Re: Cvičení / rekonvalescence po CS

Strasit nechci, jak rikam, byl zrovna nejaky naval, ale radost jsem z toho nemela, to ne ale nakonec jsem asi byla rada, protoze doma nastesti byl se mnou manzel a o deti se staral on, ja jen lezela, navarila maminka, takze ja jsem mela full servis ale jako nedelam si legraci, ze na jipce se mnou byla pani, ktera sla na cisare rano v 9 a vecer v 8 uz ji prevazeli na normalni pokoj, protoze akutne potrebovali misto - meli hodne neplanovanych cisaru. rozhodovali se mezi mnou a myma dvema spolulezicima. byla ve me mala dusicka, aby mi nerekli, ze pujdu na normal.pokoj, ale byla sem presvedcena, ze se nehnu a kdyztak ztropim desnou scenu a budu rvat, ze je mi spatne (coz nebylo teda vubec daleko od pravdy). Rano v 9 naklusala sestra a obe co jsme zustaly nas tahla do sprchy (me fakt skoro smykem, protoze jsem bolesti fakt nemohla), vubec nevim jak jsem to zvladla, ale pak videla, ze asi nekecam, tak me nalozila na pojizdne kreslo a na normalni oddeleni aspon odvezla. Kazdopadne pro me des a po predchozim vic nez uzasnem porodu ve Vrchlabi z toho mam "trauma" jeste ted Doufam, ze ti to vyjde lip! nebo pokud muzes, zkus to treba i jinde.
jo - a jak nekdo psal o previsu nad jizvou - tak ten nemam, ani sem nikdy nemela, od zacatku mam temer neznatelnou carku, fakt krasnou, jde-li to tak rict a po 2 letech uz neni skoro videt!