| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat

 Celkem 96 názorů.
 Irmi 


Téma: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 8:59:38)
Zase vkládám další téma...v naději, že mi pomůže vhled ostatních, stejně jako v předchozím případě (přístup rodiny). A děkuju předem.
Jsem na nové prac. pozici u stejného zaměstnavatele, nabídku jsem dostala před rokem, v době, kdy se muž začal léčit, zvládala jsem práci starou (předání, zaučení), novou (školení, semináře), cesty s mužem a za mužem do nemocnice 90 km, chemoterapie, domácnost, dceru a její hrůzu s tím, co bude a nebude..., nemocné rodiče... Těžko, s jazykem na vestě, ale zvládala...
Po pohřbu jsem byla v práci asi 3 měsíce, pak 2 doma na neschopence (už to nešlo, AD užívám stále), teď jsem zase v práci 3. měsíc.
Nejsem schopna pracovat, neumím to popsat. Prostě sedím, hledím, pláču... Práci jsem změnit chtěla, dlouho, vystudovala jsem... Teď nějak nevím. Možná je to jen stále ještě doznívání toho obrovského stresu (ale jak dlouho mi to bude zaměstnavatel tolerovat? Netuším. Zatím se jakoby nic neděje...)
Byla jsem zvyklá makat na 120 %, čím víc jsem toho udělala, tím víc jsem měla energie... každý zdolaný úkol byl hnacím motorem pro další činnost.... Byla jsem jak motorová myš... Teď zvládám sotva základní věci doma (něco uvařím, vyperu, trochu poklidím...), nejlíp je mi v posteli pod dekou, se psem v náručí... Večer si říkám, jak by bylo fajn ráno nic nemuset... Všechno mi trvá xkrát delší dobu než dřív...
Nevím, co dál... Mám zůstat znovu doma? Pomůže to něčemu? Už teď mám pocit, že na mě kolegové soucitně pohlížejí jako na tu, co "se léčí"... Nebo zkusit najít něco úplně jiného a jinde? Ale kdo mě v mém aktuálním stavu zaměstná?? Peníze potřebujeme a tady jsou na lokální poměry slušné.
Už mě napadlo i to, že podvědomě tu práci "viním" z toho, že na její úkor jsem se nevěnovala víc manželovi (byť objektivně vím, že jsem se snažila, co to šlo)...
Příští týden mám schůzku s novou terapeutkou, fakt se snažím, ale mám pocit, že jsem pořád stejně marná... A bojím se, že se mi síly už nikdy neobnoví...
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:01:58)
Teď koukám, že podobné téma jsem zakládala 6 TÝDNŮ po jeho smrti... Tak to mě fakt naplňuje optimismem, že jsem na tom pořád stejně (ne-li hůř) po takové době...
 Koulička M 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:07:22)
Irmi drž se... Tohle klidně může být i únavový syndrom. Nevím co říct, co poradit. Rozumím ti přesně, jak se cítíš. Nevím, jestli chodíš i k psychiatrovi. Možná by to stálo za to.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:12:20)
Zatím ne, jen na terapii k psycholožce. AD mi předepsal praktik s dg reaktivní deprese po úmrtí muže.
 Žžena 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:37:40)
Skrzevá ty AD bych spíš navštívila psychiatra. Možná Ti tato AD úplně nesednou, třeba byste to s psychiatrem vyladili do snesitelnějšího stavu.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:50:09)
Beru Cipralex, 10 mg ráno. Taky už mě napadlo, že je možné, že není pro mě úplně nejvhodnější... Navíc po něm přibírám, což mi taky nepřidá... :)
 Ráchel, 3 děti 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 17:44:38)
Cipralex každému nesedne. Prosím, dojdi si k psychiatrovi, aby ti vyladil medikaci. Tohle je zbytečný trápení, co popisuješ.
Odkud jsi? Jak ti sedí terapeutka?
 Renka + 3 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:14:23)
Irmi, ale už tenkrát jsem ti myslím psala, že cca po 6 měsících to na tebe teprve dopadne a bývá to mnohem horší, člověk si naplno uvědomí, o co přišel a co by ještě mohlo být. A taky dojdou síly. Je to normální. Jestli chceš, dej si pauzu v práci, ale nic se nedá uspěchat. Smutek se musí odžít a trvá to opravdu minimálně rok. I víc. Nic víc se nedá dělat, než dát tomu čas, bude líp. Časem.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:34:42)
Díky... asi mi tehdy horizont půl roku přišel dlouhý... Promiň, nevím, zda máš vlastní zkušenost, ale myslíš opravdu, že se člověk - byť po roční nebo i delší době - je schopen "vrátit" do předchozího fungování?? Aktivit atd...
 Ambrosie 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:50:06)
Kdyby to nebylo možné, tak lidstvo dávno vymřelo.

Osobně bych radila nebýt doma, to je tak na prohloubení depresí. Prostě venku přijdeš na jiné myšlenky, chtě nechtě. A časem bude líp~x~
 Renka + 3 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:58:27)
Ano mám vlastní zkušenost a nejhůř mi začalo být cca po 6 měsících poté, kdy jsem se vyčerpáním a únavou doslova složila. Měla jsem tehdy roční dítě , takže jsem neřešila práci, ale zase jsem musela fungovat kvůli dítěti. Po tom půl roce jsem taky začala brát AD, doktor mi vysvětlil, že člověk jede z nějakých rezerv a ty se po té době vyčerpají. Ale upřímně, nemám pocit, že by léky v tomhle případě pomáhaly. Pomůže čas a člověk se musí naučit žít jinak, najít si nějaký smysl, pro co žít.
 Žžena 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:35:48)
Irmi,
současný zaměstnavatel se mi podle Tvého popisu zdá být bezva, že na Tebe netlačí a dává Ti prostor. To myslím není norma a rozhodně bych neodcházela, mít práci, kde Tě v krizi takto podrží, je podle mne obrovská výhra.
A že se léčíš... je výborné. Lidi ať si myslí co chtějí.
Držím palce ~s~
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:39:28)
Jj, díky, jsou fajn a vážím si toho...
Asi je to i celkovou změnou koncepce a náplně práce, tohle je hodně individuální, není taková vazba na kontakt s klienty jako předtím, což mi možná nyní paradoxně neprospívá, ta osamocenost...
 *Owls* 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:46:16)
Máš co dělat sama se sebou, tak nehleď na to, co si ASI myslí kolegové v práci. Oni to nezažili, nehledě na to, že jsou to jen tvé doměnky.

Necítíš se dobře, že se na tebe koukají jako na tu, která se léčí, tak nevím, jestli má smysl psát, aby jsi se objednala k psychiatrovi. Z mého pohledu je to doktor, jako každý jiný. Ve tvém případě z mého pohledu rozumnější varianta než praktik. Myslím, že psychiatr může předepsat přesněji cílená AD.

Neumím si představit, co prožíváš a je mi tě líto. Soucítím s tebou a nevím, jak bych mohla pomoci, ale neohlížej se, prosím, na to, co si myslí okolí a dělet maximum dobrého pro sebe. Věřím, že bude, musí být!, lépe. Asi to nebude zítra.

Přeju ti hodně sil~;((~;((~;((
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 10:38:55)
Děkuju. Máš pravdu, jsou to možná jen moje domněnky. Chovají se všichni empaticky a slušně... Já to neberu jako ostudu, jít k psychiatrovi, ale říkala jsem si, že léky mám, zpočátku jsem fakt měla pocit, že mi pomohly...
Je možné, že by po čase přestaly fungovat? Nebo je normální brát dlouhodobě jeden druh, nebo se to střídá? Fakt nevím...
 Ekaterina 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:49:57)
Je mi líto, co prožíváš, musí to být fakt těžký... Prožilas toho v poslední době hodně, obrovské stresy, tak si myslím, že ještě potřebuješ čas. Na druhou stranu bych opravdu možná zkusila dobrého psychiatra na vyladění AD - pokud ti tato nesedí, praktik to myslím nedokáže posoudit a neodkáže pomoci.
Osobně bych práci neměnila - máš asi vstřícného zaměstnavatele, toho bych se držela. A měj na mysli, že každá změna (i k lepšímu) je další stres, a to teď asi opravdu nepotřebuješ...
Jinak - asi je ještě brzy, ale znáš toto: https://www.umirani.cz/clanky/truchleni-nikdy-nevymizi-jde-o-to-najit-cestu-k-prirozene-adaptaci
Moc držím palce, ať ze své situace najdeš cestu.
 Monika 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 9:55:37)
V téhle situaci mi změna zaměstnání nepřijde jako dobrý nápad. Byl by to jen další stres (pohovory, čekání na výsledek, zaučování na novém místě ...) a jestli tvoje potíže neplynou primárně z práce (jakože ne), nejspíš by ti to nijak nepomohlo. Jestli by ti pomohla neschopenka, to nedovedu posoudit, dovedu si představit obě varianty, ale zkusit se to asi dá. Nebo pokud by připadalo v úvahu dočasné snížení pracovního úvazku, abys mohla pracovat třeba jen 6 hodiny denně nebo 4 dny v týdnu ...? Pokud bys to tedy zvládla finančně a zaměstnavatel souhlasil ... A tu změnu AD, co tu doporučovali jiní, bych asi taky zvážila (a možná tedy tu neschopenku, než nová AD "zaberou"?)
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 10:42:43)
jj, to je pravda, i změna k lepšímu je stres, to je fakt...
Zatím mi z toho vychází, že se zkusím pobavit o změně medikace.
Předpokládám, že psycholog mi AD předepsat nemůže, takže budu muset zkusit psychiatra.
Praktik je fajn, ale trochu zvláštní - při popisu potíží mi řekl, ať začnu chodit na jógu...
 Renka + 3 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 10:45:15)
Irmi, jógu doporučují i psychiatři, třeba v léčebně ji mají v rámci terapie, ono to není úplně od věci. Jóga není jen cvičení, je to o stavu mysli, o srovnání se sama se sebou, já bych to tak nezavrhovala. Taky jsem ji cvičila jednu dobu, je to fajn.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:08:57)
Vážně by to mohlo takhle fungovat??
Dřív jsem chodívala cvičit, pilates, bavilo mě to, ale to není samozřejmě totéž. Teď se nedokopu k ničemu...
 Monika 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:11:26)
No, a pamatuješ, jak strašně se ti nechtělo do antidepresiv, kolik tady o tom bylo diskusí? Možná by to s tou jógou bylo stejné, kdybys to zkusila ~;)
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:16:35)
No jo, to máš pravdu... taky jsem do toho nechtěla jít... to je fakt... a pomohlo to, určitě.
Ani nevím, proč jsem to tak šmahem odvrhla... ještě popřemýšlím...
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:24:19)
Aha, promiň ;) Taky jsem tu zakládala svoje AD polemiky, tak jsem si to vztáhla...
 Ambrosie 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 10:49:13)
Irmi, ale víš že to je dobrý nápad? Myslím jóga (ta není jen o cvičení).
Cokoli co Tě vytrhne z toho uzavřenýho smutnícího kruhu je dobře. Práce, cvičení, lidi a jejich malicherné starosti.
TY žiješ. Neumíráš.
 Monika 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:08:21)
Praktik mi zvláštní vůbec nepřijde. Myslím, že při "depresi" Tvého typu, tj. po takové ztrátě se ani automaticky antidepresiva nepředepisují, bere se to jako "přirozená záležitost", kterou je třeba odžít a přežít, samozřejmě bohužel za "snížené výkonnosti". Ty možná jsi typ člověka, co je zvyklý vyřešit všechno rychle (sama jsi to psala), máš potíže s trpělivostí, resp. nějakým zklidněním a přijetím situace, asi máš na sebe strašně vysoké nároky ... Myslím, že jóga by nebyla od věci :-) Potom taky dlouhé procházky, případně jiný pohyb (k tomu by mohla možná přispět ta neschopenka - bylo by ovšem třeba využít čas vycházek a opravdu "vycházet" a chodit nebo jinak se hýbat) ...
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:12:01)
jj, tak to je, trpělivost není moje silná stránka, a na sebe jsem opravdu extrémně náročná... i proto se teď stydím, že jsem tak na s*ačky... Nejsem na to zvyklá, že něco nezvládám...
A není na to evidentně zvyklé ani moje okolí... Když se to stalo, nejvíc jsem slyšela, že to zvládnu, protože jsem SILNÁ... strašně jsem potřebovala a chtěla chvíli nebýt silná a dovolit si padnout...
 byvala radka 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(28.1.2019 10:48:35)
dovol si být slabá a nedokonalá
dovol si vypnout a sledovat své tělo a svou mysl
pozoruj své myšlenky o neustálé potřebě "to zvládnout" a "mít pod kontrolou"
 white 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 10:21:33)
Hlavně buď na sebe hodná a bez výčitek o sebe pečuje a dopřej si cokoliv, co ti udělá dobře.Máš na to právo, mozek se musí zahojit a tělo zregenerovat.Vím o čem mluvím.~;((
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 10:35:37)
White, to mi moc nejde... ale snažím se. Díky.
 Fern 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 10:28:51)
Budu ted trochu bagatelizovat - me je taky nejlepe v posteli pod dekou nebo se psem na sedacce a to mi nemusel nikdo umrit;
Mam to dost podobne jako ty i to,ze driv jsen byla tryskomys,v pohode zvladala i nemozne,ale posl.leta jaem nejaka lina a pohodlnejsi,no urcite ale ve srovnani s nekterymi mladsimi,kterym preteka pres hlavu pouha domacnost,jsem stale jeste hodne akcni~t~
Tvuj muz by urcite nebyl spokojen,kdyby si tvuj prispevek precetl,urcite by ho to trapilo,jake ti zpusobil trauma a problemy.A tohle chces?
Ty uz se proste mysis prestat litovat a plakat nad sebou,vzdyt mas jeste nedostudovanou dceru,za kterou neses odpovednost a musis myslet hl.nani a na to,abyste mely z ceho platit zivot vas dvou a slozenky.Jak prozaicke,ze.
Mas pravo truchlit a byt smutna,ale jen potud,kde jeste neohrozujes byti tve dcery.
Tak se co nejrychleji vzmuz-pokud nejsi sobec,tak hl.kvuli ni!
V praci ti tve chovani urcite donekonecna trpet nebudou a ted si zkus predstavit situaci,kdy ti daji vypoved.
Ve tve situaci se nachazi mnoho lidi,ale ty ani oni holt nejsou stredem vesmiru a kazdy tu musime bojovat sam za sebe.
Tak uz nech te sebelitosti a zacni zase fungovat.
Good luck~R^
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 10:35:01)
Já vím, že to nemyslíš zle, Fern...
To si taky říkám, že by nebyl rád... Jenže on mě takovou, já jsem teď, neznal. A ani mě nenapadlo, že mě to tak změní a tak vykolejí... na tak dlouhou dobu...
 Fern 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 10:51:32)
Jsem rada Irmi,ze me chapes,jasne ze to nemyslim zle ale pisu takhle kvuli tobe-si myslim,ze nekdy je potrebna i tato zpetna vazba,nejen litovat a hladit.Ale i "nakoupnou",pokusit se te zacit nahlizet na tvoji situaci po 8 mesicich uz i ponalu realisticky:styskanim nic nezmenis,styskat a vzpominat muzes,ale zacni ve svem zajmu i fungovat.
A jak pises,manzel te takto neznal a urcite by byl rad,ze se jeho zenskym vede dobre a ze neni zapomenut.
Nepripoustej si opravdu tak moc "k telu"to teskneni neb nebude s takovou dlouho trvat a sesype se na vas dve lavina,ty skoncis v blazinci a dcera?
A takhle to urcite nechces!
Tesim se na tvoje dalsi tema,jak se snazis a ze je to lepsi~s~
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:15:25)
Vím, že jsi ostrá... a naservírovala jsi ´mi tu prognózu slušně... Blázinec, vyhazov z práce... neboj, já si to všechno potencionálně uvědomuju, proto se snažím tomu čelit a hledám pomoc, i tady... byť to tak možná nevypadá...
Přemýšlím, že před pár lety bych možná reagovala na někoho v mé aktuální situaci stejně tvrdě jako Ty. Jsou věci, kterým uvěříš a zavnímáš je, až se fakticky stanou, bohužel... Ale beru to a díky.
 K_at 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:02:39)
Irmi, hele, umrti partnera patri k tem top traumatickym udalostem. Na tohle nejsou normy. Pokud se citis po skoro 3/4 roce stejne blbe, urcite bych navstivila toho psychiatra, uz jen pro konzultaci. Ale taky bych se zkusila dokopat k pohybu - treba chvilku denbe, nebo 1* tydne nekde. Zkusit ten bludny kruh pretnout. Ac to stoji mnoho sil.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:12:42)
To já vím. Stejně jako změna práce, taky je té škále vysoko...
Potkalo se to blbě, co nadělám...
 Koníček mořský 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 10:48:38)
Ach jo, ~6~~x~. Já myslím, že je to prostě pořád strašně krátká doba, abys už normálně fungovala. Mezi tím byly Vánoce - náročné, teď je divné depresivní období pro všechny - zima. Pak přijde jaro - pro tebe asi taky nic moc, všechno bude bujaré a tím víc depresivní... Dej tomu prostě čas a bojuj. Protože delší dobu pro tebe bude boj prostě všechno, co je pro ostatní lidi normální a běžné. Práci bych v žádném případě neměnila - to by byl další stres. Změna prostředí, lidí.. Dělej jí, jak dokážeš, prostě se nuť, i když je to vyčerpávající. Práci a peníze potřebuješ. A doma se ke všemu taky donuť. Teď budeš prostě všechno dělat nuceně a bez radosti a smyslu. Zkus se zamyslet, co tě dřív bavilo a taky se trochu nuť. Choď ven se psem, povídat s kamarádkami. Nuť se do života.Já vím, je to strašná dřina. Mám známou, které se zabil syn. Před čtyřmi lety. A stále není v pohodě, přes všechny terapie, AD. Chce to prostě čas, móóóře času. A jednou to určitě bude lepší.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:22:30)
jj, je to tak, vánoce, pak moje narozeniny, dcera maturitní ples... všechno co se mělo odehrát jinak...
nutím se, kdyby ne, bylo by to horší,,,
díky :)
 Lenka a dva kluci 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:22:35)
Hlavně stále vycháziš z toho co bylo před smrtí tveho muže. Jela si jak píšeš na 120 procent a to tě někde dohoní.

Dřív nebo později. Ted je dle meho nazoru nejlepší si sednout sama v tichu a na papir si napsat co by šlo ten den udělat.

Nemusíš byt super žena , ani to nikdo nechce věř mi, prostě jen funguj neklad si cíle , ktere jsou tzv nad latkou. Pomalu se rozjiždej. Každopadně podpora psychiatra to určitě , pomuže ti, berličky , když začínáš třeba znova chodit taky potřebuješ. Neboj se říct co cítíš. Ale MUSIS něco začít dělat. Moc ti držím palečky posílám sílu drž se je to těžky, ale časem pujde uvidíš~s~
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:30:34)
Lenko, to je asi pravda. Chci ten návrat k předchozímu modu - a chci ho rychle. A ono to nejde a možná už ani úplně nepůjde.
Kdo by mi vyhnal z hlavy myšlenku, že nemusím být ve všem perfektní, dám mu celoživotní úspory...
 Fern 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:58:31)
Jezis,to jsem nastesti nikdy nepoznala tenhle blby chtic-byt perfektni.A proc jako?
Prace nenu zajic a tak neutece;
Nejdulezitejsi je zdravi a jedine co musis je platit dane a pak zemrit.
Vse ostatni jsou jen chrobaci ve tve hlave.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 12:13:20)
Ono to není jenom špatné... ovšem za situace, že se daří. Jakmile přestane, je problém.
 Pam-pela 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(26.1.2019 2:46:50)
Tak si přečti (ad perfekcionismus) třeba v té posteli knížku od Kevina Lemana - Ani to nejlepší nestačí
https://www.kosmas.cz/knihy/172145/ani-to-nejlepsi-nestaci/

Koukala jsem teda, že je rozebrána, vyloženě miluju jeho knížky, krásně a lidsky popisuje lidské charaktery a jejich příčiny. Jo a tohohle se docela blbě zbavuje, ale jde to ~:-D.
Člověk někdy bývá spíš shovívavý k jiným, k sobě moc ne.
 byvala radka 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(28.1.2019 10:52:56)
"Kdo by mi vyhnal z hlavy myšlenku, že nemusím být ve všem perfektní, dám mu celoživotní úspory... "
to je teď tvůj úkol
přehodnotit svůj pohled na sebe sama - vlastně tě k tomu "donutil život", nastavuje Ti situaci, které musíš čelit
třeba to je cesta
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:32:51)
Děkuju...
Aktuálně hlasuju víc pro tu postel... ale na druhou stranu mám obavu, že se v tom ještě víc zabydlím a návrat bude o to těžší...
 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:34:12)
Irmi,
já měla taky dilema.
Rozhodla jsem se zatím být mezi lidmi. I když je to těžké.
Když jsem sama, jsem na odpis.
 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:39:05)
Jitys,
nevím, zda je to k obdivování, ale mohla jsem se rozhodnout, jak naložím s dalšími dny svého života - napadla mě i sebevražda, nechtěla jsem tu zůstat ani já, neschopenka a zůstat čas doma nebo zkusit nějak fungovat. Žiju ze dne na den. Jinak to snad ani nejde.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:42:33)
Memory, rozumím Ti, ani nevíš jak moc... I když je a není to stejné...
 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:46:11)
Není. Má dcera nebyla nemocná. Zemřela ze dne na den.
 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 12:03:31)
Jitys,
já vlastně nevím, co chci. Chodím tam tak nějak automaticky, byť v práci počítali všichni s tím, že nepřijdu a zůstanu po vánočních svátkách doma na neschopence. Ale mám tak specifickou práci, že jsou na mně navázáni i ostatní v týmu, takže jsem přemýšlela i v tom smyslu. Jsou na mě všichni hodní a pomáhají mi. Mám při práci své krize, prostě si popláču, dostane se mi i objetí a rozhovorů ze strany kolegů. Pár dní jsem byla doma sama a bylo mi o dost hůř. Musím o tom mluvit, nesmím si to dusit v sobě. AD neberu, psychologa jsem navštívila jednou.
 libik 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 12:14:54)
Memory, chceš nám o tom říct?

Rozumím tomu, že jsi nebrala AD, já taky ne, přišlo mi v pořádku cítit bolet a zoufalství.

Ovšem tvá ztráta je ještě mocninou našich ztrát, jsi statečná, obdivuhodná~;((
 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 12:27:06)
Mám chvíle, kdy mi je o trochu líp.
Pomyslná nádoba slz, zármutku a truchlení se naplní, pak už jen pláču a pláču. Dala jsem tomu takový název "vyplavení". A kdy se vyplavím, cítím se zase o něco silnější a vyrovnanější. A tak se to opakuje stále dokola.

Pomáhá mi i pocit, že někde existuje pět lidí, kterým má dcera díky transplantaci osudově změnila život...~n~
 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 12:59:33)
Vím to přesně. Pěti.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 12:36:42)
Memory, nevím, co napsat... Jak řekla Libik, Tvoje bolest je naše na xtou... Neumím si představit vůbec nic.
Pokud Ti to pomůže, piš tu...
 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:07:16)
Promiň, nechtěla jsem zastínit tvé téma.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:10:52)
Neblázni... takhle snad nikdo nepřemýšlí... Můžu se zeptat, kolik dceři bylo let? Promiň, pokud je to moc...
 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:14:20)
28 ~7~
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:16:10)
Bože...~n~ Autonehoda?
 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:21:17)
Ne, Irmi. Mozkové krvácení. Výdutě.~n~
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:24:40)
~6~~6~
 libik 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:28:54)
To je peklo..
 libik 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:03:07)
Vyplavuj se, co hrdlo ráčí, počítej, že dojde velká únava a možná i zdravotní problémy, určitě to dokážeš zvládnout~6~

Transplantace obdivuji, kdysi jsem viděla francouzský film o situaci, kdy se matce zabije syn na motorce, děj je o tom, jak tu situaci musí přijmout a graduje to právě tím, že dala souhlas k transplantaci, což ji posunulo o malinký krůček dál. Nevím, jak se to jmenovalo (a jestli to vůbec bylo dobrý), ale možná si někdo vzpomene.

Máš před sebou dlouhatánskou cestu, pokud bysme tě nedokázaly dlouhodobě podpořit, existují na netu diskuse matek, co je to též potkalo, hledej miliharmi

 K_at 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:06:43)
Memory, klobouk dolu, protoze i rozhodnout o darcovstvi musi byt nesmirne tezke. Hluboka ucta.
 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:18:21)
Snažím se přemýšlet o tom jako o čisté dobré věci, skutku. Nechci si to zošklivovat jakýmkoli způsobem.

Představuji si na druhém břehu konkrétní osoby, rodiče, děti, partnery ... kde existuje jediná možnost, jak pomoci žít dál život... Vidím tu bezmoc a zoufalství, kdy není vhodný dárce. Tak se snažím myslet.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:21:12)
Omlouvám se, už se nebudu vyptávat. Jen že jsi psala, že o tom potřebuješ mluvit... Ale rozumím, sama jsem měla zpočátku problém... teď už můžu.
Tvoje situace je jiná a má ten další rozměr v té obrovské pomoci, o níž píšeš...Klobouk dolů...
 Pole levandulové 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 14:09:38)
Memory, je mi moc líto tvé ztráty, moc se do toho nedokážu vžít, ale přijde mi nadějeplné, že díky těm transplantacím tvá dcera žije dál.
 Marika Letní 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:34:21)
Irmi, co bys poradila kamarádce, kdyby se tě ptala na to samé? Zůstat doma nebo ne?
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:39:39)
Marko, upřímně, nevím...
Kamarádky mi do jedné říkají, že to bude doma horší, ale to říkaly i na podzim, a paradoxně mi ten pobyt doma pomohl.
Asi bych se snažila vidět to jejíma očima - protože z mého a jejího pohledu to může být sakra rozdíl. Nevím, je to těžké...
 Marika Letní 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:44:02)
Irmi, nemyslím, co ti říkají kamarádky. ~;) Co ty bys řekla? Se znalostí všeho, co by ti ta kamarádka řekla, tak jak jsi to tu popsala.

Já to klišé, jak chodit mezi lidi, nemám moc ráda, protože nemyslím, že platí 100% vždy a pro každého. Někoho lidé nabíjejí a někoho vyčrpávají i za běžných okolností.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 12:02:42)
Já jsem Tě pochopila :) Jen jsem se možná špatně vyjádřila...
Ty jo, nevím, co bych poradila Irmi, kdyby se mě zeptala... Asi - prober to v pondělí s terapeutkou, říkalas , že je dobrá, třeba k něčemu dojdete...
 Marika Letní 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 12:06:22)
Irmi, já vím, žes pochopila, ale uhnula, zase k tomu, co si myslí okolí. Důležité je, co si myslíš a cítíš ty.

A odpověď máš. ~;) Prober to s terapeutkou, třeba ti pomůže vidět to zase z jiného úhlu. ~6~ Každopádně, ani ona není ty. Rozhodni se podle sebe. Někomu je doma o samotě hůř, někomu je hůř mezi lidmi. Drž se ~;((
 Pam-pela 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(26.1.2019 2:33:51)
Pro některé povahy lidí je postel a peřina spíš "zhoubná", jako kdyby si člověk všechno to, co ho trápí, zakonzervoval...vypozorovala jsem, že hlavně pro lidi, co hodně přemýšlejí, přehrávají si, co jim mozek jede jakoby pořád dokola...protože ten klid a utumlení pod dekou tomu dá ten správný prostor a je na tohle všechno přebírání dost času. Někdy se tam prostě člověk jakoby chytí v těch svých emocích...
Možná bych v tomhle dala trochu na radu zvnějšku někoho, kdo zná tvou povahu...

Pro mě trápení se v posteli taky není úplně to ono, takže já bych do práce chodila a chodila jsem...člověk přece jen přijde trochu na jiné myšlenky, i když na pozadí jede stejně pořád ten pocit ztráty a to, že nic nemá cenu...ale mě by asi ta postel zabila...doslova teda. Já si prostě postel nemůžu dlouhodobě dovolit, pokud chci pokračovat v normálním životě. Takže dočasně ano...ale ne týdny a měsíce.

Zas na druhou stranu - člověk chce prostě přežít a každý to dělá po svém...nic není dobře, ani špatně.

 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:18:13)
Irmi,
je to měsíc, co mi umřela dcera.
Snažím se fungovat.

Vím, jak ti je ... ~6~~7~
 libik 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:20:03)
Memory, to je strašné, je mi to moc líto..~x~
 Memory 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:27:13)
~x~
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:34:21)
Memory, bože... nevím, co říct... drž se... držme se~6~~6~
 K_at 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:04:43)
Memory ~n~ doprdele prace. To je ....k nevysloveni. ~n~
 libik 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:26:55)
Irmo, já nevím kolik ti vlastně je, ale já od těch dob dělám na zkrácený úvazek a nic jiného už neplánuji.

Jinak máš pravdu v tom, že po půl roce-roce si lidi kolem dokola začnou myslet, že už toho bylo dost a ty ohledy kolegů a dalších lidí se začnou vytrácet.

 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:37:37)
Ahoj Libi,
co po půl roce, i daleko dřív... Nevím, popřemýšlím... nabízeli mi to, to je fakt, ale já - hrdinka to odmítla (protože přece super žena, všechno zvládnu).
Je mi 45, dcera bude maturovat a chystá se na VŠ.
 byvala radka 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(28.1.2019 11:02:22)
Irmi, hodně se v Tvém povídání objevuje - jsem ta silná, musím to zvládnout, jsem superžena, jsou na to zvyklí (okolí), že vše zvládnu...
tohle je Tvoje téma - proč musíš? proč dokonalá? proč se prostě nemůžeš složit, být malé dítě a nechat se konejšit? máš taky své potřeby...
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(29.1.2019 7:41:56)
Radko, díky, dočítám až dnes...
Je to velká pravda, co píšeš... pracuju na tom s terapeutkou... ano, je to tak. Věř mi, že bych se ráda schoulila a vyplakala někomu na rameni... jenom nějak není komu. Dcera, byť dospělá, mi tohle rameno úplně suplovat nemůže a s rodiči to nefunguje celoživotně... to je ten prapůvodní problém, ale na úplně jinou diskusi..
Moc díky, věř, že se budu snažit...
 K_at 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(29.1.2019 7:59:12)
Irmi, dokonali lidi neexistuji. Byla by to nuda. Jinak jo, pokud prijde osudova rana, casto pri ni vyplave to bahno usazeny na dne. A potom to teprve "stoji za to". Ale asi jsi normalni hodna zenska, muz te miloval a s dcerou se mate rady. Je jeste neco dulezitejsiho? Jako kvalifikace ba skoro-superzenu to celkem staci. ~x~
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(29.1.2019 8:03:56)
Kat, díky. Já vím...
Jenže pokud máš od mala nastaveno, že jsi přijímána, akceptována pouze, pokud přesně plníš to, co je od Tebe očekáváno, je výsledek jasný = musíš být perfektní, aby Tě okolí bralo a mělo rádo... a už v tom jedeš..
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(29.1.2019 8:05:05)
Je to tak strašně jasné a jednoduché a mně trvalo 45 let, než jsem na to přišla... hrozný....
 K_at 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(29.1.2019 8:47:06)
Irmi, ja to chapu. Uplne. Clovek si to neuvedomuje. Az kdyz se to nabali a je toho moc. Ale jde to! Jde s tim pracovat a vyrust do ty holky, co umi rict NE! A umi bejt fakt nedokonala ~k~
 Pole levandulové 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 11:50:21)
Řekla bych, že se ti sešly dvě věci dohromady - špatné pocity z toho, že tě zrazuje tvoje tělo, když není ochotné dál pracovat na tebou zvyklých 120% a pak obrovský žal ze ztráty manžela, kterou jsi nemohla nijak ovlivnit. I když je to spojené, řešila bych to odděleně.
Rozumím ti v tom, že když jsi zvyklá fungovat tak, že si všechno zařídíš a vyřídíš svou pilností, tak jsi pak rozčarovaná, když něco najednou nejde. Tvoje tělo ti vysílá signály, prosí o pomoc, abys mu dala oddech a ty si to nechceš připustit, ráda bys to zlomila, ale už tušíš, že to nepůjde. Mně kdysi v takové situaci pomohla zdánlivě nesmyslná rada mého známého psychologa, který mi na můj dotaz, co mám dělat, řekl jen, ať si sama sobě dovolím, nebýt dokonalá. Nebudu nalhávat, šlo to hodně těžko a trvalo to dlouho, ale když se mi to podařilo, být víc nad věcí a nechtít všechno udělat dokonale, obrovsky se mi ulevilo.
Co se týká žalu ze ztráty manžela, tam to chce taky čas, nebojovat s předpokladem, že okolí od tebe něco očekává, ale truchlit si vlastním tempem, nenutit se plnit představy okolí. Je to tvůj život, tvoje ztráta, jen ty si s tím můžeš nějak poradit.
Chápu, že se cítíš zrazená, měli jste plány, hezký život a ten už teď nebude, to změnit nejde. Ale lze se tím naučit žít a časem se objeví nějaké světýlko v tunelu, když už to nebudeš čekat.
Terapie u dobrého terapeuta je určitě žádoucí, ale stejně tu práci na sobě budeš muset udělat ty sama, on tě tím může jen doprovázet /což není málo/.
 Irmi 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:08:48)
Pole, díky...
Co bys tělu doporučila? Oddech a klid v podobě dlouhodobějšího pobytu doma?
 Pole levandulové 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 13:55:17)
Irmi, to je to, na co si právě musíš přijít sama, co na tebe bude fungovat /a taky vím, že zpočátku člověk zoufale chce cizí názor, radu, osvědčený postup a otevřít se pro to, si to rozhodnout sama, je boj a je to paradoxně větší námaha než reálná práce na 120%/. Nemáš to vůbec snadné, ale ten klíč k lepším zítřkům jsi jen ty sama, jde o to si povolit překročit zaběhané postupy. Ale tvoje tělo si říká o klid, tak bych mu ho dopřála, aby se nesložilo úplně. Budˇna sebe hodná, máš toho naloženo víc než dost.
 libik 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 15:06:30)
Pole, ty seš vdova?
 Pole levandulové 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 15:16:02)
Nikoli, proč se ptáš? Řekněme, že jsem ve svém životě musela čelit pro mně psychicky podobně náročné situaci. Situaci, ve které jsem si taky nedokázala představit, že by v mém životě mohlo být ještě něco pozitivního a hledala jsem, jak s tím naložit.
 libik 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 16:24:42)
Jenom jsem tě chtěla politovat, nic jiného:-)
 Pole levandulové 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 16:52:03)
libiku, děkuji, můj manžel je naštěstí živ a zdráv, ale člověk v životě může řešit ledacos, co vnímá podobně fatálně, tak jsem si říkala, že můj náhled by mohl přispět Irmě k zamyšlení nad tím, jak by mohlo být líp.
 libik 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 17:05:26)
Jsi hodná, všechno přispěje, proto Irma zakládá téma, že je s tím sama a zoufalá.

Jo, život je jako bonboniera.., chce to čas
 Ráchel, 3 děti 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 17:45:54)
a ještě mě napadá - doktor by ti taky mohl napsat lázně ~x~
 Paulis 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 15:20:40)
Irmi, ja se sližila 1 rok po umrti mámy. Každá bolest ma svuj čas, to neurychlíš, je to proces ktery ma sva pravidla. Spiše pozoruj, jestli ty pocity jsou stejný jako tehdy nebo jsou tam i jiné emoce. Myslím že doma zůstávat neni dobra cesta
 Louisa Z. 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(25.1.2019 16:00:02)
Irmi, 8 měsíců po mužově smrti už bych doma nezůstávala. Teď se připrav na to, že Tě ještě čeká několik měsíců, kdy to stále bude jako na houpačce... chvíli máš pocit, že jsi se ode dna odrazila a pak zase šup dolů. Velký propad bývá při ročním výročí úmrtí, kdy si předtím i potom říkáš "před rokem bylo tohle". Poté, co překleneš tohle náročné období, začne se to pomaloučku posouvat k lepšímu. V tuto chvíli bych zkoušela hledat něco aktivního, co ti trochu pomůže. Jóga není vůbec špatné doporučení, rozhodně ji zkus. Pokud nesedne, nevadí, hledej dál. Skvělá je třeba kraniosakrální terapie... pokud máš dobrou terapeutku, tak při ní úžasně nabereš síly. Akupunktura, čínské byliny, aromamasáž... tohle všechno ti může pomoct.

Práci bych neměnila, snažila bych se překonávat a dělat to nejlíp jak umím a byla bych ráda, že je okolí zatím empatické. To taky nepotrvá věčně.
 Pam-pela 


Re: 8 měsíců po smrti muže nejsem schopna fungovat 

(26.1.2019 2:20:42)
To je mi líto. ~7~~x~
Tahle ztráta se mi tedy naštěstí vyhnula, tak třeba do toho tématu nemám ani co mluvit.
Ale měla jsem v životě ztráty a trápení velká, a já jsem prostě společenský a asi párový tvor.
Když to vezmu ze svého hlediska, protože nevím, jak to máš ty, pak já se propadala do nicnedělání a letargie a ztráty jakéhokoliv zájmu, protože jsem najednou nevěděla, PROČ bych vlastně měla cokoliv dělat, když...když je to stejně naprd, ničemu to nepomůže, nic "pro nikoho"(rozuměj toho nejbližšího) už nemůžu udělat, potěšit ho, sdílet atd... tak proč to mám dělat?
Kvůli sobě?
měla jsem pocit, že to nestojí za tu námahu.
A v téhle chvíli jsem já sama, která vždycky byla naprosto neúnavná, zvládla stavbu domu, práci navíc, studium, nikdy nebyla na doopravdické mateřské, vždycky si víc či míň věděla rady, zvládala tisíc věcí dohromady atd atd...upadla do podobného stavu, co popisuješ.
Najednou jako kdyby nic nemělo tu cenu jako dřív.~7~
Na všechno sama ~7~, tam, kde jsme měli být vedle sebe, spolu...

V těch nejhorších obdobích bych bývala proležela pod peřinou a ideálně spící (to bylo super zapomnění) celé dny. Naštěstí jsem byla v situaci, kdy jsem si to nemohla úplně dovolit anebo mě moje milované okolí nenechalo.
Já tedy léky vynechala, protože po prvním pokusu mi bylo ještě hůř a už nikdy jsem to nezkoušela.

Chce to opravdu čas, myslím a být na sebe moc a moc moc hodná...chápavá (k sobě) a pustit ty všechny emoce (i ty, které vypadají, že se je nesluší mít) ze sebe ven...ono to proběhne těmi fázemi, kterými je potřeba projít a najednou se to aspoň částečně překulí přes tu nejhorší fázi.
U různých lidí to trvá různě dlouho...nedá se říct, kdy by měl člověk fungovat, krom toho jde i o charakter truchlícího člověka a o to, jak blízcí si ti dva lidi byli...to může být taky hodně různé. Ale ten okamžik nastane...
Držím palce...~;((

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.