Re: Dcera je dost citlivá

Libi, to se ale nedá moc odnaučit, já jsem snad celý první rok manželství nedokázala o nějakých zásadních neshodách a při sporech reagovat jinak, než pláčem (a samozřejmě celou tu dobu až do manželství). A to nebylo o tom, že bych si tím chtěla něco od manžela "vybojovat slzama", jak se říká. Mně to prostě vážně tak vzalo... nevím no. PS: už to přešlo Už jsem nebrečela snad dva roky Tvoje dcera to nedělá naschvál, ani to neučí tu mladší (podle mě), prostě jen je taková, neumí svůj momentální emocionální stav ovládnout. Tak to bylo u mě