Re: Miminka v jeslích - jak to bylo dřív?
Školku jsem bytostně nesnášela. Ještě teď si pamatuju, jak mě mamka brzy ráno budí /dojížděla do práce vlakem a já s ní, protože tak brzy nebyly v místě bydliště školky otevřeny/. Všechno ve školce bylo na povel, jídlo, toaleta ...... Nejvíc to jídlo. Pamatuju si, jak do mě nacpaly krupicovou kaši, kterou mi předtím zamíchaly, aby rychleji vystydla, abych byla rychle najedená. Ten mix jsem nesnášela a doma jsem si sakra dávala pozor, abych ji nepromíchala, ale ukrajovala - měla jsem ráda takovou tužší. Blila jsem jak amina, bylo mi zle a od tý doby nepozřu nic bílýho. Jen na tu kaši pomyslím, už se mi zvedá žaludek. Já byla šťastná, když mi mamka řekla, že od Xtého měsíce nemusím do školky. Ale mamka říkala, že od toho dne jsem byla ještě horší, protože kdykoli mě ráno vzbudila a já zjistila, že ještě musím do školky, byl okamžitě řev. Pamatuju si, jak ráno šla na nádraží a vlekla mě za sebou za ruku, protože jsem skoro ještě spala a rychleji jít nešlo. Fuj, dlouho jsem z toho měla noční můry, který se objevily znovu v době, když mělo jít moje vlastní dítě do školky. Naštěstí všechny mají školku rády, asi to je tím, že nešly v době, kdy musely, ale kdy chtěly.
Odpovědět