Děti (3 - 10) a trvání na neoblíbených nutnostech.

Ahoj, ráda bych si popovídala o tom, jaké metody výchovy používáte vy na děti, dejme tomu školkáče, mladší školáky, které jaksi neposlechnou na první dobrou, někdy ani na druhou. Což jsou předpokládám asi všechny. :D

Dcera bude mít teprve čerstvě 4, je poprvé doma na atb, a v ten moment mi došlo, že kromě "odnést si talíř ze stolu, obléknout se a odnést si oblečení do skříně a pomoct vyndat myčku, po í nic nevyžadujeme. (a s tím prádlem a myčkou to dělá ráda, protože má "pomáhc okno")

Ale dostali jsme po 12h sirup Klacid. Asi si to dovedete představit... Podáváí trvá vždy půl až třičtvrtě hodiny, ale zatím to vždy vyšlo. Zapíjet to musí spotovní flaštičko, která má ten tah jen jedním směrem, aby to nevyplivla. Už jsme v půlce, dceři je líp, jsme doma a ten očistěc s podáním ATB a pozorováním ji doma mimo školku mě přvedlo k tomu, že jsem po ní začala vyžadovat po sobě uklízet. Jde to. Ale úklidem věcí trávíme vždycky téměř stejnou dobu, jakou dobu si s tím hrála.

Možná je to normální, nevím.

Stoleček po malování uklízela přes půl hodiny, děláme to tedy tak, že u ní sedím, a říkám jí co má dělat. Ona se svíjí, blbne, směje se, vysí.á, Ona samosebou nic. beru jí ručičku, uchopím tou její rukou tužku - vedu její ruku (i násilě) a teď ji dej do krabice. To už naštěstí sama dá. A dál... podívej se na zemi. Zvedni ten papír.... atak dále, dalších 3/4 hodiny. Nakonec je hotovo, a já mám z toho sice radost a dobrý pocit, ale dalších xy podobných sitací následuje.

Včetně toho, když něco dělám, prosím ji ať mi něco podá a ona absolutní nezájem. Ale tak jasně, sociální cíění teprv dozrává... nicméně jednoduché fungování už bych ráda nějak nastavila, nechci propásnut tu klíčovou dobu a to je myslím teď (ve 3 ještě byla příliš impulzivní a nedokázala se tak dobře vyjádřit. Je to ten typ dítěte, co v roce mlátil hlavou ze samé frustrace o zem - to bylo dobré peklo, podkládala jsem polštáři)

Často teda velmi pomůže nerespektující "napočítám do tří".

pokud bych chtěla jet metodu RaR, tak to dopadá tak, že osvětlím argumenty, ona to po zvážení samozřejmě odmítne, já řeknu, že to ale fakt potřebuju, protože.. a narvu jí tu bundu a jdeme holt s řevem. Pes týden je ve školce, je tam spokojená a ráda, o víkendech má tyhle záseky nesčetně krát. Těmi pravidly šetřím, ale koukám, že už by to chtělo. Antibiotika po 12h nám daly poprvé něco jako naléhavost a důležitost nepříjemné skutečnosti, a možná, že je dobře, že jsem to začala řešit.


nepředpokládám, že by po světě běhaly děti, kter neodmlouvají :) spíš pište tipy, co vám pomáhá :) (učení, nepříjemné domácí úkoly, léky, příprava do školy...a jiné neoblíbené nutnosti)