Re: Platonické zamilovávání

ano a pak jsou tu ještě dvě roviny platné pro obě tebou zmíněné situace - jak se žena cítí a jak se tím nechá ovlivnit...
já chápu, že okouzlení může proběhnout, ale pak už je na té ženě, co udělá, jestli si nechá hlavu poplést, začne pálit mosty, hýčkat si své představy (protože zhusta jde o představu o muži, než o skutečného muže) a vedle nich pak zákonitě musí stabilní partner totálně pohořet... nebo si uvědomuje o co jde a ví, že je to jen fantazie a maximálně si ji vychutná třeba právě při sexu s tím svým skutečným partnerem
třeba flirt je taky příjemným zpestřením, ale člověk musí vědět, jak to ukočírovat, a pak případně nastavit sám sobě brzdu, aby se z nevinného flirtu nestalo něco méně nevinného nebo dokonce vinného taky bych obecně doporučila zahrnout flirt do svého života, ovšem vždycky jen po zralém uvážení, jestli na to "mám"