Re: Dcera je dost citlivá

Na Goro bílý pes jsem nebyla schopná se dívat.
Dceru mám citlivku, neprůbojnou. Asi taky částečně po mně. Vzpomínám si, že v předškolce si učitelky mojí mamince ztěžovali, že jsem moc hodná, ať s tím něco dělá. Prý dětem všechno půjčim, nechám si všechno sebrat.. Dcera nemá ráda konflikty. Hrozně jí vadí, když je doma dusno, když křičím. Snažím se na ní nebýt přísná, nebýt příliš kritická, prostě pohodová. A dceru podporovat, zvyšovat jí sebevědomí (rozumně) Je to těžké, v kritickém prostředí jsem vyrůstala a chtě nechtě to kopíruju. Ale snažím se. Na druhou stranu někdy koukám, jak se dcera chová mezi některými kamarády - uráží se, nechce ustupovat. Kolikrát není ochotna se dohodnout. Rozhodně se za ty dva roky, co chodí do školky, hodně otrkala. Učitelky ale poslouchá do puntíku a nejsem si jistá, jak moc si "dovolí" k dětem ze školky. Myslím, že ji pomohlo, že se jí narodil sourozenec, už spolu trochu řádí.