| Okolík | 
 |
(20.9.2025 18:49:22)
No a ty příspěvky na bydlení - to ti Dari připadá ok? Že stát dotuje nájemné i výdělečně činným nizkoprijmovym osobám? Nemělo by to být spíš tak, že příjmy lidí, kteří pracují jim na bydlení budou stačit? Opravdu je v pořádku, že stát platí pronajímatelům takové částky za předražené nájmy?
|
| mabela | 
|
(20.9.2025 20:11:09)
Urovná jsem chtěla napsat to samé😄 jeste by me zajímalo, kolik z tech lidí co jim stát posílá dávky na bydlení, si mohlo dovolit bydlet v Praze i bez toho dotovaní.
A není vůbec ostuda, ze normálně pracující člověk, který má průměrný plat si vlastně nemůže bez dotaci zaplatit nájem? Natož hypotéku???
Praha má třetí nejdražší bydlení v Evropě, ale rozhodně nemá třetí nejvyšší platy. To tak spíše nejnižší 🤪
|
|
| Dari79 |
|
(20.9.2025 20:54:56)
Objektivně? V Praze? Ono to asi bude nutné, aby tam tito lidé mohli bydlet.
Když si vezmeš, že třeba ta klientka asistentka pedagoga má mzdu 21 000 Kč + alimenty + přídavky, takže celkem cca 30 000 Kč měsíčně.
Nájem holt kolem těch 20 000 Kč bude, protože potřebuje aspoň 2+1 (nebo nejmíň 2+kk). No a za 10 000 Kč na jídlo a tak by asi nestačilo.
Příspěvek na bydlení má, přesně teď nevím kolik, ale počítám tak 11-13000 Kč.
Bylo by samozřejmě lepší, kdybychom dokázali víc peněz "vymlátit" z otce toho dítěte, ale to taky pokaždé nejde. Nebo kdyby si našla líp placenou práci.
Nižší nájem těžko sežene, na ulici skončit nemůže... A že by jí ta škola dala o 10 000 Kč vyšší plat taky není reálné. Ale jasně, mohla by někde dělat sekretářku nebo prodavačku nebo něco jiného za lepší peníze. Na Prahu je ten plat fakt nízký, ale holt je to asistent pedagoga, takže jen kratší úvazek a menší peníze.
|
| mabela |
|
(20.9.2025 21:10:02)
Řešením by bylo, kdyby město disponovalo městskými byty a ty pronajímalo za “normální” peníze, tak jak se to udělalo třeba v Berlíně, protože už i normálně vydělávající lidi neměli na to, platit předražené nájemné.
Ano, město nějaké byty ma, ale ty pronajímá obálkovou metodou, co se nájem dostane na šílenou sumu, nebo je pro jistou nepronajímá vůbec. Kamarádi bydlí v úplném centru Prahy v městském bytě, a půlka baráku je prázdná už asi 15 let a nikdo to nechápe. A určitě to není jediný městsky dům takhle prázdný…takže varianty jsou, ale raději se budou vyplácet dávky na podporu bydlení.
|
| Dari79 |
|
(20.9.2025 21:24:31)
V Brně mám klienty, co bydlí v městských bytech, do 10 000 Kč měsíčně. A to nejsou žádní speciálně sociálně znevýhodnění (jako třeba matky s postiženými dětmi).
Jedni jsou normálka OSVČ + zaměstnanec, druzí třeba on je kuchař a ona na mateřský...
Ale teda to naopak přijde trochu zvrácený mě, to město tím nemůže reálně nic vydělat a nikdo z nich není nijak zvlášť potřebný (ani klíčová profese ani nic takového). Myslím, že by bylo lepší, kdyby se nechávali fakt pro ty, kdo na ten normální nájem prostě nedosáhnou (ale to už je holt ta politika, jak se to vypíše...)
Rozhoduje se holt (u nespeciálních bytů) losováním, takže když máš štěstí, můžeš bydlet za pár korun...
viz např.
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://bydleni.brno.cz/wp-content/uploads/2025/09/nabidka-startovacich-bytu-ke-zverejneni-zari.pdf
|
|
|
| Dari79 |
|
(20.9.2025 21:15:33)
"Nemělo by to být spíš tak, že příjmy lidí, kteří pracují jim na bydlení budou stačit?"
Jistěže bylo. Ale jak bys to chtěla udělat?
Snížit nájmy na 10 000 Kč? To by nikdo nic nepronajímal, to by se nevyplatilo nikomu...
Dát vyšší platy i těm "nízkopříjmovým profesím"? Aby si ta uklízečka mohla dovolit (bez dávek) nájem v Praze, tak dostane 40 000 Kč v čistém? A kdo jí to zaplatí?
Nehledě na to, že vyšší mzdy povzbuzují inflaci... Když budou mít lidi vyšší mzdy a budou drahé nájmy, o to víc lidí bude chtít byt si koupit, to samozřejmě požene ceny bytů zase nahoru, tím zas lidi nebudou na ně mít, investoři-pronajímatelé za ně dají víc a tím pádem dají vyšší nájmy, aby se jim ta investice "zaplatila".
Udržet jakousi křehkou rovnováhu je podle mě lepší, než něco "silou" hrotit.
Prostě vždycky budou lidi s nízkými příjmy a ti jsou samozřejmě pro pronajímatele méně atraktivní, protože víc hrozí, že nebudou platit. Přípěvek na bydlení má tu výhodu, že se vyplácí jen proti dokladům, že se ten nájem zaplatil. Takže naopak - kolikrát je ta samoživitelka na dávkách pro pronajímatele lepší nájemník, protože za ní ten nájem platí stát, tudíž mají větší jistotu, že ho dostanou. V tomhle je ten příspěvek dobrý.
To, jak je nastavený, je otázka, teď tedy bude ta velká změna, tak se uvidí, jak to na koho dopadne. Taky jak to kdo zneužívá (práce načerno, minimálka ofiko, "samoživitelky" s zapíraným partnerem, paušální OSVČ...).
Mě samozřejmě víc vadí předražené zakázky, dotace velkým podnikatelům atd., než pár tisíc příspěvku na bydlení pracující samoživitelce.
|
| Alena |
|
(20.9.2025 21:53:23)
Taky jak to kdo zneužívá "práce načerno, minimálka ofiko, "samoživitelky" s zapíraným partnerem, paušální OSVČ" Ty stavis na jednu uroven praci nacerno a pausalni dan OSVC? Jak co OSVC zneuzivaji?
|
| Stáňa * | 
|
(20.9.2025 21:59:08)
Ad paušalní daň. Jeden známý, ekonom, ji uplatňuje a od samého začátku kroutí hlavou nad tím, jak je stát blbý, že to umožnil
|
| Alena |
|
(20.9.2025 22:01:45)
"Jeden známý, ekonom, ji uplatňuje a od samého začátku kroutí hlavou nad tím, jak je stát blbý, že to umožnil " Pro nekoho je velmi vyhodna, pro nekoho mene (neuplatnis zadne slevy a odpocty), ale kazdopadne je to legalni forma daneni prace. Narknout platce pausalni dane z podvadeni je ulet.
|
|
|
| Dari79 |
|
(21.9.2025 7:33:02)
Ne, stavím ji na jednu úroveň při žádosti o příspěvek na bydlení...
Když OSVČ s reálným příjmem 60 000 Kč měsíčně a paušálem požádá o příspěvek na bydlení.
Není samoozřejmě jeho chyba, že to stát umožňuje.
napr. https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/osvc-v-pausalnim-rezimu-prispevek-na-bydleni.A230728_164413_ekonomika_alis
Při vší úctě, stejně jako to, že i OSVČ, který navíc dluží na sociálním a zdravotním (a to i jen těch minimálních zálohách) má na ten příspěvek na bydlení (a jiné dávky) právo. To mi přijde jako absurdita největší - ty si neplníš ani základní povinnosti vůči státu a chceš, aby ti naopak stát něco platil?
Stejně jako není chyba těch, co pracují jen na dohody, mají jich třeba 7 paralelních, že neplatí žádné sociální a zdravotní pojištění...
Ale to, že si nemyslím, že někdo (jednotlivec) s příjmem 60 000 Kč měsíčně by měl dostávat příspěvek na bydlení, je pro mě na úrovni toho, že ho dostává ten, kdo pracuje na černo.
Bez ohledu na to, že jednomu to stát přímo umožňuje a druhému to stát neumí "dokázat".
Stát nezabrání tomu, aby tu existovaly nízko vydělávající profese, ani aby pronajímatelé chtěli přiměřené tržní nájmy (tj. nemůže jim nařídit, aby pronajímali za 10 000 Kč), ale může nastavit parametry (o což se nyní tou superdávkou aspoň pokusil, pokud to ANO po volbách nezruší, tak praxe ukáže, jestli dobře nebo blbě). Pokusil se regulovat i ty dohody o provedení práce (ale proti tomu byl takový odpor, že poněkud vycouval).
Přitom třeba na Slovensku, s nímž máme dlouhou společnou historii i poněkud obcházecí mentalitu lidí, se i z dohod o provedení práce platí sociální a zdravotní pojištění + hlášení nastoupení do práce musí proběhnout PŘED reálným nástupem do práce... Takže zrovna tyhle problémy jsou u nich podstatně regulovanější, než u nás.
Osobně bych ještě i zrušila výdajový paušál ten 80%, to je hovadina. A snížila bych obrat, který je možný pro toto... aby "bez vedení účetnictví" si je mohli uplatňovat fakt jen drobní podnikatelé. Osobně si myslím, že každý, kdo si vydělá třeba nad 50 000 Kč měsíčně, by měl být schopen dát třeba 2 000 Kč za měsíce nějaké účetní, která mu ho povede, nebo být schopen schovávat si účtenky a jednou za rok je té účetní odnést, pokud by si je neuměl sečíst sám.
|
| Termix | 
|
(21.9.2025 7:43:06)
Dari, my v širší rodině máme případ,.kdy téměř 80letá důchodkyně bere příspěvek na bydlení už mnoho let. Přitom bydlí ve 140m2 bytě úplné sama. Byt má v osobním vlastnictví. Je tam pět obřích pokojů, kuchyň .... nikdy jsem nepochopila, proč tohle stát dělá. Proč nejsou podobní majitelé spíše donucení byt prodat a koupit menší. Byt je v úplném centru krajského města.
|
|
| Dari79 |
|
(21.9.2025 7:48:00)
Mimochodem, čti kontext¨.
Nepasla jsem, že OSVČ používající paušál je podvodník.
Byla to má úvaha na otázku, jestli mi připadá v pořádku, že pracující člověk v nájmu pobírá příspěvek na bydlení (musí pobírat) - jestli by nebylo lepší, aby si ho ze svého příjmu zaplatil (byl schopen) zaplatit sám.
Takže - pracující OSVČ s paušálem, vydělávající slušně, by rozhodně měl být schopen si své bydlení zaplatit sám a není podle mě fér, aby čerpal příspěvek na bydlení.
Když mu holt stát umožní neplatit daně tím, jak nastaví daňová přiiznání, tak samozřejmě se nelegálně nechová, ani nemravně (nelze očekávat, že by dobrovolně platil daně vyšší, než musí). Ale jít si ještě pro dávky, to už mi prostě přijde moc (a to i v situaci, kdy to zákon holt umožní, protože je blbě napsanej).
|
|
| Alena |
|
(21.9.2025 8:55:59)
Ale ten clanek, co sem davas, je stary. Vzdyt je to uz upravene, sama pises o superdavce. Stejne tak driv mohl legálně pobirat prispevek i zamestnanec, co treba pronajimal svoji nemovitost a bydlel v drazsim najmu. Stat ma mit sve zakony a vyhlasky napsane kvalitne a nedelat diry, to neni odpovednost tech, co se podle pravidel nasledne chovaji. Proste bych rovnitko ("zneuzivani")mezi podvodniky (co systemu lzou) a ty, co postupuji legalne, nedavala.
|
|
|
|
| mabela |
|
(21.9.2025 17:43:47)
Jak jsem psala, každé město by mělo disponovat městskými byty, které bude za normální ceny pronajímat! Mozna by to snížilo i cenu ziskuchtivých pronajímatelů, kteří dnes nájem tlačí na tak šílené ceny, ze nás to dostalo na třetí příčku v Evropě!
Mmch. uz si nekde nekomu uklizela 9h denne, 5 dni v tydnu? Asi evidentně ne ze…
|
| Renka + 3 | 
|
(21.9.2025 20:56:16)
"každé město by mělo disponovat městskými byty, které bude za normální ceny pronajímat! "
Kolik by to město takových bytů mělo mít? A kdo by na ně měl mít nárok? Kde určíš tu hranici, proč někdo ano, někdo ne? Třeba za toho socialismu byla absolutní priorita manželé s dítětem/dětmi, jednotlive nebo nesezdané páry byty většinou nedostávali. Ale dnes si ti mladí nechtějí pořídit dítě v jednom bytě s rodiči, jak by se tedy mělo určit, kdo má nárok na městský byt?
Za co se ty byty postaví? Z jakých peněz se budou udržovat? Každé město má všelijaké resty v budovách, které vlastní už teď.
|
| Jerry G. |
|
(22.9.2025 10:12:33)
Renko,
U nas neco jako socialni bydleni existuje. Narok na ten byt maji lide do urciteho prijmu. Funguje to tak, ze se zapises do poradniku. Kdyz na tebe prijde rada, tak se posuzuje jestli na ten byt mas narok. Idealni to neni v zadnem pripade, ale alespon neco. U nas ve meste se moho zapsat jenom lide, ktery s tim mestem maji nejaky vztah bud tu bydli nebo pracuji.
Jako funguje to spis, ze to nefunduje. Syna jsme zapsali v den jeho 18 narozenin je mu skoro 21. Ted jsem se divala, o byt ktery by se mu libil, se hlasi 350 lidi on je na miste 184  . Na druhou stranu ma diky zdravotnimu stavu, prednost u urciteho typu bytu. Treba exstuje neco jako, spolecne bydleni pro ohrozene malde lidi.Kde maji spolecny obyvak a kuchyn a pakrat za tydne tam dochazi soc. pracovnik. Tam byl pred prazdninami na miste 56. 
|
| Dari79 |
|
(22.9.2025 11:16:15)
No, v tom Brně se třeba losuje...
Vypíše se volný byt, dají se kritéria - třeba mladí do xx let a příjmu do xx násobku průměrné mzdy.
Přihlásí se třeba 1000 lidí a prostě jednoho vylosují.
Zas si představte, že by těch bytů bylo víc (hodně), ale na všechny se logicky dostat nemůže... Jak by bylo spravedlivé, že někdo v něm bydlet "smí" (tj. po socialisticku "dostane od města byt") a někdo ne.
To už bych spíš opravdu ty byty vyhradila speciálním skupinám - třeba těm zdravotně postiženým, mámě samoživitelce s postiženým dítětem a tak. Než - aktuálně máme k dispozici 10 bytů, může se přihlásit fakticky kdokoli (v rámci stanovených podmínek) a budeme losovat. Zase chápu, že když se dělají ta různá kritéria a pořadníky, že to je obrovský prostor pro korupci, co si budeme povídat.
Ono asi jako všechno - je to prostě složité a ideální řešení neexistuje. Ale fakt si nemyslím, že tu máme davy pracujících bezdomovců.
|
| Zasjaj. | 
|
(26.9.2025 23:38:48)
Dari,
diky za vhled z tveho oboru. Docela ziram. Takze vlastne z nasich dani platime spekulativne vysoke najmy, skvele.
" že tu máme davy pracujících bezdomovců." hele, to si snad nemysli vubec nikdo.
Kdo je schopen pracovat, tak zcela jiste nejak nekde bydli. Daleko nebo v miste, z vlastnich nebo cizich penez. To je proste to individualni reseni, ktere ale nijak nemeni problem celospolecensky - tu silenou diskrepanci mezi normalni mzdou a normalnim bydlenim.
|
| Čumča. | 
|
(27.9.2025 3:11:34)
zasjaj, taky mi přijde užitečné ta Dariina pojednání sledovat, je to náhled do jiných bublin a věřím jí
ale nějak nejsem dost smířená s tím, že by se situace měla léčit sama, jakýmsi samospádem, nějak mě to vnitřně pudí k razantnímu řešení - pozitivně i negativně motivovat vlastníky většího objemu prázdných pražských bytů k pronájmu/prodeji (pokud to skutečně jde do x stovek tisíců prázdných bytů), protože to přece ohýbá celou problematiku směrem k totálnímu extrému
Na druhou stranu je pro mě zase soukromé vlastnictví nedotknutelné. A sama vidím, jen z příběhu našeho domu za poslední 3 roky, že příběhy o nájemnících jsou rozličné (vystěhovávání jedné nemocné ženy s manipulativním přítelem-skončila v blázinci ; a momentálně je soudně vystěhovávána jedna vražedkyně). Sama nevím, jestli bych na tohle měla dlouhodobě nervy, když tržní cena bytu neúnavně stoupá bez toho, abych pronajímala nebo ne
|
|
|
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 13:06:54)
Jerry, i u nás má řada obcí nějaké sociální byty. Ale nemůže je mít pro každého čerstvě dospělého, jak by si tu třeba Mabela představovala. Spravovat rozsáhlý bytový fond nezvládne žádná obec dobře, vždyť přesně to se dělo za socialismu. A vedlo k tomu, co jsem popisovala dřív, jak to nebylo těch lidí, tak se každý staral jen o to, co má doma za dveřmi bytu a společné prostory byly v katastrofálním stavu. Právě proto se města rozhodla byty odprodat soukromým osobám, ať se každý stará sám (prostřednictvím nějakého společenství či správců) a funguje to dobře.
Každý, kdo vlastní nějakou nemovitost ví, kolik práce je s její údržbou, nejen uvnitř, ale i zvenku, zateplení, fasáda, okna a další věci, u těch veřejných bytů se to vlastně platí z daní obyvatel, protože nějaký malý regulovaný nájem to nepokryje. Takže teď se z daní platí příspěvek na bydlení, ale u městských bytů se z nich zase platí údržba nemovitosti. Stále jsou to finance z daní nás všech.
Kromě toho by se dělo stejně to, co popisovala Husa. Úplatky do kapsy a jiné služby za přeskočení pořadníku. Zrovna nedávno proběha aféra s přidělovním sociálních bytů v jedné obci, kde se ukázalo, jak lidé podvádějí ohledně své "potřebnosti". Zkrátka tohle je naprostá utopie, že by obce měly nějaké velké množství bytů pro všechny mladé, kteří chtějí bydlet samostatně.
|
| Okolík |
|
(22.9.2025 13:19:38)
Možná by stálo za to podívat se, jak to mají se sociálním bydlením v civilizovanych evropských zemích.
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 13:41:45)
Okolíku, kam se na to podíváš? A hlavně, sociální bydlení, co to přesně je? Tady to podle některých vypadá totiž vypadá, že na to má mít nárok každý mladý člověk, sotva vyleze ze školy. Ale to jaksi nejde, že?
Jestli víš konkrétně něco víc, jak to kde funguje, klidně to napiš. Já mám zkušenosti s Kanadou, což je docela civilizovaná země (konkrétně tedy Vancouver) a tam to tedy lepší než u nás není.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(22.9.2025 13:45:00)
Taky se ráda poučím. Samozřejmě nemám známé všude, ale o žádném dobrém řešení jsem neslyšela.
|
| Dari79 |
|
(22.9.2025 14:57:41)
Jistě, protože téma sociálního bydlení by mělo být skutečně otevřeno primárně rizikovým a ohroženým skupinám:
- zdravotně postižení
- bydlící v azylových domech/ubytovnách
- sociálně znevýhodněné skupiny (co si budem, u nás hlavně Romové), kteří fakt na slušný komerční nájem nesáhnou a bydlí v předražených ruinách...
- odcházející z dětských domovů
- osamocené matky s dětmi (a tím nemyslím "zdánlivé" samoživitelky, ale ty reálné)
- utíkající před domácím násilím
- vdovy/vdovci senioři (kteří třeba nájem ze dvou důchodů byli schopni platit, ale z jednoho už to nejde)
atd.
Mladí zdraví obyvatelé Prahy, kteří prostě jen "chtějí" bydlet v Praze a za levno, podle mě sociální skupinou fakt nejsou, i když si dovedu představit formu sociálního stipendia pro řádně studující VŠ, kteří nedostali kolej...
Objektivně nevidím důvod, proč by měli v městském bytě s regulovaným nájmem na úrovni 50% tržní hodnoty bydlet dva zaměstnaní pracující dospělí.
I když, jak jsem psala, jestli příspěvek na bydlení (z předluženého) státního rozpočtu nebo levnější nájem (z bohatého a přebytkového) městského rozpočtu, tak to snad radši to druhé.
Ale u nás ve městě to pak třeba vedlo k tomu, že není na opravu městských budov, nájemné lidem se nezvyšuje, tak zastupitelstvo vymyslelo, že zvedne nájem neziskovým organizacím, kteří si pronajímají městské prostory (včetně "lidušky", skautského oddílu, charity, kroužků pro děti...), s odůvodněním, že se musí chovat s péčí řádného hospodáře a že na tu opravu budov je třeba někde vzít... No, setkalo se to s velkým odporem obyvatel, nepřekvapivě.
U nás ve městě je 60% obecních bytů normálních (tj. pronajímaných bez zvláštního účelu - dle pořadníku, kde jsou body za různé věci...) a jen 40% bytů sociálních,startovacích, pro osamělé důchodce a tak.
V rámci privatizace se v 90.tkách prodalo 90% městského bytového fondu, jako asi všude. Většinou se prodávali nájemníkům, kteří je často obratem prodávali s více než 100% ziskem (i to byli blbouni, protože dneska by ta hodnota byla ještě 3x taková...).
Pak tu byly ceny více méně stabilní do doby asi před 8 lety, kdy došlo k radikálnímu nárůstu cen bytů - určitě aspoň o 100% za těch 8 let. Přehled mám, protože píšu smlouvy pro nějaké realitky, takže ty smlouvy mi chodí pod rukama. Na druhou stranu minimálka před těmi 15 lety byla 8 000 Kč, dneska 22 000 Kč, takže ono to tak nějak odpovídá. Staví se tu málo, není moc kde, spíš jsou to v posledních letech domy třeba s 8 byty, než nějaká nová sídliště. Prodaný jsou všechny a hned. Trh je pořád hladový, prodá se všechno. Za poslední 3roky nárůst na byt klidně o půl milionu. Rozhodně se držet nemovitosti prostě vyplácí. Přitom splátka hypotéky je určitě ještě pořád na úrovni nájmu, nebo jen lehce vyšší, takže kdo má možnost, jednoznačně je lepší hypotéka, než nájem.
|
| Federika | 
|
(22.9.2025 15:00:36)
Dari, studenti nějaký příplatek na bydlení mají.
|
| Stáňa * |
|
(22.9.2025 15:42:59)
Federiko,
příspěvek na bydlení pro studenty je cca 700,-. Směšné...
|
| Federika |
|
(22.9.2025 15:45:00)
Tak aspoň něco.
Syn platí za kolej 4-5 tisíc, má tenhle příspěvek plus stipendium.
A synovec studuje, má pronajatý byt, je mu už 26 a stát mu doplácí na bydlení tak, že mu to pokryje téměř celý nájem.
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 16:39:31)
To je krásná cena za kolej, hlavně je tvůj syn, jestli si to myslím dobře, na škole, která koleje má vlastní? Dcera ji na UK nedostala, i když to má přes 100 km, ale jejich fakulta vlastní kolej nemá, takže by měla šanci jedině, kdyby něco zbylo, co je v současné době nulová. Ale ona si stejně chce vařit, tak je ráda za byt s kuchyní. Holt si najde časem nějakou brigádu, aby trochu rozpočtu ulehčila. Ceny nic moc pro rodinný rozpočet (obzvlášť, když se za dva roky chystá na studia i sourozenec), ale taky to řeší studenti i tím, že je jich víc na pokoji, dcera je sama, ale v jiném pokoji jsou dvě a vím, že ve větších bytech i tři. Takže i to je řešení a už to pak vychází podobně jako kolej.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 17:00:29)
Asi nemá vlastní, nevím, nabízeli mu asi 4 místa, kde mohl zažádat , dali mu Strahov, nový pokoj, ale on pak chtěl někam na jinou kolej, kde je jeho kamarád, tam asi po dvou měsících zažádal a dostal a ten Strahov uvolnil.
Tak je teď na Kajetánce a ta určitě nepatří pod tu jeho fakultu.
|
|
|
|
|
| sylvaina | 
|
(22.9.2025 19:56:34)
Na lékařské fakultě na Karlovce je to 1500 jednou za 3 měsíce. Takže nic moc. Prý se dá požádat o příspěvek na bydlení, ale těžko říct, co bude po volbách.
|
|
|
|
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 13:45:21)
Jinak náš soused prohrál v automatech veškeré rodinné finance, zadlužil se a na dům šel do exekuce. A dostali sociální městský byt v krajském městě, nejspíš kvůli 3 nezletilým dětem. Takže nějak to funguje i u nás. Ale holt ty byty nemůžou být pro všechny a i u něj je dost diskutabilní, zda ho dostat měl.
|
|
| Federika |
|
(22.9.2025 14:05:40)
V Německu si prostě mladí lidi pronajmou byt, většinou za něj platí většinu svého výdělku, podobně jako u nás.
|
| Vážný2 |
|
(22.9.2025 14:47:51)
Státní sociální podpora u nás původně byla nastavená tak, že by lidi měli platit v nákladech na bydlení maximálně 35% příjmů. Kdo víc, tomu měl pomoci stát.
Tohle sice dosud papírově platilo, ale v realitě do toho systému udělali spoustu "rovnáků na ohýbáky", takže už to dávno nefunguje.
Vnímám to u vlastních dětí. Jedny bydlí s jejich babičkou hodinu od Prahy. A syn byl po 2 letech dojíždění za úřednickej plat na KÚ do Prahy tak orvanej, že ani nechtěl prodloužení a odešel do místního muzea jako referent, který se stará o projekty, granty a dotace. Ovšem tam nastupoval tabulkově pod zaručenou mzdu, což mělo spoustu zvláštních souvislostí (například, že příplatky za víkendovou práci, kdy tajtrlikoval v dobovém oblečení ve skanzenu se mu vlastně nevypláceli, protože je sežralo to dorovnání). A boty a oblek do skanzenu, co mu ušili, stáli nejmíň čtvrtku hrubé výplaty. A zatímco stresy jsou pořád (kdo dělá granty je jednou nohou v kriminále i za své kolegy nadřízené a tak), tak plat je to fakt ostudnej.
A syn se bude muset vrátit do korporátu (byl tam chvilku, ale nesedli si se šéfem), aby uživil rodinu. A má z toho úzkost.
Dcera čeká miminko, bydleli půl roku u "baby" - paní ve vícegeneračním domku za Prahou, která jim nevrátila půlku kauce a přeplatek na službách, ale ani jim nic nevyúčtovala. Navíc soužití špatné.
Bohužel zeť hůř hledá práci, vystudoval média, ale nějak si s tou oblastí nerozumí. Je to kluk docela ostrých morálních zásad a oni ho protáhli ve zkušebce v jednom mediálním době bulvárem, což prostě odmítl. Tak se přeškoluje na IT. Dcera zatím pořád ještě dostudovává (už jen diplomku a státnice), ale pracuje na OSVČ v marketingu, což je pro mateřskou naprd, navíc v loni ještě neměla povinnost platit SP. Dělá ještě o víkendech svatby, ale velká část z toho padne na foťáky a skla.
Oběma dvěma stále platím mobil :), protože se mi nevyplatí rozdělit rodinnou skupinu.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 14:53:42)
"Tajtrlíkuje v dobovém oblečení ve skanzenu..."
No jo, no, vždycky je něco za něco.
|
|
|
|
| Okolík |
|
(22.9.2025 16:51:00)
Možná by se politici měli podívat do těch států, které jsou za ČR v žebříčcích nejdražších nájmů a nejvyšších cen nemovitostí k bydlení
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 17:03:47)
Okolíku, uveď nějaké konkrétní příklady, co máš na mysli a jaké jsou možnosti. V jakém státě a jak to tedy je?Pořád jsi hodně neurčitá. Dnes se setkám s kamarádkou, která má dceru 10 let v Amsterodamu, tak se zeptám, jak je to tam.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 17:14:25)
Amsterodam je určitě dražší.
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 17:19:01)
Jj, drahý je, ale já pořád nechápu, co má Okolík na mysli tím, že se máme podívat, jak se to řeší v okolních civilizovaných zemích. Jestli o tom tedy něco skutečně konkrétního ví, ráda bych se něco dozvěděla, fakt mě to zajímá. I proto, že i některé z dětí o zahraničí uvažují.
|
|
| Jerry G. |
|
(22.9.2025 17:20:49)
Jak je to s pokojem v Amsterdamu se můžete podívat zde. Pokoj 10m2 za krásných 620 euro.. atd.
https://www.kamer.nl/huren/amsterdam/
|
| Federika |
|
(22.9.2025 17:23:37)
Mladší syn tam má víc spolužáků z gymplu, studují tam. A bydlí jich víc pohromadě, platí stejně všichni hodně, rozhodně víc, než by platili v Praze.
|
|
| Len | 
|
(22.9.2025 17:42:48)
Syn kamaradu prave nastoupil na univerzitu v Machesteru, pokoj na kolejich za £300. Tydne! Pak jsou jeste dotovane, za pulku, ten nedostal, je jich malo. Dcerunka pekne zustane v Londyne
|
|
|
|
| Okolík |
|
(22.9.2025 17:57:44)
Renko, je potřeba systémové řešení. To opravdu není věc, kterou bych uměla. Nejspíš nikdo tady. Konkrétní příklady z rodin aa okruhu diskutujících o celkové situaci nic nevypovídá
Také je dobré ceny za bydlení srovnávat s příjmy v dané zemi.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 17:59:15)
Okolíku,
to je prostě skutečnost.
Všechna tahle města jsou prostě dražší a studenti u nás nejsou zrovna ohrožená skupina.
|
| Okolík |
|
(22.9.2025 18:02:27)
Nemluvím o studentech. "Tak to prostě je" je sice argument, ale chtělo by to změnu, o tom se tu diskutuje, ne?
|
| Federika |
|
(22.9.2025 18:05:49)
Nebude změna. Spíš to minimálně v Praze bude ještě složitější.
|
|
| Čumča. |
|
(22.9.2025 18:14:17)
změny se dějí, nejsou ale určitě dostatečné - superdávka od října 25, program Bydlení pro život (20mld. na výstabu sociálních bytů, "rozkaz k vyklizení" v nájemních vztazích od července 2025...
|
|
|
| K_at |
|
(22.9.2025 18:04:58)
Federiko, nesouhlasím úplně. Teď jsem někde slyšela, že ČR má nejvyšší procento pracujících VŠ studentů v EU.
Máme hodně studentů, kteří nedokončí studia právě kvůli tomu, že nezvládnou souběh školy a nutnosti vydělávat.
Taky máme poměrně hodně lidí na hranici chudoby. Ten medián nikoliv průměr.
Nikde to není snadný. To určitě ne. Ale zase si myslím, že v zájmu všech je prostě co nejlepší vzdělanost.
|
| Dari79 |
|
(22.9.2025 18:26:41)
No dobře, ale taky jde o to, že v jiných státech s finančními nároky (včetně školství placeného, které je u nás zadarmo) rodiče počítají a odmala na ně třeba spoří...
Nebo holt musí být studentské půjčky a splácet je po vystudování...
Myslím, že naše bezplatné kvalitní vysoké školství je něco, co málokde mají.
Navíc ČR je malá a VŠ je tolik (v tolika městech), že když by opravdu rodina neměla na samostatné bydlení, mohla by většina dětí dojíždět. Pak by - při bydlení a jídle doma - a více volném času než na SŠ na brigády - mohly být nároky i nižší, než u dětí na střední.
Fakt si nemyslím, že zrovna u nás (proti jiným západním státům) je vš studium finančně nedostupnější.
|
| K_at |
|
(22.9.2025 18:42:08)
Dari, většina dětí dojíždět? Jsi normální? Předpokládáš, že se děti hlásí na obor dle zájmu a nebo dle "mám to nejblíž"?!?!
|
| Jerry G. |
|
(22.9.2025 19:02:50)
Kat,
to mi přijde docela bezne, ze dite jde na VS podle dojezdová vzdálenosti z domova. Synovec to treba tahle ""musel"" udělat, protoze si nechtel brat pujcku.Kazdy den dojíždí 1.5 hod tam a 1.5. hod zpět. Neter ma dluh skoro 40 tis. euro. To dodelala skolu v termínu. Samozřejmě ji to snižuje šanci si vzít hypoteku.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 19:15:08)
Jo, můj manžel měl taky studentskou půjčku, kterou pak musel splácet.
Já ani nevím, do jaké míry by o to u nás byl zájem, většina lidí je tu zvyklá, že pro studenty je téměř vše zadarmo.
|
|
| Len |
|
(22.9.2025 19:32:55)
Jerry, u vas se pocita studentska pujcka do hypoteky? Tady ne, je to spis takova extra dan. Jinak vzhledem k tomu, ze tri roky stoji 30 tisic liber jen skolne + pujcka na "zivot", by si pak moc lidi vlastni bydleni poridit nemohlo.
|
| Jerry G. |
|
(22.9.2025 19:41:15)
Len,
oni s tim dost cachrovali. Neter to ""vychytala"", ze vlastně všechno byla pujcka. Ted je to ze část peněz dostanes jako dar kdyz skolu dodelas. Je to prostě dluh, ktery ti snižuje credit u banky. Do toho tahle generace málokdy dostane smlouvu na dobu neurcitou. Coz je dalsi problem při brání hypotéky. Neter se svym anglickym pritelem odstehovali do Prahy kde si našli práci a pronajali byt.
|
| Len |
|
(22.9.2025 19:53:42)
Jerry, no, ja mlade rikam, ze odsud stejne musi pryc, takze je to v podstate jedno. Ale spis nez Praze spis bude na druhem konci sveta, jak ji tak pozoruju.
|
|
|
|
| K_at |
|
(22.9.2025 19:42:26)
Jerry, dojíždět denně si může dovolit někdo, kdo bydlí fakt +- na trase. Protože z menších obcí, ale leckdy i z běžných měst, prostě máš spojení fakt na houby. A při přednáškách večer či brzy ráno už máš problém.
Pokud by se to řešilo tímto, tak hodně dětí studovat nepůjde. Do místa nejblíž bydliště se nedostanou ani náhodou.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 19:47:58)
Jak to myslíš, Kat?
Tak třeba známá chtěla jít na VŠE do Prahy, nakonec to přehodnotila a šla na ekonomku do Plzně, kam musí dojíždět, ale do hodiny to zvládne, v Praze by musela bydlet. Takhle bydlí doma.
|
| K_at |
|
(22.9.2025 19:56:24)
Federiko, přece není možné, aby většina dětí dojížděla denně na svou VŠ? Studují děti ze všech možných koutů ČR. A veřejná doprava je leckde mizerná i do blízkého okolí. Natož do měst s VŠ.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 19:59:37)
Ale já nepsala, že většina. Někde to jde,další jsou na kolejích,další můžou přijíždět z domova.Ono to i z té koleje občas trvá MHD i hodinku, po Praze.Nemá každá škola kolej za rohem.
A menší města mají taky své VŠ. Někdy jdou studenti raději tam, třeba i proto, že Praha je daleko a život tam pro ně drahej.
|
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(22.9.2025 20:52:54)
Jerry, ani 1,5 hodiny dojíždění by z mnohých částí republiky nestačilo, aby se student dostal na nejbližší VŠ A nemůžou všichni žít v Praze nebo krajských městech.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 20:56:06)
Tak jasně, Stáňo. Moje dcera třeba ráno jede jen na střední víc než hodinu a půl denně. Můj syn bydlí sice u Prahy, ale do školy v Praze by to taky měl víc než hodinu a půl.
Ale v těch menších městech můžou sehnat levnějš bydlení, Nebo to mají s dojezdem do hodiny, třeba vlakem a to už jde. Dají tomu přednost, s bydlením doma, jídlem a mama hotelem
|
| Stáňa * |
|
(22.9.2025 21:00:53)
Federiko, která menší města s VŠ máš konkrétně na mysli? Resp. co je pro tebe menší město, 100 tisíc obyvatel?
Můžu tě ujistit, že syn v krajském městě platí jen o něco málo méně než jeho kamarádi, kteří bydlí v obdobných bytech v Praze.
Pokoj 16 m2, jsou v pokoji dva, v bytě další 3 studenti, jen kuchyňský kout, malá lednička, jídlo na balkoně/parapetu z venku. Sice pračka, ale sušák na balkoně, kam je přístup přes jeden pokoj (ubytovaní si ho zamykají, takže ostatní se k sušáku nedostanou).
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:04:25)
Neteř má v Plzni krásnej byt, s přítelem, oba studují, platí dohromady 12 tisíc, se vším.
V Praze by za to samý platili nejmíň 35...
No a další mají ty VŠ v dojezdové vzdálenosti, Brno, Plzeň, Pardubice, Opava, Mladá Boleslav...
Prostě nemusí všichni do Prahy, pokud jim to nevyhovuje.
|
| Senedra | 
|
(22.9.2025 21:14:14)
Fed, jenže třeba někdo chce na obor, který je v jediném městě v ČR.. nebo třeba V Praze a v Brně a dotyčný bydlí v západních Čechách- to pak moc na výběr není. Buď bereš koleje nebo podnájem, dojíždět denně reálné není. Stejně tak nemusí být reálné denně dojíždět z nějakých Vyšných Vlkodavů, i když je to do nejbližšího města třeba 15 km.
Naše mládě dojíždí na SŠ - cca 25 km vzdušnou čarou, když se zadaří, je ve škole za 35 minut. Když ne, tak stráví čekáním na spoj a jízdou skoro dvě hodiny. Ale je to cena to, že se dostala na školu, kam moc chtěla. Ona je ochotná to denně podstupovat, my jí pomáháme, jak můžeme, ale taxikařit dvakrát denně není reálné. Tak si občas dá dvoukilometrovou procházku z nejbližší zastávky busů, které jezdí častěji, ale k nám nezajíždí.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:17:43)
Jo,tak nějak to máme i my, vzdušnou čarou to není daleko, ale holt doprava vázne.-)
Nicméně, vybrala si to sama.
A u těch VŠ, jasně,že to vždycky nejde, ale někdy jo.
A jsou koleje,sdílené bydlení, vždycky se něco najde.
A můj mladší syn třeba vůbec netušil, že má nárok nejen na kolej,ale i na příspěvek na bydlení a ještě dostal stipendium. Takže finančně je už celkem nenáročnej. Mě samotnou to překvapilo.
|
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:20:13)
A mně taxikaření hodně ubylo:), dcera už jezdí všude sama. Jen jendou týdně vyzvedávám u školy vezu k Termix na angličtinu, doprovodím ji, Termix mě vyhodí , protože zdržuju, na dceru čekám, pak ji odvezu na trénink a jedu domů.
|
| Termix |
|
(22.9.2025 21:26:16)
Fed, je fakt, že slovo "vypadni" moc často nepoužívám )). Jen tohle je business .
Jinak doufám, že se brzy potkáme bez businessu )).
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:27:08)
Hehe, mně to přišlo super, nakonec, já ji tam vozím kvůli angličtině, že jo Pokecáme jindy.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(22.9.2025 21:24:03)
"nemusí být reálné denně dojíždět z nějakých Vyšných Vlkodavů, i když je to do nejbližšího města třeba 15 km."
15 km se ještě může vyplatit autem.
|
| Dari79 |
|
(22.9.2025 22:11:21)
My třeba bydlíme na vesnici 65 km od univerzity. Přesto je to 10 km z vesnice do města na vlak - to se dá jezdit autem, aby to hezky navazovalo, auto nechat u nádraží... A měsíční předplatná jízdenka na vlak studentská je asi za 1000 Kč. Když pojede (i) 4x v týdnu, tak je to autem třeba 200 km k vlaku a zpátky, což je bratru 600 Kč za benzín.
Takže kdybychom neměli na bydlení v univerzitním městě, bylo by to o nepohodlí dojíždění, pravda, ale do 2000 Kč za měsíc by se to vešlo. My z vesnice z periferie republiky jsme zvyklí dojíždět, jezdí tak spousta lidí, třeba i na střední nebo do práce.
Jinak studentské sdílené bydlení tedy za 7000 Kč měsíčně bez problémů (s energiemi) v hezkém bydlení - aktuálně nastoupila neteř do prváku.
Velký syn letos dostudoval VŠ (mimo ČR tedy), bydlel tedy doma, resp. v bytě, který jsme mu pořídili, což (i s tou hypotékou) vyšlo levněji, než platit mu nájemní bydlení. Na univerzitu asi 40 km, vesměs jezdil autem. Jasně, první rok byl skoro celý covid, takže výuka jen on-line, tak si tak zvykl.
|
|
|
| Termix |
|
(22.9.2025 21:24:19)
Sen, ale to tady bylo, je a bude vždy. Vždy bude někdo, kdo by chtěl studovat něco a je to složité. Vždy je řešení. Studenti mohou chodit na brigádu.
Sama jsem to měla složité. SŠ hodinu a půl z domů každou cestu. Ve volném čase brigády. Vš v ČR kombinovaně, práce na plný úvazek a každý týden 400 km vlakem ráno tam a večer zpátky. Prostě vždy je cesta.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:20:14)
"krásnej byt, s přítelem, oba studují, platí dohromady 12 tisíc, se vším"
Takhle se dá bydlet, pokud uzavírali první smlouvu třeba už před nějakým rokem a majitel bytu je rád, že má spolehlivé bezproblémové nájemníky, tak cenu nezvyšuje.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:21:15)
Ne, loni, měli štěstí
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:27:52)
Federiko, aha, tak to měli štěstí, to je fajn.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:29:04)
Jo, mladej pár, chtěli někoho, kdo jim to nezničí, momentálně ten byt nepotřebujou, ti dva se jim líbili...Někdy to tak klapne:)
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:43:01)
Federiko, na Plzeň je to pěkná cena za byt pro dva. Znám takové nájmy, ale právě již běžící delší roky. Aktuálně je to opravdu trefa.
Tak alespoň je tu nějaký optimistický příklad
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:15:55)
Stáňo, mám jednoho studenta v Praze, druhého v krajském městě.
V Praze je všechno dražší, celkově náklady na život. Plus nároky na čas a vzdálenosti.
Bydlení, které popisuješ, opravdu nezní jako výhra, nevím, kde to je a jak dlouho tam tvůj syn bydlí, možná by se našlo i lepší za podobnou cenu.
Každopádně minimálně pět tisíc za bydlení je třeba počítat všude, i na kolejích. Na podobné peníze může vyjít provoz auta při dojíždění, pro někoho to může být alternativa.
Levněji lze studovat asi opravdu jen v případě, že rodina bydlí přímo v místě školy.
|
|
|
| Stáňa * |
|
(22.9.2025 21:01:58)
To dcera tráví denně 3 hodiny v MHD?
To ji docela lituju. Jak přitom stíhá školu a sport?
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:05:41)
Stíhá, rovnou ze školy jede na trénink, to má asi půl hodinky. A pak domů. Není sama, kdo dojíždí, kluci taky takhle jezdili.
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 19:41:20)
Kat, já si nemyslím, že je to nelogická myšlenka.
Studium na nejlepších světových univerzitách je drahá záležitost a člověk musí být velmi velmi dobrý, aby případně získal stipendium.
Nemůže si tam dovolit studovat každý jen na základě zájmu.
Zrovna tak v rámci ČR si třeba každý nemůže dovolit studovat v Praze, protože je to drahé.
U mnohých oborů jsou alternativní možnosti mimo Prahu.
A když nejsou, tak holt je otázka priorit, jestli to rodina nějak finančně vyřeší, protože potomek opravdu moc chce studovat konkrétní obor v Praze, nebo půjde studovat levněji nějaký jiný obor jinde.
|
| K_at |
|
(22.9.2025 19:45:33)
Ok. Už chápu, proč má ČR nejvyšší závislost vzdělání na rodinných poměrech. Tohle je to samé.
Nebavíme se o prestižních univerzitách. Bavíme se o ČR.
A posuneme se v diskuzi k tomu, že studovat má jen ten, kdo má dost prachaty rodiče. A nejlépe hned za bukem. Co na tom, že by šel studovat něco, o co vůbec nemá zájem.
|
| Okolík |
|
(22.9.2025 19:52:29)
Kat, souhlasím s tebou. Ovšem na tomto serveru to bohužel některé dámy z nadprůměrně zajištěných rodin nepochopí.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 19:56:23)
A co konkrétně, Okolíku, nikdo nechápe?
Víc lidí píše,že podmínky ke studiu jsou v mnoha zemích nesrovnatelně obtížnější.
Nevím, jak by se ti líbilo, kdyby si tvoje děti musely vzít na studium půjčku, (nemalou), kterou by musely hned po škole začít splácet. A ještě jsou za tu možnost rádi.
|
|
| Termix |
|
(22.9.2025 20:54:40)
Okolíku, co teda vlastně chceš? Všechno zdarma? Bydlení levné, koleje pro všechny, studium zdarma ...
Komunismus nefungoval.
Je mi jasné, že teď dostanu čočku od všech. Ale v této zemi máme vysoce kvalitní a velmi dobře dostupné vzdělání. Vš může studovat každý. Když ne hned po maturitě, klidně při práci. Ale může. Vzdělání je investice. A vrátí se časem. Pravděpodobně bude mít Vš vzdělaný člověk vyšší příjem. V zahraničí, žila jsem ve dvou různých zemích, si studenti berou půjčky a splácí poté, co dostudují. U nás nikdo takový dluh nemá.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 19:54:54)
Kat, já si myslím, že závislost na rodinných poměrech se netýká primárně VŠ studentů.
Podle mě se to láme tam, kde rodiče podporují své děti k přestupu na osmiletá gymnázia a pak na maturitní obory.
|
| K_at |
|
(22.9.2025 19:57:21)
Ropucho, týká se to méně, ale týká.
Federiko, no naopak si myslím, že funkční systém půjček by mnoha lidem umožnil rychle a efektivně studovat. A dokončit studium.
Tohle "máme školství zdrama" neplatí už dlouho. Ty náklady jsou už na ZŠ leckdy náročné.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 20:03:33)
Myslím,že se to už jednou přetřásalo, v médiích, hodně. Ukázalo se, že velký zájem by nebyl, rodiče se bouřili, jak by k tomu chudinky děti přišly, začínat po škole už s velkým dluhem.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 20:04:30)
Kat, já si nemyslím, že ty důvody jsou primárně finanční.
Podle mě je důvodem prostě postoj ke vzdělání.
Nevím, jestli k tomu existuje nějaký výzkum, nějaká statistika, ale podle mě rodiče s nižším vzděláním méně motivují své děti ke studiu prostě proto, že se pohybují v jiné sociální bublině.
|
| K_at |
|
(22.9.2025 20:11:58)
Ropucho, tady na to asi fakt nemám sílu. Samozřejmě že je to kombinace. Ale ty finance hrají i tak sakra roli.
Protože se propisuji do života celé rodiny. Všude.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 20:13:55)
Finance hrají roli všude, nejen při studiu.
Ale to je normální a platí to úplně všude na světě.
|
|
| Jerry G. |
|
(22.9.2025 20:21:26)
Kat,
ja souhlasím s tim, ze v CR ma roadinne prostředí velký vliv na vzdělání. Zacina to domacim úkolem v první třídě. To ze 25% deti na Bylinsku nedokončil ZS je proste systémová chyba.
Nicméně mi přijde normální, ze si hodne deti hleda VS v dojezdove vzdálenosti z domova, kdyz to jde.
Kdyz to nejde musi se to řešit jinak samozrejme.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 20:25:07)
Kat, já mám na VŠ dvě děti, v různých městech, na různých oborech, mám i nějakou širší rodinu a další lidi kolem sebe, tak si troufám říct, že vím, co obnáší VŠ studium. Finančně i jinak.
Samozřejmě to něco stojí, vzdělání holt je investice.
Ale co tobě osobně tedy přijde na systému našeho VŠ školství špatně?
Co by mělo být jinak?
|
|
|
|
| Federika |
|
(22.9.2025 20:04:42)
A koukám,že ty půjčky u nás už existujou. A opravdu o ně moc zájem není.
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 20:13:44)
O půjčkách informace nemám, ale vzhledem k rozloze naší země a skutečnosti, že VŠ jsou v každém kraji (snad kromě Karlovarského jestli se nepletu), myslím si, že dostupnost není špatná.
|
|
|
| Termix |
|
(22.9.2025 20:36:29)
Kat, takhle to ale bylo vždy. Za mého dětství tomu nebylo jinak. Vždy i to školství zdarma něco stálo. Jen tehdy se svět tvářil, že žijeme v blahobytu, každý má všechno a nikdo nemá hlad.
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:36:08)
"Za mého dětství tomu nebylo jinak."
Termix, za tvého dětství to bylo mnohem horší! To tady asi pamatujeme všichni.
Znevýhodněné děti šly do zvláštní školy, polovina dětí ze ZŠ na protežovaná učiliště, jedničkáři a dvojkaři na maturitní obory a pár premiantů, pokud měli náležitý kádrový profil, mohlo na gymnázium, kde se ovšem téměř nevyučovaly humanitní vědy, protože pro budování socialismu byli potřeba především inženýři a lékaři, ostatní jen tak přiměřeně.
Soukromé školství neexistovalo, že ano.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:37:55)
Hehe, no, já 100 procentně humanitně orientovaná, jsem musela i na gymplu mít strojírenství a 12 hodin týdně chemii, kterou jsem nesnášela
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:44:12)
" já 100 procentně humanitně orientovaná, jsem musela i na gymplu mít strojírenství a 12 hodin týdně chemii"
I já
|
| Termix |
|
(22.9.2025 21:45:51)
Já měla taky strojírenství .
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:52:07)
A to, co jsem chtěla dělat, jsem dělat nemohla, nikdo tam u nás nevyučoval cizí jazyky, kromě ruštiny, nikde nebyly k dostání žádné učebnice, žádné knížky ke čtení, časopisy, natož aplikace
Byla jsem vděčná jednomu taxikáři, že mi laskavě přenechal časopisy ve španělštině, abych se měla z čeho sama učit. Co na tom,že to byly pornočasopisy!!
Brigády celý studium, protože rodiče mi nic dávat nemohli.
A byla jsem spokojená, byly to super roky
Teď se ty děti, studenti , mají mnohem líp a hlavně mají neskutečný možnosti.
Přeju jim to.
|
| Okolík |
|
(23.9.2025 9:22:33)
Federiko, promiň, ale ty strašně přeháníš. Jasně takhle ty tvoje příspěvky zní zajímavěji, ale....
Jazykové učebnice byly normálně k dostání v obchodě, v TV byly pořady, které vyučovaly cizí řeči. (Komické, z dnešního pohledu.)
Zvop byl na gymplu první dva roky 2 hodiny týdně a pak 4 a 6 hodin týdně. 12 hodin určitě ne, max jste k tomu měli ještě pár hodin přírodovědných laborek. Bylo to přece úplně stejné na všech gymnáziích v ČSSR
|
| Alena |
|
(23.9.2025 9:34:20)
"Jazykové učebnice byly normálně k dostání v obchodě," to je fakt. Pamatuji si treba na radu SPN Ucebnice pro samouky, meli jsme doma mimo jine Svedstinu, coz je mensinovy jazyk. Take existovala edice pro jazykove skoly.
|
| babi_ | 
|
(23.9.2025 9:54:20)
Učebnice pro samouky 
|
| Federika |
|
(23.9.2025 9:56:14)
Fakt nic jinýho nebylo,, já jsem nakonec musela odjet do Španělska, musela jsem se tam seznámit s knihovníkem, aby mi daroval starý knížky, beletrii a nějakou gramatiku.
A slovní zásobu darovaných porno časopisů jsem měla v malíčku.
|
| Tinúviel | 
|
(23.9.2025 10:19:56)
Lepím náhodne.
Mňa v tejto diskusii zaujal motív “mladí sú nároční”. Nie je náhodou náročnejšia celá spoločnosť?
Tak si predstavujem, ako by sa asi tvárili dnešní 50-tnici, keby im potomok oznámil, že si do detskej izby dovedie manželku s dieťaťom, veď kedysi sa tak normálne fungovalo. Oni prví by ho označili za nezodpovedného, nie?
|
|
| Alena |
|
(23.9.2025 10:20:39)
jasne, ze bylo. V spn vyslo krome samouku ve spanelstine: konverzace, cvicebnice, slovniky, rada pro stredni skoly,pro hospodarske skoly.Knihy v puvodnim zneni byly v antikvariatech, a AI tvrdi, ze se vydavala klasika (jako Don, Carmen) Nerikam, ze to byl vrchol didaktiky, ale fakt byly i jine zdroje nez pornocasopisy.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 10:53:26)
V knihkupectvích nic nebylo, já jsem potřebovala čîst, číst, číst, mluvit. Na tom oboru, kde jsem byla, se ten jazyk už prakticky nevyučoval, předpokládala se znalost, spíš už hodně dobrá.
Já jsem sice v té španělštině neuměla ani pozdravit, to ale dovolily výjimečně porevoluční tměny Musela jsem vše okamzitě dohonit.
Dnešní nabídka je skvělá, to se vůbec nedá srovnat. Zas-ještě pořád z toho můžu čerpat taky, začala jsem fráninu…
|
| Alena |
|
(23.9.2025 11:15:12)
Ze je dnesni nabidka jinde, to musi byt jasne i lidem, co se v zivote zadny jiny jazyk nezkouseli naucit. Ja jen souhlasím s Okolikovym tvrzenim, ze proste prehanis. :)
|
| Federika |
|
(23.9.2025 12:09:57)
Aleno, já ten pocit ani nemám. Ono to totiž nebylo tak, že jsi přišla do knihkupectví a tam sis koupila nějakou tu učebnici pro samouky, slovníky… To, že to “ vyšlo” , ještě zdaleka neznamenalo, že to měli. Na slovníky jsme čekali někdy měsíce, na Wahriga půl roku…
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 12:14:46)
"předpokládala se znalost, spíš už hodně dobrá."
Přesně tak, to byly obory pro fajnšmekry, kteří se dlouhodobě o ten jazyk zajímali, slušně ho už ovládali, znali dobře i reálie dotyčných oblastí. Určitě nad tehdejší běžnou maturitní úroveň.
Možná z ruštiny by to dal běžný maturant, ta se učila dlouho a důkladně.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 12:58:40)
Ropucho,
ani to ne, ty nároky na ruštinu zas byly hned od začátku větší.
A nevím,jak u tebe ve škole, ale já byla jedna z mála, koho ta ruština bavila a dělala jsem ji ještě nad rámec požadavků.
Většinu ale nebavila a ještě ve čtvrťáku před maturitou mluvili stylem:" A čooo ty buděš robiť posle gympla??"
Chudák vyučující
|
| Stará husa |
|
(23.9.2025 13:28:09)
Za nás se ruština učila od čtvrté třídy, na gymplu už jen literatura, to mě hodně bavilo. Na VŠ jsme měli ruštinu v prváku, odbornou. Na ZDŠ jsme od sedmé třídy mohli chodit do nepovinné němčiny nebo angličtiny, naší trvali na němčině, ta mě nebavila vůbec. Proto jsem chtěla na gymplu dělat angličtinu. Ta se ale učila jen na přírodovědné větvi, na humanitní měli buď němčinu nebo francouzštinu. Já jsem chtěla rozumět anglickým písničkám, to byla moje hlavní motivace. Jazyky jsem dal studovat nechtěla, nechtěla jsem učit a překladatelství mě nějak nenapadlo. Angličtinu, odbornou, jsme měli taky ještě na VŠ v prváku. Pak už jsem se jí učila jenom soukromě, ale nikdy jsem vlastně nepřekročila tu úroveň z gymplu. Ruštinu jsem uměla velmi dobře, teď už jsem ji z 90% zapomněla, jak jsem ji 46 let vůbec nepoužívala. Víc mě ale štve ta angličtina, nicméně ve svém věku už nemám na to, se jí naučit lépe. A ani se mi nechce.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 16:13:25)
Federiko, jojo, mě ruština také bavila. Na rozdíl od chemie mi šla dobře a měla jsem dobré známky.
Uměla jsem hodně dobře, oprášila jsem ji pak ještě po letech kvůli práci a celkem s úspěchem.
Jestli by to bývalo stačilo na FF, nevím, ruštinářka mi ten nápad schvalovala, ale já si nakonec vymyslela jiné obory (přece jenom po revoluci) a tam samozřejmě pohořela.
Každopádně kdyby se na gymplu bývaly nabízely společenské vědy tak, jako ty přírodní, mohla jsem být za úspěšnou spokojenou studentku a nikoliv za mimoně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(23.9.2025 9:47:00)
"Laborky 4 hodiny jsme fakt měli, každý týden.
Jazykové učebnice-pro samouky na španělštinu byly, jeden druh a fakt to nestačilo.Knížky v originále vůbec.S dnešní nabídkou absolutně žádné srovnání.Že bych si mohla koupit normálně beletrii ve španělštině, ani náhodou.
A učebnice pro samouky mi byla prd platná, já jsem na VŠ přestupovala na španělštinu, kde už všichni normálně španělsky mluvili.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 12:03:26)
"Jazykové učebnice byly normálně k dostání v obchodě"
Byly. Angličtina Prokop´s family, celkem bizár, asi tři nebo čtyři díly. Němčina taková bílo-červená (?), titul si už nevybavuji. Francouzština a španělština také byly, ale ty jsem se nikdy neučila.
Předpokládám, že všechno bylo cca v ekvivalentní podobě a kvalitě (tedy černobílá učebnice se strukturou článek, rozhovor, řádka gramatických cvičení).
A pak byly učebnice pro samouky a k nim snad kazety s nahrávkami.
A zvlášť ještě učebnice pro školy.
Ale jak píše Federika, kromě těchto suchých černobílých učebnic neměl člověk šanci přijít do styku s autentickým cizojazyčným textem ani mluveným slovem, to je z dnešního pohledu úplně nepředstavitelné.
Boom všech možných materiálů po roce 90 byl pak úplným zjevením, stejně tak výuka s rodilými mluvčími, to se člověk obratem naučil více než za celé předchozí roky louskání těch černobílých učebnic.
|
| Lei | 
|
(23.9.2025 13:38:09)
Učebnice pro samouky měla moje maminka, která je ročník 1950. Všechny po ní zůstaly v rodinné knihovně, resp. já jsem je postupně objevovala ve svých nácti. Francouzština, španělština, ruština, angličtina, němčina. Ona šťourala tak nějak do všech jazyků .
Na Prokop family mi nesahej , já se učila angličtinu od třetí třídy volnočasově, měli jsme skvělou paní učitelku, která už za minulého režimu pobývala v Británii, začali jsme (ve 3. třídě) s Učebnicí angličtiny pro 7. ročník základních škol od SPN, vyšla v roce 1982, pak přešli na 8. třídu a pak na Angličtinu pro jazykové školy. Z dnešního pohledu mi přijde celá Prokopovic famílie šílená, chytrý ambiciozní syn a fintivá dcera, která má ale šanci na prima život, když se dobře vdá, pantáta Prokop, zmítající se mezi cholerickými záchvaty a naprostou letargií a mamča Prokopová, která je krkem, otáčejícím hlavou rodiny . Ale (i) s těmito učebnicemi jsem se naučila anglicky, byť samozřejmě šlo o teoretickou angličtinu, bez konverzace s rodilými mluvčími...
|
| Termix |
|
(23.9.2025 14:44:28)
Lei, já mám teď jednu studentku s Alzheimerem, rodina dělá nějaké věci, aby paní co nejvíce nezapomínala, a má jednu lekci týdně právě z této učebnice s Prokop´s Family. Když si vezmu, jaké jsou dnešní úžasné materiály, ale oni trvají na tomto, že to paní kdysi měla ...
|
| Lei |
|
(23.9.2025 16:26:21)
Vidíš, Termixi, to je důkaz, že tato family je nesmrtelná!
Když se to tak vezme, dal by se text využít i dnes, kdybych ho dala přečíst dceři, mohly bychom anglicky diskutovat nad společenskými změnami od dob mého dětství .
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 16:48:39)
Lei, myslím, že dcera by se především potrhala smíchy nad tím koženým prehistorickým jazykem.
Údajně tam jsou i chyby, nevím, já jsem to třicet let neviděla, přestože ty knihy nejspíš ještě máme doma. Já to snad najdu a připomenu si ty perly
|
|
| Rigel | 
|
(23.9.2025 17:05:43)
Lei, to bys mohla, číst ten text a diskutovat nad změnami. Pamatuji se, že v předrevolučním vydání jeden článek končil:
We don''t have unemployed people in our country because we have socialism.
To když k panu Prokopovi přijel do práce kolega z Británie :)
|
|
| Termix |
|
(23.9.2025 21:25:31)
Tak ta dnešní kniha je už přepracovaná, ale pořád je v podstatě stejná.
|
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(23.9.2025 14:45:14)
Lei, The Prokop family has a flat in this blocking flats si to pamatuju dodnes. ale ty samouky byly prý to nejlepší, co bylo, třeba francouzština pro samouky byla regulérní učebnice na Přírodovědě na jazykové větvi.
|
| Zasjaj. |
|
(23.9.2025 14:52:59)
Sis Ono se to nějak opravilo. Jsem psala in this block of flats. Aspoň tak si to pamatuju.
|
| Lei |
|
(23.9.2025 16:35:30)
Jj. A Prokopovi jsou šťastní, protože mají chytrého syna a hezkou dceru .
Tady je část seriálu ČT věnovaná této legendě (má to 6 minut)
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/212411000360036/
|
|
|
| Čumča. |
|
(23.9.2025 15:12:44)
zasjaj, oni tam na fakultě nevedli pornografické materiály ve francouzštině, aby to bylo ze života?
|
|
|
|
|
|
|
| Koníček mořský | 
|
(23.9.2025 7:08:03)
Já měla zemědělskou výrobu, to bylo lepší než strojírenství. Ale vlastně nějaké strojírenství tam bylo také, protože jsme byli na nějaké praxi ve fabrice. A pak už jen v kravínech.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 8:00:45)
Já měla informatiku, to bylo nejlepší.
|
| Termix |
|
(23.9.2025 8:16:21)
My si vybrat nemohli. Nás prostě rozdělili. Áčko půlka strojírenství a půlja stavebnictví, béčko informatika, céčko a déčko ekonomika.
|
|
| babi_ |
|
(23.9.2025 8:18:15)
Měla jsem stavebnictví, do života celkem praktická věc
Ale nejsem nijak zaměřená, ZVOP na gymplu jsem vnímala neutrálně.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:25:52)
Mně to bylo úplně k ničemu, nic jsem tam nedělala, pořád jsem jen myla zkumavky, výsledky opisovala od Luboška, ze smradu mě tam bolela hlava.
A těšila jsem se, až vypadnu na VŠ a budu konečně dělat, ci mě baví.
|
|
|
|
|
|
|
| Alena |
|
(23.9.2025 7:14:25)
12 hodin tydne chemii? Jses si jista? To nemely ani chemicke prumyslovky, prirodovedne zamerene gymply mely tretinu, kdy by se ucily ostatni predmety?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 7:58:48)
Taky se mi to nezdá. Chodila jsem na přírodovědný gympl a chemii jsme měli 2x týdně a 1x za 14 dní 2 hodiny praktika. Takže v průměru 3 hodiny za týden.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 8:06:54)
Ještě jsme měli možnost si vybrat analytickou chemii v rámci ZVOP, kdo si to vybral, měl ještě 2 hodiny navíc.
|
|
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:17:52)
Normální chemie a ještě Zvop, analytická chemie a jednou týdně 4 hodiny laborky. Bylo to šîlený, vůbec mě to nebavilo a byla jsem tam zbytečná. Vybrat jsem si nic nemohla, jako malej gympl jsme měli ekonomii, strojírenství a chemii, na ekonomii nedali ty, o kom se vědělo, že se bude hlásit ba VŠ.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 8:33:02)
My jsme si mohli vybrat ekonomie, chemie, informatika, strojírenství. Vybrala jsem si informatiku, bavilo mě to i jsem z toho maturovala.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:36:04)
Informatiku jsme neměli a hlavně- nemohli jsme si vybírat. Bylo na houby. Ale je fakt, že nikdo po mně tas nic moc nechtěl, jen jsem tam musela chodit. Maturovat z toho jsem opravdu nechtěla. Byla to pro mě ztráta času.
|
| babi_ |
|
(23.9.2025 8:41:57)
Chápu, že to byla pakárna. My si nejdřív vybrat mohli, ale když to nevyšlo, tak určili. Popravdě ani nevím, jestli jsem si stavebnictví zvolila rovnou. Ještě byla ekonomie, pak myslím strojírenství. Chemie asi ne, jistá si nejsem.
Informatika nebyla určitě.
Ze stavebnictví jsem maturovala, tuším kvůli cestě nejmenšího odporu
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:44:48)
Jo, nuselo se maturovat buď Zvop nebo matika.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 8:51:44)
Maturovala jsem ZVOP i matika.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:55:14)
Jo, jen muselo bejt minimálně jedno z toho.
|
|
|
| babi_ |
|
(23.9.2025 8:59:17)
Matiku jsem šla studovat, takže z té jsem taky maturovala. Ze zbytku mi přišlo stavebnictví nejmenší objem.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 9:07:01)
Já jen maturovala z češtiny, němčiny, ruštiny, tam jsem se nepotřebovala ani na nic kouknout.
A pak jsem si vybrala matiku, s tou jsem byla taky raz dva hotová, buď jsem si řekla, že tohle se mi chápat nechce nebo že tohle je tak lehký, že to nedostanu a hotovo. Moje příprava na maturitu během svaťáku trvala asi 40 minut a pak jsem měla prázdnin, skoro dva týdny, protoze jsem maturovala až na konci maturitního tydne. Bylo to super.
|
|
|
| Rigel |
|
(23.9.2025 10:35:14)
Já v roce 89 maturovala povinně ze strojírenství i matiky. Celkem bylo 5 maturitních předmětů. Povině ČJ, RJ, matika, strojírenství + volitelný předmět.
U nás bylo ve ZVOPu strojírenství, chemie, zemědělství , ekonomika. Na ekonomiku dávali spíš lidi, kteří se nebudou hlásit na vš, byl o ni největší zájem. Mě určili strojírenství.
|
| Stará husa |
|
(23.9.2025 11:08:00)
Já jsem šťastná jak blecha, že mě toto minulo. Za nás byla na gymplu přírodovědná a humanitní větev. Na přírodovědné bylo více matiky, fyziky, chemie, byla povinná deskriptivní geometrie a povinná maturita z matiky. Na humanitní se učila latina a řečtina a nemuselo se maturovat z matiky.
Já maturovala povinně z češtiny, ruštiny a matiky a pak z volitelného předmětu.
|
| Rigel |
|
(23.9.2025 11:29:04)
jé, vlastně deskriptiva. Tu jsem měla dva roky jako povinně volitelný předmět. Moc jsem se jí nevěnovala, byl to pro mě lehký předmět, ale už si z ní vůbec ale vůbec nic nepamatuju
Ve čvrťáku jsme měli jeden týden dvě hodiny cvičení z fyziky, druhý myslím z biologie ? Protože z 40 lidí 19 maturovalo z fyziky volitelně, tak se rozhodli rozdělit trídu na půlky, jedna byla ta maturitní z fyziky, a ti měli ty cvičení jako přípravu na maturitu, vypracovávali a vysvětlovali ostatním okruhy. No a jeden člověk jim tam do dvaceti chyběl, tak mě tam dosadili a musela jsem ještě i chystat něco na maturitu z fyziky, které jsem nedělala
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 8:50:46)
U nás ta chemie byla dost oblíbená, vybrali si to všichni, co šli na medicínu nebo nějakou přírodovědu a docela si to pochvalovali.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:57:00)
Já to fakt nechtěl. Hrála jsem divadlo a věděla jsem, že chci dělat jazyky. Všechno ostatní jsem jen odchodila.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 11:54:17)
"U nás ta chemie byla dost oblíbená, vybrali si to všichni, co šli na medicínu nebo nějakou přírodovědu a docela si to pochvalovali."
Jojo, u nás také.
Polovina třídy byli budoucí lékaři a farmaceuti (opravdu jsou), polovina zmatení zoufalci jako já, kteří se tam nějak ocitli z nouze. Ti pak šli dělat všelicos, někdo ani nešel na VŠ.
|
| Jahala. | 
|
(23.9.2025 12:35:47)
Roucho, Federico to jste měli dost praktické a osvícení gymly ja na odborné škole chemie jeden ze základních předmětů jsem měla 3 a 4 4 hodiny chemických kontrolních metod v podstatě odborné laborky a 3 hodiny fyzikální chemie taky laborky. 5 hodin 1x14 dnů mikrobiologie laborky. Pak 3 hodiny strojírenství. Všechny tyto předměty byli součástí jednoho maturitního předmětů- Technologie.
Táta učil 45 let na gymplu chemii a hodiny laborek pustě zavodel, ze pro budoucí mediky a přírodovědné by to bylo super nikdy se toho nedočkal ani po revoluci...
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 12:47:26)
Jahalo, ano, pro studenty, kteří se chtěli věnovat přírodovědě, to určitě bylo kvalitně koncipované. Naše gymnázium mělo pověst náročné školy, všichni, kdo o to měli zájem, byli u přijímacích zkoušek na VŠ úspěšní.
Jen bohužel to bylo poplatné době a orientované pouze na některé obory. Srovnatelně kvalitní humanitní vzdělání k dispozici nebylo.
Na tehdejší dobu byla celkem osvícená i nabídka jazyků, už to, že se vedle ruštiny povinně vyučovaly i další. Ale jako příprava ke studiu třeba na filosofické fakultě to nebylo, ve srovnání s důkladností přípravy na technické a přírodovědné obory.
|
|
| babi_ |
|
(23.9.2025 12:52:53)
Jahalo, pro budoucí mediky apod. to jistě bylo super, ale přiznejme si, že ne každý student gymnázia mířil na tento typ VŠ.
|
| Jahala. |
|
(23.9.2025 13:19:58)
Babi, ano proto tam mel byt výběr a ano ten byl omezený... , ale i tak se mi nechce úplně věřit, ze bylo chemie víc než na odborné průmce.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Beltain na zámku NižborBeroun 
Jízda a výstava historických vozidel na HelfštýněPřerov 
Setkání automobilových veteránůBrno-venkov 
Den zvoníkůKlatovy 
Prohlídka s pohádkovou bytostí na zámku DěteniceJičín 
Beltain na zámku Nižbor
Jízda a výstava historických vozidel na Helfštýně
Setkání automobilových veteránů
Den zvoníků
Prohlídka s pohádkovou bytostí na zámku Dětenice
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)