Re: Děti (3 - 10) a trvání na neoblíbených nutnostech.

Co tím myslíš, že "jinak výchovu zajišťuje školka"? Jakože když není doma nemocná, tak od ní nechceš nikdy nic - třeba aby si něco svlékla/oblékla, šla už spát, jíst, čistila si zuby ... To asi těžko, počítám, že se té výchově taky přeci jenom věnuješ, ne? A myslím, že tedy ze školky skutečně asi bude zvyklá i na to uklízení hraček, ale pokud to doma zatím dělat nemusela (což chápu), mohla být třeba i trochu "uražená", zejména, pokud jsi k tomu měla nějaký komentář typu, že se asi budeš muset věnovat výchově nebo tak něco ... Já si pamatuju, jak mě strašně naštvalo ve školce, když došlo ke změně, že jsme najednou museli začít říkat prosím, když chtěl někdo přidat jídlo, přestože předtím stačilo se jenom přihlásit - slyšela jsem, jak to jedna (ta "zlejší") učitelka říká té hodnější, že by se to mělo zavést a dost mě ta "taktika" naprdla a dost dlouho jsem si pak z principu jídlo nepřidávala
Moje zkušenost s dětmi říká, že ideální je podávat žádosti o něco buď jako volbu (jak už tu někdo psal) nebo jako "optimistickou výzvu" typu, pojď, uklidíme to a dáme si ..., půjdeme do ... A myslím, že dost důležité je mít přirozené sebevědomí a víru, že dítě přirozeně poslechne, co mamimka říká