. Jinak ja se vyhybam vsem mistum, kde je hluk a vysoka koncentrace lidi, takze to zkratka nejsem schopna pochopit. No a do lesa se muze i s miminem.
|
Kudla2 |
|
(26.12.2014 21:48:09) Jo, ale jsme lidé různé, a pokud jsi s miminem 24 hodin v kuse, tak je super být aspoň jednou za čas BEZ MIMINA.
|
|
neznámá |
|
(26.12.2014 21:48:43) A já si i ten les užila bez mimina víc než s ním. Měla jsem extrémně spavé a hodné mimino, ale stejně jsem potřebovala občas vypadnout.
|
|
Kudla2 |
|
(26.12.2014 21:49:37) Tak zase někomu jinýmu může nesedět potřeba chodit do lesa s miminem, tomu bych zas neviděla moc smyslu já (ale chápu Tvou potřebu mít to takto).
|
Kreaty |
|
(26.12.2014 21:53:09) jo jo Kudlo přesně - les s miminem - nechápu
|
|
|
Kudla2 |
|
(26.12.2014 21:55:06) Pelíšku,
naprosto chápu.
Být s někým 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, 365 dnů do roka, i když ho máš ráda... zajímalo by mě, kdo z propagátorů neodlučování se od dítěte to tak fakt několik let měl a nezbláznil se z toho.
|
Kreaty |
|
(26.12.2014 21:57:20) Kudlo, je to těžké, samozřejmě, ale co na mateřství není těžkého, a když prostě není nikdo jiný, tak se prostě na dítě nevykašleš a nejdeš na koncert a nenecháš ho doma vyřvat, že jo
|
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(26.12.2014 21:51:24) Vždyť tě nikdo nenutí chodit na koncert, ať už mimino máš nebo ne.
Je to věc svobodné volby: není to ani zakázané ani přikázané.
|
|
Kreaty |
|
(26.12.2014 21:51:44) já jsem zase v době raného mateřství les přímo nenáviděla a potřebovala jsem mezi lidi, byla jsem furt sama a jít do lesa, kde by zase nikdo nebyl jsem považovala za trest, ale jít mezi lidi mi připadalo prima
|
Kudla2 |
|
(26.12.2014 21:56:15) "Tam je hlavní nemít to miminko s sebou, nemuset na něj myslet, nemuset případně vůbec myslet ,"
Přesně tak, Pelíšku!
|
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.12.2014 22:19:23) Lady, já naprosto chápu, že většina ženských potřebuje občas čas pro sebe, aby jim nepřeskočilo. A každý z nás má o relaxaci jinou představu. Akorát mi to připadá dost divný ve dvou týdnech dítěte.
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.12.2014 22:13:05) Kudlo, ta otázka pro mne nestála, že jde o občasný vypadnutí od dítěte, ale že jde o vypadnutí od dítěte, kterému jsou dva týdny.
|
|
|
Kreaty |
|
(26.12.2014 21:41:14) tak já jsem třeba měla po koncertu pořádný absťák, asi jsem gambler na koncerty
někdo prostě není na dítě tak napojený a rád si vyrazí, určitě to souvisí s věkem, čím si starší, tak tím spíš víš, že koncerty tu budou a my tu už nebudeme, ale děti jsou malé jen jednou v životě, to je prostě otázka věku matky a jejího vnitřního nastavení
|
Kudla2 |
|
(26.12.2014 21:45:52) Já si myslím, že ne tak docela, protože orazit si čas od času potřebuješ bez ohledu na věk a nastavení.
A tím, že jdeš jednou za čas na koncert, přeci nijak neubíráš čas, který trávíš s dětmi, nebo je to nutný na 100%, jinak jsi špatná matka?
|
|
|
|
Kreaty |
|
(26.12.2014 21:37:14) Kudlo, já to tak necítila, že bych bez nich nemohla být. Byla jsem bez nich 40 let, ale oni mě chlěly neustále při sobě a hlavně nikdo je nechtěl hlídat. Naštěstí už po mně chtějí akorát Nintenda, compjůtry, mobily a čisté prádlo a jídlo, ale mě už nutně nepotřebují.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.12.2014 21:39:28) mně se sáčkujou do postele i teď (věk 17, 14 a 9)
|
Lady V. |
|
(26.12.2014 21:42:08) Rachel nestras, mojim je 12 a 10 a ja doufala, ze to s pubertou prejde a ja nebudu muset spat v te priserne ryze mezi matracemi.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.12.2014 22:14:26) oni se mi sem stěhujou jenom o víkendu po ránu, nebo když si přes den nebo večer zalezu do ložnice, abych si třeba četla nebo kecala tady na rodině náhodou - to jsou nejlepší hovory, takhle v posteli
|
|
|
|
|
|
|
|
|