Re: Mladý dospělý a problém jít do práce (psychický)

Popravdě? Já asi jo. Jako poslední možnost, ale ano.

Ono by na ni nejspíš nedošlo, protože bych s tím byla tak protivná, že by spíš to dítě odešlo samo.

Oba synové dlouhodobě poslouchají, že ano, mají dobrý (materiálně zabezpečený) život, ale je to dáno intenzivní prací rodičů a očekává se, že studují, pomáhají... Velký syn dostal jasnou instrukci, že po vysoké si smí dát prázdniny, ale pak je třeba pracovat. Jeden jeho bratranec, který se po VŠ tak nějak poflakoval, mu byl dáván roky za odstrašující příklad.

Jinak v široširé rodině na obou stranách není nikdo nepracující. Malému synovi jsem od školky vykládala mantru (když se mu do školky nechtělo) - malé děti do školky, velké do školy, mámy-tátové do práce.

Kdyby po škole dospělé dítě sedělo doma, denně by poslouchalo, jestli si hledá práci, kam se dívalo, kde bylo, kam poslalo životopis, dostal by brigádu befelem, ve dnech, kdy by bylo doma, by mělo domácí práce (i kdyby mělo mýt okna každý týden a obden sekat trávu) ...

Nebudu v 50 (nebo 55) makat jak fretka, aby se 25 leté zdravé dítě flákalo doma na playstationu nebo internetu, no to fakt teda ne. Jsi-li nemocný, choď k doktorovi. Jestli ne, tak budeš chodit klidně se mnou do kanceláře a můžeš tam od rána do večera skenovat a číslovat spisy (jestli nezvládneš nic lepšího).

Jenže já jsem součást "systému", takže jsem vycvičená cvičit ty cizí lidi... Zbuzerovala jsem jich už tolik, že s tím nemám žádný problém.