| kněžna Dragomirová | 
 |
(23.2.2025 20:52:08)
 Ahoj, ráda bych si popovídala o tom, jaké metody výchovy používáte vy na děti, dejme tomu školkáče, mladší školáky, které jaksi neposlechnou na první dobrou, někdy ani na druhou. Což jsou předpokládám asi všechny. :D
Dcera bude mít teprve čerstvě 4, je poprvé doma na atb, a v ten moment mi došlo, že kromě "odnést si talíř ze stolu, obléknout se a odnést si oblečení do skříně a pomoct vyndat myčku, po í nic nevyžadujeme. (a s tím prádlem a myčkou to dělá ráda, protože má "pomáhc okno")
Ale dostali jsme po 12h sirup Klacid. Asi si to dovedete představit... Podáváí trvá vždy půl až třičtvrtě hodiny, ale zatím to vždy vyšlo. Zapíjet to musí spotovní flaštičko, která má ten tah jen jedním směrem, aby to nevyplivla. Už jsme v půlce, dceři je líp, jsme doma a ten očistěc s podáním ATB a pozorováním ji doma mimo školku mě přvedlo k tomu, že jsem po ní začala vyžadovat po sobě uklízet. Jde to. Ale úklidem věcí trávíme vždycky téměř stejnou dobu, jakou dobu si s tím hrála.
Možná je to normální, nevím.
Stoleček po malování uklízela přes půl hodiny, děláme to tedy tak, že u ní sedím, a říkám jí co má dělat. Ona se svíjí, blbne, směje se, vysí.á, Ona samosebou nic. beru jí ručičku, uchopím tou její rukou tužku - vedu její ruku (i násilě) a teď ji dej do krabice. To už naštěstí sama dá. A dál... podívej se na zemi. Zvedni ten papír.... atak dále, dalších 3/4 hodiny. Nakonec je hotovo, a já mám z toho sice radost a dobrý pocit, ale dalších xy podobných sitací následuje.
Včetně toho, když něco dělám, prosím ji ať mi něco podá a ona absolutní nezájem. Ale tak jasně, sociální cíění teprv dozrává... nicméně jednoduché fungování už bych ráda nějak nastavila, nechci propásnut tu klíčovou dobu a to je myslím teď (ve 3 ještě byla příliš impulzivní a nedokázala se tak dobře vyjádřit. Je to ten typ dítěte, co v roce mlátil hlavou ze samé frustrace o zem - to bylo dobré peklo, podkládala jsem polštáři)
Často teda velmi pomůže nerespektující "napočítám do tří". 
pokud bych chtěla jet metodu RaR, tak to dopadá tak, že osvětlím argumenty, ona to po zvážení samozřejmě odmítne, já řeknu, že to ale fakt potřebuju, protože.. a narvu jí tu bundu a jdeme holt s řevem. Pes týden je ve školce, je tam spokojená a ráda, o víkendech má tyhle záseky nesčetně krát. Těmi pravidly šetřím, ale koukám, že už by to chtělo. Antibiotika po 12h nám daly poprvé něco jako naléhavost a důležitost nepříjemné skutečnosti, a možná, že je dobře, že jsem to začala řešit.
nepředpokládám, že by po světě běhaly děti, kter neodmlouvají :) spíš pište tipy, co vám pomáhá :) (učení, nepříjemné domácí úkoly, léky, příprava do školy...a jiné neoblíbené nutnosti)
|
| K_at |
|
(23.2.2025 20:59:41)
No, ATB jsou většinou hnusný. To bych vůbec neřešila. Buď happy, že je do ní dostaneš.
Jinak ve 4 letech si myslím, že když jí budeš takto dusit s úklidem po např.vytvarce, vybodne se ti na to úplně. Normálně po ní chtěj spoluúčast. Ve 4 letech bych řekla, že je šikovná, a pomáhá určitě nad rámec toho, co děti v jejím věku průměrně dělají.
Pokud bude pomáhat a podílet se a spolupracovat napříč domácími činnostmi, tak (do puberty) zn.ideal.
|
| Rodinová | 
|
(23.2.2025 21:14:07)
Zpetne si myslim, ze ve 4 moje deti toho nedelaly ani pulku
Mozna po sobe tu a tam neco odnesly, neco oblekly, ulozily medu do postylky a to je tak vse…
|
| TaJ | 
|
(23.2.2025 21:33:12)
Rodinová, přesně, myslím, že ve 4 letech jsem po synovi chtěla akorát to, abychom spolu večer uklidili hračky. Přes den jsme to průběžně dělali taky, třeba po tom malování. Ale vždycky jsme to dělali SPOLU. U toho jsem komentovala proč a jak je dobré tohle nebo tamto dělat (umýt štětce apod.). A samozřejmě aby když jsme přišli domů, tak si dal boty do botníku, bundu na věšák apod. Jinak v čerstvých 4 ještě ani nechodil do školky. ATB měl poprvé až v 5 a byl to docela boj, jediná možnost byl sirup a do něčeho ho přimíchat a zapít. Další ATB měl až v 9, to už jsem myslím drtila prášky, sirup odmítal, ale prášky polykat neumí vlastně doteď.
Jinak co se týče později úkolů a učení, tak u něj fungovalo to, že jsem mu řekla, že teda ten úkol dělat nemusí, ale že to bude muset zítra asi paní učitelce nějak vysvětlit. A dál jsem se tím nezabývala. Obvykle ještě chvíli byl nafučený a pak normálně šel a úkol udělal.
|
| kněžna Dragomirová |
|
(23.2.2025 22:16:07)
děláme to stejně. s humorem a spoluúčast, a povídám jí u toho proč je to otřeba umýt, že barvička ztvrdne a pak by umýt něšla a bla bla. A že legový panáček chce být u kamarádů lega a že pastelka chce být u kamarádek pastelek.
Ale došlo mi, že to s ní takhle řeším poprvé, do té doby jsem uklízela já. A mám z toho docela radost. Že třba ví, kde co má. Když si běžela pro astelku tam, kam si ji ráno dala, tak mě to zahřálo uplně 
tady to teda zní že ji péruju, ale není to tak, jen jsem se na to poslední dny zaměřila:)
ona nemá problém na to totálně kašlat . Spadne jí věc, nechá to ležet, koukne a jde pryč, já jí poprosím podej mi to prosím...ignor, samozřejmě. atd.
s těma atb je mega statečná, ale teda ono je to nějaké jahodové... na to nepolyká hned, je schopná převalovat to v puse třeba několik minut, než to spolkne.Já už bych se zebl..  Ani po spolknutí nepotřebuje hned bombon, zatím ani se jí nenavaluje... takže to asi nebude tak horký, i když jasně - kašička to není.
Jsme za půlkou, už, uf!
Dost začala samozřejmě odmíat poté, co se jí ulevilo. To je těžké dítěti vysvětlit.
Díky všem za reakce
|
| Ropucha + 2 | 
|
(24.2.2025 11:05:59)
"ona nemá problém na to totálně kašlat. Spadne jí věc, nechá to ležet, koukne a jde pryč, já jí poprosím podej mi to prosím...ignor"
To bude tím, že jsou jí čtyři roky 
Samozřejmě je v pořádku učit dítě, že spadlé věci je vhodné zvedat, ale dej jí čas
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(23.2.2025 21:28:16)
Co zkusit antibiotika v tabletách? Syn ten sirup nespolkl nikdy, prostě ho vyprskal. Tabletu spolknul.
|
|
| Žžena |
|
(23.2.2025 21:30:29)
Hele, klacid jsem šestiletýmu dítěti dávala normálně se sladkostma za odměnu. Hlavní cíl byl, aby to prostě nevyzvracel. Na Tvém místě bych v tomto konkrétním případě klidně dítě podplatila, hlavně ať je to rychle za Váma.
Čerstvě čtyřleté dítě... to, co popisuješ, je tak na vrcholu jejích možností. Na Tvém místě bych přemýšlela v relacích, jestli si to v některých věcech neděláš zbytečně těžký. Já jsem v tomhle věku vynechala nácvik věcí, který by s dítětem zabraly pětkrát víc času, pro svoje vlastní duševní zdraví, a nechala jsem je prostě na později, kdy už to nebyl takovej porod. Stane se kulový, když bude něco dělat až za rok.
K Tvému pojetí R+R: Pokud se jedná o něco, kde je potřeba, aby dítě spolupracovalo, neprezentuji aktivitu nikdy jako otázku, na kterou lze odpovědět "Ne". Zkrátka jsou věci, ve kterých možnost odmítnutí nepřipouštím a tudíž tomu přizpůsobím formu komunikace.
|
| kněžna Dragomirová |
|
(23.2.2025 22:21:17)
jj, říkám" je potřeba aby... protože xy." A jde se, protest neprotest, a v mezičase soucítím. případně ještě říkám slovo mus to tak být, je to definitivní, používám to ve věcech, kdy je jasno že neustoupím, že to nejde, aby věděla, že se má na to připravit, že to jinak nepůjde. nevím proč mě napadlo takhle blbé heslo, ale to je vlastně fuk co je to za slovo. jde se.
akorát je vtipný, že ta situace pak zvenčí vůbec respektuujícně nevypadá
|
| TaJ |
|
(23.2.2025 22:34:05)
Taky jsem se vždycky snažila a snažím o respektující přístup. Ale zase není potřeba se nervovat tím, jestli jsem fakt za každých okolností respektující. Za mě nejlepší cesta je, určit několik málo pravidel, kdy to prostě jinak nejde a dítě prostě musí tu věc udělat ať chce, nebo ne (třeba kvůli zdraví, bezpečnosti apod.) a ve zbytku věcí to nechat spíš na dítěti. Aspoň u těch nejmenších. Jak potom postupně dozrávají, tak je ta komunikace a dohoda s nimi mnohem lepší.
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.2.2025 11:10:26)
TaJ, přesně tak: trvat pouze na několika málo podstatných věcech (jak píšeš, otázky zdraví a bezpečnosti) a jinak nechat dítě přirozeně dozrávat.
Únavnou drezůrou a přednáškami kvůli každé maličkosti se rodič zbytečně vysiluje a dítě se logicky vzepře nebo se naučí pouštět jedním uchem tam a druhým ven, protože je toho na něj moc.
|
|
|
|
|
| neznámá |
|
(23.2.2025 21:44:23)
Mám také čerstvě čtyřletou a ATB sirup do ní dostávám přes uplatky nebo třeba ve spánků dávkovačem.
Uklid, no uklízíme spolu, ale to je spíš hraní na uklid. Víceméně pak vše uklidím večer já sama.
Stoleček si po malování ještě nikdy neuklidila, vždy během během uklidu roztahá další věci, smekám, jestli to tvoje dcera dokáže.
Argumenty ještě uplně nechápe a vedou akorát k většímu hystaráku.
Máš můj obdiv, já bych s tím, co popisuješ trpělivost neměla a jdu cestou nejmenšího odporu. 
|
| TaJ |
|
(23.2.2025 21:51:59)
Neznámá, taky jsem šla cestou nejmenšího odporu, hysteráky a nepohodu jsem doma fakt nechtěla, i tak se našlo dost situací, kdy vznikly, aniž bych to mohla ovlivnit. Takže hodně věcí jsme dělali společně, občas se zadařilo, že to udělal sám, občas ne, tak jsem to uklidila potom já. Kupodivu i přes tuhle možná pro někoho nedůslednost, z něj vyrostl moc fajn puberťák, se kterým vlastně nejsou vůbec žádné problémy. Ve škole se snaží, volný čas tráví smysluplně a když ho požádáme, tak nám s čímkoli pomůže. Ne vždycky ho třeba hned napadne, že je potřeba něco udělat, ale stačí říct a není problém.
|
|
| kněžna Dragomirová |
|
(23.2.2025 22:29:46)
hele, sice uklidila, ale seděla jsem s ní a aktivně jí koučovala přes půl hodiny, to zas dlouhou dobu neudělám, tohle fakt nejde dělat denně asi.
jsem s ní ted doma, jak je nemocná. jinak výchovu zajišťuje školka
s tím uplácením sem to zoušela, ale na to nejede, nechápu proč.. kindervajíčko, modelína, pohádka..nic. Teď mě napadl sliz, ale po 6 dnech už bychom stejně vyčerpali všechny možnosti a už by nic nechtěla... ale ona nic nechtěla i tak. Byla jsem docela v patu.
Tak jsem jí vysvětlila, že ten lék si prostě vzít musí, že to v krku zabije ty brouky, a tak, a že to vypít musí a je to definitivní (moje heslo pro vážnou věc co se fakt stane). A můj pán byl (protože ty úplatky nechtěla) u ní sedět a cpát ji to tak dlouho, až prostě dokud to espolkne, jí nedám pokoj. Jako nevím o bych dělala, kdyby to nespokla. A to jsem dělala. vlastně když si uvědomuju, že mohla mít dávivý reflex a zvracet to, tak si zpětně uvědomuju, že ta třičtvrtě hodina přemlouvání je vlastně luxusní úspěch....
|
| TaJ |
|
(23.2.2025 22:36:54)
Jinak co se týče úklidu třeba hraček, tak jednu dobu dost dobře fungovala metoda "dáme si závod" - já uklidím kostky, ty plyšáky, schválně, kdo bude první...
|
|
| K_at |
|
(23.2.2025 22:58:45)
No však, pokud tě zvládne aktivně vnímat a plnit úkoly přes půl hodiny, je to pro 4letku dost výkon. Ve školce si myslím tohle bude dělat víc dětí, pomůže jí učitelka atd. Většina dětí v tomhle věku by ti hodila hysterak nebo odplují pozorností jinam.
|
|
| Jerry G. |
|
(24.2.2025 8:15:52)
ATB jsou fakt chutove hnusny. Nemas nejakou detskou verzi. Vim, ze stn braval antibiotika ve forme sladkeho syrupu.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(24.2.2025 8:24:49)
zrovna sirup byl u nás velký problém... nejstarší dcera byla taková hodně zodpovědná, takže na léky otevřela pusu, sirup polkla, ale vzápětí z ní obloukem vyletěl - a to není eufemismus, ale přesný popis... přitom sladké věci normálně měla ráda, ale jakýkoliv lék v podobě sirupu jí obrátil žaludek... jinak nezvracela skoro vůbec... takže všechny léky vždycky v tabletkách nebo kapky, ale žádné sladké příchutě... jediná výjimka byl hedelix, ten jí naopak náramně chutnal  a vlastně i syn i mladší dcera raději spolkli lžičku hořkých kapek než lžíci sirupu...
já k tomu teda často vymýšlela vyprávěnky, jak jdeme bojovat s kašlíkem, jak ty kapičky útočí na hnusné bacily a podobně a děti většinou celkem hezky spolupracovaly vymýšlet blbinky mi vždycky šlo, stejně jako dramatické vyprávění a popisy boje a podobně
|
| Jerry G. |
|
(24.2.2025 8:40:22)
Rose, syn bral antibotika syrupu kazdy den asi do dvou let. Vzdycky radostne otviral pusinku. Pak je bral po operacich a v pohode. Je fakt, ze jsem mu to nikdy nemusela vysvetlovat u nej uz to bylo soucasti ritualu. Zas ostrihani nechtu u nohou dostaval auticko.. uplatecky, uplatecky..
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(24.2.2025 9:00:39)
jerry, jasně, pokud je něco pravidelné, tak je to zase o něčem jiném... u nás to bývala výjimečná situace (naštěstí )
a nehty u nás dlouho stříhala babička - já na to neměla a u syna pak zabíralo, když jsem celou dobu mluvila o tom, jak to bude úplně nejvíc nejkrásnější a jak bude krásný chlapeček - to měl rád a podobně teda pak i u nejmladší dcery - jak bude mít nehtíky jako princezna, případně naopak jak ty drapáky zkrotíme a budou z nich nehtíčky
|
|
| Stará husa |
|
(24.2.2025 9:02:08)
Když byly děti malé, zrovna ty sirupy začínaly, byla to novinka. Nikdy jsme s tím neměli problém. Co se týče uklízení hraček nebo pomoci v domácnosti ve 4 letech, to bylo naprosté sci-fi. Nic z toho soustavně nedělali a já to po nich ani nechtěla. Přesto z nich vyrostli normální pracovití dospělí lidé. Vůbec bych to nehrotila. Hlavně žádné scény.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(24.2.2025 9:12:57)
Synovi sirupy nechutnaly, musela jsem vyprávět, jak si bacily balí batůžky a utíkají, když si vezme léky , několikrát denně, dcera chtěla přídavek
Domácí práce v tomhle věku dělaly se mnou, bylo to o nervy, ale chtěly pomáhat, později měly povinnosti ale bylo na nich, kdy si to splní, do večera.
|
| Beat | 
|
(24.2.2025 9:22:36)
Dělali jsme to podobně jako sally, hlavně netlačit, nehrotit, nevytvářet sporné momenty, vyhlížet po úspěchu a ten pochválit. Nevybavuju si nějaké scény. Mam úžasný děti a hlavně jsem úžasná matka .. říkaj i děti. A sirupy milovaly .
|
|
| Tatramelka+3 | 
|
(24.2.2025 10:06:45)
Krapet mimo téma, ale tady jsou tak krásné věty do diktátů?!
"Synovi sirupy nechutnaly, musela jsem vyprávět, jak si bacily balí batůžky a utíkají"
...tak mě to napadlo, že jsem četla psaný projev našeho prostředního syna, toho času gymnazisty. To si dneska půjčím
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(24.2.2025 8:46:59)
Jerry, syn měl jako malý právě ta ATB v sirupu a ten byl fakt hnusný. Strašně navoněný, sladký, synovi z něj navalovalo. Stejně jako ze sirupů na horečku. U nás bylo mnohem lepší rozdrtit klasický prášek a s něčím dobrým na lžičce do pusy a hned něčím zapít.
|
| Žžena |
|
(24.2.2025 9:02:05)
TaJ,
u nás stejný. Ten ATB sirup synovi prostě navaloval. Jako jo, ono to má "sladkou příchuť", ale prostě takovou ultra chemickou. Stejný problém má jedno dítě s Panadol sirupem.
|
|
|
|
| Monika |
|
(24.2.2025 10:40:59)
Co tím myslíš, že "jinak výchovu zajišťuje školka"? Jakože když není doma nemocná, tak od ní nechceš nikdy nic - třeba aby si něco svlékla/oblékla, šla už spát, jíst, čistila si zuby ... To asi těžko, počítám, že se té výchově taky přeci jenom věnuješ, ne? A myslím, že tedy ze školky skutečně asi bude zvyklá i na to uklízení hraček, ale pokud to doma zatím dělat nemusela (což chápu), mohla být třeba i trochu "uražená", zejména, pokud jsi k tomu měla nějaký komentář typu, že se asi budeš muset věnovat výchově nebo tak něco ... Já si pamatuju, jak mě strašně naštvalo ve školce, když došlo ke změně, že jsme najednou museli začít říkat prosím, když chtěl někdo přidat jídlo, přestože předtím stačilo se jenom přihlásit - slyšela jsem, jak to jedna (ta "zlejší") učitelka říká té hodnější, že by se to mělo zavést a dost mě ta "taktika" naprdla a dost dlouho jsem si pak z principu jídlo nepřidávala
Moje zkušenost s dětmi říká, že ideální je podávat žádosti o něco buď jako volbu (jak už tu někdo psal) nebo jako "optimistickou výzvu" typu, pojď, uklidíme to a dáme si ..., půjdeme do ... A myslím, že dost důležité je mít přirozené sebevědomí a víru, že dítě přirozeně poslechne, co mamimka říká
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.2.2025 11:17:49)
"Moje zkušenost s dětmi říká, že ideální je podávat žádosti o něco buď jako volbu (jak už tu někdo psal) nebo jako "optimistickou výzvu" typu, pojď, uklidíme to a dáme si ..., půjdeme do ..."
Přesně tak
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.2.2025 11:15:13)
"seděla jsem s ní a aktivně jí koučovala přes půl hodiny, to zas dlouhou dobu neudělám, tohle fakt nejde dělat denně asi."
Ne, to nejde.
Půlhodinové aktivní koučování čtyřletého dítěte bych opravdu vzdala.
Mám dva šikovné, samostatné, prosperující dospělé potomky a mohu spolehlivě potvrdit, že se podařilo je vychovat bez půlhodinového aktivního koučování v jakémkoliv věku.
|
| Stará husa |
|
(24.2.2025 11:24:29)
Já jsem byla ráda, když se moje děti ve 4 letech s mojí dopomocí samy oblékly. Že bych po nich chtěla, aby uklízely apod. to určitě ne. A slovo koučování ještě v té době ani neexistovalo, natož abych je aktivně koučovala půl hodiny. Nemá to žádný význam z hlediska jejich chování v dospělém věku, maximálně jsou z toho nesmyslné hysterické scény.
|
| TaJ |
|
(24.2.2025 12:00:29)
Stará huso, taky jsem v tom věku po synovi moc věcí nechtěla, ale ve 4 letech mi přijde normální, že si dítě s dopomocí uklidí hračky - k tomu je vedou přece i ve školce a dát do jedné krabice kostky, do druhé plyšáky a do třetí autíčka, knížky na poličku, to zase není nic těžkého. A dělali jsme to spolu, každý něco a bylo to hned. A ne, že dítě jde od toho, nechá všechno rozházené a já to pak budu večer uklízet sama. Výjimkou bylo, když třeba vytuhnul ještě před večeří apod. To jsem ho dala do postele a výjimečně uklidila sama.
|
| Muumi |
|
(24.2.2025 12:08:54)
To je právě ono, dělali jste to jako běžnou provozní věc spolu. Není potřeba z toho dělat drezúru, ale společně to uklidíme, nechceme se na tom Legu zabít, tak to prostě dáme do krabice. Myslím, že i bez koučování lze mít doma nějak přiměřeně uklizeno...
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.2.2025 12:15:08)
"ne, že dítě jde od toho, nechá všechno rozházené a já to pak budu večer uklízet sama"
No ono se také nic nestane, když zůstanou hračky na zemi. Tak je prostě jedním pohybem shrnu ke straně a uklidí se jindy.
Život fakt není vojna a ani dospělí nemají vždycky, každý den, všechno systematicky uklizené.
Neprosazuji chronické bordelářství, ale tak nějak zdravě žít a dýchat mi dává větší smysl než kazit si vztahy trváním na hloupostech.
|
| TaJ |
|
(24.2.2025 14:13:03)
Ropucho, jasně, ale do jeho cca 9 let byl jeho hernou obývák, kde měl i kout s hračkami a ten pokoj má 12 m2. Takže nebylo moc kam to shrnout. Jako jo, když měl rozestavěnou vláčkodráhu a věděla jsem, že si s tím bude hrát i druhý den, tak jsme to tam nechali, ale musel si z toho dát pryč mašinky a některé prvky, které bychom mohli rozšlápnout - mosty, tunely apod., nebo o ně zakopnout. Přes koleje se dalo normálně chodit.
A u něj v pokojíčku to samé - ten má dokonce jen 9 m2, na prostředku kus volného místa, ale prostě trasa dveře-postel. Takže jsem taky chtěla, aby to bylo průchozí. Ale v pokoji začal být častěji až tak kolem těch 10 let, nechtěl být nahoře v patře sám, chtěl být tam, kde jsme my.
Nevidím žádnou drezúru v tom, když večer společně uklidíme hračky do krabic. Otázka několika minut a jde to i hrou.
|
|
|
| Stará husa |
|
(24.2.2025 15:26:14)
TaJ, my jsme tak nějak obecně netrvali na tom, že u nás musí být každý večer pořádek a všecko uklizené. Kolikrát měly děti něco rozestavěné, tak jsme jim to nechali tak dlouho, dokud si s tím hrály. Někdy jsme společně něco formou hry uklidili a někdy jsme to, jak píše Ropucha, jenom shrnuli ke zdi. Rozhodně žádnou drezúru a rozhodně ne ve 4 letech.
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.2.2025 16:09:07)
Huso, ano, já chápu odklizení věcí z podlahy, kde vyloženě překážejí v pohybu, chápu posbírání drobností a křehkostí, kterým hrozí poničení nebo poztrácení. Ale jinak mě prostě hračky v bytě nepobuřují a nevidím důvod je denně urputně ukládat na vyhrazená místa do poslední kostičky.
Neuklízím takto urputně ani psí hračky, prostě tu a tam leží plyšák nebo klacek, protože s námi žije pes. Akutně uklidím, co je rozcupované, ale aby bylo každý večer všechno striktně v koši na hračky, na tom nelpím.
Vadí mi špína, upatlanost, nábytek poházený oblečením a špinavým nádobím, odpadky mimo odpadkový koš a podobné věci, ale hračky fakt ne.
|
|
| TaJ |
|
(24.2.2025 16:51:49)
Stará huso, však jsem psala, že jsme třeba vláčky nechávali rozestavěné a že jsme uklizeli společně a hrou, žádná drezúra se fakt nekonala. Však ve školce po sobě uklízejí hračky i menší děti.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(23.2.2025 21:47:47)
U nás v čerstvých čtyřech letech by fungovalo možná tak to odnesení talíře ze stolu (po požádání, ne automaticky). S ATB v tomto věku zkušenst nemám žádnou, ale možná by to nějak šlo pomocí úplatků. Nic z ostatního jmenovaného určitě ne. Třeba by to se svatou trpělivostí i šlo, a já osobně bych na to určitě neměla nervy.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(23.2.2025 21:54:02)
Na její věk bych to viděla jako celkem slušný výkon
Úklid po hraní u nás probíhal obvykle ve chvíli, kdy jsme se chtěli věnovat jiné aktivitě, takže jsme uklízeli společně a bylo v jejich zájmu to mít rychle, protože se těšili na tu další věc...
A pokud to bylo večer, tak na pohádku...
A když se objevila potřeba stávkovat a bojkotovat úklid, tak se holt někdy stalo, že jsem musela uklízet sama... a proto jsme pak třeba nemohli jít na tu zmrzlinu, nestihli jsme si stavět, neuvařili jsme si pudink...
Ale taky si myslím, že i takový mrňous občas potřebuje dávku prokrastinace a odboje
|
| kněžna Dragomirová |
|
(23.2.2025 22:22:37)
děkuju za tip i za uklidnění. tak první (a jediné) dítě starší matky, no...
|
| Muumi |
|
(24.2.2025 10:52:28)
Neřešila jsi tu nedávno přijímačky na gympl staršího dítěte? Tak už jsi snad nějaké dítě potkala, ne? :)
Jinak já jsem teda po čerstvě čtyřletých docela určitě nechtěla vlastně skoro nic (myšleno, že jsme neměli nějaké úkoly, zuby se samozřejmě čistily a oblečené dítě chodilo atd.) a třeba odnášení talíře se teda u nás nevede ani dneska - když jíme spolu, tak nádobí po jídle odklidíme společně (tedy já rozkážu a práci přidělím, když se k tomu nikdo nemá:). Na to jsem teda úplně alergická, když se někdo po jednom zvedá a promenuje se ke dřezu s jedním talířem.
|
| kněžna Dragomirová |
|
(25.2.2025 23:52:00)
to je manželovo, vyvdala jsem už jako starší, a nevychovávala tolik...
tenhle věk batole - předškolák jsem nezažila
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.2.2025 11:25:47)
"první (a jediné) dítě starší matky, no..."
To mnohé vysvětluje
Podívej, jdeš na to opravdu příliš "vědecky" a silou.
Neboj se, že něco prošvihneš. Děti se nejvíce učí nápodobou, v rámci hry a společných činností, a řadu věcí prostě postupně nasají jako standard, i když se dlouho zdá, že je vůbec nevnímají (třeba ten úklid).
Z popisu se mi zdá, že dceru zahlcuješ nároky, na které není zralá a neumí, nemůže je adekvátně zpracovat.
|
|
|
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(23.2.2025 21:55:24)
Atb sirupy jsou hnusný, oba kluci se co nejrychleji chtěli naučit na tabletky a co šlo, dostali v tabletách. Pamatuju nácvik polykání na jakýchsi fluoridových minitabletkách. Jeden rád léky v polospánku, ani o tom nevěděl, druhý zase potřeboval polykat při plným vědomí, jinak zapnul sebeobranu
Pomoc v domácnosti jsem nehrotila, od sebe v jejich věku a teď už od nich bydlících spolu na VŠ vím, že nejlíp a nejrychleji se všechno naučíš, když to děláš pro sebe - vaří, perou, uklízí,...já k tomu taky takhle došla.
|
|
| Tatramelka+3 |
|
(23.2.2025 22:12:15)
u skolkovych děti jsem vyžadovala asi jen, aby se samostatně oblékaly, uklidit si po sobě ze stolu, v koupelně dát špinavé prádlo do koše a tepláčky na poličku.
A pak už jsme spoustu věcí dělali společně. Připravit příbory, uklízet hračky, tridt prádlo podle barev, vaření, ale byla to spíš vždy hra.
Funguje to u nás asi podobně jak popisuje TaJ.
Myslím, že jsme tak nějak přirozeně zvyklí mít v bytě večer pořádek, ať se tam přes den děje cokoliv. Dnes mám 3 puberťáky, jsou relativně v pohodě, neuklízí zcela dobrovolně a samostatně, ze by sly vytrit, kdyz je naslapáno 😄. Dopředu se domlouváme co kdo v tydnu udělá a z valné většiny to opravdu udělají. Práce si dnes už točime všichni. Respektuji, že někdo má tréninky, zavody. Ne vždy je to spravedlivě rozdělené a rozložené, ale to už je život . Každý umí uvarit, upéct, vyprat, vyzehlit... . Ale nikdy jsem je nenutila a neměli jsme žádné přesně určené služby.
|
|
| sally | 
|
(24.2.2025 5:27:11)
s antibiotiky trik nemám, ale na spoustu věcí se dal uplatňovat "výběr z mých možností" - tj. přijít za dítětem s tím, jestli chce modrou nebo červenou bundu (tj. mohlo si vybrat kterou bundu, ale nikoliv to, že půjde do mrazu bez bundy), jestli poskládá pastelky nebo dojde vyhodit papíry, ale ne že nebude uklízet.
Další moment je, že děti dobře fungují v pravidlech a rutinách - když je dané, že večer se myje, oblíká do pyžama, čistí zuby a jde se spát, tak se to pak zažije a je s tím méně problémů - takhle to funguje a hotovo (ale možná to byly moje děti).
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.2.2025 11:01:34)
Člověče, odkud čerpáš představu, že předškolní dítě (jakékoliv dítě
) by mělo "poslouchat na první dobrou" ??
Nepleteš si to s výcvikem psa?
S dítětem se prostě úměrně jeho věku a vyzrálosti domluvíš.
Vůbec nemusí mít pocit, že je úkolováno, prostě děláte věci spolu. "Pojď, tyhle věci už nebudeme používat, tak je uklidíme." Časem přejdeš k tomu, že tenhle úkol už zvládne sama a ty zatím budeš pracovat na jiném. "Pojď, spolkneme lék, já vím, že je hnusný, ale bez něj se neuzdravíš a nebudeš moci to a to..."
Lék spolknout musí, tam je asi třeba použít i nějaký ten nátlak, ale u věcí typu úklid je úplně přirozené, že je nebude ihned plnit jako voják.
Netlačila bych na pilu.
|
| Stará husa |
|
(24.2.2025 11:09:37)
Naše děti sladké léky polykaly bez nějakého nucení, i tabletky. Horší to bylo s hořkými léky, to jsem musela číhat s připraveným pitím a za odměnu dostaly bonbón.
Jinak typický postoj k uklízení nádobí ze stolu prokázal včera můj syn (38), když dcera (40) po obědě sebrala talíře a odnesla je do dřezu: "Hotová hospodyňka! Už se pomalu můžeš vdávat!"
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(24.2.2025 12:10:55)
chudák děcko
jestli je jí tak dobře, aby úklidem trávila tolik času jako hraním, proč ji nepošleš do školky? antibiotika po 12 hodinách se stihnou, nakažlivá už určitě není a bude tam mít víc klidu a pohody než s matkou, která se snaží dohnat a předehnat sama sebe
|
| Vítr z hor | 
|
(24.2.2025 16:21:38)
Nemocné dítě na antibiotikách do školky!
No ty vogo, to už jsme tak daleko, že už se to ani neskrývá, ale otevřeně doporučuje na diskuzích?
Ona i ta maminka se potřebuje naučit, jak jednat s dítětem, dokud je malé. Pořád ještě to nefunguje tak, že se dítě nacpe ve dvou až třech letech do instituce a počká, než se domů vrátí s maturitním vysvědčením.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2025 17:47:41)
Větře, čteš docela selektivně a nebo nerozumíš psanýmu textu
|
|
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)