Re: bulimie

Děkuji, ale silná se necítím.
Kdybych byla silná, tak se v tom neplácám tolik let. Spíš si teď přijdu hloupá a povrchní, pro pěknou postavu jsem měla a možná mám našlápnuto zničit život sobě a celé svojí rodinu.
Já si myslím, že psychologa nepotřebuji, jsem rozhodnutá a tečka. Už jsem několik měsíců bez zvracení, asi by psycholog byl zbytečný.
Jedině, kdyby se úzkost opakovala častěji, tak ho vyhledám. Já nejsem přímo proti němu.

Poradna - nevím, jestli tu je. A pokud tu je, nepřipadá v úvahu, tady se všichni alespoň od vidění známe. A na daleké dojíždění nejsem mobilní.
Jsem rozhodnutá pro obezitologii - to si před manželem obhájím, vlastně bude i rád. A hodlám řešit krk.