| Pollyenka | 
 |
(9.8.2015 11:27:28)
Třináctiletý syn mi včera rekl neco,co mě vnitřně zabolelo,rekla jsem mu to,vi to.On je dítě co řekne,co cítí. Akorát mě napadlo,kde se v něm bere to sobectví.
|
| karma |
|
(9.8.2015 11:38:06)
myslím, že sobectví je v KAŽDÉM. Nemá cenu si nalhávat, že ne. Jen děti to ještě třeba mín filtrují. Moje starší, brzy 8letá, je vemi se kontrolující člověk (až z toho mám někdy strach, jak je sama na sebe náročná), takže říká asi mín....ne proto, že by nebyla sobeček, ale protože cenzuruje, co vypustí. Takto bych se na to asi dívala...co na srdci, to měl na jazyku.
|
| karma |
|
(9.8.2015 11:42:50)
jinak dcera někdy v amokuvypouštěla věci jako "nejraději bych se zabila, jsem k ničemu"NIKDY jsem jí nic podobného neřekla....bylo jí tak 5. nyní to nedělá, ale myslím, že protože je větší a víc se kontroluje. Nejdřive jsem z těch výroků zůstala naprosto paralyzovaná.
Byl syn vytočený a řekl to v amoku? Já taky vypustím v akomoku věci, které třeba nemyslím vůbec vážně....prostě temperament.
|
| Pollyenka |
|
(9.8.2015 11:50:42)
Právě že nebyl vytočeny,jeli jsme v autě,normálně jsme si povídali. Řekl to,jak to cítil,bohužel vůči me to bylo sobecké,ale jemu to prislo normalni. V tu chvili jsem mela pocit totalnigo selmamy jako mamy. Tak to zabolelo,ze jsem ho chtela z toho auta vysadit. No,slušně jsem mu rekla svoje,on mi rekl,ze ho nenapadlo se na to podívat zdobry pohledu a dobry. Kurna,ale mam to v sobě a nedaří se mi s tim se sama v sobe poprat.
|
| Martina, 3 synové | 
|
(9.8.2015 11:52:36)
Když neřekneš konkrétní hlášku, těžko posoudíme.
Moje matka mě takhle zavrhovala denně, napřed mě to mrzelo, pak to zevšednělo. 
|
| karma |
|
(9.8.2015 11:55:20)
martino, dost podobná matinka, koukám...
|
|
| Pollyenka |
|
(9.8.2015 12:01:26)
No bavili jsme o tom, že je strašné vedro /jeli jsme pro babičku, která se vracela z dovolené/ a já mu říkám, že jsem z toho uondaná, že vstávám v šest, abych dojela nakoupit a uvařila oběd a pak,že jsem jim v podstatě k dispozici po zbytek dne. /děti mám tři a manžel bohužel nefunguje/ a syn mi řekl, že táta je pořád v pohodě, tak jsem mu řekla, že se ani nedivím, když vstává v jedenáct, zavře se v pokoji, narazí sluchátka na uši a vylézá z pokoje až navečer. A syn mi řekl : "Čemu se divíš, v těch vedrech" V tu chvíli jsem ho chtěla vysadit. No, on za to v podstatě nemůže,ale mě to přišlo tak strašně líto, že se mi chtělo brečet a fakt se s tím nemůžu nějak vnitřně srovnat.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(9.8.2015 12:03:28)
Tak to udělej taky tak, jestli jsou děti větší, nemusíš jim být k dispizici ne.
|
| Pollyenka |
|
(9.8.2015 12:07:07)
Ještě mám pětiletého synátora. Hyperaktivního, který musí být bohužel neustále pod dozorem, neb vymýšlí se svojí kamarádkou neustále kokotiny. Ale víš co, uvařím si kafe, vezmu si knížku, lehnu si do sítě a hned to začne..."mámííííí...." Ti starší jsou poměrně soběstační, ale nakoupit, uvařit a tak stejně musím.
|
| Limai |
|
(9.8.2015 12:59:16)
Proč by jsi musela nakoupit a uvařit?Manžel nemá ruce a nohy,aby zajistil třeba ten nákup?
|
|
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(9.8.2015 12:04:32)
No a čemu se divíš, v těch vedrech. Dělej to taky tak a nemusíš se s ničím srovnávat. To dítě má pravdu. 
|
|
| karma |
|
(9.8.2015 12:06:31)
no, tj těžké. Ubrala bych ze sebeobetování, možná.
Ale to, že děti ocení tyto oběti až mnohem později, tj asi život. Co mám děti, vidím, jak se nám máti věnovala (ale taky bych ocenila mín věnování a mín vyčítání....otec přesně jako u vás)
Tak s ním prober, jak sio to představuje a víc ho zapoj, možná na tom jeho pohledu něco je, ne? Ve třinácti bych přehodila kompetence na něj.
|
| Pollyenka |
|
(9.8.2015 12:08:16)
Máš pravdu, včera jako když mi spadne hadr z obličeje. Sednu si s dvojčaty a prostě to s nimi proberu, myslím, že i jim to bodne.
|
| karma |
|
(9.8.2015 12:10:07)
já bych jim přihodila na krk i malýho... Budou si připadatužitečně, ty si oddechneš. Do života jim prospěješ víc, než obskakováním (ačkoli to možná aktuálně neocení)
|
|
|
|
| JaninaH |
|
(9.8.2015 12:09:43)
Pollyenko,
to je přesně ono. Děti si prostě některé věci neuvědomují, resp. považují je za normální, když to vidí furt. Je dobře je občas vyvést z omylu.
Vzpomínám si, jak se synovi jednou, to byl o dost mladší než ten tvůj, nechtělo mi pomoct s úklidem a já mu říkám: "Vidíš, a já to dělám pořád." A on na to : "Ale tebe to baví". Dali jsme se o tom do řeči, zjistila jsem, že on si to fakt myslí! Musela jsem ho vyvést z omylu, že mě to nebaví úplně stejně jako jeho, ale je to něco, co se udělat musí.
|
|
| libik | 
|
(9.8.2015 12:50:59)
Tak on si to nedovede představit (vstávání, nakupování, vaření).
Navíc tys ho chtěla vmanipulovat do jakéhosi negativního hodnocení tatínka, což není úplně košér, máte-li problémy, děti nejsou žádní rozhodčí.
Na tvém místě bych se tak neplahočila,taky mám dítě, manžela, co objektivně nemůže vůbec nic dělat a dávám si ta vedra hodně vesele, uvařím nějaké rizoto nebo omeletu na rychlo, nakrájím salát a ještě mám dobrý pocit, jak jíme zdravě.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(9.8.2015 12:53:27)
dobrý postřeh
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(9.8.2015 12:53:02)
to je ale fakt blbost, vůbec mu to nedochází
vyslechla jsem si horší věci. většinu jsem spolkla a dané dítě z toho "vyrostlo", teď nedávno mi řeklo něco, co mrzí opravdu hodně, ale beru to tak, že jsou holt nezralí a některý věci jim dojdou až rokama
|
|
| Kafe | 
|
(9.8.2015 12:53:36)
Pollyenko - tvého syna chápu. Asi jsi ten pečovatelský typ, co dokáže být hodně otravný. Tím, jak vstáváš v 6, nakupeješ, vaříš, jsi k dispozici, tím nevědomky vytváříš i tlak na ostatní. Tvůj manžel je vnímám jako pohodář a ty jako dusno-tvořící. S takovým pečovatelským typem jsem jednou sdílela apartmán na dovolené. Bylo nás tam 6 a ona sama dokázala vytvořit pěkný dusno, že si ani ten zbytek lidí dovolenou neužil, neboť měl stále pocit, že ona chuděra tam dře, vyvařuje, a všichni ostatní se vezeme. Přitom nikdo po ní nechtěl, aby se tak dřela či aby vařila. Dělala to dobrovolně a bez vyzvání, ale i tak dokázala v ostatních vzbudit pocit viny.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 13:33:27)
Jo, taky jsem s pečovatelským typem sdílela apartmán, vařila tam i knedlíky, palačinky a kmitala do noci a ráno jako první. Na tohle já nejsem.
|
|
| Pollyenka |
|
(9.8.2015 13:44:29)
Právě,ze nejsem pečovatelský tip. Fakt ne. Deti jsou doma celkem zaprazene do domacich praci. Je normální,ze si na velký nakup beru starší a oni pidldetipidlenamu nosi veci,odnesou tašky apod. Pomáhají na zahradě a tak. Je pravda,že každý den vařím a ráda,ale to ve spoustě dalších rodinách. Doma nejsem,chodím do práce. Každopádně,syn ma pravdu.
|
| Alraune | 
|
(9.8.2015 16:00:57)
Pro něj jsi dospělá, jsi autorita. Nikdo ti nenařizuje, že máš něco dělat,ty to děláš dobrovolně. Třináctiletý kluk už nemedituje o tom, jestli se ti chce nebo nechce, vidí, že tě nikdo nenutí. On tě nezranil, zranila ses sama, protože jsi zjisitla, že to, co si myslíš, je iluze.
Chápou tátu, že se mu nic nechce, když je horko. Tobě se asi chce, když to děláš, a nemusíš. To je pohled dítěte.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(9.8.2015 20:19:00)
"Chápou tátu, že se mu nic nechce, když je horko. Tobě se asi chce, když to děláš, a nemusíš. To je pohled dítěte."
Přesně tak 
Upřímně řečeno, čekala jsem zraňující výrok úplně jiného druhu.
Tady jde opravdu jen o to, že dítě není schopné vnímat, že se matka ke své aktivitě musí přemáhat.
Pamatuji si velmi živě, jak jsem se v tom věku okolo 13 let divila, proč maminka pořád něco dělá a nejde si někdy raději sednout s knížkou. V mých očích by ji to polidštilo a přiblížilo by mi ji to. Tu neustále zapřeženou paní jsem moc nechápala, já bych pořád tolik pracovat nechtěla. Můj táta i já jsme jí ochotně pomáhali, táta byl v tomto velmi emancipovaný a pokrokový, ale ona byla ten perfekcionistický typ, který má potřebu se stále bičovat novými a novými úkoly, které si sám vymýšlí a nedokáže nic ošidit.
|
| Tarka | 
|
(9.8.2015 20:41:38)
Anett, to jsi byla už dost velká, proč jsi mamince nepomohla, aby si s tou knížkou mohla sednout? Mluvit o své mámě jako o "té neustále zapřažené paní" je dost drsné...
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 21:02:06)
Tarko, jestli jsi dobře četla, my jsme mamince pomáhali. Snažím se ale popsat typ člověka, který prostě nemá nikdy hotovo, když dodělá jednu věc, vymyslí si druhou, pak třetí, čtvrtou ... i kdyby měl začít čistit koberec i zespodu. A to je něco, co dítě prostě nepochopí. Jako dospělá už to částečně chápu, ale jen částečně, některé věci podle mě prostě vůbec nejsou nutné a jak už tady zaznělo, děti je nikdy neocení.
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(9.8.2015 21:14:44)
"Anett, to jsi byla už dost velká, proč jsi mamince nepomohla, aby si s tou knížkou mohla sednout?"
Třeba proto, že by si ta maminka v tom případě k žádný knížce nesedla, ale vymyslela by si nějakou další práci, kterou je potřeba nutně udělat?
"Mluvit o své mámě jako o "té neustále zapřažené paní" je dost drsné."
Proč? Pokud ta zapřaženost nebyla vyvolaná naprostou nutností (maminka nebyla samoživitelka dojíždějící denně 2 hodiny tam a 2 zpátky do práce), ale zaměstnáváním se takovýma věcma, jako je čištění koberců zespodu, tak PROČ by to to dítě mělo nějak dojímat?
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 21:18:42)
ZPP za moje rodiče, kdy jsme v devět ráno vyráželi k vodě s namazanejma chlebama, a za to, že mi není blbý si odpoledne po práci zdřímnout nebo číst, když to tak tady čtu .
|
| Anthea | 
|
(9.8.2015 21:20:05)
Evelyn, jak vidíš, někde by ten namazanej chleba nebyl možnej.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 21:34:39)
Evelyn, vidíš, v devět hodin ráno jste vyráželi k vodě s namazanýma chlebama, zatímco my jsme vyráželi až odpoledne, po poctivém domácím obědě a po poctivém umytí nádobí. Každá mince má dvě strany.
|
| Anthea |
|
(9.8.2015 21:38:36)
Anett, ono ani tak nejde o tu hodinu, jako o to, jestli to koupaliště vůbec nakonec bylo, nebo za jaké nálady se odcházelo. Jestli s urvanou, unavenou matkou, co by si nejradši dala nohy hore, nebo s odpočinutou mámou, jako u Evelyn.
|
|
|
|
|
| Anthea |
|
(9.8.2015 21:19:19)
Jentak, Anett, nezbývá, než souhlasit. Ještě bych dodala, že za tím pak je taky přezírání "těch, co si to zjednodušujou", respektive umí si život i užít, nejen ho propracovat.
|
|
|
| Lída+2 | 
|
(10.8.2015 7:56:42)
Tarka , třeba proto, že ji pomohla s tím co dělala, aby si mohla sednout a ona vymyslela dalších 100věcí, který se musí udělat, aby si tu knížku náhodou do ruky nevzala a nesedla si.....
Takových já znám.....to bylo a u některých je pořád v modě si dokazovat, že na posedávání oni nemají čas.
|
| Ruth | 
|
(10.8.2015 8:02:52)
Lído, a netušíš, kde se to v ženách bere? Já o tom včera nahlas přemýšlela a na nic jsem nepřišla.
Myslím to, že je potřeba stále něco (v domácnosti) dělat.
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.8.2015 10:35:18)
"kde se to v ženách bere?"
Podle mě je to vzorec předávaný z generace na generaci.
Člověk to asi nějak mimoděk vstřebává už od dětství, jak má vypadat správná žena, správná domácnost. Svou roli hrála i kontrola okolí, kdy komunita sledovala, jestli člověk "splňuje". Čím poctivější a pečlivější povaha, tím více si to brala k srdci (soudím podle žen ve vlastní rodině).
Až v posledních desetiletích se to uvolnilo, ale pořád se najdou lidé, kteří hodnotí "správnost" života druhých, viz Valkýru a její příspěvky.
|
|
| Lída+2 |
|
(10.8.2015 10:54:10)
Ruth, netuším, ale nedělám to.......
rozhodně si třeba radši sednu a celý odpoledne šiju....
A moje děti mají rádi poslední dobou válecí víkendy, takže je neprudím.
Oni se vyřádí dost na závodech..pak je tu škola a chtějí mít prostě , klid. Tak jim nic neplánuju, když nemusím.
Jiný je to o prázdninách.....to i oni sami vymýšlí.
A to co patří k domácnosti děláme společně, protože tam společně bydlíme, nebydlím tam sama....
A tuhle posedlost.....prací znám....a to počasí mi připomnělo asi 30let zpět.....14dní bylo takhle....občas bouřka, sušilo se druhý seno, koupat se jet nemohlo....na to nebyl čas.....a když se usušilo, nedalo se koupat.....
prostě ztráta času.....asi vzít ty děti koupat......nebo na výlet.....asi jsem musela dost prudit(to si nepamatuju),ale když jsem pak měla silnou alergii, tak mi akorát všichni nadávali, že mám té komedie nechat, že už nevím co by jsem vymyslela v té své lenosti......prababička, babička, děda, a naši.....vůbec nechápali, že je mi opravdu zle....a na alergii nemám nárok, to mají jen děti z města....
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 20:21:46)
"Tím, jak vstáváš v 6, nakupeješ, vaříš, jsi k dispozici, tím nevědomky vytváříš i tlak na ostatní. Tvůj manžel je vnímám jako pohodář a ty jako dusno-tvořící."
Souhlas.
|
|
|
| Limai |
|
(9.8.2015 12:55:19)
Co je na tom sobeckého?Tvůj syn má pravdu,v tom co ti řekl.To je tvoje volba,pokud se rozhodneš honit se,obětovat,dělat rodině plný servis.Nikdo to po tobě nechce a nikdo to neoocení.To jen některé ženy si myslí,že jsou nepostradatelné a že bez nich zbývající členové rodiny zemřou hlady nebo shnijí ve špíně.
|
|
| Kapradina | 
|
(9.8.2015 14:47:59)
A co jsi čekala od třináctiletého? Zatím mu ještě spousty věcí nedochází ... to zjistí a ocení až časem, co jsi vše pro ně dělala, ať bylo vedro nebo mráz narozdíl od tatínka. Chápu, že to zamrzí, ale tvůj syn je opravdu ještě dítě. Buď se od té hlašky odprosti a zapomeň na ni a dělej vše dál, jak jsi zvyklá a nebo vůči starším dětem uber a až se budou divit, proč nemají obvyklý servis na který jsou zvyklí, můžeš odpovědět "divíš se v tom vedru?"
|
|
|
| Kudla2 |
|
(9.8.2015 15:01:29)
a je opravdu nutný toho dělat tolik? zvlášť v tom vedru?
vnímáš vyjádření syna jako zraňující nevděk, je tedy Tvou hlavní motivací, aby Ti byl někdo vděčný?
chápu, že zajet pro maminku bylo potřeba, ale vařit v tom horku třeba potřeba není, proč se za každou cenu pinožit a nenamazat si třeba chleba a na zbytek dne sebou někam neplácnout?
Je fakt, že děti vnímaj tu naštvanost a protivnost jako takovou, ne její důvod. Chápu, že nefungující manžel je opruz velkej a je to věc k řešení a vztek na něj je pochopitelnej, ale snahu strhnout to všecko sama taky nepovažuju za šťastný.
Z mýho pohledu to, co syn řekl, není nic strašnýho, na Tvým místě bych se zamyslela spíš nad tím, PROČ tě to zraňuje.
|
|
| Kudla2 |
|
(9.8.2015 15:04:15)
Kapradino,
já si to o tom ocenění myslím s výhradama.
Nalijme si čistého vína - o spoustu věcí, které pro nás někdo jako pro děti dělal, jsme vůbec nestáli, byla to iniciativa toho dělajícího, který si myslel, že je to tak správně, a pokud to bylo za cenu toho, že byl zpruzenej a naštvanej, tak bych to i dneska u řady věcí (samozřejmě ne u všech, ne u těch základních) vyhodnotila tak, že to byl čistě jeho problém a líp by udělal, kdyby se na to vykašlal, a neocenila bych to ani zpětně.
|
| Kafe |
|
(9.8.2015 15:10:45)
" o spoustu věcí, které pro nás někdo jako pro děti dělal, jsme vůbec nestál"
tak tak
|
| Kapradina |
|
(9.8.2015 15:19:45)
Liško, Kudlo,
" o spoustu věcí, které pro nás někdo jako pro děti dělal, jsme vůbec nestál"
které věci to jsou o které jste jako dítě vůbec nestály a které neoceníte ani teď jako dospělé?
|
| vlad. | 
|
(9.8.2015 15:24:06)
Kapradino, každý extrém prudí. MM vzpomíná, jak matka furt štrykovala, vařila a pekla, ale nehrála si s nimi, nechtěla nikam chodit, protože doma je moc práce. Na druhou stranu soužití s chlapem, který doma nehne prstem, furt má sluchátka na uších a čumí do kompu a nic ho nezajímá, co se domácího provozu týče, je taky nic.
|
|
| libik |
|
(9.8.2015 15:24:54)
Ale tak to ti řekne každé vyrostlé dítě, jak ho prudily ty zámky, můj syn má hororové vzpomínky na moře, na něž já jsem šetřila kvůli jeho alergii jak blbá každé léto a jeho to nebavilo, chtěl lítat s klukama.
|
| vlad. |
|
(9.8.2015 15:30:14)
Libik, tak aspoň žes ho tam vezla pro zdraví, ne zábavou, to by bylo dvojnásob frustrující mě kdyby někdo posílal teď k moři a ještě mi zaplatil, ani za zlatý prase bych nejela, stačí mi ty vedra tady. Kamarádka mi zrovna vyprávěla, jak byli kdesi, kde byl takový hic, že se nedalo bosou nohou šlápnout na písek, no díky 
|
| libik |
|
(9.8.2015 15:34:20)
Já neříkám, že mně se tam nelíbilo, ale náš pitomeček zahájil den tím, že jsme došli na pláž (chudá rodina-apartmán tak kilometr a půl) , že prohlásil, že musí kakat, den co den, měla jsem to dešifrovat hned při prvním výjezdu
|
|
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(9.8.2015 15:27:28)
o které jste jako dítě vůbec nestály
O záclony.
Měli jsme nějaké s komplikovaným řasením, pověsit to byl porod, celá rodina musela asistovat 2x ročně. 
Vždycky když matka přijde, vzdychá "škoda, že nemáš záclony, ty by ti ten pokoj tak zvedly"... 
|
| vlad. |
|
(9.8.2015 15:31:17)
Martino, záclony to by mě nenapadlo, co může být zdrojem frustrace z dětství
|
| Martina, 3 synové |
|
(9.8.2015 15:37:01)
Záclony byly jen dílek skládačky. Celý byt byl zanesen věcmi, které se stále musely udržovat v nablýskaném stavu. Buď to dělala matka, ale stále nám omílala, jak ji to vyčerpává, nebo jsme to dělali my, což byl taky opruz.
Pak přijede a říká: ty tu nic nemáš, ani uklízet nemusíš, ale tys byla vždycky líná.
Je to tak, ani koberce prát nemusím, ani čistit křišťálový lustr, ani utírat listy kytkám. Nic. Nic. 
|
| Martina, 3 synové |
|
(9.8.2015 15:41:15)
máte holobyt
No v podstatě jo. Tedy aspoň v mé části: kluci kytičky, záclonky, koberečky a pičindy mají, ale to je v jejich režii. 
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 16:50:48)
Teplá jídla i ve všední den bych byla bývala i ocenila, nebo trochu kreativity než chleba s taveňákem nebo s paštikou, první jídlo jsem si uvařila v devíti letech
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 20:32:35)
"Teplá jídla i ve všední den bych byla bývala i ocenila, nebo trochu kreativity než chleba s taveňákem nebo s paštikou, první jídlo jsem si uvařila v devíti letech"
Evelyn, něco takového jednou bude někam psát moje dcera
Já tedy občas vařím, ne že vůbec ne, a místo paštiky a taveňáku servíruji zdravější věci, ale beru to jako výchovu k samostatnosti - dítě se od útlého věku učí, že když má na něco chuť, nejspolehlivější cesta vede přes vlastní ruce 
Je krásně vidět, jak každý reaguje na to, v čem vyrostl: tvoje maminka nevařila, ty díky tomu od mala vaříš. Moje maminka vařila pořád, takže mi to znechutila a já natruc moc nevařím. Dcera díky tomu od mala vaří ...
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 20:37:09)
Anett, moje děti ale taky vaří, syn i peče
|
|
| Tarka |
|
(9.8.2015 20:46:51)
Anett, ale to uvařené jídlo od maminky ti jistě vyhovovalo...jak bys asi dnes tady psala, kdyby tě maminka živila rohlíkama, nebo ničím ve stylu, ať si něco seženeš, uvaříš....
|
| Anthea |
|
(9.8.2015 20:59:30)
jentak, u nás to bylo podobné, jen si nejsem jistá, že máma nikam nechtěla, protože se jí nechtělo, nebo jestli by se i třeba chtělo, jenže nedokázala hodit za hlavu ty úkoly, které byly "třeba" vykonat - no v případě toho "poctivého jídla", ani nebyly třeba, ale ona to měla tak nastavené, sice to sváděla pak na nás a na tátu, že "kvůli nám"
taky byla vždy perfekcionista, jí nikdo nic neudělal dobře, i když jí chtěl pomoct
|
| Kudla2 |
|
(9.8.2015 21:11:32)
jentakj - naprosto přesně.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 21:10:56)
Antheo, ano, tak to je.
To jsou maminky, které mají zafixovanou nutnost dělat některé věci "kvůli dětem, kvůli manželovi", ale nikdy se těch dětí nebo toho manžela neptají, jestli by třeba neocenili něco jiného.
Každý extrém je na houby.
Teplá domácí strava je samozřejmě fajn věc, ale když kvůli její výrobě maminka NIKDY nemá čas si s dětmi pohrát, popovídat, někam vyrazit, navíc je stále uštvaná a vyčerpaná a strhává s sebou celou rodinu, protože samozřejmě potřebuje pomoci, tak na celou domácí stravu člověka časem přejde chuť a zatouží popadnout někdy suchý rohlík a vypadnout z té domácnosti pryč. Což si mohou starostlivé maminky vysvětlit jako nevděk, ale ono prostě všeho moc škodí.
No a maminka, která servíruje celý život je ty suché rohlíky, se samozřejmě také nedočká vděku, protože dobré domácí jídlo občas bodne každému, prospívá zdraví a spoluvytváří teplo domova, to je jasné.
Takže ideální je podle mě kompromis.
|
| Kudla2 |
|
(9.8.2015 21:11:57)
Anett, asi tak.
|
|
| *Šárka* | 
|
(9.8.2015 21:21:23)
Anett, přesně.
Mám dětství spojené s tím, že jsem žila ve vycíděné domácnosti, pravidelná domácí strava, tematicky vymazlené dekorace (Velikonoce, Vánoce, ne třeba VŘSR ). A věčně unavená, naštvaná matka, která nemá na nic čas. Ani si s námi povídat, natož si hrát, společně se smát atd. Měla netypicky časově náročnou pracovní dobu, takže vše perfektně zvládnout byla fuška.
Čím víc jsem brala rozum, tím častěji jsem si říkala, že až budu velká, budu to dělat jinak. To klaplo.
Samozřejmě, ad Valkýra story, jsem se v určitém věku musela vymezit a matku odsunout na vzdálenější kolej.
|
|
|
|
| *Šárka* |
|
(9.8.2015 21:13:38)
Takhle přesně to bývalo i u nás, typický letní víkend. Plus, když jsme byli opravdu malí, ještě implantovaný pocit, že za to můžeme my.
Vlastně to nebylo jen v létě.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 21:19:37)
Tarko, domácí jídlo mi vyhovovalo do určitého věku, zhruba od patnácti let jsem se stravovala vegetariánsky a po svém, vařila jsem si sama (i ostatním jsem uvařila, když měli zájem).
A i v útlém dětství bych byla bývala ocenila, kdybych OBČAS dostala dva dny po sobě stejnou polévku nebo kdyby alespoň v té polévce byly pro jednou koupené nudle místo domácích, abychom spolu s maminkou mohly třeba dělat i něco jiného než vyrábět nudle a vařit polévku.
To všechno píši proto, abych přiblížila pohled dítěte na starostlivou maminku.
Já si své maminky vážím, máme dobré vztahy a chápu samozřejmě, že dělala vždycky všechno v té nejlepší víře a s nejlepšími úmysly, je to velmi hodný, poctivý a pracovitý člověk.
Ale děti prostě některé věci mohou vnímat jinak, o tom je diskuze.
|
| Anthea |
|
(9.8.2015 21:21:56)
Anett, vnímat se dá věci i tak, že sis kvůli přehnané pracovitosti své maminky nic s ní pořádně neužila, bylo to na úkor skutečného života.
|
| Anthea |
|
(9.8.2015 21:25:43)
máte někdo představu, proč se v některých rodinách na té domácí stravě tak bazírovalo?
já jen, že v některých rodinách šlo ošulit jídlo i za totality, kdy nebyly moc polotovary apod. a v některých to prostě "neprošlo"
respektive jestli neměly některé ženské zakodované výchovou, že "správná žena", respektive tedy ta,kterou chtěly být, má vždy navařeno, napečeno, naklizeno
tím pádem, kdyby si ulevily, nebyly by ty "správné ženské", tak se prostě takhle mrskaly samy sebe a bičovaly
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 21:29:58)
Já na tom bazíruju dneska, chci být zdravá i s rodinkou.
|
| Anthea |
|
(9.8.2015 21:30:52)
Evelyn, ale asi to není na úkor všeho.
|
|
| Kudla2 |
|
(9.8.2015 21:30:59)
tak když si člověk k večeři namaže chleba a nakrájí k tomu rajče, tak nemusí vařit a zdravý je to taky
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 21:38:05)
Já od tří hodin nejím přílohy, chleba si nemůžu namazat
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 21:43:52)
Ale snad tím nikoho doma neotravuju, oběd si předvařuju večer, když už jsem stejně doma, k večeři bud polívku uvařím s tím obědem nebo salát s masem čerstvý. Ostatní si vezmou co chtějí, kdy jsou doma a mají chut.
Těch chlebů bych musela sníst mnooogo, salátu nebo polívky stačí mín.
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(9.8.2015 21:30:15)
"respektive jestli neměly některé ženské zakodované výchovou, že "správná žena", respektive tedy ta,kterou chtěly být, má vždy navařeno, napečeno, naklizeno
tím pádem, kdyby si ulevily, nebyly by ty "správné ženské", tak se prostě takhle mrskaly samy sebe a bičovaly"
Antheo, já si myslím, že přesně tak to bylo (a leckde ještě je).
|
| Anthea |
|
(9.8.2015 21:32:15)
Kudlo, jo, je to takové "co by tomu řekli lidi, kdyby mě takhle viděli, jak se lajdám"
dneska málokdo řeší svůj život v tomhle stylu
|
|
|
| Anthea |
|
(9.8.2015 21:34:25)
Valkýro, tak to bych do tvé mámy neřekla, spíš pravý opak.
To, že se vaří teplé jídlo kvůli chlapovi, co nechce chodit do závodky, hospody, nebo nemá tu možnost, tak takoví jsou i dneska.
|
| Anthea |
|
(9.8.2015 21:40:02)
Valkýro, jo tvoje máma je taky kapitola sama pro sebe.
|
|
|
|
|
| *Šárka* |
|
(9.8.2015 21:38:14)
Nevím, ale v mých rodinách to tak bylo. Správná hospodyňka vše perfektně zvláda, a SAMA! To musím dodat, protože jsem si vzpomněla na nedávnou debatu o mezigenerační spolupráci.
Si vzpomínám na jeden významný projev nevůle mé matky. Byli jsme u rodičů na návštěvě - já, manžel a syn, tehdy cca 2 roky. Oběd - polévka, výborná, syn si nechal přidat. Začal se servírovat druhý chod, syn vykulil oči a překvapeně řekl - vy tady jíte dvě obědy??
Nastal tak trochu cirkus... jak to, že nevařím polévky.
Dodávám, tou dobou jsme bydleli na manželské koleji, bylo nám 24 let, dodělávali VŠ (denní studium), manžel brigádničil, psali jsme diplomky, já prala bez pračky atd. Fakt jsem nevařila polévku + hlavní jídlo.
|
| Anthea |
|
(9.8.2015 21:42:02)
Šárko, tot. Znáš to přísloví ne?
Polévka je prý GRUNT, maso už jen ten ŠPUNT.
Pochází k doby, kdy masa moc nebylo, takže zasycení se muselo konat už tou polévkou, proto i musela být.
|
| *Šárka* |
|
(9.8.2015 21:48:53)
Antheo, znám. Také jsme leckdy GRUNTEM skončili .
|
|
|
| JaninaH |
|
(9.8.2015 21:45:02)
Šárko, to mi připomíná, jak jedna moje kamarádka (nebudu jmenovat, ale znáš ji), přijela s dětmi na návštěvu ke svým rodičům, a když malý chlapeček uviděl babičku žehlit, bezelstně se podivil, co že to babička dělá, doma to nikdy neviděl
|
| *Šárka* |
|
(9.8.2015 21:51:14)
Janino, .
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 21:55:01)
Janino
To by naši babičku asi hodně zasáhlo
|
|
| TaJ | 
|
(9.8.2015 21:59:08)
Janino, u nás syn taky dost dlouho neměl o existenci žehličky ponětí - žehlíme minimálně a když už, tak jsem žehlila večer, když už spal...tenkrát mu na logopedii paní ukazovala obrázek žehličky a on netušil, co to je, ani na co to je....no, koukala trochu divně
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 21:50:35)
Šárko, také nejíme dva obědy A to už jsme z vysokoškolských kolejí hezkou řádku let pryč Já polévku + hlavní chod nepotřebuji, ujistila jsem se, že manžel také ne (což mě potěšilo ), takže to nevedu.
Děti mají od tří let možnost dvojitého oběda ve školce a ve škole, ale nezdá se mi, že by ji nějak hojně využívaly.
Doma se musí spokojit s jedním chodem, případně plus zákusek, tři chody vařím jen na Vánoce.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 21:58:30)
mandelinko, přesně tak.
Dneska jsme pekli rybu kvůli synovi, který se vracel z nějaké akce, tak se ve mně ozvala starostlivá matka, že mu musím přiravit pořádné dobré jídlo.
Pointa je samozřejmě taková, že syn přijel a neměl hlad
Takže od zítřka už zase saláty, ani mě nenapadne zapínat znovu v tomhle počasí troubu.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(9.8.2015 22:02:47)
Já jsem dneska vyhlásila, že nevařím, dokud teplota neklesne pod 25. Ale přiznám se, že to cuketový rizoto jsem vařila hlavně kvůli sobě. Polívky jako předkrm taky nevařím, ale už mě napadlo, jestli bych neměla, protože pokaždý si to hlavní jídlo přidaj.
|
| *Šárka* |
|
(9.8.2015 22:06:57)
Inko, ve žravém období dětí jsem polévky vařila častěji.
Často sloužily (slouží) i jako snídaně po náročné noci.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 22:09:31)
Vařím na každý den oboje, polévky jen vývary, večer mě hodně zasytí a nepotřebuju přílohu, ostatní si berou, jak mají chut, manžel dělá na směny, tak podle toho jak je doma, dcera má oběd ve škole, tak většinou až večeří a syn je většinu týdne v Praze. Vlastně vařím hlavně kvůli sobě, nemám v práci obědy
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.8.2015 22:23:52)
Já polívky nejím, akorát kapří a dýňovou, proto je nerada vařím.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 22:18:58)
"nevařím, dokud teplota neklesne pod 25"
Myslíš teplota v kuchyni? To bych nevařila celé prázdniny . Pod 25 nám teplota od začátku července neklesla, jsem ráda, když klesne pod třicet. Minimum bylo 26, když se venku přes noc hodně ochladilo. Hrůza, nevyvětratelný byt 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.8.2015 22:22:40)
Myslím venkovní teplota, doma mám 26 i v zimě.
|
|
| TaJ |
|
(9.8.2015 22:28:16)
Anett, syn měl včera v podkrovním pokojíčku i přes zastíněná okna večer v devět hodin 34 stupňů! Dneska už "jenom" 32...v ložnici to bude stejné....dole v obýváku máme teď 28...už i v tom sklepě je teplo
|
|
|
|
|
|
| *Šárka* |
|
(9.8.2015 21:56:11)
Anett, já sice polévky vařím, ale většinou jako sólo jídlo. Momentálně jsme domácnost 4 až 5 dospělých lidí, kteří se doma vyskytují v různých časových intervalech a optimální je, když se v lednici vyskytuje hrnec čehosi, co se dá kdykoliv ohřát. Zejména v zimě to bývají polévky.
Klasiku oběd (knedlíčkovou polévku a tak) dělám tak třikrát do roka, když je např. rodinná sešlost.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(9.8.2015 22:21:18)
"Nevím, ale v mých rodinách to tak bylo. Správná hospodyňka vše perfektně zvláda, a SAMA! To musím dodat, protože jsem si vzpomněla na nedávnou debatu o mezigenerační spolupráci."
Jestli to bylo myšlený na mě , tak si sice neumím představit ZÁVISLOST na mezigenerační spolupráci, ale v žádným případě jsem nikdy neměla ambice být hospodyňka, a dokonce ani všecko perfektně zvládat - v průběhu života jsem dospěla k závěru, že opravdu NUTNĚ se musí dělat jen málo věcí a to se zvládnout dá, zvláště když akceptuješ, že ani to málo nemusí být ani zdaleka perfektní .
|
| *Šárka* |
|
(9.8.2015 22:31:39)
Kudlo, vzpomněla jsem si na tebou zaleženou diskusi o nárocích a očekávání.
Názorově jsem tam s tebou sympatizovala.
Teď jsem to zmínila proto, že v podání mé původní rodiny správná hospodyňka je správná jen tehdy, když vše zvládá sama. I proto je mezigenerační pomoc takřka nulová. Aby se zásluhy o perfektní domácnost, vycepované a vzorně se učící děti a skvělou krmi nemusely degradovat z toho důvodu, že třeba nudle do polívky dělala babička.
To jen taková odbočka .
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 21:41:28)
Antheo, ano, bohužel, nestrávila jsem s maminkou vlastně žádný čas, kromě pomáhání v kuchyni.
Čímž jsem se sice naučila ledacos kvalitně uvařit, ale zároveň jsem si k té kuchyni vypěstovala odpor, takže své kuchařské umění využívám jen minimálně.
Má to tedy tu výhodu, že mi nechutnají polotovary a všeobecně nedobré jídlo, mám zažité, že všchno musí být kvalitní. Toho se držím, i když vařím převážně rychlá a jednoduchá jídla.
Ale hlavně se držím toho, že dítě potřebuje s mámou něco zažít i mimo kuchyň.
|
| Anthea |
|
(9.8.2015 21:47:03)
Anett, taky vařím rychlá jídla.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)